Demografie balkánských muslimů - AJS100367

• Anglický název: Balkan muslims demography
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023 do 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Přemysl Vinš
• Vyučující: Mgr. Přemysl Vinš

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (24.12.2020)

Cílem semináře je v první řadě konkretizovat demografii jako součást společenskovědních oborů na prostor
národů jihovýchodní Evropy; naznačit specifika demografického vývoje jednotlivých balkánských národů – s
důrazem na muslimy s tím, že kurz v rámci možností také naznačí souvislosti a shody s populačním vývojem
dalších regionů jihovýchodní Evropy. Výuka je omezena na vývoj základních demografických kategorií v průběhu
20. století. S ohledem na tuto skutečnost bude zdůrazněna především rovina chronologická, v jejímž smyslu se
zastavíme u jednotlivých významnějších historických epoch. Budeme tak zkoumat – vedle určitého úvodu do
základních reálií demografie – odraz a důsledky těchto kapitol historického vývoje na proměnách struktury a
základních markantů dané národní společnosti. Budeme se snažit stěžejní demografické procesy národů
jihovýchodní Evropy ilustrovat také na statistických zápisech. Za pomoci údajů získaných ze sčítání obyvatelstva
bychom měli získat ucelený obraz o etnické, sociální či věkové struktuře jednotlivých národních společností
regionu s ohledem na zvláštnosti, jež naznačuje jejich historický kontext.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (24.12.2020)

Základní studijní literatura:
Hladký, L.: Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Brno 1996.

Hladký, L.: Bosenská otázka v 19. a 20. století. Brno 2005.

HRADEČNÝ, P.: Dějiny Albánie. Praha 2008.

Ilić, J.: Srbi u Hrvatskoj: naseljavanje, broj i teritorijalni razmeštaj. Beograd 1993.

Јотевски, В.: Националната афирмација на Македонците во Пиринскиот дел на Македонија (1944-1948). Скопје 1996.

Jovanović, M.: Between the archives and the field: a dialogue on historical anthropology of the Balkans. Belgrade, Graz 1999.

Kalibová, K.: Úvod do demografie (učební text). Praha 2001.

Кънчов, В.: Избрани произведения, том II, Град Скопие; Сегашното и недавно минало на град Велес; Македония: етнография и статистика. София 1970.

Lakatoš, J.: Narodna statistika. Zagreb 1914.

Лиманоски, Н.: Исламската религија и исламизираните Македонци. Скопје 1989.

Maříková, H., Petrusek, M., Vodáková, A.: Demografie (nejen) pro demografy. Praha 1998.

Maur, E.: Základy historické demografie. Praha 1978.

Милосавлески, С.: Албанците во Република Македонија 1945-1995: легислатива, политичка документација, статистика. Скопје 1997.

Nejašmić, I.: Depopulacija u Hrvatskoj (Korijeni, stanje, izgledi). Zagreb 1991.

Pelikán, J.: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze - vývoj - perspektivy. Praha 1997.

Петроска, Б.: Високиот и нискиот наталитет кај македонското население. Скопје 1989.

Петровић, Р.: Сеобе Срба и Црногораца са Косова и из Метохије. Београд 1992.

Pavlík, Z.: Základy demografie. Praha 1986.

Rychlík, J.: Dějiny Bulharska. Praha 2000.

Rychlík, J., Kouba, M.: Dějiny Makedonie. Praha 2003.

Srb, V., Kučera, M., Růžička, L.: Demografie. Praha 1971.

Šatava, L.: Národnostní menšiny v Evropě. Praha 1994.

Šatava, L.: Jazyk a identita etnických menšin. Možnosti zachování a revitalizace. Praha 2001.

Další odborná literatura:
Енчев, В.: Югославия. Последната балканска империя (История, политика, етноси). София 2005.

Fridl, J.: Geografski atlas Slovenije: država v prostoru in času. Ljubljana 1998.

Киселиновски, С.: Егејскиот дел на Македонија (1913 - 1989). Скопје 1990.

Лазароски, Ј.: Националната приврзаност и односот спрема други народи. Скопје 1994.

Niederle, L.: Makedonská otázka. Praha 1903.

Niederle, L.: Slovanský svět: zeměpisný a statistický obraz současného Slovanstva. Praha 1909.

ПОПОВСКИ, Т.: Македонското национално малцинство во Бугарија, Грција и Албанија. Скопје 1981.

Робовски, Н.: Македонците од Егејскиот дел на Македонија во Чехословачка. Скопје 1988.

Ruža, F.: Seoska porodica danas. Zagreb 1981.

Спасовски, М., Живковић, Д., Степић, М.: Етнички састав становништва Босне и Херцеговине. Београд 1992.

Статистички годишник на Република Македонија. Скопје 1994 - 2016.

Тодорова, М.: Балканското семейство. Историческа демография на българското общество през османския период, София 2002

Тодорова, М.: Замислувајќи го Балканот. Скопје 2001.

Тодоровски, Г.: Демографските процеси и промени во Македонија од крајот на XIV век до балканските војни: со посебен осврт на турското колонизирање, исламизирањето, потурчувањето, албанизацијата и миграциите во Македонија. Скопје 2000.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (24.12.2020)

1. Úvod a definice základních pojmů; předmět demografie.

2. Demografické parametry jihovýchodní Evropy dnes.

3. Demografie balkánských národnostních menšin.

4. Historická retrospektiva demografických procesů (od poč. 20. století do roku 1918).

5. Meziválečné období v pohledu demografických proměn.

6. Druhá světová válka a demografické proměny.

7. Makedonie a albánská otázka v průběhu socialistického období (léta 1945 - 1991).

8. Specifika makedonské menšiny v Bulharsku a Řecku (Egejská epopeja).

9. Demografické reálie Srbska.

10. Bosenská válka a její odraz v demografii.

11. Demografické procesy Rumunska.

12. Migrace, emigrace a pečalbarství.

13. Demografické perspektivy balkánských zemí; shrnutí problému.