|
|
|
||
|
Poslední úprava: Hedvika Hubáčková (21.01.2014)
|
|
||
|
Poslední úprava: Hedvika Hubáčková (21.01.2014)
Cíle: rutinně používané laboratorní postupy - přímý a nepřímý průkaz infekčního agens správná interpretace výsledku a její význam v klinické praxi prezentace nových postupů v mikrobiologické diagnostice
|
|
||
|
Poslední úprava: MUDr. Jakub Hurych, Ph.D. (06.10.2022)
Zakončení předmětu LM II je podmíněno úspěšně složenou ústní zkouškou. K té lze přistoupit po udělení zápočtu za zimní semestr. 1) Povinná účast na praktických cvičeních se dvěma povolenými absencemi. Delší nepřítomnost lze řešit individuálně. 2) Úspěšné absolvování písemných testů, tedy zisk minimálně 20 bodů v součtu všech tří průběžných testů. Jednotlivé testy mohou absolvovat studenti před začátkem přednášky (termíny viz dále). Náhradní termíny pro průběžné testy nejsou vypisovány. Každý z jednotlivých testů obsahuje 10 otázek, každá správně zodpovězená otázka je ohodnocena 1 bodem. Doba trvání každého jednotlivého testu je 10 minut. Pokud student nedosáhne na minimální bodové ohodnocení 20 bodů, má možnost uspět v souhrnném opravném testu v zápočtovém týdnu. Test obsahuje 30 otázek, minimum je získání 24 bodů. Bez splnění dvou uvedených podmínek udělení zápočtu nebude student připuštěn ke zkoušce. Zápočet má platnost jeden kalendářní rok.
Termíny zápočtových testů 1. test Obecná mikrobiologie 3. týden zimního semestru (Obecná bakteriologie, virologie, mykologie, parazitologie – základní pojmy, Antimikrobiální látky – přehled, mechanismy účinku i rezistence k ATB, spektrum účinku Vyšetřovací metody – přehled a rozdělení, význam, výhody a nevýhody jednotlivých metod)
2. test Speciální mikrobiologie 7. týden zimního semestru (Bakterie (G+, G- i ostatní), houby, paraziti, viry – znalosti o jednotlivých agens - klasifikace, nejvýznamnější faktory virulence, patogenita, možnosti diagnostiky a terapie)
3. test Klinická mikrobiologie 11. týden zimního semestru (Infekce nosokomiální, močové, respirační, alimentární, nervového systému, krevního řečiště – nejvýznamnější původci, metody diagnostiky, léčby i prevence)
|
|
||
|
Poslední úprava: Romana Laušerová (16.02.2021)
Schindler : Mikrobiologie pro studenty zdravotnických oborů, Grada, 2010 Zahradnický a kol.: Mikrobiologie a epidemiologie, Avicenum, 1987 Jakub Hurych, Roman Štícha et al: Lékařská mikrobiologie Repetitorium, Triton, 2020 Doporučená literatura : Votava: Lékařská mikrobiologie obecná, Neptun, 2001 Votava: Lékařská mikrobiologie speciální, Neptun,2006 Mims a kol.: Medical Microbiology, Mosby, London, 1998 P.R.Murray a kol.: Manual of Clin.Microbiology, ASM, Washington, 1999 H.D. Isenberg: Clin. Microbiol. Proc. Handbook, ASM, Washington, 1992
MOODLE: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=6510 |
|
||
|
Poslední úprava: Romana Laušerová (29.09.2023)
Lékařská mikrobiologie II :
I. Obecná mikrobiologie (22 otázek) 1. Stavba bakteriální buňky. Bakteriální spora. 2. Stavba virových částic. Klasifikace virů. 3. Složení buněčné stěny G+ a G- bakterií. Endotoxin. 4. Bakteriální pouzdro a ostatní povrchové struktury. Biofilm. 5. Exotoxiny a jejich rozdělení podle mechanismu a místa účinku. 6. Patogenita bakterií. 7. Patogeneze virových infekcí. 8. Bakteriální genom a jeho plasticita. Mobilní genetické elementy. 9. Rozdělení antibiotik podle mechanismu účinku. 10. Mechanismy rezistence k antibiotikům (vč. MRSA, VRE, beta-laktamáz) 11. Hlavní zásady racionální antibiotické terapie. 12. Penicilinová antibiotika. 13. Cefalosporiny a karbapenemy
14. Glykopeptidy. Oxazolidinony (linezolid) 15. Makrolidová a linkosamidová antibiotika. Tetracykliny včetně tigecyklinu. Chloramfenikol. 16. Aminoglykosidy. Polypeptidová antibiotika (polymyxin). 17. Chinolony. 18. Kotrimoxazol. Metronidazol. Nitrofurantoin. 19. Antituberkulotika. 20. Virostatika. 21. Antimykotika. 22. Nežádoucí účinky antibiotik.
II. Speciální virologie a mykologie (17 otázek) 23. Herpesviry - HSV1, HSV2 a virus varicely. 24. Herpesviry - EBV, cytomegalovirus a HHV-6. 25. Viry influenzy. 26. Virus parotitidy. Virus spalniček. 27. Virus zarděnek a parvovirus B19. 28. Virus vztekliny. 29. Adenoviry. 30. Rotaviry. Caliciviry. 31. Polioviry a jiné enteroviry. 32. Virus klíšťové encefalitidy a jiné flaviviry (vyjma HCV). 33. Papilomaviry. Lidské patogenní poxviry. 34. RSV, viry parainfluenzy, coronaviry, rhinoviry. 35. Původci virových hepatitid. 36. Virus HIV a jiné retroviry. 37. Candidy. Dermatofyta. 38. Aspergily. Zygomycety. 39. Cryptococcus. Pneumocystis.
