Poslední úprava: Ing. Richard Smejkal, Ph.D. (06.02.2024)
Současné ozbrojené konflikty stále více přitahují pozornost veřejnosti, a to zejména z pohledu bezpečnostního. My se však na války a válčení podíváme očima těch, kteří při nich strádají nejvíce a bude nás zajímat před jakými výzvami stojíme v souvislosti s moderními konflikty a ochranou jejich obětí. Mezinárodní humanitární právo (MHP; synonyma jsou "válečné právo", "právo ozbrojeného konfliktu") je jednou z cest, která nám ukáže, že následky válčení je možné zmírnit nejen na bojišti samotném, ale i mimo něj.
Porozumění pravidlům válek je proto základním předpokladem, jak přispět k tzv. humanizaci válek. MHP je dnes stále častěji skloňováno v médiích, v odborných diskusích i mezi veřejností, a proto je základní orientace v této oblasti užitečnou výbavou každého absolventa humanitních oborů. Předmět je interdisciplinární a budou se nám v něm prolínat různé pohledy: historické, filozofické, etické, sociální, kulturní a antropologické. Důraz budeme klást na roli občanské společnosti a souvislosti s pravidly válčení. Zkusíme najít i odpovědi na kontroverzní otázky související například s autonomními zbraňovými systémy, roboty nebo s umělou inteligencí.
Předmět je doporučen nejen pro magisterské (důraz na občanskou společnost a občanský sektor), ale i pro bakalářské studenty (interdisciplinární přesah). Vstupní požadavky nejsou stanoveny.
Poslední úprava: Ing. Richard Smejkal, Ph.D. (07.02.2024)
Contemporary armed conflicts increasingly attract public attention, especially from a security perspective. However, we will look at wars and warfare through the eyes of those who suffer the most, and we will be interested in the challenges we face in connection with modern conflicts and the protection of their victims. International Humanitarian Law (IHL; synonyms are "law of war", "law of armed conflict") is one of the paths that shows us that the consequences of warfare can be mitigated not only on the battlefield itself but also beyond it. Understanding the rules of war is therefore a fundamental prerequisite for contributing to the so-called humanization of wars. IHL is increasingly mentioned in the media, professional discussions, and among the public, so a basic orientation in this area is a useful asset for every graduate of humanities subjects. The subject is interdisciplinary, and we will encounter various perspectives: historical, philosophical, ethical, social, cultural, and anthropological. We will emphasize the role of civil society and its connection to the rules of warfare. We will also try to find answers to controversial questions related to, for example, autonomous weapon systems, robots, or artificial intelligence. The course is recommended not only for master's but also for bachelor's students. The course is intended primarily for non-lawyers and should be helpful for those students who are specialising or considering careers in politics, governmental institutions, NGOs, security, peacekeeping, human rights and humanitarian affairs, and journalists.
Cíl předmětu
Poslední úprava: Ing. Richard Smejkal, Ph.D. (06.02.2024)
Jsou války spravedlivé? Existuje právo ve válce? Mohou být války vůbec humánní? Chcete se naučit argumentovat ve věcech ozbrojených konfliktů? Co je a co již není humanitární pomoc? Dá se humanita zneužít? Kdo nese odpovědnost za zabíjející roboty (tzv. killer robots), autonomní zbraňové systémy, drony nebo umělou inteligenci? A jaká je role občanské společnosti? Jak se vyznat v některých aktuálních válečných konfliktech? Chystáte se pracovat nebo pomáhat v krizových oblastech? Míříte do mezinárodních, vládních nebo nevládních organizací? Jak vypadá humanitární konvoj v bojové oblasti? Chcete zjistit, jak se mezinárodní humanitární právo týká i těch, kteří nebojují?
Na tyto a další otázky budeme v kurzu hledat odpovědi.
