PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Základy psychologie - OPBZ1Q002A
Anglický název: Introduction to Psychology
Zajišťuje: Katedra psychologie (41-KPSY)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2021 do 2024
Semestr: oba
E-Kredity: 4
Rozsah, examinace: 1/1, Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
Počet míst: zimní:268 / 215 (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D.
Vyučující: Mgr. et Mgr. Nikola Frkalová
PhDr. Anna Frombergerová, Ph.D.
PhDr. Radka High, Ph.D.
Mgr. Ondřej Hrabec, Ph.D.
PhDr. Miroslav Klusák, CSc.
doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D.
Mgr. Jitka Taušová, Ph.D.
Je záměnnost pro: OKBZ1Q002A
Anotace -
Cílem předmětu je poskytnout základní přehled o psychologii jako vědecké disciplíně a o klíčových konceptech obecné, vývojové a sociální psychologie. Důraz je kladen na souvislosti mezi představovanými teoriemi a koncepty, na porozumění komplexnosti lidské osobnosti a kontinuity vývoje. Prostřednictvím seminářů bude velký prostor věnován aplikaci psychologické perspektivy pro porozumění a řešení reálných pedagogických situací. Předmět je realizován prostřednictvím přednášky a semináře, kdy seminář probíhá v malých skupinách a přednáška společně pro všechny skupiny. Těžiště předmětu tvoří komplexní seminární úkoly vycházejících ze školních situací, které studenti plní v malých skupinách. Každá skupina připraví rozbor situace za použití psychologických konceptů představených v přednášce a dostudovaných v rámci samostudia. Skupinové úkoly budou prezentovány a diskutovány na seminářích. Předmět bude seznamovat s následujícími tématy z obecné, vývojové a sociální psychologie. Témata jsou představena s odlišením toho, zda budou explicitně vykládány v přednáškové části předmětu, nebo zda se u nich předpokládá samostudium s oporou ve studijních materiálech.
Poslední úprava: Battistová Eva, PaedDr. (12.02.2024)
Deskriptory

Předmět odpovídá 4 kreditům.

Výuka je realizována prezenční částí o dotaci 10 hodin a domácí přípravou.

Samostudium literatury (za semestr) 25 hodin
Práce se studijními materiály (za semestr) 20 hodin
Psaní seminární práce 13 hodin
Příprava na zkoušku 40 hodin

Charakteristika nepřímých forem výuky: studium odborných publikací; rozbor zadaných situací z pedagogického prostředí s využitím psychologické perspektivy, který směřuje k výstupu ve formě seminární práce

Poslední úprava: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (24.01.2024)
Podmínky zakončení předmětu

Kurz je ukončen testem, který je skládán online prostřednictvím aplikace Moodle.

Obsah testu vychází z přednášek a studijních materiálů, ze skript základních pojm a ze souboru úloh.

Poslední úprava: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (29.01.2024)
Literatura

DAMON, W. – Lerner, R. M. (Eds.): Handbook of child psychology. Vol. 1–4. (6. vydání) Hoboken: Wiley & Sons, 2006.

FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál 2003.

HAYESSOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2000.

HELUS, Z. Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada, 2006.

HELUS, Z. Osobnost a její vývoj. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2003.

HRABAL, V. Sociální psychologie pro učitele. Praha: Karolinum, 2002.

KASSIN, S. M. Psychologie. Computer Press, Brno 2007.

KERN, H. Přehled psychologie. Portál, Praha 2006.

LANGMEIER, J. - KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006.

NAKONEČNÝ, M. Úvod do psychologie. Academia, Praha 2003.

PIAGET, J. – INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997.

PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Academia, Praha 2005.

PLHÁKOVÁ, A. Dějiny psychologie. Grada, Praha 2006.

PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum, 2005.

ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Portál, 2004 / 2006.

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Karolinum, 1999.

Poslední úprava: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (30.08.2019)
Sylabus

