Ukrajinská náboženská scéna: politika, nacionalismus a identita - JPM765

• Anglický název: Ukrainian religious scene: politics, nationalism and identity
• Zajišťuje: Katedra politologie (23-KP)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: 30 / neurčen (30)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. (05.02.2024)

Zápas o uznání autokefality neboli nezávislosti na Moskvě pro ukrajinskou pravoslavnou církev zdaleka nebyl a není jevem pouze církevním nebo jenom náboženským. Ostatně, jeho ideová podstata či přesněji řečeno jistá interpretace jeho ideové podstaty tvoří jednu z hlavních příčin současné ruské agrese vůči Ukrajině.
Zasahuje totiž národní identitu a politiku ba geopolitiku v celém východoevropském prostoru, odráží se v něm přítomnost i minulost. Minulost někdy hodně vzdálená, ze sklonku desátého století, neboť kořen rusko-ukrajinského sporu spočívá v odlišných interpretacích odkazu Kyjevské Rusi a jejího křtitele knížete Vladimíra I. Velikého.
Kurz má za cíl přinést detailnější rozbor zejména ukrajinské náboženské i politicko-náboženské a církevní reality, hlavních aktérů, jejich koncepcí i vizí, zejména pokud jde národní identitu a provázanost náboženství a nacionalismu. Zaměřuje se tedy na politické aspekty náboženství (působení církví), na skutečnosti, které mají buď přímý, nebo sice nepřímý, ale silný vliv na politiku a veřejný život. Velká pozornost bude proto věnována též Ruské pravoslavné církvi a politickým či přímo imperiálním koncepcím, které jsou s ní spojeny a jež měly a mají obrovský vliv na ruské vnímání Ukrajiny, ale pochopitelně též na ukrajinské vnímání Ruska.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. (05.02.2024)

Základní literatura:

Baar, Vladimír – Solik, Martin (2017): Ruská pravoslávna cirkev ako nástroj ruskej náboženskej mäkkej moci v zahraničí. Prípadová štúdia Ukrajiny. Annales Scientia Politica, Vol. 6, No. 2, s. 19–46.

Brubaker, Rogers (2012): Religion and nationalism: four approaches. Nations and Nationalism, Vol. 18, No. 1, s. 2–20.

Grajewski, Andrzej (1997): Rusko a kříž. Z dějin pravoslavné církve v SSSR. Praha: Česká křesťanská akademie.

Krawchuk, Andrii – Bremer, Thomas (eds.) (2016): Churches in the Ukrainian Cisis. Palgrave Macmillan,

Magocsi, Paul Robert – Rychlík, Jan – Zilynskyj, Bohdan (2015): Dějiny Ukrajiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Mitrokhin, Nikolai (2014): The Church, Ethnonationalism, and the State. Russian Politics and Law, Vol. 52, No. 5, s. 32–49.

Mlejnek, Josef (2019): Provázanost náboženství a nacionalismu v zápasu o autokefalitu ukrajinské pravoslavné církve. Mezinarodni vztahy, Vol. 54, No. 3, s. 28-48.

Mlejnek, Josef (2020): Boj o svatého Vladimíra. Křesťanství a nacionalismus v zápase o ukrajinskou autokefalitu. Brno: CDK.

Nykl, Hanuš (2013): Náboženství v ruské kultuře. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

Payne, Daniel P. (2007): Nationalism and the Local Church: The Source of Ecclesiastical Conflict in the Orthodox Commonwealth. Nationalities Papers, Vol. 35, No. 5, s. 831–852.

Plokhy, Serhii – Sysyn, Frank E. (2003): Religion and Nation in Modern Ukraine. Edmonton and Toronto: Canadian Institute of Ukrainian Studies Press.

Szabo, Miloš (2016): Východní křesťanské církve. Stručný přehled sjednocených i nesjednocených církví křesťanského východu. Praha: Karolinum.

Wilson, Andrew (2015): The Ukrainians. Unexpected Nation. New Haven and London: Yale University Press.

Další studijní materiály budou dostupné na speciálním úložišti kurzu, na Google Disku.

Metody výuky

Poslední úprava: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. (31.01.2024)

Přednáška. 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. (05.02.2024)

Ústní zkouška. Podmínkou účasti na zkoušce je odevzdání seminární práce nebo recenze na vybrané odborné dílo v rozsahu 5-7 normostran. První otázka u ústní zkoušky bude vycházet z tématu seminární práce (recenze).

Klasifikace se řídí Opatřením děkanky č.17/2018. 

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Josef Mlejnek, Ph.D. (05.02.2024)

Zápas o uznání autokefality neboli nezávislosti na Moskvě pro ukrajinskou pravoslavnou církev zdaleka nebyl a není jevem pouze církevním nebo jenom náboženským. Ostatně, jeho ideová podstata či přesněji řečeno jistá interpretace jeho ideové podstaty tvoří jednu z hlavních příčin současné ruské agrese vůči Ukrajině.
Zasahuje totiž národní identitu a politiku ba geopolitiku v celém východoevropském prostoru, odráží se v něm přítomnost i minulost. Minulost někdy hodně vzdálená, ze sklonku desátého století, neboť kořen rusko-ukrajinského sporu spočívá v odlišných interpretacích odkazu Kyjevské Rusi a jejího křtitele knížete Vladimíra I. Velikého.
Kurz má za cíl přinést detailnější rozbor zejména ukrajinské náboženské i politicko-náboženské a církevní reality, hlavních aktérů, jejich koncepcí i vizí, zejména pokud jde národní identitu a provázanost náboženství a nacionalismu. Zaměřuje se tedy na politické aspekty náboženství (působení církví), na skutečnosti, které mají buď přímý, nebo sice nepřímý, ale silný vliv na politiku a veřejný život. Velká pozornost bude proto věnována též Ruské pravoslavné církvi a politickým či přímo imperiálním koncepcím, které jsou s ní spojeny a jež měly a mají obrovský vliv na ruské vnímání Ukrajiny, ale pochopitelně též na ukrajinské vnímání Ruska.

Struktura kurzu:

1) Pravoslaví, jeho vývoj, organizační struktura, vztah k nacionalismu a politice (cca 2 přednášky).

2) Ruská pravoslavná církev jako politický aktér, její vztah k ruské národní identitě, k vybraným pan-nacionalistickým koncepcím včetně aktuálně rozvíjené koncepce „ruského světa“. Její role v současném ruském režimu včetně vztahu k agresi vůči Ukrajině (cca 2 přednášky).

3) Ukrajinská náboženská scéna a její vztah k politice – historický vývoj od desátého století do 80. let dvacátého století (cca 3 přednášky).

4) Vývoj ukrajinské náboženské a církevní scény po vzniku ukrajinské samostatnosti v roce 1991, hlavní aktéři (několik pravoslavných církví plus církev řeckokatolická), jejich národně-náboženské koncepce, vztah k politice a národní identitě (cca 5 přednášek).