PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství B. - C3VL009
Anglický název: Hygiene, Epidemiology and Preventive Medicine B.
Zajišťuje: Katedra preventivního lékařství (12-KPL)
Fakulta: 3. lékařská fakulta
Platnost: od 2023 do 2023
Semestr: letní
Body: 2
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:8/26, Z [HS]
Rozsah za akademický rok: 34 [hodiny]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D.
doc. MUDr. Alexander Čelko, CSc.
Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: Bc. Kateřina Maternová (12.01.2023)
Předmět Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství je moderně pojatý, integrální předmět, vertikálně prostupující třemi roky studia (část A ve druhém ročníku, část B ve třetím ročníku a část C ve čtvrtém ročníku, zakončený dílčí částí státní rigorosní zkoušky) a horizontálně navazující na řadu preklinických a klinických předmětů. Zahrnuje v sobě jednak témata z klasické hygieny a epidemiologie, ovšem s hlubokými přesahy do jiných lékařských oborů . Jeho koncepce předpokládá úzkou spolupráci s kliniky, takže zahrnuje mnohdy vedle primární prevence nemocí (což je doména hygieny a epidemiologie) i prevenci sekundární či terciární (viz preventivní kardiologie či diabetologie). V tomto pojetí je akcentována problematika hodnocení zdravotních rizik, epidemiologie neinfekčních nemocí a důkladné zvládnutí epidemiologických metod práce. Nemenší pozornost je věnována podpoře zdraví, v podobě výchovy ke zdraví, využití metod sociálního marketingu, ovlivnění zdravotně rizikového chování, výživy a pohybové aktivity, zvládání stresu, podpora screeningových programů, vakcinace, odstranění nerovnosti ve zdraví apod. Část A (2. ročník) zahrnuje zejména problematiku epidemiologie neinfekčních hromadně se vyskytujících nemocí, epidemiologické metody práce a možnosti jejich využití napříč obory. Část B (3. ročník) zahrnuje zejména vztahy mezi životním a pracovním prostředím a zdravím, problematiku epidemiologie infekčních onemocnění a prevence nákaz souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Část C (4. ročník) pak zahrnuje širokou problematiku výživy a pohybové aktivity, zátěže při práci a problematiku ochrany a podpory zdraví dětí. Předmět je vyučován ve 3. ročníku magisterského studia oboru Všeobecného lékařství, v návaznosti na předmět Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství ve druhém ročníku a na příslušná témata z patologie a infekčního lékařství, vyučovaná v jiných předmětech. Náplní předmětu je problematika obecné a komunální hygieny a hygieny práce (resp. faktorů životního a pracovního prostředí působících na zdraví) a problematika speciální epidemiologie (resp. epidemiologie infekčních nemocí).
Cíl předmětu -
Poslední úprava: MUDr. Petr Michenka (23.12.2019)

Cílem předmětu je jednak seznámení studentů s epidemiologickými charakteristikami nejdůležitějších skupin infekčních onemocnění (včetně výskytu, trendu, cesty přenosu a možností prevence) a také s nejdůležitějšími faktory životního a pracovního prostředí ovlivňujícími zdraví člověka.

Literatura -
Poslední úprava: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. (06.12.2019)

1.Kolektiv: Manuál prevence v lékařské praxi - souborné vydání, Univerzita Karlova / Fortuna, 2004, 733 s.

2. Göpfertová D., Pazdiora P., Dáňová J.: Epidemiologie (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí), Karolinum, 2013

3.Tuček, M. a kol. Hygiena a epidemiologie, Karolinum 2012

4. Komárek, L., Provazník, K. et al.: Prevence v praxi. 3.LF UK, Nadace CINDI, Praha 2009, s. 178-185

5. Kolektiv autorů: Prevence v pracovním lékařství, 1. vyd. Praha: Nadace CINDY, 3. LF UK, 2010, 181 s.

Metody výuky -
Poslední úprava: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. (06.12.2019)

Přednášky, semináře, exkurse

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. (06.12.2019)

Předmět je zakončen zápočtem, podmínkou pro jeho udělení je účast na exkursích a seminářích s kontrolovanou účastí a úspěšné splnění zápočtového testu.

Sylabus -
Poslední úprava: MUDr. Petr Michenka (19.03.2020)

1)     Vliv faktorů životního prostředí na zdraví. Nástroje pro sledování vlivu životního prostředí na zdraví populace. Hlavní nežádoucí vlivy faktorů prostředí na zdraví, možnosti prevence.

2)     Environmentální toxikologie. Environmentální toxiny a genotoxiny v prostředí, jejich hlavní nežádoucí účinky, toxikokinetika a toxikodynamika. Interakce chemických látek.

