PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Simulace české politiky - JPB021
Anglický název: Simulation of the Czech politics
Český název: Simulace české politiky
Zajišťuje: Katedra politologie (23-KP)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/2, Zk [HT]
Počet míst: 15 / 15 (15)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Další informace: https://docs.google.com/document/d/1slBFUAa-Fev_9ES81gmqIULtUwlW7SuZPpeBdhBeQw8/edit?usp=sharing
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D.
Vyučující: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (04.09.2023)
Předmět přibližuje studentům zásadní diskuze současné české politiky. Konkrétně tak činí prostřednictvím simulovaných jednání, tedy skrze jedinečnou výukovou metodu, která umožňuje studentům pochopit vybrané události z pohledu samotných aktérů. Seminární setkání jsou zaměřena primárně na simulované diskuze, významnou část obsahu předmětu ale zabírá také příprava na tato jednání a jejich následná reflexe. Předmět se tak věnuje ryze aktuálním politickým tématům, a to za pomoci využití moderní interaktivní metody výuky s cílem hlubšího porozumění dané problematice.
Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (04.09.2023)

Kurz má následující cíle:

  • představit simulační metodu výuky v politologii,
  • seznámit studenty se zásadními debatami současné české politiky,
  • naučit studenty měkkým dovednostem (rétorice, vyjednávání, taktizování ad.).
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (04.09.2023)

Příprava na simulační semináře bude probíhat skrze studium literatury, zpravodajských portálů a primárních zdrojů s ohledem na téma dané simulace. Samotná simulační metoda výuky je založena na následujících zdrojích, které lze rovněž doporučit k dalšímu studiu:

  • Asal, V., & Blake, E. L. (2006). Creating simulations for political science education. Journal of Political Science Education, 2(1), 1–18.
  • Baranowski, M., & Weir, K. (2010). Power and politics in the classroom: The effect of student roles in simulations. Journal of Political Science Education, 6(3), 217–226.
  • Baranowski, M. K., & Weir, K. A. (2015). Political simulations: What we know, what we think we know, and what we still need to know. Journal of Political Science Education, 11(4), 391–403.
  • Ben-Yehuda, H. (2020). All the World’s a Stage: The Theater of Political Simulations. Routledge.
  • Raymond, C., & Usherwood, S. (2013). Assessment in simulations. Journal of Political Science Education, 9(2), 157–167.
  • Robinson, J. A., Anderson, L. F., Hermann, M. G., & Snyder, R. C. (1966). Teaching with inter-nation simulation and case studies. American Political Science Review, 60(1), 53–65.
  • Usherwood, S. (2015). Simulations in politics: A guide to best practice. The Higher Education Academy. Přístupné zde: https://www.heacademy.ac.uk/system/files/resources/Simulations%20in%20Politics%20-%20a%20guide%20to%20best%20practice.pdf
  • Wunische, A. (2019). Lecture versus simulation: Testing the long-term effects. Journal of Political Science Education, 15(1), 37–48.
Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (04.09.2023)

Kurz je vyučován za pomoci metody simulovaných jednání. Z tohoto důvodu setkání probíhají pouze ve formě seminářů, a to v blokové podobě jednou za dva týdny vždy v délce 160 minut čistého času. Pouze díky tomuto formátu výuky je možné se intenzivně ponořit do předmětných simulovaných debat a zároveň je spojit s úvodními instrukcemi o nastavení simulace a závěrečnou reflexí proběhlého jednání.

Studenti mají povinnost se na každé simulované jednání připravit studiem faktů relevantních pro danou diskuzi. Po skončení simulace jsou zase povinni zpracovat vlastní reflexi proběhlého jednání. Samotné simulace jsou založeny na aktivní participaci studentů, která je podmínkou pro úspěch každého jednání.

Zpřístupnění veškerých seminárních materiálů stejně jako podrobné zadávání i odevzdávání úkolů bude probíhat skrze příslušnou stránku Moodle.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (04.09.2023)

Výsledná známka za absolvování kurzu bude založena na splnění následujících kritérií:

  1. Přípravy (50 %) – Před každým simulovaným jednáním studenti vypracují přípravu na předmětnou diskuzi v rozsahu 1 000–1 200 slov bez seznamu zdrojů. Přesná podoba přípravy bude určena v zadání v závislosti na tématu dané simulace.
  2. Simulace (20 %) – Předmětem hodnocení bude aktivita studentů během simulace. Studenti přitom budou vlastní aktivitu hodnotit navzájem, a to pomocí anonymizovaných dotazníků.
  3. Reflexe (30 %) – Po každé simulaci studenti vypracují stručnou reflexi uskutečněného jednání v rozsahu 500–600 slov.

