Média, moc a politika - JKM118

• Anglický název: Media, Power and Politics
• Zajišťuje: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: 30 / neurčen (45)
• Minimální obsazenost: 10
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Jan Křeček, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Jan Křeček, Ph.D.
• Třída: Courses for incoming students

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Jan Křeček, Ph.D. (05.10.2022)

Kurs Média, moc a politika se zabývá rolí médií a komunikace v politických procesech (a naopak), je základním vhledem do studií politické komunikace, podoboru mateřských disciplín politologie a komunikačních studií.

Po úvodní deskripci základních pojmů, modelů a aktérů kurs seznámí studující nejprve s možnými teoretickými náhledy na vztah demokratických společností/politických systémů a médií, různými pojetími "veřejné sféry" a kritikami (a nabízenými řešeními) jejího stávajícího stavu. Budou probrány možnosti typizovat existující systémy politické komunikace ("od Čtyř teorií ke Třem modelům") s pokusem zařadit český mediální systém, dále pak historie politického komunikování (Čtyři věky politické komunikace a související periodizace). Závěrečné přednášky se budou věnovat vybraným projevům a konceptům současného politického komunikování, kurs ukončí (ve zřetelném kontrastu s úvodními hodinami) zastavení u praktik spin-doctoringu, politického PR a marketingu. V seminární části předmětu budou studenti diskutovat o odborných textech a konkrétních projevech současné politické komunikace v ČR a v zahraničí.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Jan Křeček, Ph.D. (12.03.2024)

Úspěšné ukonční kursu předpokládá vypracování seminární práce v rozsahu cca 10 NS a absolvování závěrečného zkouškového testu.

Vynikající hodnocení navíc předpokládá vysokou účast na setkáních kursu a tamní participaci, dále řešení průběžných nepovinných úkolů.

Závěrečná klasifikace:  

40% TEXT (Seminární práce, zadání viz níž)  

40% TEST (Písemný test ověřující osvojení teorie)  

20% BONUS (řešení nepovinných úkolů na setkáních kursu)      

Zadání pro seminární práce:  

"Zhmotnění" vybraného momentu (konceptu/pojmu/teorie...) z výkladu (resp. obsahu kursu dle sylabu/skript):

1) samostatné nalezení konkrétního českého politického aktéra (individuálního, tedy osoby), který svým veřejným působením může fungovat jako ilustrační příklad daného teoretického momentu.

2) „zarezervování“ daného člověka na: https://docs.google.com/spreadsheets/d/1Z60j1UB3L8nyr5fALLl9mL70pt3WvCLDm_s51yipGgs/edit?usp=sharing

Jedna osoba (nebo jeden ilustrovaný moment) může být rezervována opakovaně, ne však neomezeně (může přijít stop-stav). Dominik Feri je vyřazen již na začátku. Alternativně lze využít volné teoretické koncepty, které se v seznamu budou objevovat v průběhu semestru (u nich důraz na osoby není tak velký).

3) tvorba seminární práce v rozsahu cca 10 NS příslušného žánru (typ.: esej) a se všemi náležitostmi odborného textu.

4) nahrání seminární práce do příslušného úložiště v SISu ("Studijní mezivýsledky"), pokud možno i přinést vytištěné s sebou ke zkoušce (vybranému termínu písemného testu).

 

 

Literatura

Poslední úprava: prof. MgA. Martin Štoll, Ph.D. (17.01.2020)

Skripta kursu:

KŘEČEK, J. Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, 2013. 

 

Základní literatura:

BLUMLER, J. G. - KAVANAGH, D.: The Third Age of Political Communication: Influences and Features. In: Political Communication, Vol. 16/ 3, 1999, str. 209-230(22) (+ Blumler, J. G.: The fourth age of political communication. 2013. Dostupné z http://www.fgpk.de/)

BARNETT, S. Will a crisis in journalism provoke a crisis in democracy? Political Quarterly, 73 (4), 2002, str. 400-408. 

DAHLGREN, P - SPARKS, C. Communication and Citizenship. Journalism and the Public Sphere. New York: Routledge. Signatura: NI-2868 (zvl. str. 27 - 52)

DOBEK-OSTROWSKA, B. - GLOWACKI, M. (eds.). Comparing Media Systems in Central Europe. Between Commercialization and Politicization. Wroclaw: WUW, 2008. Signatura: NII - 2842 (zvl. str. 9-85, 165-205)

ENGESSER, S. - ERNST, N. - ESSER, R. - BÜCHEL, F.. Populism and social media: How politicians spread a fragmented ideology. In Information, Communication & Society, 2016, 1–18

GRABER, D. - SMITH, J. M. Political communication faces the 21st century. In Political Communication 55, 2005: 479-507

HALLIN, D. C. - MANCINI P. Comparing Media Systems: Three Models of Media and Politics. 2004. Cambridge: CUP. Signatura: NII-2323 (zvl. str. 1 - 86), resp. HALLIN, D. C. - MANCINI P. Systémy médií v postmoderním světě : tři modely médií a politiky. 2008. Praha: Portál. Signatura: NII-2735

CHYTILEK, R. a kol. Teorie a metody politického marketingu. 2012. Brno: CDK. Signatura: NII-3450 (zvl. str. 254 - 289 a 323 - 333)

JIRÁK, J. - ŘÍCHOVÁ, B. Politická komunikace a média. 2001. Praha: Karolinum. Signatura: NI-2508 (zvl. Curran, James: str. 116 - 158)

LOUW, E. The Media and political process. 2005. London : Sage Publications. Signatura: NII-2179 (zvl. str. 13-35, 143-170)

