Romové a Indie: interdisciplinární diskurs o původu - ASE100369

• Anglický název: The Roma and India: Interdisciplinary Discourse on Origins
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 4
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Michael Beníšek, Ph.D.
• Vyučující: Michael Beníšek, Ph.D.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Historické vědy

Anotace

Poslední úprava: Michael Beníšek, Ph.D. (05.02.2023)

Přednáška představuje akademický diskurs na téma původu Romů napříč historií. Cílem je poskytnout vhled do různých představ a hypotéz o původu Romů v různých dobách a u různých autorů, do širších společenských faktorů a motivací daných představ, a dále do odlišných metodologií rozličných disciplín k tématu, zejména lingvistiky, indologie, historie, sociální antropologie, sociologie, ale i genetiky a jiných.

Úvodní hodiny poskytují základní informace o indickém subkontinentu s ohledem na jejich relevanci pro studenty romistiky.

Předmět je možné si zapsat opakovaně.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Michael Beníšek, Ph.D. (21.02.2024)

Podmínkou zakončení předmětu je odevzdání dvou písemných referátů a složení písemného testu na konci semestru.

První referát je stručným shrnutím jednoho zadaného textu a je hodnocen max. 10 body. Druhý referát je srovnáním dvou textů na podobné téma od dvou různých autorů a je hodnocen max. 30 body. Závěrečný test ověřuje znalosti látky probrané na přednáškách i zadané literatury a je hodnocen max. 60 body.

Neodevzdání referátu nebo jeho odevzdání po stanoveném deadlinu se hodnotí 0 body.

Výsledná známka se odvíjí od součtu všech bodů získaných za oba referáty a záverečný test a to následovně: 86 - 100 bodů: 1, 71 - 85 bodů: 2, 60 - 70 bodů: 3, 0 - 60 bodů: 4.

Literatura

Poslední úprava: Michael Beníšek, Ph.D. (13.04.2022)

Základní literatura k tématům přednášky

Bakker, P. 2012. Romani genetic linguistics and genetics: Results, prospects and problems. Romani Studies 22.2: 91–111.

Beníšek, M. 2020. The historical origins of Romani. In Matras Y., Tenser A.: The Palgrave Handbook of Romani Language and Linguistics. Cham, Palgrave Macmillan, Pp. 13-47

Hübschmannová, M. 1972. What can Sociology suggest about the origin of Roms. Archiv Orientální 40.1: 51–64.

Matras, Yaron. 1999. Johann Rüdiger and the study of Romani in eighteenthcentury Germany. Journal of the Gypsy Lore Society, Fifth series, 9: 89–106.

(česky: Matras, Yaron. 1999. Příspěvek k objasnění původu romštiny. Romani džaniben 3–4/1999, 80–121.)

Matras, Y. 2004. The role of language in mystifying and demystifying Gypsy identity. In: Saul, N. & Tebbutt, S. (eds.) The role of the Romanies. Liverpool: Liverpool University Press. 2004: 53–78.

Sampson, J. 1923. On the origin and early migrations of the Gypsies. Journal of the Gypsy Lore Society, Third Series, Vol. 2: 156–69.

Turner, R.L. 1926. The position of Romani in Indo-Aryan. Journal of the Gypsy Lore Society, Third series, Vol. 5: 145–189.

 

Doporučená literatura: kulturně-historický úvod do vývoje indického subkontinentu 

Basham, A.L.: The Wonder that was India. Sidgwick & Jackson, London 1956 (popř. jiné vydání).

Krása, M. a kol.: Indický subkontinent: zeměpisné a historické panoráma. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1980. (referenční příručka)

Krása, M. a kol.: Indie a Indové od dávnověku k dnešku. Vyšehrad, Praha 1997.

Miltner, V.: Indie má jméno Bhárat aneb úvod do historie bytí a vědomí indické společnosti. Panorama, Praha 1978.

Misra, V.N. Prehistoric human colonization of India. Journal of Biosciences 26.4 (2001), str. 491–531. online

Strnad, J. a kol.: Dějiny Indie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003 (zvláště do str. 327).

Thapar, R.: The Penguin History of Early India. From the origins to AD 1300. Penguin Books, New Delhi 2002 (a jiná vydání). 

