PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Stranické systémy - JPM020
Anglický název: Party systems
Zajišťuje: Katedra politologie (23-KP)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2023
Semestr: letní
E-Kredity: 7
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/1, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (9999)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Je zajišťováno předmětem: JPM028
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
Vyučující: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
Neslučitelnost : JPM028
Je neslučitelnost pro: JPM028
Anotace
Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (26.01.2023)
Kurz je určen studentům magisterského studia politologie a zabývá se teorií stranických systémů. Kurz představuje různé přístupy ke studiu stranických systémů (zejm. sociologický, institucionální, kvantitativní). Kurz nabízí přehled nejdůležitějších a nejvlivnějších typologií stranických systémů ve světové literatuře. Součástí kurzu je dále analýza stability, resp. změn stranických systémů v kontextu tzv. hypotézy zmrazení, studia stranické identifikace, volatility, efektivního počtu stran, polarizace atp. Kurze se také zabývá vztahem stranických a volebních systémů, jimž je v kurzu rovněž věnován prostor s cílem představit základní podoby volebních systémů a jejich účinků. Tento vztah mezi volebními a stranickými systémy je hlavní náplní seminární části kurzu, kde si studenti osvojí základní znalosti a dovednosti v simulaci účinků volebních systémů na podobu stranických soustav.
Cíl předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (07.01.2020)

Cílem předmětu je vybavit studenty znalostmi o základních přístupech ke studiu stranických systémů. Současně budou studenti po absolvování tohoto kurzu schopni tyto přístupy aplikovat na konkrétní případy. Dalším důležitým cílem kurzu je vštípit studentům základní znalosti o podobách volebních systémů a schopnost simulovat účinky volebních systémů na stranické systémy.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (26.01.2023)

Požadavky pro zakončení kurzu:

1)    Průběžné testy v on-line prostředí (Moodle) na základě povinné literatury.

2)    Skupinová prezentace (cca 3-4 studenti), kdy studenti otestují tři různé volební systémy na malém vzorku libovolných respondentů. Studenti budou pak v semináři prezentovat výsledky této simulace. 

3)    Písemná zkouška vycházející z přednášek, literatury, včetně jednoduchých výpočtů, resp. simulací účinků volebních systémů na stranické systémy. 

 

Předmět je zakončen zkouškou a hodnocení předmětu tvoří tři složky s danými váhami :

a) průběžné testy (30 %)

b) skupinová prezentace (30 %)

c) písemná zkouška (40 %)

Jako dodatečná podmínka je nutnost dosáhnout alespoň poloviny bodů v průběžných testech a alespoň poloviny bodů z písemné části zkoušky.

 

Hodnocení kurzu probíhá v souladu s opatřením děkanky 17/2018:


91 % a více => A
81-90 % => B
71-80 % => C
61-70 % => D
51-60 % => E
0-50 % => F

A – výtečně (vynikající výkon pouze s drobnými chybami)
B – velmi dobře (nadprůměrný výkon, avšak s určitými chybami)
C – dobře (celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb)
D – uspokojivě (přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky)
E – dostatečně (výkon splňuje minimální požadavky)
F – nedostatečně, neprospěl/a (je zapotřebí značné množství další práce).

Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (07.02.2020)

Povinná literatura:

Hooghe, Liesbet and Gary Marks. 2018. Cleavage theory meets Europe’s crises: Lipset, Rokkan, and the transnational cleavage. Journal of European Public Policy 25(1): 109-135.

Chytilek, Roman, et al. 2009. Volební systémy. Praha: Portál. (vybrané kapitoly)

Lebeda, Tomáš. 2001. Hlavní proměnné proporčních volebních systémů. Sociologický časopis 37(4): 425-448.

Lebeda, Tomáš. 2009. Komunální volby klamou. Krátké zastavení nad problematickými aspekty volebního systému pro obecní zastupitelstva. Acta Politologica 1(3): 332-343.

Linek, Lukáš. 2014. Čistá a celková volební volatilita v Česku v letech 1990-2013: stejný koncept, odlišná měření a podobné závěry? Acta Politologica 6(1): 24-38

Lipset, Seymour Martin and Stein Rokkan. 1967. Cleavage Structures, Party Systems, and Voter Alignments,, pp. 1-64. In: Lipset, Seymour Martin and Stein Rokkan. (eds.). Party Systems and Voter Alignments: Cross-National Perspectives edited by Seymour Martin Lipset and Stein Rokkan. The Free Press. Further abridged by Kenneth Janda.

Lybeck, Johan A. 1985. Research Note: Is the Lipset‐Rokkan Hypothesis Testable?. Scandinavian Political Studies 8 (1‐2): 105-113.

