|
Kapitola učebnice
|
Téma
|
Gramatický cíl
|
Osvojení slovní zásoby
|
Jazykové prostředky
|
Komunikační cíle/jazykové funkce
|
|
1. Seznamujeme se
|
Seznamujeme se
Užitečné fráze
Výslovnost
Formální dialog
|
Základní informace o rodu
Výslovnost tzv. internacionálních slov, která studenti mohou znát ze svého jazyka
|
Užitečné (školní) fráze.
Internacionální slova (autobus, restaurace, hotel...)
|
Dobrý den. Já jsem...
Těší mě.
Co znamená...?
Jak se řekne...?
Jak se to píše?
Rozumíte? Rozumím./ Nerozumím.
Ještě jednou, prosím.
Mám otázku.
Mluvíte anglicky, německy, rusky? Ano. Ne.
Děkuji./Děkuju. – Prosím.
Odkud jste? Jsem z...
Co děláte?
Mějte se hezky.
Na shledanou.
|
Studenti se naučí otázky, které pomáhají při komunikaci v cizím jazyce.
Osvojí si českou výslovnost internacionálních slov.
Naučí se základní pozdravy a zdvořilostní fráze.
Studenti se představí
a zodpoví základní otázky o své osobě.
Naučí se srozumitelnou výslovnost základních frází.
|
|
Formální a neformální dialogy
|
Předložka z/ze + genitiv
Oslovení
Osobní zájmena
Sloveso být
|
Základní formální a neformální pozdravy.
|
Dobrý den. x Ahoj. Čau.
Odkud jste? x Odkud jsi?
Jsem z...
Co děláte? x Co děláš?
Jsem... (profese).
Promiňte. x Promiň. – To nic.
Mějte se hezky. x Měj se hezky.
Vy taky. x Ty taky.
Na shledanou. x Ahoj. Čau.
|
Studenti si procvičí představování a zodpoví základní otázky o své osobě.
Uvědomí si rozdíl mezi formální a neformální situací a vhodně zvolí vykání, nebo tykání.
|
|
Kdo je to? Co dělá? I.
|
Procvičení osobních zájmen a slovesa být
Konjugace sloves v prézentu (dělat, rozumět, pracovat)
|
Některé názvy povolání (M a F) (prezident/ka, doktor/ka, lékař/ka, manažer/ka, sportovec/
sportovkyně...)
|
Kdo je to? To je...
Odkud je? Je z...
Co dělá? Je...
Co děláte?
Jsem… (+ profese)
|
Studenti se naučí názvy povolání, které se jich bezprostředně týkají.
Vyjádří, co dělá, že pracuje/nepracuje.
Představí třetí osobu.
|
|
Kdo je to? Co dělá? II.
|
Oslovení
Vykání X tykání
Procvičení sloves v prézentu (dělat, rozumět, pracovat)
|
Způsoby oslovení (pan – pane, paní – paní, slečna – slečno)
|
Co děláte? Co děláš?
Co dělá?
Jak se máte? Jak se máš?
Dobře. Ujde to. Špatně.
Můžeme si tykat?
To je zajímavé.
To je náhoda.
|
Studenti se naučí zdvořilou formu oslovení.
Položí otázku „Jak se máte?“ a dokážou na ni odpovědět.
Navrhnou či přijmou tykání.
|
|
Kontaktní informace
|
Sloveso mít
Abeceda
|
Číslovky 0 – 10
Speciální znaky (zavináč, tečka, pomlčka, podtržítko)
Názvy českých písmen
|
Kolik je...?
Jaký máte/máš telefon?
Jaký máte/máš e-mail?
Jak se to píše?
|
Studenti nadiktují telefonní číslo a e-mailovou adresu.
|
|
2. Kde je to?
|
Kde je tady nějaký/ nějaká/nějaké...?
|
Gramatický rod
Substantiva v nominativu sg.
Adjektiva nějaký, nový a moderní v nominativu sg.
|
Lokality (supermarket, hotel, nádraží...)
Blízko, daleko
|
Prosím vás, nevíte, kde je tady nějaký/nějaká/
nějaké...?
Musíte jet jedničkou, dvojkou, trojkou, áčkem, béčkem, céčkem.
|
Studenti znají názvy vybraných lokalit a zeptají se, kde lokality jsou.
Rozumí instrukci, kam musí jet.
|
|
Prosím vás, kde je...?
|
Dopravní prostředky v instrumentálu
Slovesa jít a jet
|
Adverbia vyjadřující směr (rovně, doprava, doleva, nahoru, dolů, zpátky)
Dopravní prostředky
Slovesa jít a jet
|
Prosím vás, kde je...?
Musíte jet...
Musíte jít...
|
Studenti se umí zeptat na cestu a jednoduché instrukci porozumí.
|
|
Vlevo, vpravo, nahoře, dole
|
Použití adverbií vyjadřujících směr nebo lokaci
|
Adverbia vyjadřující směr nebo lokaci (doprava x vpravo/napravo,
doleva x vlevo/nalevo,
nahoru x nahoře,
dolů x dole,
doprostřed x uprostřed)
|
Musíte jít/jet...