III. Speciální bakteriologie (32 otázek) 40. Streptococcus pyogenes. 41. Viridující streptokoky (S. pneumoniae, ústní streptokoky). 42. Beta hemolytické streptokoky jiné než S. pyogenes. 43. Enterokoky. 44. Staphylococcus aureus. 45. Koaguláza negativní stafylokoky. 46. Neisseria meningitidis. 47. Neisseria gonorrhoeae. 48. Brucely a Francisella tularensis. Legionella pneumophila. 49. Bordetelly. 50. Haemophilus influenzae a ostatní hemofily. 51. Listeria monocytogenes. 52. Corynebacterium diphteriae a ostatní korynebakterie. 53. Escherichia coli. Shigely. 54. Salmonely (Typhi, Enteritidis a další sérotypy). 55. Klebsiella, Enterobacter, Serratia, Proteus. 56. Yersinie. 57. Vibrio cholerae a ostatní vibria. 58. Campylobacter jejuni. Helicobacter pylori. 59. Pseudomonas aeruginosa a další G- nefermentující tyčinky. 60. Mycobacterium tuberculosis. M. leprae. Atypická mykobakteria. 61. Anaerobní bakterie (jiné než klostridia). 62. Aktinomycety a nokardie. 63. Clostridium tetani. Clostridium botulinum. 64. Clostridium difficile. 65. Clostridium perfringens a ostatní histotoxická klostridia. 66. Bacillus anthracis a ostatní bacily. 67. Treponema pallidum. 68. Borrelie a leptospiry. 69. Rickettsie, coxielly, bartonely. 70. Chlamydie. 71. Mykoplasmata a ureaplasmata.
IV. Parazitologie (11 otázek) 72. Trypanosomy a leishmanie. 73. Giardia. Cryptosporidium. Trichomonas. 74. Entamoeba a další améboidní prvoci. 75. Původci malárie. 76. Toxoplasma gondii. 77. Schistosomy. 78. Taeniae a ostatní původci střevních cestodóz. 79. Echinokoky a ostatní původci tkáňových cestodóz. 80. Enterobius a Ascaris. Ostatní původci střevních nematodóz. 81. Trichinella a další původci tkáňových nematodóz. 82. Ektoparazité.
V. Klinická mikrobiologie (16 otázek) 83. Mikroflóra lidského těla. 84. Infekce horních cest dýchacích. Mikrobiologická diagnostika a antimikrobní léčba. 85. Infekce dolních cest dýchacích a plic. Mikrobiologická diagnostika a antimikrobní léčba. 86. Průjmová onemocnění. Mikrobiologická diagnostika a antimikrobní léčba. 87. Infekce močových cest. Mikrobiologická diagnostika a antimikrobní léčba. 88. Sexuálně přenosné choroby. Mikrobiologická diagnostika a antimikrobní léčba. 89. Nehnisavé (aseptické) neuroinfekce. Mikrobiologická diagnostika. 90. Hnisavé meningitidy. Mikrobiologická diagnostika a antimikrobní léčba. 91. Infekce krevního řečiště. Sepse. Mikrobiologická diagnostika. 92. Nozokomiální infekce. Multirezistentní kmeny. 93. Exantémová onemocnění virového původu. 94. Infekce kůže a měkkých tkání. Mikrobiologická diagnostika a antimikrobní léčba. 95. Infekce kostí a kloubů. Mikrobiologická diagnostika a antimikrobní léčba. 96. Infekce způsobené anaerobními bakteriemi. 97. Infekce plodu a novorozence. 98. Očkování. VI. Vyšetřovací postupy a diagnostika (12 otázek)
99. Zásady odběru a transportu vzorků k mikrobiologickému vyšetření. 100. Mikrobiologická diagnostika bakteriálních infekcí; užití metod přímého i nepřímého průkazu. 101. Mikrobiologická diagnostika virových infekcí; užití metod přímého i nepřímého průkazu. 102. Mikroskopie v diagnostice infekčních onemocnění. 103. Kultivace bakterií. Kultivační půdy, jejich výběr, podmínky kultivace. 104. Postupy vedoucí k identifikaci bakterií. 105. Testy citlivosti k antibiotikům. Interpretace výsledků. 106. Serologické reakce (aglutinace, ELISA, WB, imunochromatografie). Využití v diagnostice infekčních onemocnění. 107. Metody molekulární biologie a jejich využití v diagnostice infekčních onemocnění. 108. Mikrobiologická diagnostika protozoárních infekcí. 109. Mikrobiologická diagnostika helmintóz. 110. Mikrobiologická diagnostika mykóz.
Výběr 3 zkouškových otázek ze tří okruhů 1. Obecná mikrobiologie + klinická mikrobiologie (celkem 39 otázek) 2. Speciální virologie a mykologie + parazitologie + vyšetřovací postupy a diagnostika (celkem 39 otázek) 3. Speciální bakteriologie (celkem 32 otázek)
|
|
||
|
Poslední úprava: Romana Laušerová (02.10.2017)
1. DNA viry 2. RNA viry 3. Protozoa 4. Helminti 5. Mykologie 6. Anitibiotika v klinické praxi 7. Respirační infekce 8. Alimentární infekce 9. Uroinfekce, sexuálně přenosné nemoci 10. Neuroinfekce. 11. Infekce spojené se zdravotní péčí a nemocniční epidemiologie 12. Infekce kůže a měkkých tkání, infekce v místě chir. výkonu 13. Infekce u imunosuprimovaných pacientů 14. Očkování
|