Pedagogická a školní psychologie - OPNO1Q102A
Anglický název: Educational and School Psychology
Zajišťuje: Katedra psychologie (41-KPSY)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, Ph.D.
doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D.
PhDr. Pavla Presslerová, Ph.D.
Korekvizity : OPNO1O101A, OPNO1S103A, OPNO1S104A, OPNO1S105A, OPNO1S106A, OPNO1S107A, OPNO1S121A
Je korekvizitou pro: OPNO1O101A, OPNO1S103A, OPNO1S104A, OPNO1S121A, OPNO1S106A, OPNO1S107A, OPNO1S105A
Je prerekvizitou pro: OPNO1S108A
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Cílem předmětu je poskytnout základní poznatkovou základnu pro přípravu budoucích učitelů ve vztahu k psychologické propedeutice učitelské profese. Výkladová témata budou podpořena prací studentů na seminářích, ve kterých se bude pracovat se zadanými úkoly v rámci samostudia. Bude se jednat o úkoly k doporučené literatuře, dále k videonahrávkám situací ze školního prostředí, které mohou více dokumentovat dané téma a které podpoří dovednostní rovinu v oblasti teorie - prevence – diagnostiky – intervence.
Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (02.01.2024)
Deskriptory
Celková časová zátěž studenta 105,0
Odpovídající množství kreditů 4
Přidělené kredity 4
Zakončení Zk
Přímá výuka
Přednášky: 1
Cvičení: 1
Praxe: 0
Příprava na výuku
Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky 30 minut
Doba očekávané přípravy na 1 cvičení 0 minut
Doba očekávané přípravy na 1 hodinu praxe 0 minut
Samostudium literatury (za semestr) 20 hodin
Práce se studijními materiály (za semestr) 15 hodin
Plnění průběžných úkolů (za semestr) 20 hodin
Plnění předmětu  
Seminární práce 0 hodin
Příprava na zápočet 0 hodin
Příprava na zkoušku a zkouška 20 hodin
Popis:
Charakteristika nepřímých forem výuky: studium odborných publikací; rozbor zadaných úkolů; zpracování dílčích úkolů, práce v Moodle. Student odevzdává 4 samostatné dílčí prace (2 práce za pedagogickou psychologii, 2 práce za školní psychologii) do sdíleného prostředí. Předpokládaná doba pro splnění jedné práce: 5 hodin(celkem 20 hodin průběžných úkolů). 
Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (27.01.2024)
Literatura

BENDL, S; KUCHARSKÁ, A. Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie. Praha: PedF UK 2008. 

HADJ MOUSSOVÁ, Z.; DUPLINSKÝ, J. a kol. Diagnostika. Pedagogicko-psychologické poradenství II. Praha: PedF UK, 2002.

HRABAL, V., PAVLELKOVÁ, I. Jaký jsem učitel. Praha, Portál 2010.

MAREŠ, J. Pedagogická psychologie: Praha, Portál 2013.

HADJ MOUSSOVÁ, Z. a kol. Intervence. Pedagogicko-psychologické poradenství III. Praha: PedF UK, 2003.

VALENTOVÁ, L. a kol. Školní poradenství I. Praha: PedF UK 2013. 

ŠTECH, S., ZAPLETALOVÁ, J. Úvod do školní psychologie. Praha: Portál, 2013. Část II - 5.1, 5.2, část III - 10-15.  

Nová legislativa - viz přednáška k poradenskému systému (úprava paragrafu 16, nové vyhláškyK poradenským službám ve školství)

 

Poslední úprava: Chalupová Veronika, Bc. (20.02.2024)
Sylabus

Témata přednášek:

  1. Sociální skupiny a školní vzdělávání. Rodina - význam rodinného zázemí pro školní úspěšnost, komunikace rodina-škola. Třída jako sociální skupina - vrstevnický kontext školního učení, sociální klima, diagnostika vztahů, práce se třídou. Učitelský sbor - význam sociální opory v učitelství. 
  2. Učení – druhy učení ve škole. Metakognice. Motivace žáků - druhy motivace, problémy v motivaci ke školnímu učení. Autoregulace v učení. Motivační trénink.
  3. Postoje a interakce mezi vyučujícími a žáky. Pojetí žáků - preferenční postoje, atribuční styly, stereotypy. Autodiagnostika.
  4. Podpůrný poradenský systém, odborné kompetence pracovníků školního poradenského pracoviště, spolupráce učitele s pracovníky ŠPP. Společné vzdělávání – principy, formy, podpůrná opatření
  5. Školní úspěšnost/neúspěšnost u žáků staršího školního věku, intervence ve prospěch neúspěšných žáků
  6. Vývojové problémy v dospívání, identita, problémy a možnosti jejich řešení. Problémové chování, rizikové chování, prevence nespecifická i specifická. Poruchy chování.

Na přednášky navazují semináře - dané téma přednášky je rozvíjeno prostřednictvím doplňujících materiálů, zpracovaných úkolů a reflexí na seminářích.

Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (11.01.2024)
Studijní opory

Studijní opory na: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=16589

Heslo bude sděleno na první přednášce.

Ve výukovém prostředí Moodle je také dostupný materiál obsahující rozpracované klíčové pojmy pedagogické a školní psychologie a také ukázky testových položek pro zkoušku. 

Poslední úprava: Presslerová Pavla, PhDr., Ph.D. (17.10.2024)
Výsledky učení

Kurz směřuje k tomu, aby studující dokázali v následujících tématech:

Školní třída jako sociální skupina

-        Vymezit pojem sociální skupina; rozlišit skupinovou strukturu a dynamiku; rozlišit typy sociálních skupin; vysvětlit důležitost nahlížení na školní třídu jako sociální skupinu.

-        Vymezit pojmy sociální a pedagogické klima; charakterizovat klima prostřednictvím vztahů k žákům, vztahů k vyučujícím a vztahů ke školním úkolům.

-        Rozlišit různé postupy zjišťování klimatu a kvality vztahů ve školní třídě; vyjmenovat základní techniky; popsat jeden konkrétní nástroj.

-        Vysvětlit podstatu sociometrie; interpretovat základní údaje ze sociometrických a klimatických dotazníků. 

-        Vymezit pojem šikana; odlišit jej od dalších blízkých pojmů; uvést základní informace o výskytu šikany v českých školách; charakterizovat postupy proti vzniku šikany ve škole; charakterizovat postupy při výskytu šikany ve škole.

-        Vymezit pojem respekt; charakterizovat projevy respektu k variabilitě a rozmanitosti ve školní třídě; uvést typy rozmanitosti ve školní třídě; zdůvodnit význam individualizace.

-        Vysvětlit význam skupinové koheze ve školní třídě; vyjmenovat alespoň tři různé zdroje pro její zvyšování. 

-        Popsat význam koheze a respektu k rozmanitosti pro školní učení, zvláště pro sestavování žákovských skupin pro skupinové úkoly.

Bezpečí a duševní zdraví

-        Vysvětlit význam bezpečí žáků pro školní učení; rozlišit fyzické, psychické a sociální bezpečí.

-        Vysvětlit důležitost přehlednosti a předvídatelnosti školního prostředí a aktivit pro žáky různého věku.

-        Vymezit pojmy zátěžové situace a žákovský stres; rozlišit eustres a distres; vysvětlit pozitivní a negativní dopady stresu na školní učení; charakterizovat reakce na stres a copingové strategie.

-        Vymezit zdraví a well-being; vyjmenovat možné zdroje a projevy ohrožení duševního zdraví u žáků; vysvětlit vztah mezi žákovskou identitou, sebeúctou a školním učením; charakterizovat růstové nastavení mysli.

Učitelský profesní rozvoj

-        Vysvětlit vztah mezi osobností a profesní rolí; vymezit pojem profesní identita; na příkladu charakterizovat osobnost učitele z hlediska osobnostních dispozic, rysů a schopností.  

-        Vymezit pojem autodiagnostika; vysvětlit význam sebepoznání pro profesní fungování; uvést oblasti autodiagnostiky; vyjmenovat příklady autodiagnostických technik.

-        Vymezit pojmy pracovní spokojenost, pracovní stres, zátěžová situace, copingové strategie a syndrom vyhoření; vysvětlit rizika syndromu vyhoření v učitelství; popsat individuální i systémové postupy na ochranu proti syndromu vyhoření.

-        Vymezit pojmy supervize, intervize a kolegiální sdílení; popsat rozdíly mezi nimi; vysvětlit jejich přínosy pro profesní rozvoj.

-        Charakterizovat učitelský sbor jako sociální skupinu; vysvětlit význam kolegiality k ostatním členům pedagogického sboru; vztáhnout zásady efektivní komunikace na kolegiální vztahy ve škole.

Rodina

-        Vymezit rodinu jako sociální skupinu.

-        Vyjmenovat funkce rodiny; vysvětlit význam rodiny pro vývoj osobnosti dítěte; porovnat různé rodinné modely a jejich specifika ve vztahu ke škole.

-        Porovnat funkce rodiny s funkcemi školy; rozlišit socializaci v rodině a ve škole.

-        Popsat význam socio-ekonomicko-kulturního zázemí rodiny pro školní učení; vymezit pojem socio-kulturní handicapy.

-        Charakterizovat vztahy mezi vyučujícími a rodiči žáků; popsat různé typy komunikace mezi vyučujícími a rodiči; vyjmenovat principy posilující efektivní komunikaci mezi vyučujícími a rodiči.

-        Vysvětlit vztah školní a mimoškolní sféry při kontaktu mezi žáky, vyučujícími a rodiči (včetně kontaktu ve fyzickém a virtuálním prostředí); aplikovat teoretický koncept konfliktů sociální rolí.

Proces učení

-        Charakterizovat učení jako kognitivní proces; vymezit pojem kognice; rozlišit učení a další kognitivní procesy.

-        Rozlišit různé typy myšlení; vztáhnout je ke školnímu učení; charakterizovat učení posilováním, pokusem-omylem, nápodobou a vhledem; charakterizovat řešení problémů; vymezit problémovou situaci; rozlišit povrchové a hluboké učení. 

-        Uvést individuální a sociální faktory, na kterých závisí efektivní učení; charakterizovat tzv. zónu nejbližšího vývoje a ukažte její vztah k plánování výuky.

-        Vymezit vztah učení a paměti; popsat křivku učení a zapomínání; vyvodit doporučení pro výuku.

-        Vymezit pojem učební styl a kognitivní styl; vyjmenovat druhy učebních stylů; popsat důsledky učebních stylů pro školní učení; uvést alespoň dva způsoby, jakými lze identifikovat učební styly žáků.

-        Vysvětlit význam předporozumění pro proces myšlení a učení; vymezit pojem prekoncept; ilustrovat na příkladu pozitivní a negativní důsledky prekonceptů pro školní učení.

-        Vymezit pojem metakognice; rozlišit úroveň znalostí a regulace; popsat vzájemný vztah mezi kognicí a metakognicí; uvést možné postupy rozvoje metakognice ve školní výuce; porovnat metakognici u různých věkových skupin.

-        Uvést alespoň dva psychologicky relevantní důvody, proč je důležité adekvátně pracovat s chybou v učení; vysvětlit význam práce s chybou pro podporu růstového nastavení mysli žáků.

Motivace ve škole

-        Zařadit motivaci do struktury a procesů osobnosti; vysvětlit podstatu alespoň tří teorií pomáhajících porozumět motivaci žákyň a žáků k učení

-        Vyjmenovat základní druhy motivace; rozlišit vnější a vnitřní motivaci; rozlišit poznávací a sociální motivaci; ilustrovat na příkladech projevy a funkce jednotlivých typů motivace.

-        Charakterizovat výkonovou motivaci a její jednotlivé typy; popsat projevy žáků s odlišnými typy výkonové motivace a možné učitelské postupy.

-        Vymezit self-efficacy (osobní vnímanou zdatnost) a její roli ve školním učení; vysvětlit vztah mezi školním učením a žákovskou identitou, žákovskou rolí, sebeúctou a spokojeností.   

-        Charakterizovat žákovské postoje ke škole (obliba a spokojenost); uvést základní údaje o postojích českých žáků ke školní výuce.

-        Vymezit pojem nuda ve škole; rozlišit různé zdroje a projevy nudy; porovnat zábavu a zaujetí; vysvětlit význam aktivního zapojení do výuky; vymezit pojem produktivní angažovanost.

-        Vysvětlit význam emocí pro školní učení; rozlišit různé typy emocí, jejich zdroje a projevy; popsat možnosti ovlivňování emocí ve škole, včetně autoregulace.

Učitelská přesvědčení a postoje

-        Vymezit pojem subjektivní učitelská teorie; porovnat je s dalšími blízkými pojmy; vysvětlit význam subjektivních učitelských teorií pro profesní identitu a výkon.

-        Aplikovat efekt prvního dojmu, efekt centrálních rysů, kauzální atribuce příčin, implicitní teorii osobnosti a další fenomény sociálního poznávání na utváření představ ve vztahu učitel-žák.

-        Vymezit pojem stereotyp a předsudek; porovnat je s hodnotovou orientací a postoji; popsat jejich vliv ve vztahu učitel-žák; vyjmenovat rizika uplatňování stereotypů a předsudků ve školní výuce.

-        Vymezit pojem sebesplňující proroctví a pojem nálepkování; popsat rizika v utváření učitelských představ o žácích; vyjmenovat zdroje zvyšující přesnost učitelských představ o žácích; uvést alespoň dvě diagnostické či autodiagnostické techniky pro zjišťování učitelských představ o žácích.

-        Charakterizovat socio-kulturní handicapy; rámcově představit teoretická východiska a možnosti snižování socio-kulturních handicapů; uvést podstatu sociokulturních přístupů k učení; vysvětlit techniku lešení (scaffolding); stručně charakterizovat jejich teoretická východiska v přístupech L. Vygotského, J. Brunera či dalších.

Pedagogická komunikace

-        Charakterizovat pedagogickou komunikaci; rozlišit na konkrétním příkladu prvky komunikačního aktu, komunikační překážky, vztah verbální a neverbální komunikace; popsat význam autenticity a význam pravidel v pedagogické komunikaci.

-        Aplikovat zásady efektivní komunikace na pedagogickou komunikaci; charakterizovat respektující komunikaci; vyjmenovat hlavní rizika a možnosti jejich překonání v komunikaci učitel-žák, učitel-rodič, učitel-učitel a učitel-vedení.

-        Vymezit pojem didaktický kontrakt; ilustrovat jeho důsledky na konkrétním příkladu.

-        Vysvětlit význam zpětné vazby a hodnocení žákovských výkonů; porovnat vliv používání pozitivního a negativního hodnocení na individuální a sociální aspekty školního učení. 

Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (10.10.2024)