1.    Osobnost: osobnost jako integrovaný celek, struktura a dynamika; individuální potenciál
2.    Motivace, emoce a volní seberegulace
3.    Inteligence: druhy inteligence, přístupy k inteligenci (psychometrický, biologický, faktorový, kontextuální), koncept IQ a jeho současné pojetí, funkce testování inteligence  
4.    Myšlení: druhy myšlení, myšlenkové operace (analýza/syntéza, dedukce/indukce, generalizace/abstrakce, analogie), heuristiky a algoritmy
5.    Paměť: modely paměti, paměťový proces, senzorická, krátkodobá, dlouhodobá paměť a jejich složky
6.    Učení (poznávání, druhy učení – paměťové, senzomotorické, sociální, motorické, řešení problémů; zákony učení; kognitivní a učební styly)
7.    Vlastní já – vývojová výzva v oblasti sociálně afektivní pro období dospívání: emancipace od vztahu připoutání; sexualita a partnerské vztahy; profesní orientace; pubescentní negativismus
8.    Cesta k vývojové výzvě: vztah připoutání; verbální/psychologické já; morální já; od heteronomie k autonomii morálního já; vlastní já
9.    Formálně operační myšlení – vývojová výzva v oblasti kognitivní pro období dospívání: myšlení o myšlení jako teorie mysli; jako abstraktní myšlení; jako experimentální myšlení (logická struktura implikace)
10.  Cesta k vývojové výzvě: učení pokusem-omylem; učení vhledem; učení s pomocí sémiotické funkce – oddálenou nápodobou a verbální transmisí (operacionalizace myšlení); učení s pomocí abstraktního a experimentálního myšlení
11.  Socializace – mechanismy socializace, socializační prostředí; rozdíly mezi socializačními mody v rodině a ve škole; význam socializace pro vývoj člověka, tzv. vlčí děti
12.  Sociální skupiny – struktura sociální skupiny, základní sociální pozice, sociometrie; dynamika v sociální skupině (diferenciace, kooperace, konflikt); narušené vztahy ve skupině
13.  Sociální komunikace – komunikační schéma, verbální a neverbální komunikace
14.  Sociální vliv – konformita, inovace, poslušnost vůči autoritě, sociální facilitace a inhibice
15.  Sociální poznávání – efekt prvního dojmu, Efekt následného dojmu, Haló efekt; kauzální atribuce; Pygmalion a Golemův efekt
16.  Profesní dilemata v učitelství, profesní stres

Poslední úprava: Battistová Eva, PaedDr. (17.01.2024)
Studijní opory

Viz Moodle, kurz s názvem Základy psychologie (https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=8333). Přístup pro hosty by neměl vyžadovat heslo.

Poslední úprava: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (09.12.2019)
Výsledky učení

Kurz směřuje k tomu, aby studující dokázali v následujících tématech:

Socializace a vývoj

-          Vymezit pojem vývoj; odlišit jej od pojmu růst a zrání; vyjmenovat vývojové oblasti; uvést příklady vývojových mezníků a kritických období.

-          Charakterizovat vývojové teorie E. Eriksona, J. Piageta, L. Kohlberga, J. Brunera a S. Freuda.

-          Vymezit pojem zóna nejbližšího vývoje.

-          Vymezit pojem socializace; srovnat principy socializace ve škole a v rodině.

-          Charakterizovat roli výchovy a vzdělávání ve vývoji osobnosti; vysvětlit význam dyadických vztahů a skupin pro vývoj osobnosti.

-          Vysvětlit pojem identita a sociální identita; popsat teorii sociální identity; uvést dopady na prožívání a chování jednotlivce v sociálním kontextu; ilustrovat roli sociální identity na příkladu ze školního prostředí.

Sociální skupiny

-          Uvést psychologicky relevantní vymezení pojmu sociální skupina; rozlišit a vůči sobě vztáhnout pojmy skupinová struktura a skupinová dynamika.

-          Vyjmenovat znaky, na jejichž základě lze třídit sociální skupiny (velikost, uspokojované potřeby, důvod vzniku, organizace, členství, přináležitost); na příkladech konkrétních skupin ilustrovat jejich použití.

-          Vysvětlit podstatu sociometrického přístupu k sociálním skupinám; rozlišit dimenzi vlivu a obliby; charakterizovat alespoň tři sociometrické pozice.

Sociální vliv

-          Vymezit pojem sociální vliv; vysvětlit rozdíly sociálního vlivu v závislosti na počtu ovlivňujících osob a ovlivňovaných osob.

-          Vymezit pojem konformita; rozlišit vyhovění a přizpůsobení; ilustrovat konformitu a možnosti obrany před ní na konkrétní situaci ze školního prostředí.

-          Vymezit poslušnost vůči autoritě; vyjmenovat alespoň tři faktory, které ovlivňují sílu poslušnosti vůči autoritě; ilustrovat poslušnost vůči autoritě a možnosti obrany před ní na konkrétní situaci ze školního prostředí.

-          Vysvětlit, jak přítomnost druhých osob ovlivňuje výkon jednotlivce; rozlišit pojem sociální facilitace a inhibice; ilustrovat sociální facilitaci a inhibici na konkrétní situaci ze školního prostředí.

Sociální poznávání

-          Vysvětlit zdroje, na jejichž základě jsou utvářeny představy o druhých osobách; vysvětlit podstatu procesu kategorizace a sebekategorizace.

