Albánci v diaspoře - AJS100368

• Anglický název: Albanian Emmigration
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023 do 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Přemysl Vinš
• Vyučující: Mgr. Přemysl Vinš

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Přemysl Vinš (24.09.2020)

Předmět je koncipován jako soubor přednášek seznamující posluchače jak s historickými komunitami Albánců mimo jejich dnešní etnický prostor, tak i s novodobými emigracemi Albánců v západní Evropě. Důraz bude věnován příčinám vzniku albánských kolonií ve světě, jejich významu v procesu utváření moderního albánského národa a také dnešní situaci. Budou představeny jednotlivé historické kolonie Albánců, některé vybrané osobnosti a kurz se mj. bude zaobírat aktuálními výzvami, kterým tyto komunity čelí.

V případě přechodu na distanční výuku bude předmět realizován prostřednictvím MS Teams nebo programu Zoom. Po přihlášení do přemětu budou studenti vyučujícím podrobně informováni.

Cíl předmětu

Poslední úprava: Mgr. Přemysl Vinš (23.09.2019)

Cílem kurzu je seznámit posluchače s geografickým rozmístěním historických i novodobých albánských komunit ve světě, s jejich historií, jazykovou situací a historickým či ekonomickým významem. 

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Přemysl Vinš (23.09.2019)

Podmínkou úspěšného zakončení kurzu je úspěšné složení ústní zkoušky na konci semestru. 

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Přemysl Vinš (23.09.2019)

Kumbaro, S., Hysi, Sh.: Histori e trojeve dhe e diasporës shqiptare, Tiranë 2007.

Altimari a kol. (2011) Lessico delle parlate albanesi del Catanzarese: raccolto sulla base del questionario ALE (Atlas Linguarum Europae) = Leksiku i të folmevet arbëreshe të provinçës së Katanxarit: i mbledhur në bazë të pyetësorit të ALE-s (Atlas Linguarum Europae)[elektronický dokument]. Rende: Università della Calabria, Dipartimento di linguistica, Sezione di albanologia. 

Altimari F. (2005) L'albanese in ambito scolastico arbëresh: alcune questioni poste dalla didattica di una lingua minoritaria. In C. Consani, C. Desideri (Eds.): Atti del convegno Minoranze linguistiche e Italiano L2 in area abruzzese e molisana. Tra sociolinguistica e glottodidattica. Roma: Carocci, s. 73-84.

Altimari F. (2002) L’eteroglossia arbëreshe: varietà  locali e standard albanese. In  A. Guzetta, F. Di Miceli (Eds) Studi in onore di Antonino Guzzetta. Palermo: Helix Media Editore, s. 35–45.

Altimari, F. (1994) Gli arbëreshë: significato di una presenza storica, culturale e linguistica. In F. Altimari, L. M. Savoia (Eds.) I dialetti italo-albanesi: Studi linguistici e storico-culturali sulle comunità arbëreshe. Roma: Bulzoni editore, s. 9–32.

Altimari, F., Berisha, A., De Rosa, F., Belmonte, V. (2009) Antologia della letteratura degli Albanesi di Calabria. Rende: Università della Calabria.

Bartl, P. (1998) Shqiptarët: Nga Mesjeta deri në ditët tona. Tiranë: Instituti i Dialogut dhe i Komunikimit.

Clayer, N. (2006) Aux origins du nationalisme albanais: La naissance d'une nation majoritairement musulmane en Europe. Paris: Karthala.

De Rada, J. (2005) Opera Omnia VI: Skanderbeg sventurato. Soveria Mannelli: Rubbettino.

De Rada, J. (2009) Opera Omnia XI: Opere filologiche e storico-culturali, Fjamuri Arbërit (1883–1887). Soveria Mannelli: Rubbettino.

Elsie, R. (1997) Histori e letërsisë shqiptare. Tiranë: Dukagjini.

Fischer, B. J. (1999) Albania at War 1939–1945. West Lafayette: Purdue University Press.

Gerbino, G. (2009) Gramatica della parlata arbëreshe di Piana degli Albanesi. Cesena.

Gerbino, G. (2010) Dizzionario italiano-arbëresh della parlata arbëreshe di Piana degli Albanesi. Cesena.

Giordano, E. (2000) Dizionario degli albanesi d’Italia. Castrovillari: Il coscile.

Giordano, E. (2005) Gramatikë arbëreshe. Manduria: Comitato nazionale minoranze etnico-linguistiche in Italia.

Hradečný, P., Hladký, L. (2008) Dějiny Albánie. Praha: NLN.

Prifti, K., Gjeçovi, Xh., Korkuti, M., Shpuza, G. (2002) Historia e popullit shqiptar II: Rilindja kombëtare vitet 30 të shek. XIX – 1912. Tiranë: Toena.

Puto, A. (2009) Shqipëria politike 1912–1939. Tiranë: Botimet Toena.

Qosja, R. (1990) Historia e letërsisë shqipe: Romantizmi II. Prishtinë: Rilindja.

Qosja, R. (1990) Historia e letërsisë shqipe: Romantizmi III. Prishtinë: Rilindja.

Shuteriqi, Dh., Domi, M., Bulo, J., Bala, V., Brahimi, R. (1983) Historia e letërsisë shqiptare që nga fillimet deri te lufta antifashiste nacionalçlirimtare. Tiranë: Akademia a Shkencave e RPSSh-së.

Schmitt, O. J. (2012) Die Albaner: Eine Geschichte zwischen Orient und Okzident. München: C. H. Beck Verlag.

Solano, F. (1994) La realtà storico-linguistica delle communità albanesi d’Italia. In F. Altimari, L. M. Savoia (Eds.) I dialetti italo-albanesi: Studi linguistici e storico-culturali sulle comunità arbëreshe. Roma: Bulzoni editore, s. 73–81.

Surovčák, M. (2013) Základy albanistiky. Brno: Masarykova univerzita.

Tomková, H. (2010) Z dějin albánské literatury. Plav, roč. VI, č. 6, s. 2-4.

 

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Přemysl Vinš (23.09.2019)

1. Úvodní hodina, seznámení s tematikou, vymezení pojmů.

2. Migrační vlny Albánců v dějinách a jejich příčiny.

3. Přehled albánských kolonií do 19. století.

4. Albánská emigrace od 19. století až dodnes - přehled.

5. Arvanité a Albánci v Řecku, kdo jsou "Čamové"?

6. Arberešové I

7. Arberešové II

8. Albánské kolonie v prostoru Srbska a Chorvatska.

9. Albánci v osmanské říši, kolonie v Turecku, Egyptě, Sýrii.

10. Albánci v prostoru dnešní Ukrajiny.

11. Vystěhovalectví Albánců do USA.

12. Albánské komunity v západní Evropě I.

13. Albánské komunity v západní Evropě II.