Především na základě kulturně-dějinného a kognitivně a behaviorálně-psychologického půdorysu je pozornost v
rámci předmětu zaměřena na možnosti propojení metod kulturně-dějinného výzkumu s metodami empirické
psychologie. Představuje jednak (a) po stránce metodologické některé styčné body historicko-vědních a
empiricko-psychologických postupů; jednak (c) to, jak při výkladu dějin (evropských) kultur a civilizace byly a jsou
aplikovány (sociálně, kolektivně) psychologizující interpretace; konečně (c) to, jak lze některé současné
empiricko-psychologické výzkumu, popř. s nimi spojené hypotézy a teorie, testovat (či "kvazi-testovat") jejich k
poměřováním s delší kulturně-dějinnou analytickou perspektivou. Podrobně pojednána budou zejména níže
uvedená témata.
Témata:
1. Vývoj metod v rámci hermeneutického směru historických věd, hledání opory v psychologizaci postupů
na přelomu 19. a 20. století (W. Wundt, W. Dilthey, G. Simmel).
2. "Duch doby", "mentalita", a "symbolické formování" a "symbolická reprezentace" (E. Cassirer) jako
analytická kategorie
3. "Habitus" (N. Elias) a diskursivní praxe ve vztahu "Já k sobě samému" (M. Foucault) jako nástroje
analýzy.
4. Analýzy rodinných struktur a kvantitativní (historicko-) demografické metody.
5. Renesance, reformace, osvícenství, tři epochy, v nichž se konstituovala "moderní psychické struktura"
člověka; restrukturace "prostoru zkušenosti" a "horizontu očekávání" (R. Koselleck), racionalizace a právo na
štěstí.
6. Přechod od "tradičního" k "modernímu" obrazu světa a jeho možné psychologické projevy
(racionalizace a etizace náboženství, proměna vztahu mezi tímto a oním světem, člověk nově v čase a v prostoru).
7. Roste v kulturním vývoji (Západu) způsobilost ovládání afektů a snižuje se lidská agresivita (N. Elias).
8. Psychologizace a medicinalizace "hříchu" a "zločinu" (smilstvo, bezbožnost, infanticida, sebevražda).
9. "Norma" a "odchylka" I. (Změněné stavy vědomí).
10. "Norma" a "odchylka" II: (heterosexualita, homosexualita, pedofilie).
11. Od reprodukční sexuality k sexualitě rekreační
12. Vzrušivost a smyslové vnímání (vizuální kultura)
13. Problém různých "evidencí", lze (empiricko-) psychologická zjištění testovat kulturně a sociálně
historickým (kvantitativním) výzkumem (příklad "hypotézy babiček")
Sylabus
Poslední úprava: Kristýna Macková (29.08.2019)
Povinná literatura:
ELIAS, N., NODL, M. (2006). O procesu civilizace: sociogenetické a psychogenetické studie. I., Proměny chování světských horních vrstev na Západě. Praha: Argo. ISBN 80-7203-838-9. ELIAS, N., NODL, M. (2007). O procesu civilizace: sociogenetické a psychogenetické studie. II., Proměny společnosti. Nástin teorie civilizace. Praha: Argo. ISBN 978-80-7203-962-3. FOUCAULT, M. (2003). Dějiny sexuality. II, Užívání slastí. V Praze: Herrmann. ISBN 80-239-1187-2. FOUCAULT, M. (2003). Dějiny sexuality. III, Péče o sebe. V Praze: Herrmann. ISBN 80-239-1186-4. HORÁČEK, J., KESNER, L., HÖSCHL, C., ŠPANIEL, F. et al. (2016). Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-283-1.
Doporučená literatura:
BULTMANN, R. K. (1994). Dějiny a eschatologie. Praha: ISE. Oikoymenh. ISBN 80-85241-66-8.
BURKE, P. (2006). Variety kulturních dějin. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Klasikové společenských věd (CDK). ISBN 80-7325-081-0. (text na s. 30-49 a 169-218)
CASSIRER, E. (1996). Filosofie symbolických forem. I., Jazyk. Praha: OIKOYMENH. Oikúmené. ISBN 80-86005-10-0.
FOUCAULT, M. (1999). Dějiny sexuality. I, Vůle k vědění. Praha: Herrmann. ISBN 80-238-5090-3.
HORSKÝ, J. a HAVLÍČEK, J. (2017). Testování "hypotézy babiček". Historicko-demografická perspektiva. Historická demografie 41/2017, s. 189-211. ISSN 9323-0937.
