|
|
|
||
|
Poslední úprava: Kateřina Gáspárová (08.02.2024)
1AND / Bakalářské studium 2023/2024 doc. PhDr. Martin Kopecký, Ph.D. LS 1/1; povinný předmět Zk / 4 kredity Cílem předmětu je získat přehled o vývoji filozofického, pedagogického a andragogického myšlení, které formovalo (sebe)pojetí vzdělávání dospělých a mělo určující vliv na podobu praxe vzdělávání dospělých jako součásti celoživotního vzdělávání a učení se. Důraz je kladen na současné přístupy filozofie vzdělávání dospělých. Náplní seminární části předmětu bude především kritické čtení vybraných pramenů k nadčasovým a aktuálním otázkám filozofie vzdělávání (dospělých). |
|
||
|
Poslední úprava: Kateřina Gáspárová (08.02.2024)
Zkouška: Tematické okruhy předmětu představují otázky k ústní zkoušce. Hodnocena je znalost probírané látky a schopnost její samostatné reflexe. |
|
||
|
Poslední úprava: Kateřina Gáspárová (08.02.2024)
Povinná literatura: BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-216-5. BREZINKA, Wolfgang. Filosofické základy výchovy. Praha: Zvon, 1996. ISBN 80-7113-169-5. HARRINGTON, Austin a kol. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-093-3. HAUSER, Michael. Dvě proměny vzdělanosti. In: Michael HAUSER. Cesty z postmodernismu. Filosofická reflexe doby přechodu. Praha: Filosofia, 2012. ISBN 978-80-7007-382-7., s. 38–54. FÜRST, Maria. Filozofie. Praha: Fortuna, 1994. ISBN 80-7168-161-X. PROKOP, Jiří. Škola a společnost v kritických teoriích druhé poloviny 20. století. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1008-6. SINGULE, František. Americká pragmatická pedagogika. Praha: SPN, 1991. ISBN 80-04-20715-4.
Doporučená literatura: ARENDTOVÁ, Hannah. Krize kultury. Čtyři cvičení v politickém myšlení. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0424-4. BREZINKA, Wolfgang. Východiska k poznání výchovy. Brno: L. Marek, 2001. ISBN 80-86263-23-1. FREIRE, Paulo. Pedagogika utlačovaných. Praha: Neklid, 2022. ISBN 978-80-908247-9-9. FROMM, Erich. Obraz člověka u Marxe. Brno: L. Marek, 2004. ISBN 80-86263-53-3. HRUBEC, Marek a kol. Kritická teorie společnosti. Český kontext. Praha: Filosofia, 2013. ISBN 978-80-7007-403-9. JIRSA, Jakub (ed.). Idea univerzity. Praha: Academia, 2015. ISBN 978-80-200-2375-9. KUČERA, Zdeněk a Vladimír ŠTVERÁK et al. Chrestomatie z dějin pedagogiky. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-626-0. LASSAHN, Rudolf. Úvod do pedagogiky. Bratislava: SPN, 1992. ISBN 80-08-01827-5. LEIRMAN, Walter. Čtyři kultury ve vzdělávání. Praha: Karolinum, 1996. LIESSMANN, Konrad. P. Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1677-5. LIESSMANN, Konrad, P. Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti. Polemický spis: Praha: Academia, 2015. ISBN 978-80-200-2530-2. PALOUŠ, Radim. Filosofická reflexe základních pojmů školské pedagogiky. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1833-3. PALOUŠ, Radim a Zuzana SVOBODOVÁ. Homo educandus. Filosofické základy teorie výchovy. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1901-9. PELCOVÁ, Naděžda. Vzorce lidství. Filosofické základy pedagogické antropologie. Praha: Portál, 2010. 978-80-7367-756-5. ROGERS, Carl R. Způsob bytí: klíčová témata humanistické psychologie z pohledu jejího zakladatele. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-233-5. ŠTVERÁK, Vladimír. Obecná a srovnávací pedagogika. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-246-0003-X.
Internet encyclopedia of philosophy http://www.iep.utm.edu/ Stanfordská encyklopedie filozofie https://plato.stanford.edu/contents.html Encyklopedie informálního vzdělávání http://www.infed.org/
|
|
||
|
Poslední úprava: Kateřina Gáspárová (08.02.2024)
Charakteristika obsahu předmětu: 1. Filozofie výchovy a vzdělávání jako obor (otázka hodnot ve výchově a vzdělávání; určování a odůvodnění výchovných cílů; výchovné cíle v pluralistické společnosti; cíle vzdělávání dospělých, otázka političnosti vzdělávání) 2. Základní soudobé teorie učení; učení se jako funkce života; učící se osoba v sociálním kontextu podle Jarvise a Illerise 3. Životní cyklus a učení se ve vztahu k intersubjektivitě; odpovědnost vzdělavatele vůči účastníkům vzdělávání a vůči společnosti 4. Pozitivismus a novopozitivismus; vývoj chápání vědy; filozofie a jazyk (strukturalismus vs. hermeneutika); problémy poznání a porozumění; dialog a vzdělávání dospělých 5. Marxismus a jeho varianty s ohledem na problematiku vzdělávání; koncept kulturní hegemonie 6. Frankfurtská škola / kritická teorie společnosti (zdroje, témata a vývoj; Adorno a Habermas o vzdělávání a učení; teorie polovzdělanosti, nevzdělanosti a neučení) 7. Alternativní teorie vzdělávání a učení (Freire a pedagogika utlačovaných; jeho následovníci; Illich a myšlenka odškolnění, postkolonialismus a vzdělávání) 8. Pragmatismus (orientace na praxi; zkušenost a vzdělávání v životě jednotlivce a společnosti; vztah vzdělávání a demokracie; Dewey, Lindeman a Mezirow; kritika pragmatismu) 9. Humanistická psychologie a představa seberealizace (inspirace v existencialismu; Rogersův koncept učení; učení se dospělých a terapie, Knowlesovo pojetí andragogiky a jeho kritika) 10. Představa role vědění a učení v moderní a postmoderní společnosti (vědění a trh; vědění a moc; postmoderní pohledy na subjekt, kulturu, životní styl a učení, univerzity v současné společnosti) 11. Vzdělávání a multikulturalismus (teorie uznání; konceptualizace vztahu většiny a menšin; aplikace na problematiku vzdělávání v soudobém světě) 12. Vztah filozofie a politiky (vývoj myšlenek/konceptů celoživotního vzdělávání a celoživotního učení ve vzdělávací politice) 13. Hlavní proud soudobé vzdělávací politiky (kritika neoliberalismu a jeho pohledů na vzdělávání a učení) |