|
|
|
||
Cílem předmětu je představit klíčová psychologická témata k hlubšímu porozumění náročnosti učitelství a posilování
psychologické podpory učitelů a učitelských týmů ze školně-psychologické a poradensko-psychologické perspektivy.
Jednotlivá témata budou představena na přednáškách a následně diskutována na seminářích. Výuka bude probíhat ve
čtyřech blocích a bude odpovídat rozsahu 1/1 (tj. 24 hodin přímé výuky). Na jednotlivé bloky budou studující plnit průběžné
úkoly, zejména četba dílčích odborných textů k danému tématu. Úspěšné absolvování kurzu bude vycházet z aktivní účasti
na seminářích a dále ze seminární práce, která bude představovat realizaci rozhovoru s učitelem/učitelkou (podle zadaných
instrukcí) a jeho rozbor s využitím odborných konceptů osvojených v průběhu přednášek a seminářů.
Pohled na učitelství historicky - parametry profese a jejich vývoj
O čem vypovídají krize učitelství ve 20. st.
Učitelství jako pomáhající profese, specifika a srovnání s jinými pomáhajícími profesemi
Spor o význam teoretické vs. praktické přípravy a paradoxy autonomie učitelské profese
Učitelská profesní identita a učitelská subjektivní teorie, vývoj
Zdroje uspokojení, profesní well-being
Náročnost, zátěž a stres v učitelství, syndrom vyhoření
Učitelská profesní dilemata a jejich řešení
Učitelská self-efficacy a kolektivní self-efficacy, možnosti podpory
Strategie zvládání stresu a jejich nácvik
Profesní sebereflexe, možnosti jejího posilování
Komunikace učitelů s žáky, rodiči, kolegy a vedením školy, rizika a možnosti podpory efektivní komunikace
Individuální a skupinová práce s vyučujícími z pozice školního a poradenského psychologa Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (08.10.2020)
|
|
||
Průběžná příprava na semináře (četba povinné literatury). Seminární práce. Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (08.10.2020)
|
|
||
ALSUP, Janet. Teacher identity discourses: Negotiating personal and professional spaces. Routledge, 2006. BROUWERS, André a TOMIC, Welko. A longitudinal study of teacher burnout and perceived self-efficacy in classroom management. Teaching and Teacher education, 2000, vol. 16, no. 2, s. 239-253. GIBBS, Simon a MILLER, Andy. Teachers’ resilience and well-being: A role for educational psychology. Teachers and Teaching, 2014, 20.5: 609-621. KOHOUTEK, Rudolf; ŘEHULKA, Evžen. Stresory učitelů základních a středních škol v České republice (zejména stresory způsobené učitelům žáky). Škola a zdraví, 2011, vol. 21, s. 105-117. LUKAS, Josef. Vývoj učitele: přehled relevantních teorií a výzkumů. Pedagogika, 2007, vol. 57, no. 4, s. 46-60. MASLACH, Christina, SCHAUFELI, Wilmar B. a LEITER, Michael P. Job burnout. Annual review of psychology, 2001, vol. 52 no. 1, s. 397-422. MAREŠ, Jiří. Pedagogická psychologie. Portál, 2013. (vybrané kapitoly) MAN, F. a PROKEŠOVÁ, L. Jaký jsem učitel. Československá psychologie, 2011, vol. 55, no.6, s. 565. MINAŘÍKOVÁ, Eva a JANÍK, Tomáš. Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení. Pedagogická orientace, 2012, vol. 22, no. 2, s. 181-204. O'REILLY, Patrick Edward, "Teachers at Work: Factors Influencing Satisfaction, Retention and the Professional WellBeing of Elementary and Secondary Educators" (2014). CUNY Academic Works. https://academicworks.cuny.edu/gc_etds/88 PAVELKOVÁ, I. a HRABAL, V. Jaký jsem učitel. Praha: Praha: Portál, 2010. SCHLEICHER, A. Valuing our Teachers and Raising their Status: How Communities Can Help, International Summit on the Teaching Profession, OECD Publishing, Paris, 2018. https://doi.org/10.1787/9789264292697-en. SKAALVIK, Einar M. a SKAALVIK, Sidsel. Teacher self-efficacy and teacher burnout: A study of relations. Teaching and teacher education, 2010, vol. 26, no.4, s. 1059-1069. SMETÁČKOVÁ, Irena. Syndrom vyhoření, self-efficacy a copingové strategie mezi vyučujícími na českých základních škol. Československá psychologie, 2019, vol. 63, no. 4 (v tisku). ŠTECH, Stanislav. Profesionalita učitele v neo-liberální době. Pedagogika, 2007, vol. 57, no. 4, s. 326-337. Seznam publikací bude aktualizován podle vývoje poznatků v oboru. Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (08.10.2020)
|