Teorie mediální komunikace - JKM107

• Anglický název: Theories of Media Communication
• Zajišťuje: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 10
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: 90 / neurčen (90)
• Minimální obsazenost: 10
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.
• Vyučující: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.
• Třída: Courses for incoming students
• Neslučitelnost : JJM201
• Je neslučitelnost pro: JJM201
• Je záměnnost pro: JJM201

Anotace

Poslední úprava: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. (24.09.2023)

Předmět nabízí přehled teoretických přístupů k sociální komunikaci věnujících se užití masových a síťových médií, a to s důrazem na interdisciplinaritu těchto pohledů a jejich přínos pro pochopení vývoje a současného stavu mediální komunikace. Předmět studentům nabídne základní teoretická východiska nezbytná pro kritické uvažování o tématech konstituujících obor Mediální studia. Mezi základními tématy kurz studentům představí základní distinkce mediované a nemediované komunikace, obeznámí s konceptem medializace/mediatizace a jejími vlivy (kupříkladu na politickou komunikaci) a s proměnami představ o průběhu a struktuře mediální komunikace.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. (24.09.2023)

Předmět je ukončen ústní zkouškou vycházející z předem zveřejněných okruhů. Absolvování průběžného testu není povinné, ale jeho výsledek se započítává

V průběžném testu je možné získat max. 30 bodů, u závěrečné zkoušky 90 bodů.

 

Hodnocení je:

100-91 bodů = A

90-81 bodů = B

80-71 bodů = C

70-61 bodů = D

60-51 bodů = E

50-0 bodů = F

  

Průběžný test je zaměřen na kontrolu průběžné přípravy ke zkoušce. Testem bude souvislý výklad na vylosované téma 1-5 z platných okruhů ke zkoušce. Test není povinný a nestanovuje se pro něj náhradní termín.

 

Literatura

Poslední úprava: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. (24.09.2023)

CAREY, J. M.: Historical Pragmatism and the Internet. New Media and Society. vol 7 (4)/2005.

CURRAN, J., FENTON, N., FREEDMAN, D.: Misunderstanding the Internet. 1. vyd. New York, NY: Routledge, 2012, Part I

DEUZE, M.: Medialife. Život v médiích. Praha: Karolinum 2015.

ECO, U.: Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo 2007.

FISKE, J.: Jak rozumět populání kultuře. Praha: Akropolis 2017

HARDT, H.: Myths for the Masses. Oxford: Blackwell Publishing 2004

HASSAN, R., SUTHERLAD, T: Philosophy of media. New York, NY: Routledge, 2017

HOLMES, D.: Communication Theory. Media, Technology and Society. Thousand Oaks -London: Sage 2005

JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B.: Masová média. 2. vyd. Praha: Portál 2015

MANOVICH, L.: Jazyk nových médií. Praha: Karolinum 2018.

McLUHAN, M.: Jak rozumět médiím. Praha: Odeon 1990 / Mladá fronta 2011

MEIKLE, G.: Social Media. Communication, Sharing and Visibility. New York, NY: Routledge, 2016

POSTMAN, N.: Ubavit se k smrti. Praha: Mladá fronta 1999

SCHULZ, W.: Reconstructing Mediatization as an Analytical Concept. European Journal of Communication, Vol 19 (1) 2004: 87-101

THOMPSON, J. B.: Média a modernita sociální teorie médií. Praha: Karolinum 2005

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. (24.09.2023)

Předmět je ukončen ústní zkouškou vycházející z předem zveřejněných okruhů. Absolvování přůběžného testu není povinné, ale jeho výsledek se započítává

V průběžném testu je možné získat max. 30 bodů, u závěrečné zkoušky 90 bodů.

 

Hodnocení je:

100-91 bodů = A

90-81 bodů = B

80-71 bodů = C

70-61 bodů = D

60-51 bodů = E

50-0 bodů = F

  

Průběžný test je zaměřen na kontrolu průběžné přípravy ke zkoušce. Testem bude souvislý výklad na vylosované téma 1-5 z platných okruhů ke zkoušce.

 

Okruhy k ústní zkoušce

01. Změny v mezilidské komunikaci vyvolané nástupem masových médií a tzv. nových médií (neomédií).

02. Vztah pojmů "mediální komunikace", "masová komunikace" a "síťová komunikace", hlavní charakteristiky masové komunikace. Studium masové komunikace a jeho významní představitelé.

03. Vztah pojmů "mediální komunikace", "masová komunikace" a "síťová komunikace", hlavní charakteristiky síťové komunikace. Studium síťové komunikace a jeho významní představitelé.

04. Klíčové projevy medializace jako historického a společenského jevu

05. Různá paradigmata uplatňovaná při modelování komunikační události v mediální (masové/síťové) komunikaci.

06. Proměny pojetí autorství v mediální komunikaci od rané modernity do současnosti.

07. Vývoj normativních představ o roli médií ve společnosti od "čtyř teorií tisku" a jejich korekcí (Altschull, McQuail) i aplikací (NWICO) a kritik (Nerone) do současnosti.

08. Postavení vlivu/dopadu/účinku médií v jednotlivých teoriích mediální a masové komunikace.

09. Výklad pojmu "medializace" a jeho předpokládaných vlivů na politickou komunikaci v pozdně moderních společnostech.

10. Vztah mediálních studií a teorie masové komunikace jako samostatných, konstituovaných oborů. Disciplíny, které se teoreticky a metodologicky na konstituování těchto oborů podílely, a disciplíny příbuzné (cultural studies, game studies ad.).

11. Klíčové charakteristiky mediálního diskursu (van Dijk, Fairclough) a jeho proměny po nástupu neomédií.

12. Lev Manovich a principy nových médií. Vliv povahy nových médií na průběh mediální komunikace.

13. Přístupy ke kritice médií, jejich společné rysy a jejich specifika (Boorstin, Debord, Baudrillard, Postman, Virilio).

14. Klasické (Frankfurtská škola) a současné pojetí hegemonie a předpokládaný podíl médií na jejím ustavení.

15. Kritická politická ekonomie a její představa o chování médií.

16. Vzájemné vztahy mezi masovými a síťovými médii z hlediska principu (a) remediace, (b) tendence k integraci, resp. interaktivitě

17. Tendence, pravidelnosti a zákonitosti v uspořádání mediálních obsahů a textů (narativita, serialita, žánrové typy/textové vzorce). Narativita v masových a síťových médiích.

18. Intertextualita sdělení jako výstavbový princip mediálního diskursu v období masové a síťové komunikace.

 

Sylabus

Poslední úprava: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. (24.09.2023)

Program přednášek

01. - 02. Seznámení s organizací kurzu.Vymezení pojmu „mediální komunikace“, modelové přístupy k výkladu komunikačního chování, relevance modelů pro výklad mediální komunikace. výklad a srovnání pojmů mediální komunikace, masová komunikace a síťová komunikace. Postavení studia médií v kontextu jednotlivých společenských a humanitních oborů

03. - 04. Výklad pojmu „medializace“, resp. „mediatizace“. Média a společenská změna, mediální komunikace jako součást modernizačního procesu

05. Průběžný test

06. Problém autorství

07. - 08. Normativnost v přemýšlení o médiích

09. Problém vlivu médií

10. Kontury myšlení o médiích I (svět)

11. Kontury myšlení o médiích II (svět)

12. Kontury myšlení o médiích III (české prostředí)