|
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (26.07.2019)
uspořádání, hierarchizaci, kvantitativní vztahy, původ slov, poměr mezi slovy základními a odvozenými, formální prostředky a způsoby tvoření slov nových, využívání a vliv slov cizích. Dalším cílem je objasnit studentům strukturu a výstavbu věty ve spisovné chorvatštině. Seminář bude zaměřen na samostatnou práci s lexikografickým materiálem. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Karel Jirásek, Ph.D. (06.10.2022)
Základní studijní literatura: ANIĆ, V.: Veliki rječnik hrvatskog jezika. Zagreb, 2003. BARIĆ, E. a kol.: Hrvatska gramatika. Zagreb, 2005. ČECHOVÁ, M. a kol.: Čeština - řeč a jazyk. Praha, 2000. Hrvatski jezični portal, dostupný z http://hjp.znanje.hr/ PRANJKOVIĆ, I.: Hrvatski jezik 3 (sintaksa). Zagreb, 1995. SAMARDŽIJA, M.: Leksikologija s poviješću hrvatskoga jezika. Zagreb, 2003. SILIĆ, J. - PRANJKOVIĆ, I.: Gramatika hrvatskog jezika za gimnazije i visoka učilišta. Zagreb, 2007. TAFRA, B.: Od riječi do jezika. Zagreb, 2005.
Další odborná literatura: ANIĆ, V. - SILIĆ, J.: Pravopis hrvatskoga književnog jezika. Zagreb, 2001. BABIĆ, S.: Tvorba riječi u hrvatskom književnom jeziku. Zagreb, 1986. BARIĆ, E. a kol.: Hrvatski jezični savjetnik. Zagreb, 1999. ČERMÁK, F. - BLATNÁ, R.: Manuál lexikografie. Jinočany, 1995. ČERMÁK, F. a kol.: Slovník české frazeologie a idiomatiky 1-4. Praha, 2009. ČERMÁK, F.: Lexikon a sémantika. Praha, 2009. ČERMÁK, F.: Morfématika a slovotvorba češtiny. Praha, 2012. DANEŠ, F. a kol.: Mluvnice češtiny 3 (Skladba). Praha, 1987. FILIPOVIĆ, R.: Teorija jezika u kontaktu. Zagreb, 1986. GREPL, M. - KARLÍK, P.: Skladba češtiny. Olomouc, 1998. GREPL, M. a kol.: Příruční mluvnice češtiny. Praha, 1997. KATIČIĆ, R.: Sintaksa hrvatskog književnog jezika. Zagreb, 1986. KLAIĆ, B.: Rječnik stranih riječi. Zagreb, 2001. MENAC, A. a kol: Hrvatski frazeološki rječnik. Zagreb, 2003. PRANJKOVIĆ, I.: Druga hrvatska skladnja. Zagreb, 2001. RAGUŽ, D.: Praktična hrvatska gramatika. Zagreb, 1997. ŠONJE, J.: Rječnik hrvatskog jezika. Zagreb, 2000. ŠTÍCHA, FR.a,kol. Akademická gramatika spisovné češtiny, Praha 2013. TEŽAK, S. - BABIĆ, S.: Gramatika hrvatskoga jezika. Priručnik za osnovno jezično obrazovanje. Zagreb, 2005. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Karel Jirásek, Ph.D. (06.10.2022)
1. Syntax - základní pojmy, paradigmatické a syntagmatické vztahy, věta a výpověď, aktuální členění výpovědi, gramatická struktura věty. 2. Větné členy obligatorní, potencionální a fakultativní. Významově syntaktické a formálně syntaktické vztahy. Přísudek, valence a intence sloves, predikační kategorie. 3. Podmět, shoda přísudku s podmětem, vyjádření podmětu. 4. Předmět, příslovečné určení, přívlastek přístavek, doplněk. Vztahy mezi větnými členy. 5. Souvětí souřadná. Poměry mezi hlavními větami. 6. Souvětí podřadná, vedlejší věty podmětné, přísudkové, předmětné a přívlastkové, příslovečné a doplňkové. 7. Lexikologie, základní pojmy. Lexikální jednotka, formální a významová stránka. Základy jazykové sémiotiky, lexikální sémantika, složky lexikálního významu. Změny lexikálního významu, motivace jeho rozšiřování; lexikální metafory a metonymie. Polysémie. 8. Homonymie, typy homonym. Slovnědruhová konverze. Paronymie. Synonymie a antonymie, jejich typy. Hyperonymie, hyponymie a kohyponymie. 9. Obohacování slovní zásoby - slovotvorné způsoby a postupy. Slovotvorná motivace (slova motivující a motivovaná, slova značková a popisná). Fundační vztah (slova fundující a fundovaná). 10. Odvozování slov, odvozovací typy a podtypy; kritéria jejich klasifikace. Přejímání slov, cizí vlivy; hybridní výrazy, kalky. 11. Tvoření slov skládáním, kompozita vlastní a juxtapozice, tvoření kompozičně-derivační. Onomaziologické kategorie kompozit. Klasifikace kompozit podle vztahu jejich členů. 12. Abreviace; tvoření zkratek a zkratkových slov, multiverbizace a univerbizace. 13. Lexikografie jako teoretická i praktická disciplína. Popis slovní zásoby ve slovnících. |