|
|
|
||
|
Poslední úprava: HABET (03.08.2015)
|
|
||
|
Poslední úprava: HABET (03.08.2015)
Propojit teoretickou etiku, psychologii a filozofii s konkrétními praktickými tématy medicíny. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Martin Zielina, Ph.D. (13.10.2023)
Aktivní účast a ústní zkoušení.
Další pokyny a informace k předmětu naleznete v Moodlu u příslušného předmětu. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Martin Zielina, Ph.D. (01.07.2020)
Ayers, S., de Visser, R. (2015). Psychologie v medicíně. Praha: Grada. Doležal, A. (2014). „Transplantace orgánů – etické a právní aspekty“. Časopis zdravotnického práva a bioetiky 4(1), s. 30-47. Doležal, A., Černý, D., Doležal, T. (2013). Kmenové buňky – etické a právní aspekty výzkumu. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, v.v.i. Erikson, E. H. (2015). Životní cyklus rozšířený a dokončený: Devět věků člověka. Praha: Portál. Gazzaniga, M. S. (2013). Kdo to tady řídí?: aneb Svobodná vůle a neurověda. Praha: Dybbuk. Haškovcová, H. (1998). Manuálek o etice a vstřícném chování. Praha: Galén. Haškovcová, H. (2015). Lékařská etika. 4. akt. a rozš. vyd. Praha: Galén. Jonsen, A. R., Siegler, M., Winslade, W. J. (2019). Klinická etika: Praktický přístup k etickým rozhodnutím v klinické medicíně. Krusse, J. Ott, J., Tress, W. (2007). Základní psychosomatická péče. Praha: Portál. Křivohlavý, J. (2002). Psychologie nemoci. Praha: Grada. Kuře, J. (2018). Co je eutanazie: Studie k pojmu dobré smrti. Praha: Academia. Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. 2. akt. vyd. Praha: Grada. Lorenc, K. (2014). Osm smrtelných hříchů civilizace. Praha: Leda. Plháková, A. (2007). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia. Raudenská, J., Javůrková, A. (2011). Lékařská psychologie ve zdravotnictví. Praha: Grada. Říčan, P. (2010). Psychologie osobnosti: Obor v pohybu. 6. rev. a dopl. vyd. Praha: Grada. Spaemann, R. (1995). Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda. Sýkora, P. (2010). Etické aspekty raných ľudských embryí v biomedicíne. Trnava: Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave, Centrum pre bioetiku. Thomasma, D. C., Kushner, T. (2001). Od narození do smrti. Etické problémy v lékařství. Praha: Mladá fronta. Virt, G. (2000). Žít až do konce. Etika umírání, smrti a eutanazie. Praha: Vyšehrad. Vymětal, J. (2003). Lékařská psychologie. Praha: Portál.
MOODLE: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7082 |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Martin Zielina, Ph.D. (10.10.2022)
Zkoušení bude sestávat z následujících tří částí: 1. vylosování jedné otázky (viz níže); 2. vylosování až tří pojmů (viz níže); 3. vypracování krátké kazuistiky na eticky sporná témata v medicíně (buď z vaší dosavadní praxe či zkušenosti, anebo si lze připravit kazuistiku z jiných zdrojů, např. https://journalofethics.ama-assn.org/cases).
Otázky:
1) Základní dělení psychologie, její předmět, metody, cíle; vědomá a nevědomá psychika; lékařská psychologie a její vztah k dalším psychologickým a lékařským disciplínám
2) Základní psychické fenomény, psychické procesy, druhy chování
3) Vědomí a pozornost (definice, dělení, vlastnosti); funkce a změněné stavy vědomí; poruchy pozornosti
4) Zdraví a nemoc; zdraví dle WHO; psychologické pojetí nemoci, psychické komponenty nemocí, psychoterapeutické nástroje; model Kübler-Rossové
5) Vztah lékaře a pacienta; komunikace lékaře a pacienta
6) Různé kategorie pacientů (děti, senioři, tzv. obtížní pacienti atd.); vývojová stádia od novorozeneckého období po stáří (etapy a vývojové úkoly dle E. H. Eriksona)
7) Úvod do psychosomatiky – definice, rozdíl od somatopsychiky, hermeneutické a přírodovědní pojetí psychosomatiky. Vysvětlit psychosomatózy a co znamená, že vznikají psychogenezí. Franz Alexander.
8) Teorie psychosomatiky – základní pojmy (somatizace, konverze, teorie vegetativní lability). Síťové (kauzálně neelementární) myšlení v psychosomatice. Biopsychosociální model včetně aplikace myšlení na jeden okruh psychosomatických chorob.
9) Praxe psychosomatiky – podmínky pro uvažování o přítomnosti psychosomatické nemoci, emoce a jejich význam v psychosomatice, profil psychosomatického pacienta, rozhovor a jeho hlavní nástrahy.