3)     Pracovní toxikologie. Toxické látky v pracovním prostředí. jejich hlavní nežádoucí účinky. Hodnocení zdravotních rizik, preventivní opatření 

4)     Hygienická problematika vody. Hygienické požadavky na pitnou vodu a vodu ke koupání, možná zdravotní rizika z vody a jejich prevence. 

5)     Bydlení. Hygienické podmínky zdravého bydlení. Vliv na zdraví, chemická, fyzikální a biologická rizika indooru, možnosti prevence.

6)     Znečištění ovzduší a zdraví. Ovzduší v interiérech. Zdroje znečištění ovzduší, zdravotní rizika na základě epidemiologických studií, indikátory znečištění ovzduší. Specifika prostředí v interiérech. Zdravotní rizika z aktivního a pasivního kouření, epidemiologie kuřáctví v ČR a ve světě, ochrana před pasivním kouřením. 

7)     Prachy a aerosoly. Prachy a aerosoly v pracovním prostředí, biologické účinky jednotlivých druhů prachu, vliv na zdraví. Problematika působení vláknitých prachů, příklady z praxe.

8)     Fyzikální faktory v běžném a pracovním prostředí. Zdravotní rizika hluku, vibrací, elektromagnetického a ionizujícího záření. Mikroklimatické podmínky. Přirozené a umělé osvětlení, světelná pohoda - vliv na zdraví. Možnosti prevence poškození zdraví vlivem uvedených faktorů.

9)     Pohřebnictví. Problematika pohřebnictví a nakládání s mrtvými těly, hygienické a legislativní postupy.

10) Analýza zdravotních rizik. Hodnocení a řízení zdravotních rizik, komunikace o riziku, vnímání rizika. Jednotlivé postupy, specifika, příklady z praxe.

11) Ekologie a vliv bezobratlých na lidské zdraví na individuální i globální úrovni. Roztoči, hlísti, hmyz. Možnosti a podmínky omezování negativních vlivů.

12) Ekologie a vliv obratlovců na lidské zdraví na individuální i globální úrovni. Myši, potkani, krysy, ostatní synantropně žijící hlodavci... Možnosti a podmínky omezování negativních vlivů.

13) Odpady. Dělení odpadů z hygienického hlediska a jejich reálné a teoretické riziko při vzniku, skladování a likvidaci. Prevence nepříznivých vlivů na zdraví. Zdravotnický odpad a nakládání s ním. Odpadní vody.

14) Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení. Principy dezinfekce a sterilizace.

15) Prevence a kontrola infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče.

16) Epidemiologie alimentárních infekcí. Epidemiologické aspekty alimentárních infekcí, trendy výskytu uvedených onemocnění, prevence.    

17) Epidemiologie neuroinfekcí, ranných infekcí a septických stavů. Výskyt neuroinfekcí v ČR, epidemiologické charakteristiky jednotlivých agens, možnosti prevence uvedených infekcí (očkování, profylaxe). Etiologie a prevence ranných infekcí. Septické stavy jako významný faktor úmrtnosti na infekční choroby. 

18) Epidemiologie respiračních infekcí. Epidemiologické charakteristiky, společenská a zdravotní závažnost, výskyt v ČR a ve světě.

19) Epidemiologie nákaz s  přírodní ohniskovostí. Obecná charakteristika, spektrum infekcí. Etiologická agens, rezervoár infekce, vektor, biotop. Příklady nákaz a jejich epidemiologická charakteristika v ČR a ve světě. Historie Lymeské borreliózy, její epidemiologická charakteristika, původce, proces šíření, vnímavost. Nemocnost v ČR, klinické obrazy, terapie a prevence.

20) Epidemiologie HIV/AIDS. Historie, definice, epidemiologická charakteristika, situace v České republice a ve světě, trendy a perspektivy onemocnění HIV/AIDS a ostatních nejzávažnějších STD.

21) Virové hepatitidy. Základní charakteristiky původců a epidemiologické charakteristiky virových hepatitid A, B, C, D, E. Prevalence VHA a VHB v ČR a ve světě. Principy očkování proti VHA a VHB.

22) Principy pasivní a aktivní imunizace. Strategie aktivní a pasivní imunizace v ČR, charakteristika vakcín, organizace očkovacích programů. Platný očkovací kalendář v ČR. Kontraindikace očkování a nejčastější komplikace po očkování.

 

 

Vstupní požadavky -
Poslední úprava: MUDr. Petr Michenka (19.03.2020)

Znalosti získané v průběhu studia - úspěšné absolvování předmětu HEPL v předchozím studiu.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK