|
|
|
||
Poslední úprava: Ing. Renata Šmidtová (11.12.2023)
metody a přístupy používané pro studium lovecko-sběračských populací v pravěku. Posluchač získá orientaci v problematice paleolitu a mezolitu. Výuka bude probíhat převážně formou přednášky, vybrané okruhy pak budou učeny praktickou formou práce s materiálem. Zkouška proběhne formou testu a ověřením praktických znalostí. |
|
||
Poslední úprava: Ing. Renata Šmidtová (11.12.2023)
Fridrich, J. Ecce Homo. Svět dávných lovců a sběračů. Praha, 2005. Oliva, M. Encyklopedie paleolitu a mezolitu českých zemí. Brno, 2016. Pokorný, P. Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin lidí a přírody. Praha, 2011. Přichystal, A. Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. Brno, 2009. Svoboda, J. A. Čas lovců: dějiny paleolitu, zvláště na Moravě. Brno, 1999. Svoboda, J. A. ed. Mezolit severních Čech I. Brno, 2003. Svoboda, J. A. ed. Mezolit severních Čech II.. Brno, 2016. Šída, P. - Pokorný, P. eds.: Mezolit severních Čech III. Brno, 2020. Tixier, J. a kol.: Technology of the knapped Stone. Meudon, 1992. Vencl, S. Hostim: Magdalenien in Bohemia. Praha, 1995. Vencl, S. ed. Paleolit a mezolit. Archeologie pravěkých Čech II. Praha, 2007. Vencl, S. ed.: Nejstarší osídlení jižních Čech. Paleolit a mesolit. Praha, 2016.
|
|
||
Poslední úprava: Ing. Renata Šmidtová (11.12.2023)
1) Úvod, dějiny bádání. Osnova kurzu, podmínky atestace. Seznámení se specifiky depozičních a postdepozičních procesů ovlivňujících paleolitické situace a materiál. Možnosti výzkumu tohoto období, datovací metody. Představení klíčových momentů paleolitického bádání a s osobnostmi, které směřovali poznávání paleolitu nejen v ČR. 2) Přírodní rámec a vývoj člověka. Kvartérní klimatický cyklus, proměny přírodního prostředí jako klíčový hybatel pohybů hominidů. Antropogeneze: polidštění opice, kdy lze mluvit o člověku, co jsou určující faktory „lidského“ myšlení a chování a jak to všechno souvisí s archeologií. 3) Suroviny k výrobě štípané industrie. Jejich poznávání, vlastnosti a variabilita. Regionální i chronologické danosti, rozdíly v preferencích pro jednotlivá období. Možnosti určování provenience různých materiálů. CVIČENÍ: Poznávání a identifikace nejdůležitějších druhů surovin, které se vyskytují v paleolitu a mezolitu ČR. 4) Typologie a technologie výroby štípané industrie. Hlavní nástroje k chronologickému zařazení paleolitických souborů archeologickými metodami. Principy pochopení způsobu výroby nástrojů, rozeznání nejdůležitějších typů českého paleolitu. CVIČENÍ: Hlavní principy popisu štípané industrie a její dokumentace. 5) Počátky paleolitu obecně i v ČR. Nejstarší osídlení a jeho charakteristiky, možnosti identifikace tvůrců materiální kultury v počátcích paleolitu. Africké počátky, klíčová naleziště Evropy i ČR, problematické momenty poznávání starších fází paleolitu u nás. 6) Střední paleolit. Období neandrtálců. Fenomén pohřbívání, první kosterní nálezy v ČR. Charakteristiky středopaleolitických kolekcí štípané industrie a forem osídlení. 7) Mladý paleolit. Nové koncepty tohoto období, čepelové industrie. Paleolitické umění a jeho význam. Rozdíly mezi jednotlivými kulturními komplexy. Globální trendy i regionální variabilita. 8) Mladý paleolit. Hlavní naleziště a klíčové situace tohoto období s důrazem na střední Evropu, resp. ČR. Význam krasových nalezišť versus otevřené lokality. CVIČENÍ: Čepelové industrie jak s nimi pracovat, jak je zpracovávat. Důležitá pravidla platná nejen pro mladý paleolit. 9) Pozdní paleolit. Závěr paleolitu, dlouho opomíjené období, které trvalo poměrně krátko, ale má svůj význam. Vymezení charakteristik tohoto období, důležitá naleziště a možnosti výzkumu. 10) Mezolit. Lovci a sběrači v holocénních podmínkách. Proměny chápání tohoto období. Specifika archeologie mezolitu. První pohřebiště a těžební areály, význam tohoto typu aktivity. Mikrolitizace štípané industrie, koncepty neolitizace. 11) Mezolit České republiky. Sídelní strategie a topografie osídlení, různé typy lokalit a kategorie nálezů, příklady výzkumů, vztah k nejstaršímu neolitu v ČR. 12) Lovci a sběrači v pozdějších obdobích. Místa, kde lovecko-sběračský způsob života přetrval, resp. vrátil se do módy. Variabilita tohoto způsobu života. Význam studia (sub)recentních lovecko-sběračských společností, přínosy i rizika využití etnoarcheologických pozorování. |