V rámci každého z těchto tří bodů bude výsledná známka sestávat ze čtyř nejlepších hodnocení (simulací je celkem pět). Veškerá pozdní odevzdání budou penalizována srážkou původního hodnocení o 4 procentní body za každou započatou hodinu zpoždění. 

Jakmile student započne plnění předmětu, bude na konci semestru známkován. Výsledná známka se bude odvíjet od procentuální úspěšnosti studentů dle následující stupnice:

  • 90,01–100,00 % (A),
  • 80,01–90,00 % (B),
  • 70,01–80,00 % (C),
  • 60,01–70,00 % (D),
  • 50,01–60,00 % (E),
  • 0,00–50,00 % (F).
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (04.09.2023)

1. Úvod, simulace v politologii (4. října)

Studenti budou seznámeni s obsahem kurzu. Diskutována bude podstata a účel simulačních cvičení včetně silných a slabých stránek této metody výuky. Představeny budou i jednotlivé typy simulací. Na závěr úvodní hodiny se studenti první simulace rovnou zúčastní.

Povinná literatura:

  • Asal, V., & Blake, E. L. (2006). Creating simulations for political science education. Journal of Political Science Education, 2(1), 1–18.
  • Baranowski, M. K., & Weir, K. A. (2015). Political simulations: What we know, what we think we know, and what we still need to know. Journal of Political Science Education, 11(4), 391–403.

2. Koaliční vyjednávání (18. října)

Obsahem simulace je povolební vyjednávání o složení nové vlády. Stranami jednání jsou ODS, KDU-ČSL a TOP09 spolu s Piráty a STAN jako subjekty, které v simulovaném prostředí aspirují na vytvoření vládní koalice.

Povinná literatura:

  • Martin, C. J. (2013). Conditions for Successful Negotiation: Lessons from Europe. In J. Mansbridge & J. C. Martin (Eds.), Negotiating Agreement in Politics (pp. 121–143). American Political Science Association.

3. Předvolební debata (1. listopadu)

Předmětem simulace je příprava a následná realizace hypotetické debaty dvou kandidátů před druhým kolem prezidentských voleb. Účastníky simulace jsou dva volební štáby spolu se svými kandidáty a také novinářský tým připravující televizní debatu. Konkrétně je simulována diskuze Petra Pavla a Andreje Babiše.

Povinná literatura:

  • McCombs, M. E., & Shaw, D. L. (1972). The agenda-setting function of mass media. Public opinion quarterly, 36(2), 176–187.
  • McCombs, M. (2005). A look at agenda-setting: Past, present and future. Journalism studies, 6(4), 543–557.

4. Volební reforma (29. listopadu)

Simulované jednání reaguje na skutečný nález Ústavního soudu z února roku 2021, který zrušil část zákona o volbách do Poslanecké sněmovny. Účastníky jednání jsou představitelé sněmovních i senátních stran, kteří se musí dohodnout na nové podobě předmětné části volebního zákona.

Povinná literatura:

5. Manželství párů stejného pohlaví (13. prosince)

Diskuze simuluje jednání u kulatého stolu o skutečném návrhu novely občanského zákoníku, který zavádí možnost uzavírat manželství i párům stejného pohlaví. Účastníky debaty jsou představitelé parlamentních stran z obou stran názorového spektra stejně jako zástupci občanských spolků, a to rovněž z řad zastánců i odpůrců novely.

Povinná literatura:

  • Foster, C., Mansbridge, J., & Martin, C. J. (2013). Negotiation Myopia. In J. Mansbridge & J. C. Martin (Eds.), Negotiating Agreement in Politics (pp. 73–85). American Political Science Association.

6. Doprava v centru Prahy (3. ledna)

Cílem simulované debaty je nalezení shody nad způsobem zklidnění dopravní situace v centru hlavního města Prahy. Debata simuluje jednání rady hlavního města za účasti radních koaličních stran.

Povinná literatura:

  • Warren, M. E., & Mansbridge, J. (2013). Deliberative Negotiation. In J. Mansbridge & J. C. Martin (Eds.), Negotiating Agreement in Politics (pp. 86–120). American Political Science Association.
Vstupní požadavky
Poslední úprava: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (04.09.2023)
Pro zápis kurzu nejsou třeba žádné speciální metodologické či faktické znalosti. Předpokladem je ale intenzivní zájem o současnou českou politiku a z toho vyplývající alespoň základní znalost v ní působících aktérů a procesů.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK