|
|
|
||
Poslední úprava: PhDr. Petr Honč, Ph.D. (17.09.2021)
|
|
||
Poslední úprava: doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc. (12.10.2010)
Cíl předmětu
Cílem kurzu je proniknutí do oblasti lékařského odborného jazyka, zejm. po stránce jazykové. Student by se měl seznámit se základy latiny a klasické řečtiny tak, aby byl schopen rozumět významu lékařského termínu, jeho slovotvorbě a gramatické struktuře. Lékařskou terminologii by měl nahlédnout jako logicky fungující systém s jasnými vztahy a pravidly, ne jako sumu izolovaných poznatků, určených k mechanickému memorování.
|
|
||
Poslední úprava: doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc. (12.10.2010)
Literatura
Základní literatura: Beran, A.: Úvod do řecko-latinské lékařské terminologie pro studenty bakalářských oborů lékařských fakult (elektronické skriptum, distribuované na hodinách).
Doplňková literatura: Svobodová D.: Terminologiae medicae Vestibulum. Praha, Karolinum 2010.
|
|
||
Poslední úprava: doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc. (12.10.2010)
Metody výuky
praktika |
|
||
Poslední úprava: doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc. (22.09.2017)
Požadavky ke kontrole studia
Požadavky pro udělení zápočtu: Zápočet student získává na základě splnění dvou průběžných testů, psaných během semestru. Celkový výsledek z těchto testů musí být 70%. Není-li tato podmínka splněna, píše student na konci semestru souhrnný test, na jehož základě je mu udělen zápočet i zkouška. Podoba zkoušky: 1) V případě úspěšného splnění průběžných testů (viz výše) je to kratší test (20 minut). Celkové hodnocení pak vychází ze všech tří napsaných testů. 2) Souhrnný zkouškový test (60 minut). Požadované znalosti: viz sylabus. Zkoušku je možno konat nejvýše 3x, třetí termín je komisonální. Zkouškové termíny ve 14. a 15. výukovém týdnu ZS, během zimního zkouškového období, popř. později (bližší informace o datech a kapacitách termínů viz SIS).
|
|
||
Poslední úprava: doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc. (12.10.2010)
Sylabus 1) Stručné seznámení s vývojem latinského a řeckého jazyka a lékařského názvosloví. 2) Základní gramatická terminologie: názvy pádů a slovních druhů, číslo, rod. 3) Výslovnost latiny. 4) Základní latinská jmenná flexe redukovaná na nominativ a genitiv singuláru a plurálu: substantiva 1. - 5. deklinace, adjektiva 1. a 2. deklinace, adjektiva 3. deklinace, komparativní tvary adjektiv (superior, inferior, anterior, posterior). 5) Základní vokabulář řeckých pojmů. 6) Přehled řeckých a latinských prefixů a důležitých významotvorných sufixů. 7) Skládání kompozit: schopnost rozkladu kompozit na jednotlivé složky. |