|
|
|
||
Cílem kurzu je uvést do nového způsobu sebereflexe a určitého způsobu uvažování. Kurz nabízí konkrétní autodiagnostické postupy, které by učitelům umožnily získat a vyhodnotit autodiagnostické údaje. Jejich znalost je nutná pro psychologa působícího ve školství a pracujícího s učiteli. Autodiagnostika tak, jak je v kurzu chápána, není dosud běžnou problematikou v naší ani zahraniční pedagogicko-psychologické literatuře. Pro pochopení autodiagnostických analýz je nutný vhled do relativně širokého spektra poznatků z různých oblastí psychologie. Jde především o problematiku pojetí žáka a pojetí úspěšného žáka, problematiku pedagogicko-psychologické diagnostiky, sociálně psychologické problematiky včetně interakce a komunikace ve vyučování a otázky motivace, schopností, školního prospěchu. Témata: 1. Koncepce přípravy kompetentního učitele - analýza odpovídajících kompetencí učitele, vypracování metod pro osvojení těchto kompetencí. 2. Kompetence potřebné pro práci v sociálních oblastech - odborné a sociální kompetence, sebekompetence. 3. Zdroje a způsoby osvojování klíčových kompetencí učitele - odborné kompetence, sebekompetence, autodiagnostika v oblasti subjektivních (implicitních) teorií (konceptu) učitele, sociální kompetence. 4. Koncept osvojování profesních koncepcí učitelem se zaměřením na vyučovací činnost - teoretická příprava v oblasti uvedených koncepcí, praktická příprava v oblasti uvedených koncepcí. 5. Autodiagnostika – pojem, subjektivní (implicitní) teorie, sebereflexe. 6. Autodiagnostika jako jeden z předpokladů a účinný nástroj sebereflexe učitele. 7. Typy autodiagnostických analýz. 8. Autodiagnostický výcvik zaměřený na témata klimatu ve třídě, zjišťování podílu učitele na typu vyvolávané motivace u žáků, analýza průběhu vyučovací hodiny jako zdroj autodiagnostických informací, zjišťování vlastních preferencí v hodnocení žáků.
Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (04.04.2020)
|
|
||
Zápočet bude udělen na základě úspěšně splněného vědomostního testu, docházky (tolerance dvou absencí) a aktivní účasti na semináři. Poslední úprava: Sotáková Hana, PhDr., Ph.D. (31.01.2020)
|
|
||
HELUS, Z. (2004): Dítě v osobnostním pojetí. Praha, SPN. HELUS, Z. (2007): Sociální psychologie pro pedagogy. Praha. Grada. HRABAL, .V., PAVELKOVÁ I. (2010): Jaký jsem učitel. Praha, Portál. HRABAL, V., PAVELKOVÁ, I. (1993): Diferenciace učitelovy percepce žáků. Pedagogika XVIII, č.1. s: 69-80. MÜLLER, CH.T. (2004): Subjektive Theorien und handlungsleitende Kognitionen von Lehren als Determinanten schulischer Lehr-Lern-Prozesse im Physikunterricht, Studien zum Physiklernen, Band 33, 348 Seiten. PAVELKOVÁ, I. (2002): Motivace žáků k učení. Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci. Praha, PedF UK. PAVELKOVÁ, I., FRENCL, M. (1997): Motivace žáků k učení. Pedagogika, 47, č. 4, s. 329-345. POHLMAN, B., MÖLLER, J., STREBLOW, L. (2004): Zur Fremdeinsch?tzung von Schülerselbstkonzepten durch Lehrer und Mitschüler, Zeitschrift für P?dagogische Psychologie, 18 (3-4), 157-169. WEINER, B. (1982): The emotional consequences of causal Attributions. In Clarc, M., Fiske, S.T. (eds). Affeckt and emotion: 17 th Annual Carnegie symposium on cognition. Hillsdale, N.J. Erlaum. Poslední úprava: Sotáková Hana, PhDr., Ph.D. (31.01.2020)
|