Vývoj československého ústavního a politického systému - HP1211

• Anglický název: Development of the Czechoslovak Constitutional and Political System
• Zajišťuje: Katedra ústavního práva (22-KUP)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:kombinovaná
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Zk [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: HOPV0121
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. JUDr. Jan Kudrna, Ph.D.
• Třída: ústavní právo
• Kategorizace předmětu: Právo > Ústavní právo
• Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000
• Ve slož. prerekvizitě: HM0401

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)

Předmět je zaměřen na výklad vývoje ústavního a politického systému od vzniku 1. Československé republiky až do zániku České a Slovenské Federativní Republiky. Součástí výuky je i výklad ústavních (ne)poměrů v Protektorátu Čechy a Morava a fašistického Slovenského státu. Studenti by měli být po absolvování předmětu schopni analyzovat a interpretovat československé ústavní dokumenty v kontextu dobových politických a společenských reálií. V průběhu výuky se analyzují, formulují a ústně i písemně prezentují právní argumenty a protiargumenty u vybraných historických událostí souvisejících s ústavním právem (např. vznik Československa, Mnichovská dohoda, legitimita a legalita Prozatímního státního zřízení a dekretů prezidenta republiky, Košický vládní program a únorová krize 1948, zánik Československa). Předmět je vhodným východiskem pro další studium ústavního práva. Do předmětu je možné se přihlásit pouze prostřednictvím motivačního dopisu zaslanému vyučujícímu předmětu. V průběhu předmětu se očekává studium zadané rozšiřující literatury (tj. i jiné než základní) a dobových dokumentů (např. Košického vládního programu, Akčního programu KSČ z roku 1968 či Prohlášení Charty 77).

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)

1.      Předmětem písemné části zkoušky je vypracování písemné seminární práce v rozsahu přibližně 20 normostran.

2.      Obsahem ústní části zkoušky je obhajoba práce a rozprava o jejím tématu v kontextu československého ústavního vývoje.

3.      Nejlepší práce je možné po obhajobě přihlásit do Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ).

4.      U písemné části zkoušky je možné používat jakékoli právní předpisy a jiné zdroje, u ústní části zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné zdroje.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)

Předmět zahrnuje tato témata:

-        problém kontinuity a diskontinuity po vzniku ČSR v r. 1918 - vznik státu „Čechoslováků“, problém národnostní, ekonomické, sociální, náboženské a historické různorodosti v konkrétní geopolitické situaci

-        prozatímní ústava a ústavní listina z roku 1920, československý ústavní systém do mnichovského diktátu – problémy parlamentní demokracie v konkrétní geopolitické situaci

-        doba nesvobody - ne/ústavní poměry tzv. druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava – problém odpovědnosti a volby; Slovenská republika 1939-1945 (od „farské republiky“ ke zločinecké totalitě)

-        Prozatímní státní zřízení v zahraničí, Slovenská národní rada, dekretální normotvorba - hledání nového ústavního zřízení ve dvou centrech zahraničního odboje, otázka kontinuity a diskontinuity

-        Košický vládní program nacionální a sociální revoluce – ústavní systém od května 1945 do února 1948 – stranicko-politický systém, volební systém – únor 1948 jako dovršení procesu „plíživé“ socialistické revoluce (quasi ústavní řešení únorové krize)

-        Ústava 9. května (1948) – příprava, koncepční spory – ústava de iure a de facto – destrukce zbývajících demokratických politických a ústavních institucí v letech 1948-1960 – charakteristické rysy totalitního režimu padesátých let

-        Ústava z roku 1960 – ideová východiska, mezinárodní souvislosti – postupné snahy o reformu politického a ústavního systému v druhé polovině šedesátých let – ústavní řád „pražského jara“ 1968 – ústavní důsledky vojenské intervence států Varšavské smlouvy.

-        vznik československé federace – federativní ústavní systém v teorii a v autoritativní centralizaci pod vedením KSČ – degenerace politických a ústavních institucí v letech tzv. „normalizace“ – krach systému vlády jedné strany koncem roku 1989

-        postupná demokratická transformace politického a ústavního systému po listopadu 1989 a současný rozklad československého státu v letech 1989-1992

-        zánik československé federace z hlediska ústavního – otázka kontinuity v nástupnických státech

Studijní opory

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)

Základní literatura:

1.      PAVLÍČEK, Václav a kol. Ústavní právo a státověda. II. díl, Ústavní právo České republiky. 2. aktualizované vydání. Praha: Leges, 2015. Student. ISBN 978-80-7502-084-0, kapitola I. – IX.

2.      GRONSKÝ, Ján. Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa. I, 1914-1945. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1027-2.

3.      GRONSKÝ, Ján. Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa. II, 1945-1960. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1210-0.

4.      GRONSKÝ, Ján. Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa. III, 1960-1989. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1285-0.

5.      GRONSKÝ, Ján. Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa. IV, 1989-1992. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1389-5.

Základní právní předpisy:

1.      zákon č. 11/1918 Sb. z. a n., o zřízení samostatného státu československého

2.      zákon č. 37/1918 Sb. z. a n., o prozatimní ústavě

3.      zákon č. 121/1920 Sb. z. a n., kterým se uvozuje ústavní listina Československé republiky

4.      ústavný zákon č. 299/1938 Sb. z. a n., o autonómii Slovenskej krajiny

5.      ústavní zákon č. 328/1938 Sb. z. a n., o autonomii Podkarpatské Rusi

6.      ústavní zákon č. 330/1938 Sb. z. a n., o zmocnění ke změnám ústavní listiny a ústavních zákonů republiky Česko-Slovenské a o mimořádné moci nařizovací

7.      výnos Vůdce a říšského kancléře č. RP06/39, o Protektorátu Čechy a Morava

8.      ústavní dekret č. 1/1940 Úř. věst. čsl., o ustavení Státní rady jako poradního sboru prozatímního státního zřízení Československé republiky

9.      ústavní dekret č. 2/1940 Úř. věst. čsl., o prozatímním výkonu moci zákonodárné

10.   ústavní dekret č. 10/1944 Úř. věst. čsl., o dočasné správě osvobozeného území Republiky československé

11.   ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku

12.   nařízení Slovenské národní rady č. 1/1944 Sb. n. SNR, o vykonávání zákonodárné, vládní a výkonné moci

13.   ústavní dekret č. 18/1944 Úř. věst. čsl., o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění

14.   ústavní dekret č. 3/1945 Úř. věst. čsl., o výkonu moci zákonodárné v přechodném období

15.   ústavní dekret č. 1/1945 Sb., o nové organisaci vlády a ministerstev v době přechodné

16.   ústavní dekret č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské

17.   ústavní zákon č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky

18.   ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky

19.   ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci

20.   ústavní zákon č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské Federativní Republiky