Předměty

Metodologicko/praktický kurz zaměřený na výzkum životních příběhů a zkušeností lidí, jejichž hlas je systematicky umlčován hegemonickými diskurzy ableismu, rasismu, sexismu či sociální diskriminace. Společně se studentkami/studenty prodiskutujeme teoreticko/metodologická východiska pro zkoumání marginalizovaných životů a na příkladu projektu věnovaného životním příběhům lidí s přímou zkušeností s institucionalizací a životem s diagnózou (www.zivotnipribehy.com) předvedeme, jak se umlčované vědění může stát zdrojem kriplovské vědy, umění a politiky. Účastnice a účastníci kurzu budou mít příležitost spolupracovat s „postiženými“ výzkumnicemi a výzkumníky a spolu s nimi se naučí formulovat výzkumné otázky a postupy hledající odpovědi na palčivé společenské problémy způsobené ableismem a marginalizací.

Poslední úprava: Pištěková Romana (02.07.2024)

Cíle: Nabídnout studentům/kám sociálněvědních oborů možnost podílet se na výzkumném projektu zaměřeném na zaznamenávání a předávání těžko slyšitelných hlasů, konkrétně hlasů lidí se zkušeností s institucionalizací Umožnit studentům/kám, aby se společně s lidmi s přímou zkušeností s marginalizací učili hledat vhodné způsoby vyprávění, zaznamenávání a předávání jejich životních příběhů a zkušeností Seznámit studenty/ky se základními teoreticko/metodologickými přístupy kritických studií postižení, ANT a antropologie disability, umožňujícími koncipovat výzkum s lidmi řazenými k „marginalizovaným“ skupinám jakožto společný projekt spolupráce lidí s různými dovednostmi a odborností

Poslední úprava: Pištěková Romana (02.07.2024)

Student/ka předkládá před každým setkáním stručné shrnutí povinné četby (50% celkového bodového hodnocení) a písemně zpracované řešení metodologicko/praktického cvičení (50% bodového hodnocení), které budou předmětem odborné reflexe během semináře.

Poslední úprava: Pištěková Romana (02.07.2024)

Doporučená:

ATKINSON, Dorothy. An Auto/Biographical Approach to Learning Disability Research. London: New York: Routledge, 2019, 146 s. ISBN ISBN 978-1-138-32056.

BURCH, Susan a Hannah JOYNER. Unspeakable: The Story of Junius Wilson. Chapel Hill: The University of North Carolina Press, 2007, 304 s. ISBN ISBN 978-0-8078-3155.

CALLON, Michel. Disabled Persons of All Countries, Unite!. In B Latour a P. Weibel (eds.). Making Things Public: Atmospheres of Democracy . London: The MIT Press, 2005, s. 308-313. ISBN 0-262-12279-0..

CERWONKA, Allaine a Liisa H. MALKKI. Process and Temporality in Ethnographic Fieldwork, . Chicago: The University of Chicago Press, 2007, 203 s. ISBN 978-0-226-10031-9.

CLARE, Eli. Jak zdolat horu. In K. Kolářová (ed.) . Jinakost – postižení – kritika: Společenská konstrukty nezpůsobilosti a hendikepu . Praha: SLON, 2012, s. 216-228. ISBN ISBN 978-80-7419-050..

ESTATELLA, Adolfo a Tomás Sánchez CRIADO. Experimental Collaborations: Ethnography through Fieldwork Devices. New York: Oxford: Berghahn, 2018, 217 s. ISBN 978-1-78533-853-3.

GOODLEY, Dan, Rebecca LAWTHOM, Peter CLOUGH a Michele MOORE, eds.. Researching Life Stories: Method, Theory and Analysis in a Biographical Age. London: New York: Routledge, 2004, 213 s. ISBN 0-203-41337-7.

PIEPZNA-SAMARASINHA, Leah Lakshmi. Care Work : Dreaming Disability Justice. Vancouver: Arsenal Pulp Press, 2018, 225 s. ISBN 978-1-55152-738-3.

SPIVAK, Gayatri Chakravorty. Can the Subaltern Speak?. In P. Williams a L. Chrisman (eds.). Colonial Discourse and Post-colonial Theory, . London: New York: Routledge, 1988, s. 66-111. ISBN 978-0-7450-1491-3..

Poslední úprava: Pištěková Romana (24.04.2023)

Obsah a struktura: Kurz je rozdělen do tří tematických okruhů, přičemž každému z nich budou věnována dvě
setkání (tedy 4 vyučovací hodiny).

I. Okruh: Od objektu a subjektu výzkumu ke společnému spřádání příběhů V prvním bloku se studenti/ky
seznámí se základními teoretickými východisky obratu sociálních věd od pozitivistického pojetí výzkumu jakožto
odhalování „skryté pravdy“ či „autentického hlasu“ k dialogickému, relačnímu pojetí výzkumu a k ocenění
indigenous knowledge a cripple science. Na konkrétních příkladech budeme problematizovat rozdělení na
„výzkumníka“ a „zkoumaného“, jakož i dichotomie, které se s ním pojí, jako je „vědecká pravda“ / „laická
zkušenost“, „metoda výzkumu“ / „předmět výzkumu“, „majoritní společnost“ / „zranitelné populace“. Ukážeme si,
jak samotné tyto koncepty, ukotvené v představě o vědeckém „nároku na pravdu“, mohou umlčovat, neboť ti, za
které věda mluví, nárok na pravdu již samotným zařazením mezi „předměty výzkumu“ ztrácejí.

II. Okruh: Od následování aktéra k péči o společné předměty zájmu Ve druhém bloku se zaměříme na konkrétní
příklady metod, s jejichž pomocí se snažíme otevřít prostor pro těžko slyšitelné hlasy a svým komunikačním
partnerům/kám poskytnou příležitost pro konstrukci vlastní vypravěčské subjektivity. Soustředit se budeme
zejména na hlasy, které se nám jeví jako obtížně slyšitelné a málo srozumitelné v důsledku jejich neobvyklosti a
problematického vztahu k hegemonickým diskursům diagnostiky, léčby či pedagogiky - tedy na hlasy, které jsou
ve výzkumu často opomíjeny pro svou domnělou „nesrozumitelnost“. Společně budeme hledat a testovat
inovativní způsoby komunikace a spolupráce, jako je užití vizuálních materiálů, řeči těla, umělecké tvorby či
spolupráce na praktických společných mini-projektech. Ukážeme si, jak zdánlivě nepodstatná gesta, jako jsou
odmlky či domnělé nesrovnalosti, mohou být nositeli významu. Spolu s Actor-Network-Theory a kritickými
studiemi postižení se necháme vést našimi spolupracovníky, abychom spolu s nimi prozkoumali způsoby, jak
těžko slyšitelným hlasům zajistit místo ve výzkumu, aniž by se ze spolu-tvůrců proměnili v pouhé příklady
demonstrující platnost použitých metod a teorií.

III. Okruh: Čí je to hlas? Spolu-vyprávění jako prostor pro sebe-vyjádření V posledním bloku se budeme věnovat
problematice převyprávění/překladu a hledání vhodných a citlivých způsobů prezentace a využití výzkumu.
Převyprávění a překlad hlasů těch, s nimiž během výzkumu mluvíme, budeme problematizovat jako přivlastnění
hlasu druhého. Budeme hledat způsoby, jak hlas našich výzkumných partnerů
nespoutat vlastními interpretacemi a jak účinně konstruovat hranici mezi hlasy partnerů/rek ve výzkumu a hlasy
výzkumníka/ce. Pozornost zaměříme rovněž na okamžiky, kde se naše výpovědi radikálně liší od výpovědí našich
spolupracovníků a spolupracovnic, kdy naše spolupráce selhává. Porozumění představíme nikoli jako abstraktní
hodnotu, nesoucí s sebou nárok na totální, univerzální pravdu a aplikovatelnost, ale jako výsledek spolupráce
vázaný na konkrétní situovanost výzkumu, utvářenou konkrétními lidskými i nejen-lidskými aktéry.

V ZS 2024/25 bude kurz vyučován v následujících dnech od 10:00 do 11:30:

11. 10. 2024, 25. 10. 2024, 8. 11. 2024, 22. 11. 2024, 6. 12. 2024, 3. 1. 2025

Výstup: Student/ka: ● přistupuje kriticky k esencialisticky zaměřeným teoriím výzkumu chápajícím sociálněvědní
výzkum jako „odhalování skryté pravdy“ či „autentického hlasu respondentů“; ● problémy spojené s reprodukcí a
překladem hlasů, které jsou obvykle považovány za „nesrozumitelné“ pro svou relativní neobvyklost a v důsledku
systematické marginalizace, chápe jako metodologické a praktické problémy, jejichž vhodné formulace i řešení
je třeba hledat v konkrétních socio-materiálních sítích výzkumu; ● kvalitativní sociálněvědní výzkumné projekty
dokáže koncipovat a vést jako projekty spolupráce lidí a dalších aktérů s rozdílnými zájmy, používajícími rozdílné
komunikační prostředky a vládnoucími různými formami vědění a odbornosti. Průběh hodnocení: Student/ka
předkládá před každým setkáním stručné shrnutí povinné četby (50% celkového bodového hodnocení) a
písemně zpracované řešení metodologicko/praktického cvičení (50% bodového hodnocení), které budou
předmětem odborné reflexe během semináře.

Poslední úprava: Pištěková Romana (02.07.2024)