Novák, Miroslav (ed.). 2016. Strany, volby a demokracie. Od Duvergera k Sartorimu a dále. Praha: SLON. (vybrané kapitoly)

Doporučené literatura:

Balík, Stanislav, Havlík, Vlastmil a kol. 2011. Koaliční vládnutí ve střední Evropě. Brno: MU.

Dalton, J. Russel; Wattenberg, P. Martin(ed.). Parties without Partisans. Political Change in Advanced Industrial Democracies. Oxford: Oxford University Press.

Inglehart, Ronald. 1977. Silent Revolution. Princeton: Princeton University Press.

Linek, Lukáš. 2014. Čistá a celková volební volatilita v Česku v letech 1990-2013: stejný koncept, odlišná měření a podobné závěry?. Acta Politologica6(1): 24-38.

Mair, Peter. 1997. Party System Change. Approaches and Interpretations. Oxford: Oxford University Press.

Novák, Miroslav. 1997. Systémy politických stran. Úvod do jejich srovnávacího studia. Praha: Slon.

Pedersen, Mogens, 1991. "Electoral Volatility in Western Europe, 1948-1977". In Mair, Peter (ed.). The West European Party Systems. Oxford: Oxford University Press.

Sartori, Giovanni. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Slon

Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK.

Strmiska, Maxmilián. 2005. Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů. Praha: Portál.

Metody výuky
Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (13.03.2023)

Kurz je vyučován prezenčně (přednášky, semináře).

Dne 4. dubna bude kurz vyučován mimořádně pouze on-line. Konkrétní informace o on-line výuce jsou uvedeny níže:

Topic

Stranické systémy 4.4.

TimeTime

Apr 4, 2023 11:00 AM Prague Bratislava

Meeting IDMeeting ID

943 0498 0620

Invite LinkInvite Link https://cuni-cz.zoom.us/j/94304980620https://cuni-cz.zoom.us/j/94304980620

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (02.02.2022)

Požadavky pro zakončení kurzu:

1)    Průběžné testy v on-line prostředí (Moodle) na základě povinné literatury.

2)    Skupinová prezentace (cca 3-4 studenti), kdy studenti otestují tři různé volební systémy na malém vzorku libovolných respondentů. Studenti budou pak v semináři prezentovat výsledky této simulace. 

3)    Písemná zkouška vycházející z přednášek, literatury, včetně jednoduchých výpočtů, resp. simulací účinků volebních systémů na stranické systémy. 

 

Předmět je zakončen zkouškou a hodnocení předmětu tvoří tři složky s danými váhami :

a) průběžné testy (30 %)

b) skupinová prezentace (30 %)

c) písemná zkouška (40 %)

Jako dodatečná podmínka je nutnost dosáhnout alespoň poloviny bodů v průběžných testech a alespoň poloviny bodů z písemné části zkoušky.

 

Hodnocení kurzu probíhá v souladu s opatřením děkanky 17/2018:


91 % a více => A
81-90 % => B
71-80 % => C
61-70 % => D
51-60 % => E
0-50 % => F

A – výtečně (vynikající výkon pouze s drobnými chybami)
B – velmi dobře (nadprůměrný výkon, avšak s určitými chybami)
C – dobře (celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb)
D – uspokojivě (přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky)
E – dostatečně (výkon splňuje minimální požadavky)
F – nedostatečně, neprospěl/a (je zapotřebí značné množství další práce).

 

V reakci na stále platná omezení vyplývající z pandemie koronaviru a v souladu s Opatřením  9/2020 jsou stanoveny podmínky závěrečné zkoušky na LS ak. roku 2020/2021 stanoveny takto:

  1. Zkouška proběhne v termínech, které budou zveřejněny v SIS (termíny vypsány v květnu, červnu, červenci a září 2021).
  2. Zkouška proběhne on-line formou. V září lze - pokud to okolnosti dovolí - zorganizovat zkoušku standardním způsobem (tj. písemná zkouška vykonaná na půdě FSV UK za účasti vyučujícího kurzu).
Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (26.01.2023)

1.     Typologie stranických systémů 

2.     Teorie štěpení a formování moderních stranických systémů

3.     Proměny stranických systémů - hypotéza "zmrazení" a hypotéza "rozmrazení" 

4.     Kvantitativní přístupy ke zkoumání stranických systémů 

5.     Většinové volební systémy a jejich vliv na podobu stranických systémů

6.     Poměrné volební systémy a jejich vliv na podobu stranických systémů I

7.     Poměrné volební systémy a jejich vliv na podobu stranických systémů II

8.     Duverger a tradice výzkumu vztahu volebních a stranických systémů

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK