Základy psychologie - OPMN0Q105A

• Anglický název: Introduction to Psychology
• Zajišťuje: Katedra psychologie (41-KPSY)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2025
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: 120 / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: Mgr. et Mgr. Kateřina Fibigerová, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. et Mgr. Kateřina Fibigerová, Ph.D.; PhDr. Miroslav Klusák, CSc.
• Záměnnost : OKMN0Q105A
• Je prerekvizitou pro: OPMN0Q115A, OPMN0Q366C, OPMN0Q125A
• Je záměnnost pro: OKMN0Q105A

Anotace

čeština

Anotace: Úvod do studia psychologie, základní pojmy obecné psychologie a psychologie osobnosti, vymezení pojmu osobnost, koncepce a teorie osobnosti, struktura osobnosti, základní vlastnosti, temperament, charakter, schopnosti, dynamika osobnosti, motivy lidského chování. Studenti získají vstupní povědomí o teoretických základech v oblasti struktury i dynamiky osobnosti, zejména s akcentem na možnosti aplikace poznatků na pedagogickou praxi (osobnost dítěte, osobnost učitele, poznávání žáka, motivace, rozvoj schopností a dovedností, problematika učení, apod.).

Poslední úprava: Fibigerová Kateřina, Mgr. et Mgr., Ph.D. (10.09.2025)

angličtina

Annotation: Introduction to the study of psychology, basic concepts of general psychology and personality psychology, definition of personality, conception and theory of personality, personality structure, basic characteristics, temperament, character, abilities, dynamics of personality, motives of human behavior. Students will gain initial knowledge of the theoretical foundations of the structure and dynamics of personality, especially with the emphasis on the possibility of applying knowledge to teaching practice (child personality, teacher personality, cognition, motivation, skills development, learning issues, etc.).

Poslední úprava: Fibigerová Kateřina, Mgr. et Mgr., Ph.D. (10.09.2025)

Cíl předmětu

Cíl kurzu : porozumět organizaci a dynamice duševního života jedince, orientovat se v terminologii obecné psychologie a psychologie osobnosti. Získat orientaci v teoriích osobnosti, které významně ovlivnily myšlení ve 20. a 21.století. Umět aplikovat tyto poznatky na důsledky v pedagogickém procesu i psychologii žáka. 

Poslední úprava: Fibigerová Kateřina, Mgr. et Mgr., Ph.D. (10.09.2025)

Deskriptory

kredity  2

zakončení    zápočet

přímá výuka - dvě hodiny přednášky týdně

nepřímá - samostatné studium z doporučené odborné literatury

Poslední úprava: Fibigerová Kateřina, Mgr. et Mgr., Ph.D. (10.09.2025)

Podmínky zakončení předmětu

Písemný zápočtový test v rozsahu přednášek, trvající 20 minut, zahrnující otevřené otázky a výběr z možností, 

Poslední úprava: Fibigerová Kateřina, Mgr. et Mgr., Ph.D. (10.09.2025)

Literatura

Doporučená:

Fontana, D. Psychologie ve školní praxi. Portál: Praha,  2014.  (i jakékoliv starší  i novější vydání)
Helus, Z. Úvod do psychologie. Praha: Grada, 2018. 

Rozšiřující:

Atkinson, R.L. et al., Psychologie, Portál, Praha 2007
Balcar,K., Úvod do studia psychologie osobnosti,SPN Praha 1982
Calvin,S.H., Gardner, L., Psychológia osobnosti, SPN Bratislava, 1997
Čáp,J., Mareš, J., Psychologie pro učitele, Portál, Praha 2001
Drapela,V.J., Přehled teorií osobnosti, Portál, Praha 1997
Fontana, D., Psychologie ve školní praxi, (část I - III), Portál, Praha 1997
Helus,Z., Dítě v osobnostním pojetí, Portál Praha 2004
Kolaříková, O., Problémy struktury osobnosti, Academia, Praha 1981
Mikšík, O., Psychologické teorie osobnosti, Karolinum Praha 2004
Mikšík, O., Psychologická charakteristika osobnosti, Karolinum Praha 20078
Miscel,W., Introduction to Personality, Harcourt Brace, New York 1993
Nakonečný, M., Psychologie osobnosti, Academia, Praha 1995
Nakonečný, M., Základy psychologie osobnosti, Management Press, Praha 1993
Nakonečný, M., Motivace lidského chování, Academia, Praha 1996
Plháková, A.,Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2003
Říčan, P., Psychologie osobnosti, Grada, Praha 2007
Smékal, V., Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání, Barrister a Principal, Brno 2002

Poslední úprava: Fibigerová Kateřina, Mgr. et Mgr., Ph.D. (10.09.2025)

Sylabus

Téma 1: Psychologie jako věda... užitečná pro učitele

Téma 2: Osobnost, její komplexnost, rozmanitost a rozvoj

Téma 3: Temperament a charakter 

Téma 4: Emoce, vůle, motivace  

Téma 5: Schopnosti a inteligence 

Téma 6: Kognice, kognitivní styly a metakognice 

Poslední úprava: Fibigerová Kateřina, Mgr. et Mgr., Ph.D. (10.09.2025)

Studijní opory

Moodle: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=15731

Vstupní heslo není potřeba.

Poslední úprava: Fibigerová Kateřina, Mgr. et Mgr., Ph.D. (02.10.2025)

Výsledky učení

Téma 1: Psychologie jako věda (užitečná pro učitele)

·       Vysvětlí základní psychologické termíny, uvede rozdíly mezi termíny ze stejné kategorie, ilustruje pomocí příkladu zasazeného do pedagogického kontextu:
duše-psychika-mysl, chování-prožívání-tělesné dění, psychické procesy-obsahy-stavy, deskripce-explikace-predikce-pomoc.

·       Popíše základní (teoreticko-výzkumné) disciplíny a vyjmenuje témata, kterými se zabývají:
psychologie obecná, osobnosti, sociální, vývojová.

·       Popíše aplikované (relevantní pro práci pedagoga) disciplíny a vyjmenuje témata, kterými se zabývají:psychologie pedagogická, školská/školní, psychodiagnostika (a případně klinická a poradenská), práce a organizace.

·       Vyjmenuje stěžejní přístupy v psychologii, dokáže zasadit dobu jejich vzniku do časové linie, popíše jejich charakteristiky (relevantní pro pedagogickou oblast), uvede 1-3 hlavní představitele,  dokáže popsat souvislosti, podobnosti a rozdíly (jeden směr navazuje kriticky na druhý… který směr se nabízí více pro které pedagogické téma…):
íly mezi termíny ze stejné kateglturní přístup.ps.+existenciální analýze+gickou oblast), uvede 1-3 hlavní představitele, psychoanalýza + další hlubinné  směry + neo-psychoanalýza + psychodynamický přístup, behaviorismus + teorie sociálního učení, gestaltismus + celostní přístup, fenomenologický přístup + humanistická ps. + existenciální analýza + transcendentální ps., kognitivní přístup, biologický přístup, kulturní přístup.

 

Téma 2: Osobnost (její komplexnost, rozmanitost a rozvoj) 

·       Uvede základní charakteristiky osobnosti, popíše a na konkrétním příkladu z pedagogické praxe ilustruje, jak osobnost funguje:
integrita, individualita, mechanismus S-O-R.

·       Uvede 2 rozdílné přístupy v popisu osobnosti, na konkrétním příkladu ilustruje rozdíly mezi nimi, vysvětlí silné a slabé stránky každého z nich:
typologický vs. rysový přístup.

·       Vysvětlí rozdíl mezi typy osobnostních rysů z hlediska zastoupení v populaci a ilustruje každý na typ příkladem zasazeným do kontextu období mladšího školního věku:
ysy univerzální, sdílené v rámci skupin (včetně věkových), jedinečné.

·       Uvede 2 hlavní faktory determinace vývoje osobnosti, vyjmenuje jejich podkategorie a ty ilustruje na příkladu relevantním pro období mladšího školního věku a 1. stupně ZŠ:
příroda vs. prostředí.

·       Uvede 3 možné teoretické koncepce determinovanosti osobnosti, dokáže je vzájemně porovnat na základě 5ti kritérií a vysvětlit čím, který přispívá k pochopení komplexního vývoje jedince a s tím souvisejícímu koncipování výchovných/vzdělávacích metod:
determinovanost přírodou a role zrání, determinovanost prostředím a role učení, nedeterminovanost a role vlastní vůle.

·       Dokáže toto triadické rozdělení aplikovat nejen na seznam výše uvedených psychologických směrů, ale zejména na seznam pedagogických teorií vzdělávání:
kognitivně-psychologické, socio-kognitivní a personalistické teorie vzdělávání.

·       Dokáže popsat vývoj jedince z pohledu Eriksonovy ontogenetické koncepce, vysvětlit a na konkrétních příkladech (z reálného světa i ze světa filmových postav) ilustrovat dynamizující princip vývoje i charakteristiky jednotlivých vývojových období:
vývojová krize (oproti laickému chápán krize), 8+1 vývojových krizí v životě člověka.

·       Vysvětlí terminologii týkající se procesu uvědomování si sebe sama jako svébytné osobnosti, uvede rozdíly mezi termíny ze stejné kategorie, ilustruje pomocí příkladu zasazeného do pedagogického kontextu:
Já-Ego-Self, vědomí Já, sebeobraz, sebevědomí, reálné vs. ideální Ego, minulé-současné-budoucí Já.

·       Vyjmenuje základní dimenze osobnosti
temperament, charakter, schopnosti, vůle, zájmy, aspirace, kognitivní styl.

 

Téma 3: Temperament a charakter (dítěte mladšího školního věku a žáka 1. stupně ZŠ)

·       Vysvětlí, co mají obě dimenze osobnosti společného, v čem se od sebe liší (čeho se která týká) a v čem se vzájemně prolínají:
relativně stálé neměnné jádro osobnosti a souvislost se seberegulací, dynamika a emotivita VS. vztah k morálce a společenským hodnotám, společný výskyt některých temperamentových a charakterových vlastností (a riziko stereotypů).

·       Dokáže popsat temperament a charakter z pohledu klasických typologií osobnosti i rysového přístup a popsat jednotlivé typy a rysy z hlediska toho, jak se budou projevovat u žáka v učebním procesu a třídním kolektivu:
Galenova typologie, Eysenckova typologie, Jungova typologie, Heymans-Wiersmova typologie, Big Five.

 

Téma 4: Emoce, vůle, motivace (u dítěte mladšího školního věku a žáka 1. stupně ZŠ)

·       Uvede základní charakteristiky emocí, stručně vysvětlí a uvede příklad:
druhy emocí, složky emocí, parametry emocí.

·       Vysvětlí rozdíly mezi základními/primárními a vyššími/komplexnějšími emocemi, uvede ke každému podkategorie a/či příklady.

·       Popíše, jak identifikovat emočně (ne)zralé dítě pro potřeby diagnostiky školní zralosti a připravenosti.

·       Vysvětlí vliv kvality raného attachmentu u malého dítěte na pozdější emoční zralost, odolnost a otevřenost novým zkušenostem a sebevědomí u žáka.

·       Vysvětlí a na konkrétním příkladu ilustruje roli emocí ve vnější a vnitřní motivací, v efektivitě školního hodnocení a v procesu sebehodnocení.

·       Vysvětlí, co jsou to obranné mechanismy osobnosti. Dokáže jich několik vyjmenovat, u každého vysvětlit princip a ilustrovat rizikový kontext, v němž by se mohl daný mechanismus vyvinout – a to jak u žáka, tak u učitele.

·       Vysvětlí, co je to vůle a uvede příklady volních vlastností žáka relevantních z pedagogického hlediska.

·       Vysvětlí rozdíly mezi formami chování z hlediska míry regulace:
jednání či volní chování vs. impulzivní chování.

·       Vysvětlí a na konkrétním příkladu ilustruje souvislost vůle s problematikou  odložené odměny (seberegulace) a zasloužené odměny (morálka).

·       Vyjmenuje, vysvětlí a pomocí konkrétního příkladu ilustruje 4 druhy motivace z hlediska míry internalizace
externí, introjektovaná, identifikovaná a integrovaná.

·       Vysvětlí, co je to motiv a představí klasifikaci motivů do relevantních kategorií:
univerzální vs. individuální, pudy, instinkty, potřeby, zájmy, cíle, aspirace, hodnoty.

·       Dokáže popsat motivační strukturu jedince z pohledu Maslowovy hierarchie potřeb, charakterizovat jednotlivé úrovně pyramidy (i v souvislosti s evolucí lidské společnosti), popsat proces uspokojování potřeb v závislosti na jejich úrovni, a konečně identifikovat projevy jednotlivých potřeb – uspokojených i neuspokojených – u dětí v kontextu školy a studia:
5 základních úrovní potřeb, 4 deficientní vs. 1 růstová, hierarchie uspokojování potřeb.

·       Vysvětlí, co je to motivační konflikt a podá příklad z pedagogického prostředí.

 

Téma 5: Schopnosti a inteligence (u dítěte mladšího školního věku a žáka 1. stupně ZŠ)

·       Formuluje kritérium vysvětlující rozdíl mezi schopnostmi, vlohami a vědomostmi/dovednostmi:
stupeň naplnění předpokladu, aktualizace potenciálu.

·       Identifikuje 5 stupňů intenzity schopnosti:
vloha, schopnost, nadání, talent, genialita.

·       Klasifikuje schopnosti z hlediska míry obecnosti/specifičnosti a podá ke každé kategorii přiměřený počet příkladů:
obecné vs. speciální.

·       Vysvětlí, co je to inteligence, a uvede její klíčové atributy.

·       Uvede a na konkrétním příkladu vysvětlí matematický vzorec, jímž se vypočítává IQ jedince. Určí pásmo inteligenčního průměru populace.

·       Vysvětlí, kdy hovoříme o mentální retardaci a kdy o nadání. U obou určí jejich jednotlivé stupně v závislosti na výši IQ.

·       Vyjmenuje hlavní představitele výzkumu inteligence a uvede jejich hlavní přínosy:
A. Binet a počátky měření inteligence, W. Stern a inteligenční kvocient, M. Terman a Stanford-Binetův inteligenční test, D. Wechsler a jeho verbální vs. performační škála inteligence , J.C. Raven a jeho Progresivní matice neverbální inteligence, R.B. Cattell a fluidní vs. krystalická inteligence, H. Gardner a teorie mnohočetné inteligence, D. Goleman a emoční inteligence.

·       Uvede různé druhy inteligence a dokáže určit míru jejich relevance pro jednotlivé školní předměty, didaktické aktivity, mimoškolní zájmové aktivity, profese nebo z hlediska fungování v sociálních vztazích:
jazyková, logicko-matematická, prostorově-vizuální, umělecká, pohybove-kinestetická, intrapersonální, interpersonální, emoční.

·       Dokáže stručně popsat hlavní (výše uvedené) inteligenční testy a orientačně určit, jaký test je vhodný pro jaký kontext:
pro jakou věkovou kategorii je test určen, jaké aspekty inteligence testuje, jaká je jeho struktura, počet subtestů/škál/položek.

·       Vysvětlí, zda a jak inteligence ovlivňuje školní výkonnost/úspěšnost a učební výsledky u žáků.

  

Téma 6: Kognice, kognitivní styly a metakognice (u dítěte mladšího školního věku a žáka 1. stupně ZŠ)

·       Vysvětlí, co je to kognice, vyjmenuje kognitivní procesy/funkce a vysvětlí kritérium jejich dělení na nižší a vyšší:
poznávání, zpracovávání informací, pozornost, vnímání, paměť, představivost, myšlení, řeč, učení.

·       Definuje pozornost. Určí její druhy a vlastnosti (obecně i s ohledem na specifika mladšího školního věku). Každý druh a každou vlastnost dokáže ilustrovat pomocí příkladu z výukového/učebního procesu u žáků na 1. stupni ZŠ:
bezděčná vs. záměrná pozornost, zaměřenost, rozsah, rozdělování, intenzita, délka soustředěni, stálost soustředění a flexibilita pozornosti.

·       Definuje vnímání. Určí jeho druhy a vlastnosti (obecně i s ohledem na specifika mladšího školního věku). Každý druh a každou vlastnost dokáže ilustrovat pomocí příkladu z výukového/učebního procesu u žáků na 1. stupni ZŠ:
zrakové-sluchové-čichové-chuťové-hmatové-pohybu-polohy-vnitřních orgánů-bolesti, konstantnost, apercepce, zaměřenost a celistvost vnímání.

·       Vysvětlí, co je to senzorická multimodalita a jakou roli hraje ve výukovém/učebním procesu při zpracovávání a zapamatovávání informací.

·       Definuje paměť. Určí její druhy podle různých kritérií (obecně i s ohledem na specifika mladšího školního věku). Každý druh dokáže ilustrovat pomocí příkladu z výukového/učebního procesu u žáků na 1. stupni ZŠ:
dlouhodobá-krátkodobá-pracovní, explicitní-implicitní, sémantická-epizodická, mechanická-logická, názorná, slovně-logická a emocionální.

·       Definuje představivost. Určí její druhy podle různých kritérií, její vlastnosti a její projevy (obecně i s ohledem na specifika mladšího školního věku). Každý druh, každou vlastnost a každý projev dokáže ilustrovat pomocí příkladu z výukového/učebního procesu u žáků na 1. stupni ZŠ:
paměťová vs. fantazijní představa, vizuální-sluchová-čichová... představa, názornost, konkrétnost, podobnost a nepřesnost představ, symbolická hra, odložená imitace, kreslení (a bájivá lhavost u předškoláků).

·       Definuje myšlení. Určí jeho druhy, vlastnosti a myšlenkové/mentální operace  (obecně i s ohledem na specifika mladšího školního věku). Každý druh, každou vlastnost a každou operaci dokáže ilustrovat pomocí příkladu z výukového/učebního procesu u žáků na 1. stupni ZŠ:
imaginativní/názorné/konkrétní vs. pojmově-logické/abstraktní myšlení, operace skenování představ, komparace, zoom, mentální rotace, transformace, tvorba prostorové mapy, analýza a syntéza, abstrakce, generalizace, dedukce, analogie.

·       Definuje řeč. Určí vlastnosti jazyka, formy řečového projevu, řečové procesy a funkce řeči/jazyka (obecně i s ohledem na specifika mladšího školního věku). Každý druh dokáže ilustrovat pomocí příkladu z výukového/učebního procesu u žáků na 1. stupni ZŠ:
konvenčnost, linearita, kompozicionalita a produktivita jazyka, řeč mluvená a psaná, porozumění vs. produkce řeči, řeč/jazyk jako nástroj komunikace a abstraktního myšlení.

·       Vysvětlí roli školy jakožto instituce v procesu osvojování psané řeči.

·       Definuje učení. Určí jeho druhy  (obecně i s ohledem na specifika mladšího školního věku). Každý druh dokáže ilustrovat pomocí příkladu z výukového/učebního procesu u žáků na 1. stupni ZŠ:
habituace, podmiňování/zpevňování/posilování, mechanické/zpaměti, logické, nápodoba, observační, vhled, pokus-omyl.

·        Dokáže stručně představit principy Piagetovy ontogenetické koncepce kognice/myšlení, vysvětlit a na konkrétních příkladech ilustrovat základní pojmy a popsat jednotlivá vývojová období:
Konstruktivismus, 4 vývojová stádia, adaptace, ekvilibrace, asimilace vs. akomodace. 

·       Vysvětlí, co jsou to kognitivní styly, uvede jejich příklady a specifikuje, jak by se projevovaly ve výukovém/učebním procesu u žáků na 1. stupni ZŠ:
závislý na poli VS. nezávislý na poli, reflexivní VS. impulzivní, uhlazovací VS. vyostřovací, konvergentní VS. divergentní, adaptátor VS. inovátor, heuristický VS. algoritmický, vizualizátor VS. verbalizátor, intuitivní VS. percepční, globální VS. detajlní.

      ·       Vysvětlí, co je to metakognice a jakou roli v jejím rozvoji hraje znalost svého kognitivního stylu.

Poslední úprava: Fibigerová Kateřina, Mgr. et Mgr., Ph.D. (10.09.2025)

Požadavky k zápisu

Kurz je určen výhradně pro studující oboru učitelství pro 1.stupeň základní školy.

Poslední úprava: Fibigerová Kateřina, Mgr. et Mgr., Ph.D. (10.09.2025)