I když by se na první pohled mohlo zdát, že problematika válek a jejích pravidel se týká pouze právníků, potažmo příslušníků ozbrojených sil, je třeba si uvědomit, že tato pravidla se vztahují na všechny osoby pohybující se v prostředí ozbrojeného konfliktu, tj. na veškeré civilní místní obyvatelstvo, pracovníky nevládních a humanitárních organizací, včetně lékařského a duchovního personálu, novináře plnící specifické úkoly, ale i na "válečné turisty". Seminář je přínosný pro všechny potenciální zájemce o činnost v nevládních (humanitárních) organizacích působících především v krizových oblastech. Dále je vhodný například pro zájemce o práci v ústředních orgánech státní správy (Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo kultury) a případně pro novináře a dokumentaristy zabývající se touto problematikou. V případě bakalářských studentů nabízí interdisciplinární vhled do otázek souvisejících s válčením.
Deskriptory
Poslední úprava: Ing. Richard Smejkal, Ph.D. (05.02.2024)
Války jsou zakázané, ale přesto se válčí. Mají vojáci při boji neomezené možnosti? Koho chrání Ženevské úmluvy? Jak jsou chráněni zdravotníci, humanitární pracovníci a novináři v bojových oblastech? Civilisté jsou stále častěji součástí bojových operací. Má situace na Blízkém východě vliv na způsoby válčení? Moderní technologie, autonomní zbraňové systémy, umělá inteligence, drony a jejich regulace. Kdo nese ve válce odpovědnost za porušení pravidel? Co jsou válečné zločiny? Jak je právo vůbec vymáháno?
Snaha o zmírnění následků bojů je sice stará stejně jako samo válečnictví, nicméně hmatatelné výsledky přinesla až v historicky nedávné minulosti, když se Mezinárodnímu výboru Červeného kříže podařilo přesvědčit hlavní mocnosti a položit základy mezinárodního humanitárního práva (MHP). Právo, které filosoficky řečeno omezuje původně neomezitelné, a právo, které nastavuje standard lidskosti. MHP sice fakticky neodstraňuje zdaleka všechny negativní následky vedení ozbrojených následků, ale respektování jeho norem umožňuje zmírnit utrpení obětí, které není nezbytné pro dosažení vojenských cílů.
Role občanské společnosti, role nás všech je při vytváření pravidel války nezastupitelná.
Sylabus
Poslední úprava: Ing. Richard Smejkal, Ph.D. (06.02.2024)
Způsob výuky
Formát: Prezenční (rozdělen do šesti bloků), při protiepidemických opatřeních hybridní nebo distanční.
Předchozí znalosti: Nejsou třeba.
Určeno pro: Navazující magisterské i bakalářské studium.
Interdisciplinární přístup: Historické, filozofické, etické, sociální, kulturní a antropologické pohledy.
Blok I: Kdy začíná a kdy končí válka? A je to vůbec důležité?
Úvod do předmětu - pojem MHP v kontextu historickém, filosofickém a náboženském (pohled křesťanství, islámu, budhismu aj.)
Rozlišení ius ad bellum vs. ius in bello (právo na válku vs. právo ve válce)
mezinárodní a vnitrostátní mandát
humanitární pomoc v. humanitární intervence
rozlišování mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů
Jaká je role občanské společnosti, když vypukne válka? Jak se mění pravidla běžného života?
Role OSN a regionálních organizací (NATO a EU), role Mezinárodního červeného kříže a role (mezinárodních) nevládních organizací
Pojem a typologie ozbrojených konfliktů
koncept čtyř generací válek
kdy začíná válka? jak hodnotit nepokoje a násilí? co je válka proti terorismu?
soudobé ozbrojené konflikty a jejich specifika
Jak s válkami souvisí mezinárodní právo lidských práv?
Multidisciplinární přesahy MHP: antropologie ozbrojených konfliktů, genderové otázky a stereotypy související s válkami
Blok II: Co mohou a co nemohou vojáci, když zrovna válčí?
Ženevské konvence: jak a koho chrání. Haagské úmluvy: jak určují pravidla boje.
Občanská společnost a její schopnost prosadit změny v prostředcích a způsobech vedení války.
Kdo s kým bojuje? Kdo jsou kombatanti, povstalci, ozbrojené skupiny? Co je tzv. privatizace válek?
Co je a co není sebeobrana? Je možné bojovat všemi prostředky?
Než někdo stiskne spoušť: jsou zde nějaká pravidla a limity?
Co je lest a co perfidní jednání?
Mohou se pro účely vítězství použít jakékoliv zbraně?
