Sociologie vědění - YBSB007
|
|
|
|
|
||
|
Kurz „Sociologie vědění – znalé (knowledgeable) jednání v medializovaném světě“ je zaměřen na diskusi aktuálních znalostních, komunikačních a informačních problémů současných společností a využívá k tomu poznatkové zdroje oboru sociologie vědění a sociálních studií vědy, techniky a inovací. Při výkladu bude využit pojmový aparát sociologie i jeho mezioborový kontext, což umožní studentovi/ studentce upřesnit si poznatky ze sociologie a získat vhled do interdisciplinárních poznávacích přístupů věd o společnosti.
Sociologické zkoumání techniky, včetně současné informační a komunikační techniky, přineslo poznatky nejen o jejich pozitivních, ale i nezamýšlených důsledcích. Masivní vliv technických prostředků na sociální uspořádání společností, nevratnost mnohých jejich důsledků i jejich latentní působení vyvolávají potřebu porozumění různým formám tvorby vědění, jejich praktické úloze i způsobům institucionalizace. Tento poznávací rámec je využit při výkladu problémů medializace soukromé a veřejné sféry, funkčně specifických institucí, zejména politických institucí. Porozumění zkoumaným problémům bude podpořeno exkurzem do relevantních poznatkových segmentů, které nabízí badatelská oblatt sociologie vědění (viz harmonogram kurzu).
V přednášce se počítá s diskuzí k následujícím tématům a jejich koncepčním referencím: vztah vědění a jednání (vědecká revoluce, pozitivní přístupy ke zkoumání společnosti, F Bacon, R. Descartes, E. Durkheim vídeňský kruh); formy vědění v historicko- sociologické perspektivě (M. Scheler); odborné a sdílené každodenní vědění ( A. Schütz, K.Mannheim); vědění o prostředcích a cílech (medializace funkčně specifických systémů a problémy jejich finalizace.
Poslední úprava: Müller Karel, doc. Ing., CSc. (19.01.2023)
|
|
||
|
1. Diskutovat a interpretovat sociální důsledky informační a komunikační techniky s využitím sociologických poznávacích prostředků - pojmů, koncepcí a otázky, jak vypadá sociální svět v medializovaném prostředí. 2. Seznámit studenty s klíčovými poznávacími segmenty a autory oboru sociologie vědění, které / kteří napomáhají porozumění aktuálním poznávacím problémům technizace, informatizace a digitalizace mezilidské komunikace a provozu institucí. 3. Objasnit formy vědění, které se praktikují v prostředí moderních společností a přispět k porozumnění poznávacím prostředkům zkoumání sociálního uspořádání společnstí Poslední úprava: Müller Karel, doc. Ing., CSc. (19.01.2023)
|
|
||
|
Docházka Účast na přednáškách napomůže studentům a studentkámkám porozumět přednášeným problémům a úspěšně absolvovat kurz. Pro atestaci kurzu jsou nabídnuty dvě formy: (i) aktivně se podílet svými komentáři na výuce; (ii) zakončit kurz úspěšným zpracováním písemného testu. 1. Režim komentářů: předpokladem atestace kurzu je zpracování komentáře k tématu či výkladového problému z přednášené látky; možná témata komentářů navrhne přednášející během úvodních přednášek; pokud se student / studentka rozhodne absolvovat atestaci ve formě komentáře, tak předdloží přednášejícímu zvolené téma s krátkým zdůvodněním; následně přednášejíící veřejně posoudí zvolené téma (za učasti autora, na platformě přednášky a s využitím dotazů studentek / studentů) a schválí ho. Autor / autorka pak smostatně zpracovává text komentáře. Po dohodě s přednášejícím může na platformě přednášky předložit k diskuzi problémy, které vznikají při stuudiu tématu komentáře. 2. Atestaci kurzu lze také dosáhnout úspěšným zpracováním písemného testu, který je sestaven podle přednášené látky a odle doporučené literatury. 3. Dodatečné informace k atestu: (i) návrhy témat komentářů je nutno předložit do konce února 2023, jejich projednání a schválení proběhne do konce března 2023; (ii) finální komentář je zpracován v rozsahu 5-6 stránek a předložen učiteli do konce června 2023; (ii) pokud autorka / autor komentáře zjistí, že zpracování komentáře přesahuje jeho možnosti, tak může pro atestaci využít písemný test; Kreditová dotace povinně volitelného kurzu 4 ECTS (1 kredit = 25-30 hodin práce) Hodnocení Komentáře slovní hodnocení, které je zasláno autorce / autorovi, zápis známky (1, 2, 3) Písemný test 8 otevřených otázek ( hodnocení otevřené otázky - 0,1,2 body) a 2 uzavřené otázky (hodnocení 0,1 bod); celkové hodnocení: dobře - 8-9 b.; velmi dobře - 10-14 b.; výborně: 15-18 b.
