PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Kritické teorie médií - JKM119
Anglický název: Critical Theories of Media
Zajišťuje: Katedra mediálních studií (23-KMS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: 60 / 60 (60)
Minimální obsazenost: 10
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D.
Vyučující: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D.
Třída: Courses for incoming students
Neslučitelnost : JJM206
Je neslučitelnost pro: JJM206
Je záměnnost pro: JJM206
Anotace -
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (27.09.2023)
Předmět poskytuje souhrnný vhled do sociálně-vědních výkladů, které chápou komunikační média jako dystopický jev - epistemologicky, ideologicky a kulturně rozkladný fenomén moderní společnosti. Kurz postupně nastíní kritické porozumění médiím z následujících hledisek, které představují oblasti v nichž média působí jako faktor dystopie: poznatelnost světa, rovnost a demokracie, kultivace vkusu a umělecká hodnota, participace a kolaborace. Budou vysvětleny základy postmoderní skepse vůči reprezentačním možnostem médií, klasického marxismu, neomarxismu Frankfurtské školy, kulturálních studií počínaje Birminghamskou školou a kritických výkladů role digitálních médií ve společnosti (digital labour, platform society, datafication).
Cíl předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (27.09.2023)

Cílem kurzu je poskytnout základní terminologické a konceptuální nástroje, s jejichž pomocí se budou studenti moci dále věnovat kritickému uvažování o médiích, zejména o jejich propojení s mocí a formami společenské dominance a hegemonie. 

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (27.09.2023)

Předmět je zakončen zkouškou.

Podmínkou absolvování zkoušky je splnění dvou povinností a získání alespoň 50,1 % možného hodnocení:

  • průběžný test z předepsané literatury (váha 1)
  • závěrečný test z témat probíraných v rámci výkladu a předepsané literatury (váha 1)

 

Průběžný test se skládá ze 2 otevřených otázek, k jejichž řešení je třeba aplikovat koncepty z předepsané literatury. Každé zadání je hodnoceno 10 body, maximálně lze získat 20 bodů = 100 % hodnocení průběžného testuu.

V rámci každého zadání je studentům předložena ukázka konkrétního mediálního obsahu, který za použití některého z konceptů z předepsané literatury vyloží. 

Každé ze dvou zadání tvoří 50 % celkového možného zisku 100 % hodnocení průběžného testu.

 

Závěrečný test je tvořen 10 uzavřenými i otevřenými otázkami, které vycházejí z odpřednášené problematiky a předepsané literatury. Maximálně lze získat 20 bodů = 100 % hodnocení průběžného testu.

Každá otázka tvoří 5 % celkového možného zisku 100 % hodnocení závěrečného testu. 

 

Celkový výsledek je získán součtem bodového ohodnocení obou částí, vyjádřením bodového zisku v procentech podle podílu na celkovém možném bodovém zisku a převedením na výslednou klasifikaci podle stupnice známkování závazné na FSV UK.

91 % a více => A

81-90 % => B

71-80 % => C

61-70 % => D

51-60 % => E

0-50 % => F

Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (27.09.2023)
  • Tučně jsou vyznačené tituly, které budou předmětem průběžného testu z literatury a závěrečného testu. 
  • Kurzívou jsou označené nepovinné tituly, které nebudou předmětem průběžného testu z literatury. Jsou však důležité pro pochopení látky probírané v přednáškách.
  • Literatura je prezentované v tématických blocích tak, jak jdou v rámci kursu po sobě.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

REPREZENTACE REALITY - DYSTOPIE POZNATELNÉ SKUTEČNOSTI

Adoni, H. – Mane, S. (1984) Theory of Social Construction of Reality. Communication Research, 11(3): 323-340.

Baudrillard, J. (2006) The Precession of Simulacra. Pp. 453 – 481 in Durham, G.M – Kellner, D. (eds.), Media and Cultural Studies. Keyworks. London: Blackwell.

Berger, P. – Luckmann, T. (1999) Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: CDK. Úvod + Kapitola 1: Základy vědění v každodenním životě.

Boorstin, D.J. (1987) The Image. Guide to Pseudo-Events in America. Vintage Books: New York.

Jorgensen, M. – Phillips, L. (2002) Discourse Analysis as Theory and Method. London: Sage. Kapitoly: Laclau and Mouffe´s Discourse Theory; Critical Discourse Analysis, str. 24-95.

McQuail, D. (1999) Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál. Kapitola Informační kvalita, str. 172-175.