10) Důvody vzniku a vznik lékařské etiky jako oboru (dehumanizace a komercionalizace medicíny, holocaust, časové zařazení), vztah k jiným oborům (filosofie, právo)
11) Čtyři zásady lékařské etiky a jejich interpretace, jejich průniky
12) Germinální etika – reprodukční medicína, genové zásahy a etické problémy, které se s tím spojují (potratová politika, genetická vyšetření)
13) Terminální etika: sdělování těžké zprávy, institut předběžného přání (eutanazie, paliativní medicína)
Termíny:
1) Mysl 2) Vědomí 3) Kognitivní psychické procesy 4) Alexithymie 5) Molární chování 6) Molekulární chování 7) Verbální chování 8) Neverbální chování 9) Noví mysteriáni 10) Těžký problém Davida Chalmerse 11) Vigilance 12) Lucidita 13) Somnolence 14) Sopor 15) Kóma 16) Změněné stavy vědomí 17) Paul Broca 18) Karl Wernicke 19) Roger Sperry 20) Split-brain patients 21) Egodystonní 22) Egosyntonní 23) Bezděčná pozornost 24) Millerovo magické číslo 25) Fenomén koktejlového večírku 26) Stroopův test 27) Zdraví dle WHO 28) Ringelův presuicidální syndrom 29) Sugesce 30) Psychogenní iatropatogeneze 31) Placebo efekt 32) Salutogeneze 33) Syndrom vyhoření 34) Posttraumatická stresová porucha 35) Model Kübler-Rossové 36) Intrapersonální komunikace 37) Shannon-Weaverův model 38) Complience/adherence 39) Mechanismy vývoje člověka 40) Období prvního a druhého vzdoru 41) Separační úzkost 42) Generativita 43) Osobnost typu A, B, C 44) Paternalistický vztah lékaře a pacienta 45) Partnerský/sdílený vztah lékaře a pacienta 46) Mentalizace 47) Hospitalismus 48) Stres 49) Úzkost 50) Somatizace 51) Somatopsychika 52) Naučení bezmocnost 53) vegetativní labilita 54) Psychosomatózy 55) Psychické trauma 56) Biopsychosociální model 57) Konverze 58) Strach 59) Reaktivní deprese 60) Franz Alexander 61) Sigmund Freud 62) Chicágská sedma 63) Psychosomatická signalizace a fixace 64) Beneficence (bioetický princip) 65) Non-maleficence (bioetický princip) 66) Respekt k autonomii (bioetický princip) 67) Spravedlnost (bioetický princip) 68) Aktivní eutanázie 69) Pasivní eutanázie 70) Dystanázie 71) Withdrawing (v bioetice) 72) Witholding (v bioetice) 73) DNR 74) Dehumanizace medicíny 75) Depersonalizace medicíny 76) Komercionalizace medicíny 77) Medicinalizace 78) Medicínsko-farmaceutický komplex (ecclesiomorfní struktury) 78) Ontologický personalismus 79) Empirický funkcionalismus 80) Germinální etika 81) Terminální etika 82) Risk/benefit 83) Cost/benefit 84) Surogátní matka 85) Dříve vyslovené přání 86) Předpokládaný souhlas 87) Předpokládaný nesouhlas 88) Anonymní (neanonymní dárce) 89) Placený (neplacený dárce) 90) Asistovaná sebevražda
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Martin Zielina, Ph.D. (10.10.2022)
1) Základní dělení psychologie, její předmět, metody, cíle; vědomá a nevědomá psychika; lékařská psychologie a její vztah k dalším psychologickým a lékařským disciplínám 2) Základní psychické fenomény, psychické procesy, druhy chování 3) Vědomí a pozornost (definice, dělení, vlastnosti); funkce a změněné stavy vědomí; poruchy pozornosti 4) Zdraví a nemoc; zdraví dle WHO; psychologické pojetí nemoci, psychické komponenty nemocí, psychoterapeutické nástroje; model Kübler-Rossové 5) Vztah lékaře a pacienta; komunikace lékaře a pacienta 6) Různé kategorie pacientů (děti, senioři, tzv. obtížní pacienti atd.); vývojová stádia od novorozeneckého období po stáří (etapy a vývojové úkoly dle E. H. Eriksona) 7) Úvod do psychosomatiky – definice, rozdíl od somatopsychiky, hermeneutické a přírodovědní pojetí psychosomatiky. Vysvětlit psychosomatózy a co znamená, že vznikají psychogenezí. Franz Alexander. 8) Teorie psychosomatiky – základní pojmy (somatizace, konverze, teorie vegetativní lability). Síťové (kauzálně neelementární) myšlení v psychosomatice. Biopsychosociální model včetně aplikace myšlení na jeden okruh psychosomatických chorob. 9) Praxe psychosomatiky – podmínky pro uvažování o přítomnosti psychosomatické nemoci, emoce a jejich význam v psychosomatice, profil psychosomatického pacienta, rozhovor a jeho hlavní nástrahy. 10) Důvody vzniku a vznik lékařské etiky jako oboru (dehumanizace a komercionalizace medicíny, holocaust, časové zařazení), vztah k jiným oborům (filosofie, právo) 11) Čtyři zásady lékařské etiky a jejich interpretace, jejich průniky 12) Germinální etika – reprodukční medicína, genové zásahy a etické problémy, které se s tím spojují (potratová politika, genetická vyšetření) 13) Terminální etika: sdělování těžké zprávy, institut předběžného přání (eutanazie, paliativní medicína)
|