To je... (vpravo, vlevo...)
|
Studenti jednoduše popíší cestu.
|
|
Píšeme e-mail
|
Vybraná slova v lokálu sg.
Objektové konstrukce (líbí se mi, chutná mi)
Adresa
|
Slovní zásoba z textu
Formát e-mailu
Formát adresy
|
Jsem v/ve ...
Bydlím v/ve ...
Pracuju v/ve ...
Jsem rád/a, že ...
Líbí se mi...
Chutná mi...
|
Studenti rozumí e-mailové zprávě o místě. S použitím osvojených frází napíší e-mail o místě, kde bydlí. Napíší adresu ve správném formátu.
Vyjádří, že se jim něco (ne)líbí, že jim něco (ne)chutná.
|
|
Čísla 10 – 1000
|
Opakování čísel 0–10
Výslovnost číslovek
|
Číslovky 10–1000
100 metrů
100 kilometrů
|
Jaký má telefon?
Prosím vás, kde je...?
To je blízko,... metrů odtud.
To je daleko,... kilometrů odtud.
|
Studenti dokážou říct, jak blízko či daleko je nějaké místo.
|
|
3. Jídlo a pití
|
Jídlo a pití
|
Gramatický rod
|
Jídlo a pití
Jídelní lístek
|
Ten... je dobrý.
Ta... je dobrá.
To... je dobré.
Jaký/Jaká/Jaké je
ten/ta/to...?
|
Studenti se naučí názvy vybraných jídel a nápojů, orientují se v jídelním lístku. Řeknou, že něco je/není dobré.
|
|
V restauraci
|
Akuzativ sg.
|
Fráze spojené s objednáváním v restauraci
Kvantita při objednávání (Jednou/Dvakrát...)
|
Co si dáte k pití/k jídlu?
Dáte si ještě něco?
Dám si... Já si dám...
Ano, děkuju. Ne, děkuju.
Zaplatím.
Zvlášť, nebo dohromady?
Jednou/Dvakrát...
|
Studenti si objednají pití a jídlo v restauraci. Znají konvenci placení včetně dávání spropitného.
|
|
Co máte rád/ráda?
|
Konjugace sloves v prézentu: -e slovesa
|
Slovesa číst, pít, chtít, jíst, mít rád
|
Čtu... Nečtu...
Piju... Nepiju...
Chci... Nechci...
Jím... Nejím...
Mám rád/a... Nemám rád/a...
|
Studenti se umí zeptat komunikačního partnera, co má či nemá rád, co jí či nejí aj., a dokážou na tyto otázky odpovědět.
|
|
Pozvání na kávu
|
Negativní (záporná) otázka
|
Zdvořilé formální fráze spojené s návštěvou
|
Pojďte dál. Odložte si.
Sedněte si. Jak se máte?
Kde je toaleta.
To je mi líto. To je škoda.
Můžu vám nějak pomoct?
Jste moc hodný/hodná.
|
Studenti znají základní zdvořilé fráze používané při návštěvě. Rozumí jim a dokážou je použít.
|
|
Jak se máš?
|
Běžně mluvená (nespisovná) čeština
|
Výrazy se slovesem mít
|
Jak se máš?
Jo, mám se docela fajn.
Jsem v pohodě.
Nechceš jít na kafe?
Mám fakt smůlu.
Mám čas, dobrou/špatnou náladu, moc práce.
|
Studenti se zeptají partnera, jak se má, a dokážou na tuto otázku odpovědět s použitím výrazů mít + objekt.
|
|
4. Moje rodina
|
Moje rodina
|
Přivlastňovací zájmena
|
Členové rodiny
+ přítel/přítelkyně
kamarád/ka
Vyjádření věku
Přivlastňovací zájmena
|
Jak se jmenuje...?
Kolik mu je? Kolik jí je?
Co dělá?
Kolik vám je? Kolik ti je?
Je mi...
|
Studenti řeknou, jaké základní členy má jejich rodina, co dělají a kolik jim je.
|
|
Moje rodina
Petrova rodina
|
Sloveso jmenovat se
Přivlastňovací přídavná jména (Petrův, Petrova, Petrovo, Petrovi)
|
Úřední formulář
Další příbuzenské vztahy
Česká příjmení
|
Jméno. Příjmení. Datum narození. Rodinný stav. Povolání. Adresa. Kontakt.
|
Studenti vyplní osobní formulář.
Studenti řeknou, jaké další členy má jejich rodina.
|
|
Jaký/Jaká/Jaké je...?
|
Gramatický rod u adjektiv
-ý x -í adjektiva
|
Adjektiva (dobrý, špatný, hubený, chudý, krásný...)
|
... je/není …-ý
... je/není …-á
... je/není …-é
|
Studenti popíší, jaký někdo je a jaké něco je.
|
|
Mám...
|
Akuzativ sg.
|
Procvičování adjektiv a substantiv spojených s tématem rodiny.
|
Jmenuju se... Je mi... Mám...
Můj... se jmenuje... Je mu...
Moje... se jmenuje... Je jí...
|
Studenti umí jednoduše vyjádřit základní rodinné vztahy a popsat svoji rodinu.
|
|
Čísla 1000 – 10000
Kolik stojí ...?
|
Měny (koruny, eura, dolary)
|
Číslovky 1 000 - 10 000
|
Kolik stojí...?
Jaká je sleva?
... dolarů/korun/eur
|
Studenti se naučí mluvit o ceně. Řeknou, kolik něco stojí (nad 1 000).
|
|
5. Kdy je to?
|
Kdy je to?
Kdy se sejdeme?
|
Vyjadřování času: Je jedna (hodina). Jsou dvě, tři čtyři (hodiny). Je pět, šest … (hodin).
V jednu (hodinu). Ve dvě, tři, čtyři (hodiny). V pět, v šest … (hodin).
Jít do x na
|
Hodiny
Části dne
Zítra
|
Kolik je hodin?
Kdy je to?
Kdy začíná …? Kdy končí …?
Nechceš jít do/na …?
A kdy? Třeba v/ve …
… nemůžu.
Kdy se sejdeme?
Hodí se ti to? – Ano, hodí.
Těším se. – Já taky.
|
Studenti se zeptají, kdy je nějaká akce. Navrhnou partnerovi, jestli nechce někam jít. Dohodnou se na určitém čase.
|
|
Marinin den
Co rád/a děláte?
|
Procvičení prézentní konjugace
Rád + verbum
|
Slovesa – běžné aktivity
|
Ve všední den …
O víkendu …
|
Studenti umí vyjádřit, co obvykle dělají ve všední den a o víkendu.
|
|
Procvičování vazby Co rád/a děláte?
Skřivánek, nebo sova?
|
Procvičování vazby rád + verbum
Mít rád + substantivum
|
Časové výrazy
|
Rád/Ráda …
Vždycky/Pořád/Často, Nikdy ne- …
|
Studenti řeknou, co rádi dělají a jak často něco dělají.
|
|
Marinin týden I.
|
Modální slovesa chtít, muset, moct, umět
|
Dny v týdnu
|
Nechceš jít …?
To je škoda.
V pondělí/úterý atd. můžu/nemůžu.
V pondělí/úterý … chci …
Musím …
Umím/Neumím …
|
Studenti řeknou, kdy chtějí, musí nebo můžou něco dělat. Naplánují si schůzku.
|
|
Marinin týden II.
|
Prepozice od a do
|
otevřeno
zavřeno
|
Zvu vás na … Zvu tě na …
…. je v …
Máme rezervaci od …
Můžeme se sejít …
Hodí se vám/ti to? Omlouvám se, ale …
Mějte/měj se hezky.
|
Studenti napíší pozvání na nějakou akci. Pozvání písemně přijmou, nebo odmítnou.
Z nápisu poznají, kdy je někde otevřeno a zavřeno.
|
|
6. Co jsi dneska dělal/a?
|
Co jsi dneska dělal/a? I.
|
Minulý čas
|
Pravidelné i nepravidelné l-formy
|
Co jsi dělal/a...?
Co jste dělal/a...?
|
Studenti umí vyjádřit, co někdo dělal.
|
|
Co jsi dneska dělal/a? II.
|
Druhá pozice pomocného slovesa být
|
Procvičení l- forem
|
Byl/a jsem v/ve, na...
Včera jsem byl/a...
Jak ses měl/a...? Jak jste se měl/a?
|
Studenti se zeptají partnera, co dělal, a sdělí, co dělali.
|
|
Kde jsi byl/a? I.
|
Lokál sg.
Vyjádření místa.
Prepozice v/ve, na, u
|
Lokality
Otázka kde?
|
Kde jsi byl/a? Kde jste byl/a?
Byl/a jsem v/ve …
Byl/a jsem na …
|
Studenti se zeptají partnera, kde byl, a sdělí, kde byli.
|
|
Kdy to bylo?
|
Procvičování vyjádření místa a prepozic v/ve, na, u
|
Časové výrazy
|
Nejdřív jsem..., pak jsem..., potom jsem... nakonec jsem...
Poprvé jsem...
Naposled jsem...
|
Studenti vedou krátký dialog na téma Co jsi dělal/a…?
Uvádějí události v jejich časové posloupnosti.
|
|
Víte, kdo to byl?
|
Slovesa vědět a znát
|
Čech, Češka, Češi x český x česky
Státy, národnosti, jazyky
|
Kdo to byl?
Byl/a to...
Byl/a... (jaký/jaká?)
Narodil/a se...
Umřel/a...
|
Studenti řeknou, co vědí, znají a umí. Rozlišují mezi názvem státu, národnosti a jazyka (zejména vlastní stát a ČR). Napíší krátký text o nějakém slavném člověku z historie.
|
