|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)
"Lidské bytí je bytím v situacích," říká velký německý existencialista Karl Jaspers. K tomu je nutné dodat, že člověk nemůže "vystoupit" z jedné situace a současně se neocitnout v situaci další. Ustavičně jsem nějakým způsobem "situováni", a sociální psychologie se řadí k těm disciplínám, jež přikládají situaci kruciální význam. Situace určuje, jak bude vypadat lidské jednání, a je relativně malý počet lidí jí dokáže "vzdorovat" natolik, aby si, jedná-li se o situaci zátěžovou, zcela zachoval tvář. Situace, aniž bychom si toho leckdy byli vědomi, si nás často přizpůsobí obrazu svému, a my se dopouštíme skutků, jichž bychom se bez nich nedopustili. Z toho pramení celá řada morálních, a v neposlední řadě právních důsledků. Typickým příkladem je tzv. efekt přihlížejícího, resp. syndrom Kitty Genoveseové, dotýkající se problematiky neposkytnutí pomoci. V rámci předmětu jsou zkoumány jak situace "ze života", tak také takové, jež jsou v sociální psychologii simulovány prostřednictvím experimentů. Člověk, už proto, že je zoon politikon, je bytost (relativně) snadno ovlivnitelná. Ovlivňováni jsme především svými sociálními skupinami, ale také společenským klimatem, idejemi atd. Velká pozornost bude tudíž věnována mezilidským vztahům na pozadí skupinového života a v neposlední řadě psychologii davu. Inspirací k těmto a dalším tématům není pouze psychologie a právo, ale také kulturní antropologie, filosofie a sociologie. Výuka probíhá formou přednášek, o vybraných tématech lze vést diskusi. |
|
||
|
Poslední úprava: Eva Kučerová (23.09.2021)
Výuka plánovana prezenční formou. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)
1. Zkouška je kombinovaná, skládá se z písemné a ústní části. 2. Písemná část spočívá ve zpracování úvahy na téma související s předmětem výuky. Úvahu je třeba odevzdat vyučujícímu nejpozději na poslední přednášce. 3. U písemné části zkoušky je možné používat veškeré právní předpisy a jiné materiály. 4. Ústní část zkoušky tvoří jednak debata s vyučujícím nad zvoleným tématem, respektive úvahou, jednak debata nad některým ze shora uvedených témat. 5. U ústní části zkoušky není možné používat právní předpisy a jiné materiály. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)
Předmět zahrnuje zejména následující témata: - Uvedení do předmětu a jeho vymezení; vztah sociální psychologie a práva - Sociálně stimulující situace jako východisko zkoumání lidského chování - Zimbardův „vězeňský experiment“ a jeho právní souvislosti - Behaviorismus, psychoanalýza, symbolický interakcionismus, kognitivní psychologie, Gestaltpsychologie a teorie životního pole jako zdroje a stálá inspirace oboru - Vliv kulturní antropologie, vědomí „my“ a „oni“; kolektivní představy podle Émila Durkheima - Základní psychologické typologie z pohledu sociální psychologie - Typy vztahů v sociální psychologii - Malé skupiny, jejich vznik a role skupinových norem; základní typy malých skupin - Skupinový a obecný konformismus; Ashovy experimentry; difúze odpovědnosti a právo - Experiment S. Milgrama; konformita a holocaust; věda jako „náboženství“ modernity; obyčejní muži tváří v tvář kruciální situaci - Psychologie davu a právo – G. Le Bon - Dav a veřejnost; G. Tarde a aféra Dreyfus - Psychologie davu a „hyperdemokracie“ podle J. Ortegy y Gasset - Prostředky společenského vlivu na psychiku jedince; masmédia v současném světě |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)
Základní literatura: Kosek, Jan. Člověk je tvor (ne)společenský. Ostatní literatura: 1. Ortega y Gasset, José. Vzpoura davů. 2. Fromm, Erich: Anatomie lidské destruktivity. 3. Fromm, Erich. Strach ze svobody. 4. Gustave Le Bon. Psychologie davu. 5. Sigmund, Freud. O člověku a kultuře. |