Poučení o plagiarismu Dodržování pravidel správného odkazování použitých zdrojů je součástí akademické etické integrity. Jakékoliv případy plagiátorství, ať úmyslného či neúmyslného, jsou nepřípustné a budou postoupeny děkance FHS UK a etické komisi k projednání a řešení. Základní pravidla řádného odkazování a připisování autorství najdete zde http://www.hps.cam.ac.uk/students/plagiarism.html Poslední úprava: Müller Karel, doc. Ing., CSc. (19.01.2023)
|
|
||
|
Přednášky probíhají v určených místnostech fakulty, pro konzultace lze využívat off-line i on-line formy komunikace (v modu Microsoft Teams); přednášky jsou podporovány ppt prezentacemi, které jsou uloženy v SISu (předmět - soubory); příprava komentářů je založena na komunikaci s učitelem, samostatné práci studentů a studentek a na účasti v diskusi k přednášené látce; při studiu student / studentkatka využívá doporučenou literaturu k přednášenému předmětu.
Poslední úprava: Müller Karel, doc. Ing., CSc. (19.01.2023)
|
|
||
|
Sociologie studuje socio-kulturní důsledky současné informační a komunikační techniky: úvodní přednášky poskytnou přehled aktuálních badatelských problémů, které budou diskutovány v přednáškách, současně nabídnou studentkám / studentům podklad pro rozhodnutí o formě atestace a v případě volby komentáře, pak i jeh o možnou tematickou orientaaci pro přípravu komentáře. Přísliby vědecké revoluce 17. století - diskuse k poznatkovým přístupům ke zkoumání přírody a k univerzalitě vědeckého poznávání (F. Bacon, R. Descartes), institucionalizace vědy v evropském kontextu; zdroje kritické reflexe „projektu modernity“ (post-pozitivismus, Popper, Kuhn); dvě přednášky WALLERSTEIN, I. a kol., Kam směřují sociální vědy. Praha, Sociologické nakladatelství, 1998. (kap. 1 a 2) Zkoumání kultury a společnosti vstupuje na platformu vědeckého poznávání - uplatnění pozitivních přístupů při zkoumání společností ( A.Comte, E. Durkheim, vídeňský kruh);, formování poznávacích zdrojů a institucionálních rámců univerzit v 19. století a jejich vzájemné souvislosti WALLERSTEIN, I. a kol., Kam směřují sociální vědy. Praha, Sociologické nakladatelství, 1998. (kap. 2 a 3) Jaké klíčové formy vědění umožňují existenci lidských společností? Formování národních států, komercializace, industrializace a alfabetizace západních společností zpřesňují pohled na úlohu vědy v jejich rozvoji; umožňují kritiku pozitivních přístupů ke zkoumání soociálního světa a jeho funkcionalizaci; uvedené poznatky vyjasňují také pohled na civilizační formy vědění (M. Scheler a jeho historicko-socioloogický přístup ke zkoumání civilizačně založených forem vědění) MÜLLER, K., Inovace – vědění – instituce: k výzvám současné doby. Praha, Karolinum, 2017 (kap. 2.3) Jaká je souvislost mezi každodenním / praktickým a vědeckým věděním? Sociologie zkoumá povahu každodeního, komunikovaného a na rozhodování zaměřeného vědění a jednání, interpretuje