PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Obecná hygiena - dílčí kurz - CPRVOH26
Anglický název: General Hygiene - Subcourse
Zajišťuje: Ústav hygieny 3. LF UK (12-HYG)
Fakulta: 3. lékařská fakulta
Platnost: od 2016
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 0
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/0, Jiné [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. MUDr. Milena Černá, DrSc.
Kategorizace předmětu: Lékařství > Klinické předměty
Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. (16.10.2008)
Součást modulu oborů preventivního lékařství. Hygiena životního prostřed. Fyzikální, chemické a biologické faktory prostředí a jejich vliv na zdraví
Cíl předmětu -
Poslední úprava: prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. (16.10.2008)

Seznámit studenty s faktory prostředí a jejich vlivy na zdravotní stav populace.

Literatura -
Poslední úprava: prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. (16.10.2008)

Provazník a kol.: Manuál prevence v lékařské praxi, díl III. Fortuna 2006 (CD, www.lf3.cuni.cz)

Metody výuky -
Poslední úprava: prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. (16.10.2008)

semináře, praktika

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. (16.10.2008)

účast na praktikách, test

Sylabus -
Poslední úprava: prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. (16.10.2008)

Životní prostředí a zdraví populace (Vztah mezi životním prostředím a zdravím, možnosti sledování a regulace. Podíl

životního prostředí na zdravotním stavu. Tvorba, význam a používání limitních hodnot. Využití biomarkerů při

sledování vztahu prostředí a zdraví. Mezinárodní a národní aktivity v oblasti zdraví a prostředí. Zdraví 21, NEHAP,

Systém monitorování zdravotního stavu populace ve vztahu k prostředí.Význam environmentální expozice toxickým látkám

z prostředí a pohled na zdravotní rizika z populačního hlediska. Vnímání environmentálních zdravotních rizik u

populace. Role lékařů při komunikaci rizika).

  • Životní styl a zdraví (Stanovení priorit zdraví. Dostupnost zdravotní péče. Vliv výstavby a provozu zdravotnických

zařízení na zdravotní stav zaměstnanců a pacientů. Hospitalismus, nosokomiální nákazy. Bydlení a zdraví - fyziologie a

psychosociální funkce bytu. Kouření (aktivní i pasivní) a jeho vliv na zdraví.Protikuřácké aktivity, poradny pro

kuřáky, substituční léčba).

  • Znečištění ovzduší a zdraví(Zdroje znečištění ovzduší, zdravotní účinky kontaminantů ovzduší. Vztahy mezi vnějším

ovzduším a ovzduším v uzavřených prostorách (byty, veřejné budovy, dopravní prostředky). Výsledky Systému monitorování

zdravotního stavu populace ve vztahu k ovzduší a výsledky studií řešících vztah znečištění ovzduší a zdraví v České

republice. Regulační opatření ke snížení zdravotních rizik).

  • Voda, půda, odpady - zdroje znečištění, vliv na zdraví (Základní charakteristiky a druhy surových vod. Fyzikální,

chemická a biologická nezávadnost vody. Biogenní prvky ve vodě. Zajištění zdravotní nezávadnosti pitné vody od výroby

ke spotřebiteli. Malé zdroje pitných vod. Balené pitné vody, minerální vody, kojenecké vody, jejich využití. Domácí

doúprava vody. Ochrana vodních zdrojů, jakost vody pro rekreaci (přírodní koupaliště, kryté bazény).Půdní fond a jeho

vliv na zdraví populace. Jeho poškozování (povodně, kontaminace lidskou činností), sanační opatření.Odpady -

rozdělení dle producentů, skladby a technologie likvidace. Recyklace a další využití. Odpady zdravotnických zařízení

a jejich odstraňování).

  • Principy ochrany před zářením (Biologické účinky ionizujícího záření a principy ochrany. Základní charakteristiky

působení záření na lidský organismus. Mimopracovní zdroje ozáření člověka a jejich význam. Vnímání rizika ionizujícího

záření.Seznámení se základními veličinami používanými v ochraně před zářením pro hodnocení expozic populace

ionizujícímu záření a dozimetrickými metodami pro jejich kvantifikaci - praktické seznámení s nejčastěji používanými

dozimetry. Přiblížení přístupů (odborných, legislativních, organizačních) k hodnocení jednotlivých druhů expozic

ionizujícími záření (odborných, legislativních, organizačních) k hodnocení jednotlivých druhů expozic ionizujícímu

záření (profesionálních, lékařských, přírodních) z hlediska jednotlivce a celé populace jak ve světě, tak v České

republice. Základní principy ochrany před zářením při zavádění zdrojů ionizujícího záření do praxe (tj. principy

zdůvodnění, optimalizace, nepřekročení základních limitů stanovených pro expozici jednotlivce). Princip limitování

expozic v radiační ochraně, způsob odvození jednotlivých limitů. Úloha hygienické služby a postupy používané v

preventivním a běžném dozoru na pracovištích se zdroji ionizujícího záření. Rozbor některých problémů řešených v

praxi, ukázka výpočtu radiační zátěže v různých podmínkách použití zdrojů IZ (např. zátěž pacientů při běžných

vyšetřeních, hodnocení rizika genetického poškození po ozáření, hodnocení nehodových situací). Zákon 18/1997 Sb. a

směrnice 97/43/Euroatom)

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK