|
|
|
||
Cílem předmětu je osvojení základních poznatků a technik pedagogické a školní psychologie. Předmět napomůže studentům v nastolení komplexnějších výkladových schémat, které jim umožní zvýšit srozumitelnost výchovně-vzdělávací reality. Studenti se seznámí s diagnostickými a nápravně intervenčními postupy ve školním poradenství.
Obsahové vymezení:
1. Pedagogická a školní psychologie: vymezení, pojetí, výzkum v pedagogické a školní psychologii.
2. Podpůrné poradenské služby ve školství – poradenský systém a jeho vývoj.
3. Učitelská profese: Pojetí učitelské profese, nároky učitelské profese, nejistoty a zátěže učitelské práce.
4. Motivace k učení: krátkodobé i dlouhodobé strategie ovlivňující učební motivaci.
5. Učení a poznávání: pojem učení a podoby učení, vybrané teorie učení a druhy učení. Zákonitosti učení.
6. Individuální zvláštnosti učení. Vztah žáků k učení a poznávání.
7. Interakce učitel x žák (žáci). Zákonitosti procesu připisování příčin; kauzální atribuce a školní výkon.
8. Žák: osobnost žáka, školní "zdatnosti" - stávání se žákem (školní socializace), sociální a jazyková determinovanost školního vzdělávání, žák v širších biodromálních souvislostech.
9. Žáci se specifickými edukační potřebami - žáci s potížemi v učení, žáci pracující pod a nad své schopnosti, nadaní žáci, žáci s poruchami chování apod. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka.
10. Vývojové problémy v období dospívání ve vztahu ke školní práci a chování žáků a studentů.
11. Pedagogická interakce a komunikace. Klima ve třídě a škole - pojem a základní dimenze.
12. Rodina - rodinná socializace a její dysfunkce, rodinné výchovné styly.
Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (04.05.2020)
|
|
||
Cílem předmětu je poskytnout základní poznatkovou základnu pro přípravu budoucích speciálních pedagogů v kontextu pedagogické a školní psychologie. Studující na základě absolvování předmětu dokážou: Porovnat funkce rodiny a školy. Argumentovat výchovné styl v rodině ve vztahu ke škole. Definovat školní třídu jako sociální skupinu. Diskutovat důležitost sociální opory v učitelství. Vyjmenovat techniky kolegiálního sdílení. Popsat diagnostické metody ve školní třídě. Popsat a vysvětlit fáze vyšetřování šikany. Definovat pojem kognitivní a metakognitivní funkce a vysvětlit rozdíly mezi nimi. Diskutovat zkušenost s vlastním tréninkem paměti. Uvést možnosti rozvoje pracovní paměti u dětí včetně konkrétních odkazů. Porovnat kognitivní a metakognitivní trénink. Uvést příklady rozvoje metakognitivních funkcí. Vyjmenovat druhy učení. Definovat zákony učení. Vysvětlit pojem sociální učení a uvést vhodné příklady. Diskutovat na čem dalším kromě kognice závisí učení. Diskutovat motivační problémy ve škole. Definovat pojem učitelská subjektivní teorie. Diskutovat souvislosti lidské potřeby kategorizace pro školní realitu. Vysvětlit pojmy sebesplňující proroctví, Locus od control a naučená bezmocnost. Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (30.09.2024)
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poslední úprava: Kučerová Olga, Mgr. et Mgr., Ph.D. (19.09.2024)
|
|
||
Povinná literatura: BENDL, S; KUCHARSKÁ, A. Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie. Praha: PedF UK 2008. ISBN 978-80-7290-366-5. HELUS, Z. Dítě v osobnostním pojetí. (Obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče.) Praha: Portál, 2004. ISBN 978-80-7367-628-5. HRABAL, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: PedF UK, 2002.ISBN 8004221491.
Doporučená literatura: ČÁP, J.; MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-463-X. ELLIOT, J.; PLACE, M. Dítě v nesnázích - příčiny, prevence, terapie. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0182-0. HADJ MOUSSOVÁ, Z.; DUPLINSKÝ, J. a kol. Diagnostika. Pedagogicko-psychologické poradenství II. Praha: PedF UK, 2002. ISBN 80-7290-215-6. HADJ MOUSSOVÁ, Z. a kol. Intervence. Pedagogicko-psychologické poradenství III. Praha: PedF UK, 2003. ISBN 80-7290-146-X.
KOLEKTIV AUTORŮ Problémové oblasti. Pedagogicko-psychologické poradenství I. Praha: PedF UK, 2004. ISBN 80-7290-215-6.
HRABAL, V., PAVELKOVÁ, I. Jaký jsem učitel. Praha: Portál 2010. ISBN 978-80-7367-755-8.
HRABAL, V. MAN, F.; PAVELKOVÁ, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984, 1989.ISBN 80-04-23487-9.
KASÍKOVÁ, H.: Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha, Portál 2011. ISBN 978-80-7367-712-1.
KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7367-014-3.
KULIČ, V. Psychologie řízeného učení. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0447-5.
MALKOVÁ, G.: Zprostředkované učení. Jak učit žáky myslet a učit se. Praha: Portál 2009. ISBN 978-80-7367-585-1.
MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7.
MAREŠ, J. Sociální opora u dětí a dospívajících. Hradec Králové: Nucleus, 2002.ISBN 80 -86225-19-4.
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Slon, 1993. ISBN 80-86429-19-9.
MATOUŠEK, O.; KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-771-X.
PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení. (Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci.) Praha: PedF UK, 2002. ISBN 80-7290-092-7.
PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE Typy žáků. Praha: PedF UK, 1995.ISBN 80-901677-0-5.
PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE Čeští žáci po deseti letech. Praha:PedF UK, 2004. ISBN 80-7290-200-8.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. (Východiska a nové metody pro praxi.) Praha: Portál, 1999.ISBN 80-7178-262-9.
VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: HTF UK, 1995. ISBN 80-7184-488-8.
VALENTOVÁ, L. a kol. Školní poradenství I. Praha: PedF UK 2013. ISBN 978-80-7290-710-6.
Legislativa pro inkluzivní vzdělávání
http://www.msmt.cz/dokumenty-3/skolsky-zakon-ve-zneni-ucinnem-od-1-9-2017-do-31-8-2018
http://www.msmt.cz/dokumenty-3/vyhlaska-c-27-2016-sb-o-vzdelavani-zaku-se-specialnimi-1 Další informace na http://www.msmt.cz/vzdelavani/spolecne-vzdelavani-1 Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (04.05.2020)
|
|
||
Studující na základě absolvování předmětu dokážou: Poslední úprava: Kučerová Olga, Mgr. et Mgr., Ph.D. (02.10.2024)
|