jeho charakteristiky, meze jeho funkcionalizace a problémy jeho zakotvení v hodnotových orientacích; získané poznatky o každodenním vědění zpřesňují pohled na možnosti jeho sdílení a zevšobecnění; výklad využije poznávací / fenomenologický přístup a naváže na poznatky A. Schütze BERGER P.. LUCKMANN T., Sociální konstrukce reality, pojednání o sociologii vědění. Brno, CDK, 1999 (kap. 1, kap. 3) MÜLLER, K., Inovace – vědění – instituce: k výzvám současné doby. Praha, Karolinum, 2017 (kap. 2.3) Lze každodenní vědění zobecnit? Pojem ideologie a jeho koncepční i pralktický význam přinášejí historicky a sociologicky zaměřené poznatky o utváření sdíleného vědění v masových demokraticky založených společnostech a jeho úloze v tvorbě politiky jako zdůvodněné moci / násilí; bude využit historicky orientovaný pohled na socio-kulturní úlohu idejí a na možnosti propojení každodenního vědění s obecně sdíleným a politicky orientovaným věděním a jednáním. Texty K. Mannheima vydatně podporují studium tohoto tématu a budou využity při diskusi o hodnotovém založení společností. Cesty a míra emocionalizace forem vědění a jednání a jejich kulturní důsledky:výklad počítá s pojmovým osvojením vztahu mezi pohnutkami / emcionálním vědomím, mezi přesvědčením, mezi "zdravým rozumem" amezi zdůvodněným jednáním a rozhodováním; diskuse k problému důvěry a její úlohy v institucionalizovaném prostředí a v prostředí de-institucionalizace. STEHR, N., ADOLF, M., (2018): Je vědění moc? Poznatky o vědění. Praha, Sociologické nakladatelství (čtřetí část) Význam způsobů medializace lidské interakce pro tvorbu sdílenného a hodnotově založeného vědění a jednání. Využití diskuse mezi J. Habermasem a J. Thompsonem o kulturní úloze bezprostřední a zprostředkované komunikace / sociální interakce a jednání. THOMPSON, J.B., Média a modernita. Praha, Karolinum, 2004 (kap.3) STEHR, N., ADOLF, M., (2018): Je vědění moc? Poznatky o vědění. Praha, Sociologické nakladatelství (části ) Tvorba identity a kolektivity ve světě současných médií MÜLLER, K., Inovace – vědění – Rinstituce: k výzvám současné doby. Praha, Karolinum, 2017 (kap. 4.3) Harmonogram přednášek: kapacita letního semestru obnáší 12 přednášek; každý výše uvedený tematický okruh je pokryt minimálně jednou přednáškou, obtísžnějším temarům budou v ěnovány dvě přednášky.
STEHR, N., ADOLF, M., (2018): Je vědění moc? Poznatky o vědění. Praha, Sociologické nakladatelství (vybrané kapitoly, viz rozvrh)
BERGER P.. LUCKMANN T., Sociální konstrukce reality, pojednání o sociologii vědění. Brno, CDK, 1999 (kap. 1, kap. 3) MÜLLER K. Historický vývoj poznávacích prostředků společenských věd, v Metody výzkumu ve společenských vědách, FHS UK, Praha, 2019, ss. 450-461 THOMPSON, J.B., Média a modernita. Praha, Karolinum, 2004 (kap.3) MANNHEIM: Ideologie a utopie, Archa, Bratislava, 1991; A Poslední úprava: Müller Karel, doc. Ing., CSc. (19.01.2023)
|