-          Charakterizovat efekt prvního dojmu, efekt centrálních rysů, efekt následného dojmu a efekt význačnosti; charakterizovat pojem implicitní teorie osobnosti; uvést rizika daných efektů na přesnost představ o druhém člověku; uvést možnosti obrany před riziky.

-          Vymezit sebesplňující proroctví; vysvětlit jeho vznik; rozlišit golemův a pygmalion efekt.

-          Vysvětlit pojem kauzální atribuce; rozlišit situační a dispoziční příčiny; ilustrovat na příkladu rizika kauzálních atribucí.

Sociální vztahy a komunikace

-          Vymezit pojem komunikace; popsat model komunikačního aktu.

-          Rozlišit verbální a neverbální komunikaci; vyjmenovat další typy komunikace; uvést faktory ovlivňující průběh komunikace.

-          Vymezit pojem sociální role a rolový konflikt; ilustrovat je na příkladu ze školního prostředí.

-          Vymezit pojem sociální vztah; rozlišit různé typy vztahů; uvést faktory, které se podílejí na vzniku vztahů (zejména blízkost a podobnost); vysvětlit význam autenticity a reciprocity ve vztahu; porovnat povahu vztahu učitel-žák a žák-žák.

-          Vymezit pojem stereotyp a předsudek; popsat jeho dopady na vztahy a komunikaci.

-          Vyjmenovat alespoň čtyři zásady efektivní komunikace; uvést charakteristiky respektující komunikace.

Psychický vývoj od narození do dospělosti v oblasti poznávací

-          Vysvětlit hlavní charakteristiky vývojové výzvy myšlení o myšlení v dospívání: hlavní podoby myšlení o myšlení; konstrukce experimentálního myšlení; konkrétně operační egocentrismus.

-          Vysvětlit hlavní vývojové souvislosti cesty od vrozené schopnosti učení pokusem a omylem k myšlení o myšlení v adolescenci; a specifického vývojově psychologického poučení z nich.

Psychický vývoj od narození do dospělosti v oblasti citové

-          Vysvětlit hlavní charakteristiky vývojové výzvy konstrukce vlastního já v dospívání (změna závislosti v uspokojování potřeby základní citové jistoty; zdroje nejistoty/úzkosti a strategie jejího řešení v oblasti volby povolání a sexuální; pubescentní negativismus jako reakce na úzkost s pomocí paradoxních prostředků).

-          Vysvětlit vývojové souvislosti cesty od vzniku vztahu připoutání, přes vznik verbálního/psychologického já, přes vznik heteronomního morálního já a jeho přeměny v autonomní, ke konstrukci vlastního já – a to jako procesu budování jáských struktur autonomie, který je v dospívání završený emancipací od závislosti uspokojování potřeby základní citové jistoty v rodině (u Matky a jejích derivátů).

Osobnost:

-          Vymezit pojem osobnost a rys. Vysvětlit členění osobnosti z hlediska struktury a dynamiky. Předestřít funkce osobnosti.

-          Charakterizovat strukturu osobnosti dle Freuda

-          Vysvětlit základní principy jednotlivých psychologických škol a podložit je teorií určitého autora (psychoanalýza, sociálně-kognitivní přístup, humanistická psychologie, rysové pojetí)

Motivace

-          Vymezit pojem motivace a vysvětlit funkci pojmu.

-          Charakterizovat vnitřní členění pojmu: potřeba, incentiva, vnitřní a vnější motivace.

-          Vysvětlit druhy potřeb: fyziologické, sociální, výkonové, kognitivní, individuální.

-          Charakterizovat podstatu teorií: optimální úrovně aktivace, Maslowovy hierarchické teorie potřeb, teorie výkonové motivace McClellanda.

Vůle

-          Vymezit pojem vůle a nastínit funkce vůle.

-          Základně odlišit motivaci a vůli.

Emoce

-          Vymezit pojem emoce a nastínit funkce emocí.

-          Určit základní složky emocí: fyziologická, expresivní, prožitková a kognitivní. Odlišit emoce od afektu, nálady, pocitu. Porozumět členěním emocí dle vlastností: polarita, intenzita, trvání, aktivizace chování.

-          Vysvětlit vztah temperamentu a emocí. Předložit odlišnosti primárních a sekundárních emocí.

-          Charakterizovat podstatu teorií: James-Langova teorie emocí, Cannon-Bardova a Schachter-Singerova teorie emocí, Ekmanova koncepce primárních emocí, teorie transferu emocí.

Inteligence

-          Vymezit pojem inteligence a nastínit funkce inteligence.

-          Vysvětlit základní charakteristiky inteligence a podstatu testů inteligence, normální rozložení inteligence a vliv věku na tento konstrukt, podstata tzv. inteligenčního kvocientu.

-          Charakterizovat vztah mezi inteligencí a myšlením a dalšími psychickými funkcemi.

-          Charakterizovat druhy inteligence a přístupy k inteligenci: g a s faktor, verbální a neverbální, fluidní a krystalická. Sternbergova a Gardnerova koncepce druhů inteligence; psychometrický, biologický, faktorový, kontextuální přístupy k inteligenci.

Myšlení

-          Vymezit pojem myšlení a nastínit funkce myšlení.

-          Vysvětlit druhy myšlení: reproduktivní a produktivní; akční, ikonické a symbolické; diskursivní a intuitivní; konvergentní a divergentní; koncentrované, proti-volní a neuvědomované.

-          Vysvětlit myšlenkové operace: analýza/syntéza, dedukce/indukce, generalizace/abstrakce, analogie, heuristika a algoritmus.

-          Základně charakterizovat podstatu psychologického pojmu mentální reprezentace.

Paměť

-          Vymezit pojem paměť a nastínit funkce paměti.

-          Vysvětlit modely paměti (lineární proces vs. síť asociací) a určit základní fáze paměťového procesu (kódování, retence, reprodukce, zapomínání).

-          Charakterizovat základní druhy paměti dle ukládané informace, trvání a podílu vědomí: senzorická, krátkodobá, dlouhodobá, permanentní; deklarativní a procedurální, sémantická a epizodická implicitní a explicitní.

-          Předestřít vztah paměti k dalším psychickým funkcím, zejména souvisejícím s procesem učení.

Učení

-          Vymezit pojem učení a nastínit funkce učení.

-          Charakterizovat druhy a teorie učení: nižší a vyšší učení; imprinting, habituace a senzitivizace, klasické podmiňování, operantní podmiňování, komplexní druhy učení (učení vhledem, sociální učení, instrumentální konceptualismus, sociokulturní koncepce učení)

-          Vysvětlit zákony učení (zákon účinku/důsledku, frekvence/opakování, motivace, transferu) a zohledňovat další faktory ovlivňující učení

-          Představit podstatu pojmu kognitivní a učební styl.

Vymezení psychologie, psychologické disciplíny

-          Definovat psychologii jako vědu a osvětlit její multiparadigmatické zakotvení.

-          Vysvětlit cíle a užitečnost psychologie, zejména v kontextu učitelství a vzdělávání.

-          Popsat základní a aplikované psychologické disciplíny

-          Rámcově představit základní výzkumné designy (experimentální, korelační, akční, longitudinální, etnografický, případový) a metody sběr dat (experiment, dotazník, test, rozhovor, pozorování, analýza produktu) na základě nichž je produkována znalost.

Základní psychologická paradigmata

-          Uvést přehled základních psychologických škol (psychodynamická, gestalt psychologie, behaviorismus, kognitivní psychologie, humanistická a existenciální psychologie), jejich zakladatelů a obecných principů jednotlivých proudů. Vysvětlit východiska, primární oblast bádání, kritiku a zhodnocení přínosu pro pedagogická témata.

Pozornost

-          Vymezit pozornost a nastínit její funkci.

-          Určit vlastnosti pozornosti (selektivita, koncentrace, distribuce, kapacita, stabilita)

-          Vysvětlit vztah mezi pozorností a vědomím, pamětí či vnímáním.

Vnímání a čití

-          Vymezit pojmy čití a vnímání, určit rozdíly procesů/výsledků a nastínit funkci pojmů.

-          Vysvětlit podstatu teorií: Weber-Fechnerova zákonu, tvarových zákonů, vodítek při určování vzdálenosti a v souhrnu představit kvality podnětů ovlivňujících jejich registraci (intenzita, význam, změna/kontrast apod.).

-          Vysvětlit rozdíl mezi vnímáním a představivostí.

Představivost

-          Vymezit pojem představivost a nastínit jeho funkce.

-          Charakterizovat druhy představ: paměťová, fantazijní, anticipační představa.

-          Vysvětlit asocianistické zákony (podobnosti, kontrastu, dotyku v prostoru a čase, příčinnosti), určit principy fantazijní tvorby.

-          Představit vztah mezi představivostí a kognitivními procesy.

Vědomí a nevědomí

-          Vymezit a odlišit pojmy vědomí, nevědomí a bezvědomí.

-          Určit funkci vědomí dle Jamese.

-          Vysvětlit vztah vědomí a dalších psychických procesů a stavů

Poslední úprava: Frombergerová Anna, PhDr., Ph.D. (02.10.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK