Poslední úprava: Mgr. Martin Šemelík, Ph.D. (07.02.2024)
Předmět je věnován vybraným okruhům gramatiky současné němčiny. V popředí zájmu jsou vedle užití členu tzv. menší slovní druhy.
Podmínky zakončení předmětu - němčina
Poslední úprava: Mgr. Václav Kříž (09.02.2024)
Předmět je zakončen zkouškou, která má písemnou a ústní část. Zkouška má komponentu aplikační a teoretickou. Předmětem zkoušky je primárně látka probíraná během semestru (přednášky, semináře, cvičebnice, texty, povinná literatura), doplňkově i látka předcházejících gramatických kurzů. Podmínky připuštění ke zkoušce:
pravidelná docházka na seminář (max. 3 absence)
aktivní zapojení do diskuzí na seminářích
četba zadaných textů
Podmínkou připuštění k ústní zkoušce je 1) splnění podmínek semináře a 2) úspěšné složení písemného testu (min. 60 %).
Literatura - němčina
Poslední úprava: Mgr. Václav Kříž (09.02.2024)
(a) Povinná literatura
Helbig, G./Buscha, J. (2001/2013): Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin/München: Langenscheidt.
Šemelík, M./Kloudová, V. et al. (2019): Deutsche Grammatik. Ein Übungsbuch für Fortgeschrittene. Praha: Karolinum.
Šemelík, M./Kloudová, V. et al. (2020): Deutsche Grammatik. Eine Text- und Aufgabensammlung für Fortgeschrittene. Praha: Karolinum.
(b) Seminární texty (výběr)
LENORT, Lisa; POHLE, Anna; SAKHNO, Anna. Zur Verschmelzung von Präposition und bestimmtem Artikel im gesprochenen Deutsch. – In: Deutsch als Fremdsprache 1/2022. Berlin: Erich Schmidt Verlag, 2024. S. 27–37.
RINAS, Karsten. Partikeln als semantische Mumien: Zur Bedeutung von wohl, vielleicht und snad in Ausrufesätzen. – In: Studia Germanistica 6. Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostravensis. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2010. S. 113–128.
SIERADZ, Magdalena; BORDAG, Denise. Zum Gebrauch von Verschmelzungen aus Präposition und bestimmten Artikel bei Deutschlernenden und Muttersprachlern. Eine empirische Untersuchung. – In: Deutsch als Fremdsprache, 1/2014. Leizpig: Herder-Institut, Universität Leizpig, 2014. S. 11–18.
Bußmann, Hadumod (2008): Lexikon der Sprachwissenschaft. Stuttgart. Kröner
Duden (2009): Die Grammatik, Bd. 4, Mannheim/Leipzig/Wien/Zürich. Dudenverlag. (dále jen Duden)
Eisenberg, P. (2006): Grundriss der deutschen Grammatik (Bd. 1: Das Wort). Stuttgart/Weimar: Metzler.
Eisenberg, P. (2006): Grundriss der deutschen Grammatik (Bd. 2: Der Satz). Stuttgart/Weimar: Metzler.
Engel, U. (2004): Deutsche Grammatik (Neubearbeitung). München: Iudicium.
Flämig, W. (1991): Grammatik des Deutschen. Berlin: Akademie Verlag.
Helbig, G./Helbig, A. (1990): Lexikon deutscher Modalwörter. Leipzig.
Hentschel, E./Weydt, H. (2013): Handbuch der deutschen Grammatik. De Gruyter. Berlin.
Hoffmann, L. (2013): Deutsche Grammatik. Grundlagen für Lehrerausbildung, Schule, Deutsch als Zweitsprache und Deutsch als Fremdsprache. Erich Schmidt Verlag. Berlin.
Jung, W. (1990): Grammatik der deutschen Sprache. Mannheim/Leipzig: Bibliographisches Institut.
Povejšil, J. (1987): Mluvnice současné němčiny. Praha: Academia.
Sommerfeldt. K. E./Starke, G. (1998): Einführung in die Grammatik der deutschen Gegenwartssprache. Niemeyer. Tübingen.
Štícha, F. (2015): Česko-německá srovnávací gramatika. Praha: Academia.
Weinrich, H. (2003): Textgrammatik der deutschen Sprache. Hildesheim/Zürich/New York: Georg Olms Verlag.
Wellmann, H. (2008): Deutsche Grammatik. Heidelberg: Winter
Zifonun, G./Hoffmann, L./Strecker, B. et al. (1997): Grammatik der deutschen Sprache (3 Bände). Berlin/New York: Gruyter.
