Ruské politické a filozofické myšlení - ARJ100015

• Anglický název: Russian Political and Philosophical Thinking
• Zajišťuje: Ústav východoevropských studií (21-UVES)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: zimní
• Body: 4
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: AVS100099
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: PhDr. Marek Příhoda, Ph.D.; doc. PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Marek Příhoda, Ph.D. (23.08.2021)

Předmět si klade za cíl uvést posluchače do problematiky politického a filosofického myšlení Ruska. V první části předmětu budou studenti seznámeni s klíčovými etapami, hlavními proudy i reprezentanty ruského politického a filozofického myšlení od vzniku písemnictví do 18. století, které je charakterizováno vlivem klasicismu a osvícenských myšlenek i zrodem svébytné světské šlechtické kultury. Zvláštní přednáškový okruh bude věnován počátku procesu národního obrození v prostředí menších národů ruského impéria v širších evropských souvislostech. V další části se přednáška zaměří na nejvýznamnější myšlenkové proudy v Rusku 19. a 20. století. Vznik svébytné ruské filosofie je spojován s diskusí slavjanofilů a západníků. Slavjanofilové položili základy ruské náboženské filosofie, zatímco západníci souvisejí především s formováním ruského liberalismu a socialismu. Na některé motivy slavjanofilské filosofie navazuje teorie kulturně-historických typů a panslavistická koncepce N. J. Danilevského. Naopak sociální projektivismus dal vzniknout ruským revolučním proudům anarchistů, nihilistů a narodniků. Pozoruhodný myšlenkový rozkvět přinesl přelom 19. a 20. století. Myšlenkové motivy tohoto období byly završeny v dílech ruské poříjnové emigrace. V jejím rámci se výrazně projevil proud eurasijství, jedno z jehož center se nacházelo v tehdejším Československu. Jako samostatný proud bude představen ruský marxismus, který nabízel řadu variant původního učení. Přednáška bude uzavřena shrnutím vývoje ruského myšlení po druhé světové válce a v současnosti.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Marek Příhoda, Ph.D. (23.08.2021)

M. Příhoda

• základní orientace v problematice kurzu
• předložení seznamu četby (minimálně 5 tematicky zaměřených monografií či větších studií)

 

H. Nykl

• základní orientace v problematice kurzu
• předložení seznamu četby (minimálně 5 prací ze seznamu Pramenné texty 19. - 20. století, monografií či větších studií)

 

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Marek Příhoda, Ph.D. (09.12.2019)

Doporučená vydání pramenů k období od středověku do konce 18. století:

КАЗАКОВА, Н. А.: Вассиан Патрикеев и его сочинения. Ленинград 1960.

КАЗАКОВА, Н. А. – ЛУРЬЕ, Я. С.: Антифеодальные еретические движения на Руси  ХIV – начала ХVI века. Москва – Ленинград 1955.

Котошихин, Г. К.: О России в царствование Алексея Михайловича. Сочинение Григорья Котошихина. 4-е издание. Санкт-Петербург 1906.

Послания Иосифа Волоцкого. Москва – Ленинград 1959.

Посошков, И: Книга о скудости и богатстве и другие сочинения. Москва 1937.

Посошков, И: Книга о скудости и богатстве и другие сочинения. Москва 1951.

Прокопович, Ф.: Сочинения. Москва – Ленинград 1961.

Сочинения И. Пересветова. Москва – Ленинград 1956.

Татищев, В. Н.: Избранные произведения. Ленинград 1979.

Щербатов, М. М.: Избранные труды. Москва 2010.

 

Библиотека литературы Древней Руси

dostupná v elektronické podobě na:

http://lib.pushkinskijdom.ru/Default.aspx?tabid=2070

 

Pramenné texty 19. a 20. století:

Radiščev, A. Putování z Petrohradu do Moskvy

Čaadajev, P. J. Filosofické dopisy.

Odojevskij, V. Ruské noci

Gercen, A. I. Z druhého břehu nebo nebo Dopisy budoucímu příteli nebo O tom, co bylo (Byloje i dumy)

Chomjakov, A. S. Církev je jedna

Bakunin, M. A. Zpověď caru Mikuláši

Bělinskij, V. G. Vybrané stati (Praha 1950 a jiná vydání)

Černyševskij, N. G. Estetické vztahy umění ke skutečnosti nebo Antropologický princíp vo filozofii

Dostojevskij, F. M. Deník spisovatele

Leonťjev, K. N. Byzantinismus a Slovanstvo

Neumann, B. Hledači naděje (svědectví o epoše narodnictví). Praha 1974.

Kropotkin, P. A. Paměti revolucionářovy nebo Anarchistická etika

Lenin, V.: Stát a revoluce nebo Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu nebo Materialismus a empiriokrititicismus

Plechanov, G. V. K úloze osobnosti v dějinách

Savický, P. N. Šestina světa (Rusko jako geografický a kulturní celek)

Věchi. Sborník článků o ruské inteligenci

Gumiljov, L. N. Od Rusi k Rusku

 

Základní studijní literatura:

ЧИЖЕВСЬКИЙ, Д.: Філософія на Україні. Прага 1926.

GELLNER, E.: Národy a nacionalismus. Praha 1993.

HOBSBAWM, E. J.: Národy a nacionalismus od roku 1780. Program, mýtus, realita. Brno 2000.

HROCH, M.: Evropská národní hnutí v 19. století. Společenské předpoklady vzniku novodobých národů. Praha 1986.

HROCH, M.: V národním zájmu. Požadavky a cíle evropských národních hnutí v komparativní perspektivě. Praha 1996.

CHAMBERLAIN, L.: Parník filozofů. Lenin a vyhnání inteligence. Praha 2009.

MASARYK, T.: Rusko a Evropa. Praha 1996.

MATHAUSEROVÁ, S.: Cestami staletí. Systémové vztahy v dějinách ruské literatury. Praha 1988.

MEŇ, A.: Ruská náboženská filozofia. Bratislava 2005.

MILJUKOV, P. N.: Obrazy z dějin ruské vzdělanosti I–III. Praha 1902–1910.

LOSSKIJ, N.: Dějiny ruské filosofie. Velehrad 2004.

Písemnictví ruského středověku. Výbor textů 11.–14. století. Praha 1989.

ЩУКИН, В.: Русское западничество: генезис – сущность – историческая роль. Łódź 2001.

 

Další odborná literatura:

BOČEK, P.: Stát a církev v Rusku na přelomu XV. a XVI. století. Brno 1995.

ЧИЖЕВСЬКИЙ, Д.: Історія української літератури. Київ 2003.

EICHLER, K. – SCHNEIDER, U. (Hrsg): Russische Philosophie im 20. Jahrhundert. Leipzig 1996.

ГУДЗИЙ, Н. К.: История древней русской литературы. Москва 2003 (popř. jiná vydání).

HOLZER, J.: Politické strany Ruska. Hledání identity. Brno 2004.

ГРУШЕВСЬКИЙ, М. С.: Історія української літератури, т. 1–5. Київ 1922–1927 (popř. novější vydání).

Історія української літератури, том 1: Давня література (ХІ – перша половина ХVIII ст.). Київ 1967.

Історія української культури. Київ 2002.

JAKOVENKO, B.: Dějiny ruské filosofie. Praha 1938.

КЛИБАНОВ, А. И.: Духовная культура средневековой Руси. Москва 1996.

КЛЮЧЕВСКИЙ, В. О.: Древнерусские жития святых как исторический источник. Москва 2003.

КОЛЕСОВ, В. В.: Древняя Русь: наследие в слове. Мир человека. Санкт-Петербург 2000.

Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: portréty. Červený Kostelec 2009.

Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: tradice a alternativy. Červený Kostelec 2005.

Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: vlivy a souvislosti. Červený Kostelec 2006.

ЛЕОНТЬЕВА, О.: Марксизм в России на рубеже ХIХ-ХХ вв.: Проблемы методологии истории и теории исторического процесса. Самара 2004.

МИЛЬКОВ, В. В.: Осмысление истории в Древней Руси. Санкт-Петербург 2000.

МИЛЮКОВ, П.: Очерки по истории русской культуры. Москва 1992.

NYKL, H.: Teorie kulturně historických typů v ruské filosofii dějin 2. poloviny XIX. století (Danilevskij, Strachov, Leonťjev). In: Theologická revue, 2004, 3-4, s. 296-313.

NYKL, H.: Slavjanofilství a slavjanofilské paradima. Praha 2015.

ПАПЕРНО, И.: Семиотика поведения: Николай Чернышевский – человек эпохи реализма. Москва 1996.

PELIKÁN, F.: O filosofii ruské. In: Současná filosofie u Slovanů. Praha 1932.

ПЛИГУЗОВ, А. И.: Полемика в русской церкви первой трети XVI столетия. Москва 2002.

СИНИЦЫНА, Н. В.: Третий Рим. Истоки и эволюция русской средневековой концепции. (ХV–ХVI вв.). Москва 1998.

Славянофильство: Pro et contra. Санкт-Петербург 2006.

ВАЛЬДЕНБЕРГ, В. Е.: Древнерусские учения о пределах царской власти. Очерки русской политической литературы от Владимира Святого до конца ХVII века. Петроград 1916 (popř. novější vydání).

WALICKI, A.: Zarys myśli rosyjskiej od oświecenia do renesansu religijno-filozoficznego. Kraków 2005.

Sylabus

Poslední úprava: doc. PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D. (20.09.2022)

Ruské sociálně-politické myšlení od středověku do konce 18. století

přednášející: Marek Příhoda
hodinová dotace: 6x2/-

• seznámení s programem kurzu, studijní literaturou a prameny
• obecná charakteristika duchovního světa staré Rusi; periodizace, základní pojmy a problémy sociálně-politického myšlení moskevského období
• západoevropský kontext kulturního vývoje staré Rusi
• formování duchovních proudů v moskevské společnosti druhé poloviny 15. – první poloviny 16. století (osifljané, něsťažatělé); kacířství ve staré Rusi a boj proti němu; historicko-společenský kontext sporu o církevní majetek
• nové modely uvažování o státu a společnosti 16. a 17. století (Ivan Peresvětov, Grigorij Kotošichin)
• odraz petrovských reforem v ruském myšlení
• osvícenství v Rusku a jeho představitelé (Vasilij Tatiščev, Děnis Fonvizin, Michail Ščerbatov, Alexandr Radiščev)  

 

Dějiny ruského politického a filozofického myšlení od romantismu po první polovinu 20. století

přednášející: Hanuš Nykl
hodinová dotace: 7x2/-

• Slavjanofilství
• Varianty ruského západnictví
• Panslavismus a teorie kulturně-historických typů
• Ruský radikalismus - anarchismus, nihilismus
• Narodnictví 
• Marxismus ve východní Evropě 
• Eurasijství a meziválečná emigrace

Část doc. H. Nykla bude v akademickém roce 2022/2023 odučena blokově. Termín blokové výuky bude včas oznámen.