Pamatuje se na moderní prostředky válčení? Jsou regulovány drony, autonomní zbraňové systémy, umělá inteligenci nebo boj v kyberprostoru?
Blok III: Život civilistů pod palbou.
Civilisté (stále častěji) na bitevním poli.
Je možné obklíčit a vyhladovět město plné civilistů?
Jak se civilisté musejí adaptovat na život ve válce?
Jaké jsou psychické dopady na civilisty zasažené dlouhodobými konflikty?
Kdo nese odpovědnost za strádání civilistů?
Mají civilisté v bojové oblasti nějaké zastání?
Proč bývá nepsrávně používána terminologie v oblasti uprchlictví. Kdo je válečný uprchlík?
Jaká je role zdravotníků? Požívají zvláštní ochrany? Jak je zajištěna bezpečnost zdravotníků?
Jak vznikají tzv. podzemní nemocnice v bojových zónach a proč se zdravotnictví může stát “zbraní”.
Blok IV: Humanita v přímém přenosu. Role nevládních organizací.
Ochrana obětí ozbrojeného konfliktu: ranění, nemocní a trosečníci; váleční zajatci; civilní obyvatelstvo.
Zvláště chráněné kategorie osob: ženy, děti, novináři.
Jak jsou civilisté chránění Ženevskými konvencemi a mezinárodním právem obecně?
Jaká je role organizací jako Human Rights Watch, Amnesty International a další ve zvýšení ochrany civilistů za války?
Jak se stanovují humanitární koridory.
Co musí umět vedoucí humanitárního konvoje, na co nezapomenout, jak projet přes vojenské kontroly.
Co je a co už není humanitární pomoc. Podle jakého klíče se humanitární pomoc rozděluje?
Blok V: Když nad bojiště padne mlha.
Kdo je bojovník, kdo zabiják?
Jak se z dobrovolníků snadno stanou terče útoku? Proč je důležité vědět, jaké limity a jaké výzvy staví válka před občanskou společnost?
Jak je to s teroristy za války? Je možné každého nepřítele označit za teroristu?
Je tzv. Islámský stát bojující stranou? Má nějaká práva a povinnosti?
Kdo je zahraniční bojovník a kdo žoldák? Kdo bojuje za ideály a kdo za peníze?
Co se mění, když se do bojů zapojují civilisté? Co jsou lidské štíty?
Je možné proniknout mezi nevládní ozbrojence a začít vysvětlovat pravidla MHP? Jak vypadá takové školení uprostřed boje?
Blok VI: Kdo je vinen a kdo nevinen?
Odpovědnost v MHP. Kdy odpovídá stát? Kdy velitel? A kdy “bojovníci z džungle”?
Jak dokáže občanská společnost (a občanský sektor) přispětk odhalování válečných zločinů, ke sběru důkazů?
Je možné potrestat dětské vojáky?
Jsou sexuální zločiny ve válce vyšetřovány?
Musí voják vždy uposlechnout rozkaz svého velitele?
Válečné zločiny a jejich stíhání. Je možné se vyhnout stíhání?
Mezinárodní trestní tribunály (ICTY, ICTR, ICC). Potrestají každý zločin, který se ve válce stane?
David, E.. Principes de droit international des conflits armés. Bruxelles. 1999.
Detter, I.. The Law of War. 2. vydání. Cambridge. 2000.
Gasser, H.P.. Introduction into International Humanitarian Law. Separate Print from Haug: Humanity for All.. Bern-Stuttgart-Vienna. 1993.
Sassoli, M. Bouvier, A.. How Does Law Protect in War. Geneva. 1999
Rogers, A.. Malherbe, P.. Modelový manuál Právo ozbrojeného konfliktu, International Committee if the Red Gross, Ženeva, 1999
Vstupní požadavky
Poslední úprava: Ing. Richard Smejkal, Ph.D. (06.02.2024)
Vstupní požadavky nejsou stanoveny. Seminář seznamuje posluchače nejen se základními pravidly války, ale především s jejich aplikací v reálných situacích (příklady ze současné praxe). Cílem je propojení i s dalšími obory s důrazem na praktické porozumění a na aplikaci.
Znalost AJ výhodou (větší výběr literatury pro zájemce o širší vhled do problematiky).