Schulz, W. (2000). Média a realita: Ptolemaiovské a kopernikovské pojetí. Pp. 24-40 in Jirák, J.-Říchová, B. (eds.), Politická komunikace a média. Praha: Karolinum.

 

MASOVÁ KULTURA - DYSTOPIE KULTURNÍ A UMĚLECKÉ HODNOTY

Strinati, D. (1995) An Introduction to Theories of Popular Culture. London: Routledge. Kapitola Mass Culture and Popular Culture, pp. 1-45.

Zahrádka, P. (2009) Vysoké versus populární umění. Olomouc: Periplum.

 

IDEOLOGIE - DYSTOPIE SVOBODY A ROVNOSTI

Adorno, T. – Horkheimer, M. (2006) The Culture Industry: Enlightenment as Mass Deception. Pp. 41–72 in Durham, G.M – Kellner, D. (eds.), Media and Cultural Studies. Keyworks. London: Blackwell.

Ang, I. (2018 [1985]) Divákem Dallasu. Praha: Akropolis.

Benjamin, W. (2006) The Work of Art in the Age of Mechanical Reproduction. Pp. 18–40 in Durham, G.M – Kellner, D. (eds.), Media and Cultural Studies. Keyworks. London: Blackwell.

Durham, G.M – Kellner, D. (2006) Introduction to Part I. Pp. 3-8 in Durham, G.M – Kellner, D. (eds.), Media and Cultural Studies. Keyworks. London: Blackwell.

Hall, S. (2006 [1980]) Encoding Decoding. Pp. 128-139 in Stuart Hall, Dorothy Hobson, Andrew Loewe, Paul Willis (eds.), Culture, Media, Language. London: Routledge.

Marx, K. (2006) Rulling Class and the Rulling Ideas. Pp. 9 – 12 in Durham, G.M – Kellner, D. (eds.), Media and Cultural Studies. Keyworks. London: Blackwell.

Turner, G. (2005) British Cultural Studies. London: Routledge. Str. 9 – 142.

 

DIGITÁLNÍ KAPITALISMUS - DYSTOPIE PARTICIPACE A KOLABORACE

Couldry, N. – Meijas U.A. (2019) The Costs of Connection: How Data Is Colonizing Human Life and Appropriating It for Capitalism. Redwood City: Stanford University Press.

Curran, J - Fenton, N. - Freedman, D. (2012) Misunderstanding the Internet. London: Routledge. Kapitoly 2, 3.

Fuchs, Ch. (2013) Digital Labour and Karl Marx. London: Routledge. Kapitoly 2 a 4.

Lazzarato, M. (1996) Immaterial Labour. Pp. 133-150 in Michael Hardt and Paolo Virno (eds.), The Radical Thought in Italy. Minneapolis: University of Minnesota Press.

van Dijck, J. (2018)  Platform Society: Public Values in a Connective World. Oxford: Oxford University Press. Kapitoly 1 a 2.

Zuboff, S. (2019) The Age of Surveillence Capitalism. London: Profile Books. 

Metody výuky
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (27.09.2023)

Kurz je veden převážně přednáškovou formou. 

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (27.09.2023)

Předmět je zakončen zkouškou.

Podmínkou absolvování zkoušky je splnění dvou povinností a získání alespoň 51 % možného hodnocení:

  • průběžný test z předepsané literatury (váha 1)
  • závěrečný test z témat probíraných v rámci výkladu a předepsané literatury (váha 1)

 

Průběžný test se skládá ze 2 otevřených otázek, k jejichž řešení je třeba aplikovat koncepty z předepsané literatury. Každé zadání je hodnoceno 10 body, maximálně lze získat 20 bodů = 100 % hodnocení průběžného testuu.

V rámci každého zadání je studentům předložena ukázka konkrétního mediálního obsahu, který za použití některého z konceptů z předepsané literatury vyloží. 

Každé ze dvou zadání tvoří 50 % celkového možného zisku 100 % hodnocení průběžného testu.

 

Závěrečný test je tvořen 10 uzavřenými i otevřenými otázkami, které vycházejí z odpřednášené problematiky a předepsané literatury. Maximálně lze získat 20 bodů = 100 % hodnocení průběžného testu.

Každá otázka tvoří 5 % celkového možného zisku 100 % hodnocení závěrečného testu. 

 

Celkový výsledek je získán součtem bodového ohodnocení obou částí, vyjádřením konkrétního bodového zisku v procentech podle podílu na celkovém možném bodovém zisku a převedením na výslednou klasifikaci podle stupnice známkování závazné na FSV UK.

91 % a více => A

81-90 % => B

71-80 % => C

61-70 % => D

51-60 % => E

0-50 % => F

 

Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (27.09.2023)

2. 10. Úvod: představení kursu

V úvodní přednášce se student seznámí s organizací kursu, tématy přednášek, podmínkami absolvování kurzu a předepsanou literaturou. Bude take vysvětlen zastřešující pojem “kritické teorie médií”.

 

MÉDIA JAKO DYSTOPIE POZNATELNOSTI REALITY

 

9. 10. Reprezentace reality: destruktivistivké teorie

V přednášce bude rozebrán koncept reprezentace reality v médiích a ukázány esencialistické koncepce, která vycházejí z epistemologické možnosti reprezentovat skutečnost v médiích a  současně poukazují na odklon médií od věrné reprezentace skutečnosti (koncepce objektivity v médiích, Daniel Boorstin, Joli Jensen)

  

16.10. Reprezentace reality: konstruktivistické teorie

Přednáška vyloží teorie, které pochybují o epistemologické kapacitě jakéhokoli záznamu skutečnosti (včetně médií) vytvářet kopie reality shodné se skutečností samou, tj. zaměří se na konstruktivistické přístupy k médiím (Peter Berger a Thomas Luckmann, Hana Adoni a Sherril Mane, Winfried Schulz, Jean Baudrillard)

MÉDIA JAKO DYSTOPIE KULTURNÍ HODNOTY

 

23.10. Masová kultura

Přednáška se zaměří na autory, kteří vnímali media jako zdroj masové kultury s důrazem na estetické hledisko a vnímali je jako zdroj nízké kultury (tj. opak kultury vysoké, umění (Dwight Macdonald).

 

MÉDIA JAKO DYSTOPIE SVOBODY A ROVNOSTI

 

30.10.  Klasický marxismus

Přednáška představí hlavní pojmy a myšlenkové konstrukty klasického marxismu, užívané v oblasti kritiky médií jakožto ideologického nástroje vládnoucí třídy (falešné vědomí, ideologie, zbožní fetišismus, vládnoucí třída, Karel Marx, Guy Debord)

 

6.11. Neomarxismus

Přednáška shrne hlavní pojmy neomarxismu Frankfurtské školy a chápání médií jako zdroje masové kultury upevňující status quo (Theodor Adorno, Max Horkheimer, Walter Benjamin).

 

13. 11. Neomarxismus II

Přednáška shrne hlavní pojmy neomarxismu Frankfurtské školy a chápání médií jako zdroje masové kultury upevňující status quo (Theodor Adorno, Max Horkheimer, Walter Benjamin).

 

20.11. Kulturální studia I

Přednáška nastíní představu o mediální kultuře jako neustálém vyjednávání mezi dominancí a rezistencí ve společnosti, která je typická pro kulturální studia a tzv. Birminghamskou školu (Graeme Turner, Stuart Hall, Ien Ang).

27.11. Průběžný test z literatury

 

4.12 Kulturální studia II

Přednáška nastíní představu o mediální kultuře jako neustálém vyjednávání mezi dominancí a rezistencí ve společnosti, která je typická pro kulturální studia a tzv. Birminghamskou školu (Graeme Turner, Stuart Hall, Ien Ang).

 

MÉDIA JAKO DYSTOPIE PARTICIPACE A KOLABORACE

 

11.12. Digitální kapitalismus: datafikace, platformita, dohled

Přednáška poskytne vhled do současné podoby kritické teorie zaměřující se na procesy digitálního kapitalismu, zejména na roli velkých datových společností provozujících internetové platformy a na proměnu velkých objemů dat ve zboží (José van Dijck, Nick Couldry) a související komodifikaci praktik dohledu (Soshana Zuboff). 

 

18.12. Digitální kapitalismus: imateriální a digitální práce

Přednáška ukáže aplikaci teorie nadhodnoty práce Karla Marxe na provoz platforem udržovaných převážně díky neplacené práci jejích uživatelů. (Axel Bruns, Christian Fuchs). Bude také zmíněn související pojem imateriální práce (Ralph Negri, Michael Hardt). 

Vstupní požadavky
Poslední úprava: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (27.09.2023)
  • přijetí do magisterského studia
  • zapsání předmětu PŘED předmětem Kulturální studia
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK