|
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (21.04.2021)
Předmět sleduje jeho nejrůznější podoby od počátku národně-formativních procesů z přelomu 18. a 19. století, kdy na Balkáně dochází k prvním projevům národní emancipace, až po dobu nedávnou, spjatou s tragickými událostmi, které přinesl pád komunismu a následná vleklá jihoslovanská krize. V tomto smyslu bude výklad soustředěn jednak na nacionalistické koncepce jednotlivých národů regionu v době obrozenecké, následně bude analyzována otázka jednotlivých nacionalismů v prvních desetiletích 20. století, kdy došlo k určitému naplnění národních programů – mnohonárodnostní Rakousko-Uhersko a Osmanská říše se rozpadly a na jejich místě byly formovány nástupnické státy. Nové společenské podmínky znamenaly výchozí rovinu pro nové podoby nacionálních ideologií. Kromě těchto ústředních procesů dochází k dokončení národní emancipace také dalších národů na Balkáně (bosenských Muslimů, Albánců či Makedonců), jejichž afirmace by měla být rovněž do výkladu zahrnuta. Specifickým tématickým okruhem bude nacionalismus v poválečné době, kdy jsou jednotlivé národní ideologie konfrontovány opět s novými společenskými poměry, jež předurčuje internacionalismus a ideologie socialismu. Předmět se bude zabývat rovněž nárůstem nacionalismů ve sledovaném regionu v době postupného rozkladu socialistického systému, který vyústí v jeho definitivní pád. Zvláštní zřetel bude proto věnován přelomovému roku 1989–90 a procesům, jež umožnily nástup prudkého a nespoutaného nacionalismu zejména v zemích bývalé Jugoslávie. S jeho faktickými důsledky se region střetává dodnes. Předmět pracuje s klasickými definicemi a rozbory nacionalismu a jeho nejrůznějších podob. Současně se však soustředí také na obecné trendy, které se snaží ilustrovat na konkrétních situacích a fenoménech. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (21.04.2021)
АНДЕРСОН, Б.: Замислени заедници. Размислувања за потеклото и ширењето на националиозмот. Скопје, 1998. Bobrownicka, M.: Język a tożsamość narodowa. Kraków, 2000. Bobrownicka, M.: Narkotyk mitu (Szkice o świadomości narodowej i kulturowej Słowian zachodnich i południowych). Kraków, 1995. GELLNER, E.: Nacionalismus. Brno, 2003. GELLNER, E.: Národy a nacionalismus. Praha, 1993. HRADEČNÝ, P. a kol.: Dějiny Řecka. Praha 1998. Hradečný, P. a kol.: Dějiny Albánie. Praha, 2008. HROCH, M.: Evropská národní hnutí v 19. století. Společenské předpoklady vzniku novodobých národů. Praha, 1986. HROCH, M.: V národním zájmu. Požadavky a cíle evropských národních hnutí v komparativní perspektivě. Praha, 1996. Китроманис, П.: От кръста към флага (Аспекти на християнството и национализма на Балканите). София, 1999. PELIKÁN, J. a kol.: Dějiny Srbska. Praha, 2004. RYCHLÍK, J. - KOUBA, M.: Dějiny Makedonie. Praha, 2003. RYCHLÍK, J. a kol.: Dějiny Slovinska. Praha, 2011. RYCHLÍK, J. (ed.): Mezi Terstem a Istanbulem. Balkánské národy ve 20. století. Praha 2020. RYCHLÍK, J. - PERENČEVIĆ, M.: Dějiny Chorvatska. Praha, 2007. RYCHLÍK, J: Dějiny Bulharska. Praha, 2000. ŘEZNÍK, M.: Formování moderního národa (Evropské „dlouhé“ 19. století). Praha, 2003. СМИТ, А.: Националната идентичност. София, 2000. Šatava, L.: Jazyk a identita etnických menšin. Možnosti zachování a revitalizace. Praha, 2001. ŠESTÁK, M. a kol.: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha, 1998. ВЕЛЕР, Х.-У.: Национализам. Историја - форме - последице. Нови Сад, 2002. ŽÍLA O.: Mezi bratrstvím a jednotou a nacionalismem: Národní klíč v socialistické a daytonské Bosně a Hercegovině. Slovanský přehled. Review for the History of Central, Eastern and Southeastern Europe, 2019, č. 105, s. 65-85. Další odborná literatura: Балканите пред избор: мир или война, европеизация или ребалканизация (ситуационнен анализ). София, 1993. Българска национална доктрина. София, 1998. BANAC, I.: Raspad Jugoslavije. Eseji o nacionalizmu i nacionalnim sukobima. Zagreb, 2001. BANAC, I.: The National Question in Yugoslavia. Origins, History, Politics. New York, 1984. Bertsch, Gary K.: Values and Community in Multi-National Yugoslavia, New York, 1976. Бијелич, Д., Савич, О.: Балканите като метафиора. Между глобализацията и фрагментацията. София, 2004. BOGDAN, D.: Ethnic nationalism: the tragic death of Yugoslavia. Minneapolis, 1994. ČIĆ, e.: Globalizacija i hrvatski nacionalizam. Zagreb, 2006. Енчев, В.: Югославия. Последната балканска империя (История, политика, етноси). София, 2005. Етнокултурен диалог на Балканите. София, 2001. Георгиев, Л.: Балканите и новият световен ред. София, 2000. Госийо, Ж.-Ф.: Власт и етнос на Балканите. София, 2004. ГРЕКОВА, М.: Малцинство: социално конструиране и преживяване. София, 2001. HLADKÝ, L.: Bosenská otázka v 19. a 20. století. Brno, 2005. Hodge, C. - Grbin, M.: Europa i nacionalizam: nacionalni identitet naspram nacionalnoj netrpeljivosti. Zagreb, 2000. ISENI, B.: La question nationale en Europe du Sud-Est. Genèse, émergence et développement de l’identité nationale albanaise au Kosovo et en Macédoine. Bern, 2008. KAPPELER, A. (ed.): O „nacionaliziranju“ Muslimana. 101 godina afirmiranja i negiranja nacionalnog identiteta Muslimana. Zagreb, 1990. Казер, К. Приятелство и вражда на Балканите. Евробалкански предизвикателства. София, 2003. Кръстева, А. (ed.): Общности и идентичности в България. София, 1998. LAMPE, J.R. - MAZOWER, M.: Ideologies and national identities: the case of twentieth-century Southeastern Europe. Budapest, 2004. Лазароски, Ј.: Националната приврзаност и односот спрема други народи. Скопје, 1994. Малеска, М.: Етничкиот конфликт и прилагодувањето. Скопје, 1997. Манчев, К.: История на балканските народи. София, 2006. Манчев, К.: Националният въпрос на Балканите. София, 1999. Pelikán, J.: Jihoslovanská krize. Kořeny a souvislosti. Praha, 1996. Pelikán, J.: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze - vývoj - perspektivy. Praha, 1997. PETROVIĆ, M. - SULJEVIĆ, K. (eds.): Nacionalni odnosi danas. Sarajevo, 1971. PURIVATRA, A.: Nacionalni i politički razvitak Muslimana. Sarajevo, 1972. RAMET, P. S.: Nationalism and Federalism in Yugoslavia, 1962-1991. Bloomington and Indianapolis, 1992. Стоянов, В.: Турското население в България между полюсите на етническата политика. София, 1998. SUGAR, P. F.: Nationalism in Eastern Europe. Seattle, 1994. ТАШКОВСКИ, Д.: Корените на великобугарскиот национализам и Санстефанска Бугарија. Скопје, 1982. Тодорова, М.: Замислувајќи го Балканот. Скопје, 2001. УЛФ, Л.: Изобретяването на Източна Европа. София, 2004. Zbornik radova: Rasprave o nacionalnim identitetu Bošnjaka. Sarajevo, 2009. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (21.04.2021)
1. Úvod a metodologie problému - přehled základních koncepcí nacionalismu a definice nejdůležitějších pojmů. 2. Typologie národně-emancipačních hnutí. 3. Obrozenecké koncepty nacionalismu a proces formování moderních národních identit na Balkáně. 4. Státnost a národní ideologie - emancipační procesy a osmanská / rakouská nadvláda. 5. Makedonie a makedonská otázka - „jablko sváru“ na Balkáně. 6. Nacionalismus a sociokulturní poměry v regionu v meziválečném období. 7. Nové podoby nespoutaného nacionalismu. Fašismus a nacionalismus v době druhé světové války. 8. Socialismus, ideologie a internacionalismus - Jugoslávie a země východního bloku. 9. Srbsko, Makedonie a albánská otázka v průběhu socialistického období (léta 1945-1991). 10. Nacionalistická doktrína v Bulharsku a turecká otázka. 11. Rok 1989-90: nové podoby nacionalismu. Balkanizace a ozbrojené konflikty. 12. Dvacetiletí vleklé krize: jihovýchodní Evropa ve víru nacionalistických ideologií (Velké Srbsko, bosenská válka, Velká Albánie, kosovská krize, konflikt v Makedonii 2001 atp.). 13. Shrnutí a konkluze - perspektivy pro region, výhledy a rizika |