McNAIR, B. Introduction to Political Communication. London : Routledge, 2003. Signatura: NI-2796 (zvl. str. 3-92)

SAVIGNY, H. Political Communication. a Critical Introduction. London: Palgrave, 2016

STREET, J. Mass media, Politics and Democracy. Houndmills, Basingstoke: Palgrave, 2001, Signatura: NI-2692 (zvl. str. 17-24, 231-249)

STREET, J. Politics Lost, Politics Transformed, Politics Colonised? Theories of the Impact of Mass Media, In Political Studies Review, 2005, vol. 3, 17-33

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Jan Křeček, Ph.D. (09.01.2020)

Po úvodní deskripci základních pojmů, modelů a aktérů kurs seznámí studující nejprve s možnými teoretickými náhledy na vztah demokratických společností/politických systémů a médií, různými pojetími "veřejné sféry" a kritikami (a nabízenými řešeními) jejího stávajícího stavu. Budou probrány možnosti typizovat existující systémy politické komunikace ("od Čtyř teorií ke Třem modelům") s pokusem zařadit český mediální systém, dále pak historie politického komunikování (Čtyři věky politické komunikace a související periodizace). Závěrečné přednášky se budou věnovat vybraným projevům a konceptům současného politického komunikování, kurs ukončí (ve zřetelném kontrastu s úvodními hodinami) zastavení u praktik spin-doctoringu, politického PR a marketingu.

V seminární části předmětu budou studenti diskutovat o odborných textech a konkrétních projevech současné politické komunikace v ČR a v zahraničí. V závěru každého setkání bude řešen nepovinný úkol, odkazující na právě probranou látku (vyhodnocení na počátku následujícího setkání).

Látka kursu je rozložena do pěti bloků (každý 1-3 setkání kursu), kopírujících kapitoly základních skript kursu (Křeček 2013):

 

BLOK I. - DEFINICE POLITICKÉ KOMUNIKACE (1. setkání):

(Definice objektu zájmu - bude rozlišena politická komunikace jako obor (vědecký) a politická komunikace jako praxe (společenská);  výklad začíná u definicí politických aktérů a komunikačních toků mezi nimi; těžiště tématu leží v představách o samotném předmětu/obsahu politické komunikace - hodnotách a zdrojích; píše hodnot se bude týkat pohyb mezi okružími konsenzus - kontroverze - deviace, spíše distribuce zdrojů pak procesuální  vztah (polity) -  politics - policy.)

 

BLOK II. - PROSTŘEDÍ POLITICKÉ KOMUNIKACE (2. - 3. setkání):

(Osvojení druhého tématu předpokládá nejprve rozlišení deskripční, explanační/predikační a normativní úrovně při studiu politické komunikace, dále pak identifikaci dvou základních tradic demokratické teorie: reprezentačně-liberální a participačně-liberální; Jako variace na tuto úvodní dualitu se pak objeví i rozdílné konceptualizace veřejného komunikačního prostoru buď jako veřejného tržiště, nebo jako veřejné sféry, centristický a pluralististický pohled na vztah veřejná sféry a médií, příp. rozdělení na interní vs. externí mediální pluralismus; Zásadním momentem tématu se stane široké chápání reprezentace nejen jako politického, ale i jako mediálního mechanismu, čehož lze využít k "rozpuštění" politologického významu termínu reprezentace a analyzovat stav zastupitelské demokracie na škále delegativní vs. participativní; Zvládnutí tématu předpokládá u obou typů prostoru veřejné/mediální komunikace budou osvojení si nabídnutých sad analytických nástrojů, umožňující měřit jeho kvalitu)

 

BLOK III. - SYSTÉMY POLITICKÉ KOMUNIKACE(4. - 5. setkání):

(Těžiště třetího tématu leží v posunu od Čtyř teorií tisku ke Třem modelům - předpokládá se dokonalé zvládnutí obou ‚biblí systémového přístupu‘; Praktické uchopení první publikace předpokládá zvládnutí základních principů politického komunikování v ČS(S)R mezi lety 1948 a 1989; U druhé publikace pak kvalifikovaný pokus o nalezení odpovídajícího umístění pro současný český mediálně-politický systém.)

 

BLOK IV. - HISTORIE POLITICKÉ KOMUNIKACE (6. - 7. setkání):

(Historicko-periodizační přístup k politické komunikaci zde nabízí několik základních textů, z nichž čtvrté téma vychází: Jde v první řadě o tři věky politické komunikace Blumlera s Kavanaghem (kde přidáváme čtvrtý, současný), tři věky politických kampaní Norrisové, Barnettovy (Sabatovy) čtyři éry politického žurnalismu, Stömbäckovy čtyři mediatizační fáze a Mairova typologie vývoje politických stran.)

 

BLOK V. - SOUČASNOST POLITICKÉ KOMUNIKACE (8. - závěrečné setkání):

(V rámci posledního tématu je třeba se věnovat současným projevům politické komunikace, tedy dílčím jevům na straně aktérů, uvnitř obsahů i účinkům na publikum; Za úvodní rys tématu byla zvolena profesionalizace, označující jak změny uvnitř tradičních stran a jejich politiků, tak i nástup profesionálů na public relations a spin doctoring  zvnějšku; I ‚díky‘ jejich působení se téma věnuje trendům typu amerikanizace, celebritizace, depolitizace, negativita, personalizace, a obzvláště populismus; Účinky politické komunikace se týkají pojmů dumbing-down, cynismus a zmalátnění; V kontrastu s nimi leží principy a praktiky politického marketingu, jeho vnitřní logiku do důsledků dotahuje louwovské pojetí politického procesu jako duality policy a hype.)