Zbavitel, D.: Otazníky starověké Indie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1997.

Zbavitel, D.: Starověká Indie. Panorama, Praha 1985.

Zbavitel, D. a kol.: Bozi, bráhmani, lidé: čtyři tisíciletí hinduismu. ČSAV, Praha 1964.

 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Michael Beníšek, Ph.D. (22.02.2024)

Zkouška se skládá ze dvou referátů a závěrečného testu

Vypracované referáty zasílejte vyučujícímu na email [e-mail]

 

1. Referát: shrnutí textu na 1 normostranu

Student(ka) vypracuje shrnutí článku Y. Matrase vlastními slovy v rozsahu mezi 1 a 2 normostranami, tj. mezi 1800 a 3600 znaky. Ve svém textu student(ka) popíše, o čem článek je, a dále zmíní autorova východiska a nejdůležitější závěry.

Matras, Yaron. 1999. Johann Rüdiger and the study of Romani in eighteenth century Germany. Journal of the Gypsy Lore Society, Fifth series, 9: 89–106.

(česká verze: Matras, Yaron. 1999. Rüdigerův příspěvek k objasnění původu romštiny. Romano džaniben 6 (3): 80–102.)

DEADLINE: 6. března 2024

 

2. Referát: srovnání dvou textů od dvou různých autorů

Student(ka) vypracuje referát, ve kterém porovná dva články od dvou různých autorů na podobné téma. V referátu by mělo zaznít, z hlediska jakých východisek každý autor k danému tématu přistupuje, jaké používá metodologie a jestli lze mezi oběma texty a jejich argumentacemi najít nějaké společné prvky a v čem se naopak uchopení témat liší. Student(ka) se může zaměřit i na otázku, jestli lze u jednoho z autorů či obou vypozorovat pronikání nějakých stereotypů či dokonce předpojatostí. Nakonec je třeba v referátu srovnat i závěry obou textů, jestli docházejí ke stejným nebo odlišným závěrům a jestli se jejich závěry doplňují anebo naopak vylučují. Rozsah referátu není stanoven.

Každý student obdrží jinou dvojici textů.

DEADLINE: 15. května 2024

 

Sylabus

Poslední úprava: Michael Beníšek, Ph.D. (06.02.2023)

1. Indický subkontinent: geografické, kulturně-historické a lingvistické vymezení

2. Hypotézy o původu Romů do 18. století: egyptský původ (Borde, Vulcanius aj.), židovský původ (Wagenseil), lidové představy

3. Prvotní hypotézy o indickém původu (Büttner, ab Hortis) a vznik lingvistické romistiky na konci 18. století (Rüdiger, Grellmann, Marsden)

4. Studium romštiny v kontextu indoevropské srovnávací lingvistiky v 19. století (Pott, Miklošič)

5. Hledání romštině nejpříbuznějších jazyků: východoindická hypotéza (Grierson), dardská hypotéza (Miklošič) a prokázaní vztahu k centrálním indoárijským jazykům (Turner, Woolner)

6. Etymologická zkoumání romské etnonymie: řecká hypotéza o původu slova ROM (Sinclair) versus dómská hypotéza (Brockhaus, Grierson, Gilliath-Smith, Sampson, Turner aj.)

7. Indologické pohledy na původ Romů a hledání etnografických paralel mezi Romy a indickými kastami (Pischel, Brown, Vekerdi, Hübschmannová, Krasa aj.)

8. Historické přístupy k původu Romů, studium arabských pramenů a džátská hypotéza (de Goeje, Kenrick)

9. Glorifikace indického původu, prolínání akademických přístupů s aktivismem, rádžpútské hypotézy (Kochanowski, Rishi, Courtiade, Hancock)

10. Lingvistické pohledy na migraci mluvčích praromštiny z Indie do Evropy (Sampson, Hancock, Matras, Boretzky, Scala aj.)

11. Studium dalších neindických indoárijských populací; blízkovýchodní Dómové a kavkazští Lomové a hypotézy o jejich vztahu k Romům 

12. Skeptici a popírači indického původu (Okely, Willems, Lucassen, Wexler) a přístupy současné sociální antropologie

13. Pohledy genetiky na původ Romů