PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Výzkumné kolokvium SAQ II - JSM569
Anglický název: Research Colloquium SAQ II
Český název: Výzkumné kolokvium SAQ II
Zajišťuje: Katedra sociologie (23-KS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2022
Semestr: oba
E-Kredity: 4
Rozsah, examinace: 0/2, Z [HT]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
Vyučující: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
Prerekvizity : JSM568
Anotace
Poslední úprava: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D. (24.10.2019)
Výzkumné kolokvium je prostorem pro společné bádání pedagogů a studentů. Studenti se po dobu dvou semestrů zapojí buď do běžícího výzkumného projektu někoho z pedagogů, nebo společně s pedagogem připraví a realizují výzkum. Cílem je projít společně všemi fázemi týmového výzkumu, včetně jeho veřejné prezentace.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D. (24.10.2019)

Průběžné plnění povinností dle rozvrhu práce v týmu. Aktivní účast na  pravidelných schůzkách výzkumného týmu. Členové týmu mohou získat zápočet za kurz až v okamžiku, kdy výsledky výzkumu (alespoň částečně) prezentovali odborné veřejnosti (uspořádání konference, článek v recenzním řízení, prezentovaný příspěvek na konferenci, workshopu atp.).

Literatura
Poslední úprava: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D. (24.10.2019)

Literatura bude stanovena podle tematického zaměření výzkumného projektu.

Sylabus
Poslední úprava: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D. (03.10.2023)

Nabídka výzkumných projektů pro ZS 2023

Post-secular approach to memory processes in Central and Eastern Europe
Nabízíme možnost spolupráce v rámci višegrádského projektu. Možnost zapojení se do zpracování výzkumu a kapitoly k tématu Paměť perzekuce náboženských řádů v Československu nebo příprava prezentace k vlastnímu tématu a zapojení se do mezinárodního studentského workshopu v červnu 2024 ve Varšavě. Bližší info zde: http://iaepan.edu.pl/post-secular-approach-to-memory-processes-in-central-eastern-europe/
Kontakt: bara.spalova@fsv.cuni.cz 

Kvalita vzdělávání a její zajišťování skrze rady vnitřního hodnocení

Kolokvium bude zaměřeno na problém kvality VŠ vzdělávání a její zajištění skrze Radu vnitřního hodnocení (RVH). V průběhu projektu budou využita data z dotazníkového šetření, dále budou realizovány individuální rozhovory s tajemníky RVH a skupinové diskuse s členy RVH jednotlivých českých univerzit. Všechna tato data bude třeba zpracovat pro Centrální rozvojový projekt zaměřený na kvalitu vzdělávání řízený odborem kvality na UK.

Kontakt: Petr Soukup, petr.soukup@fsv.cuni.cz

 

Česká společnost: od pandemie k válce na Ukrajině

Druhé kolokvium bude zaměřeno na českou společnost během pandemie a válečného konfliktu na Ukrajině. Kromě celkového pohledu na českou společnost a její proměny zprostředkovaný zejména panelovým šetřením Češi během pandemie, resp. Život k nezaplacení) bude zaměřena pozornost i na další studie zaměřené na specifické skupiny: děti na ZŠ, studenti SŠ a VŠ, matky malých dětí, pracující, a starší lidé. Budou realizovány kvantitativní i kvalitativní analýzy existujících dat, případně pro specifické skupiny bude realizován nový výzkum.

Kontakt: Petr Soukup, petr.soukup@fsv.cuni.cz


Sociologie selhání: propojení sociálních infrastruktur a osobních zkušeností

Projekt podpořený Grantovou agenturou ČR. Vítáni jsou zájemci o terénní výzkum nebo desk research v oblasti vymezené projektem. Cílem projektu je porozumět sociální organizaci selhání v současné společnosti prostřednictvím identifikace sociálních infrastruktur selhání (procedur a narativů) a s nimi souvisejících subjektivních zkušeností. V klasické  sociologii hrál koncept selhání důležitou roli (např. anomie nebo protestantská obava z  ekonomického selhání), avšak v moderní sociologii byl redukován na pouhou dysfunkci nebo 
deviaci. Ve snaze o znovuustavení odborného zájmu o selhání jako normálního jevu se zaměříme na analýzu propojení sociální organizace a zkušenosti selhání ve čtyřech  oblastech lidské činnosti: podnikatelských inkubátorech, platformové práci, environmentálním vzdělávání a rozvojových projektech. V těchto oblastech provedeme  empirickým výzkum, ve kterém budeme kombinovat textovou, observační a institucionální  analýzu dat s důrazem na použití transparentních výzkumných postupů ke zvýšení 
reprodukovatelnosti výsledků.
https://iss.fsv.cuni.cz/sociologie-selhani-propojeni-socialnich-infrastruktur-osobnich-zkusenosti

Případní zájemci nebo jen zvědavci pište na martin.hajek@fsv.cuni.cz.


Expertíza v autoritářských společnostech. Vědy o člověku v socialistických zemích
středovýchodní Evropy (ExpertTurn)
Hledáme studující se zájmem zapojit se do práce na výzkumu o socialistickém Československu v projektu ExpertTurn. Vaším úkolem bude rešeršování odborné literatury,
pomoc s hledáním dobových dat jak textových, tak vizuálních a jejich interpretace. 

Výzkumné kroky budete mít možnost konzultovat s vedoucí projektu doc. Liškovou a, pokud budete chtít, i s členkami/i jejího mezinárodního týmu. Expertíza formuje podoby moderního vládnutí. Zatímco známe podrobnosti o tom, jak fungovala expertíza v západních poválečných společnostech, víme jen málo o vývoji za Železnou oponou. Náš výzkum staví expertízu za socialismu do centra pozornosti. Zaměřujeme se na zdraví žen a normalitu dětí, jak ji diskutovaly vědy o člověku, a analyzujeme, jak své poznatky vyjednávali experti: s dalšími experty, státem a s lidmi ve čtyřech sousedících zemích: Československu, Polsku, Maďarsku a Východním Německu. Tyto země sdílely cestu k socialismu, ale lišily se v  sociodemografické dynamice, náboženských tradicích nebo mírou institucionalizace expertízy.
Náš výzkum vychází z post-totalitárního paradigmatu, které odmítá vnímat socialistickou minulost jako monolit. Na rozdíl od převládajícího pohledu, podle kterého komunistická ideologie uzurpovala vědy o člověku a pokroutila jejich výsledky, naší hypotézou je, že to byla naopak expertíza, která formovala představy o zdraví a normalitě, jež socialistické státy následně uváděly do praxe. Navrhujeme „obrat k expertíze“, který přinese nové pojetí vládnutí v moderních, leč autoritářských společnostech.

Více na https://ExpertTurn.hiu.cas.cz Kontakt: liskova@hiu.cas.cz 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK