|
|
||
|
Cílem předmětu je poskytnout základní přehled o psychologii jako vědecké disciplíně a o klíčových konceptech obecné, vývojové a sociální psychologie. Důraz je kladen na souvislosti mezi představovanými teoriemi a koncepty, na porozumění komplexnosti lidské osobnosti a kontinuity vývoje. Prostřednictvím seminářů bude velký prostor věnován aplikaci psychologické perspektivy pro porozumění a řešení reálných pedagogických situací.
Předmět je realizován prostřednictvím přednášky a semináře, kdy seminář probíhá v malých skupinách a přednáška společně pro všechny skupiny. Těžiště předmětu tvoří komplexní seminární úkoly vycházejících ze školních situací, které studenti plní v malých skupinách. Každá skupina připraví rozbor situace za použití psychologických konceptů představených v přednášce a dostudovaných v rámci samostudia. Skupinové úkoly budou prezentovány a diskutovány na seminářích.
Předmět bude seznamovat s následujícími tématy z obecné, vývojové a sociální psychologie. Témata jsou představena s odlišením toho, zda budou explicitně vykládány v přednáškové části předmětu, nebo zda se u nich předpokládá samostudium s oporou ve studijních materiálech.
Poslední úprava: Battistová Eva, PaedDr. (12.02.2024)
|
|
||||||||
|
Předmět odpovídá 4 kreditům. Výuka je realizována prezenční částí o dotaci 10 hodin a domácí přípravou.
Charakteristika nepřímých forem výuky: studium odborných publikací; rozbor zadaných situací z pedagogického prostředí s využitím psychologické perspektivy, který směřuje k výstupu ve formě seminární práce Poslední úprava: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (24.01.2024)
|
|
||
|
DAMON, W. – Lerner, R. M. (Eds.): Handbook of child psychology. Vol. 1–4. (6. vydání) Hoboken: Wiley & Sons, 2006. FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál 2003. HAYESSOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2000. HELUS, Z. Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada, 2006. HELUS, Z. Osobnost a její vývoj. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2003. HRABAL, V. Sociální psychologie pro učitele. Praha: Karolinum, 2002. KASSIN, S. M. Psychologie. Computer Press, Brno 2007. KERN, H. Přehled psychologie. Portál, Praha 2006. LANGMEIER, J. - KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006. NAKONEČNÝ, M. Úvod do psychologie. Academia, Praha 2003. PIAGET, J. – INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997. PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Academia, Praha 2005. PLHÁKOVÁ, A. Dějiny psychologie. Grada, Praha 2006. PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum, 2005. ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Portál, 2004 / 2006. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Karolinum, 1999. Poslední úprava: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (30.08.2019)
|
|
||
|
1. Osobnost: osobnost jako integrovaný celek, struktura a dynamika; individuální potenciál Poslední úprava: Battistová Eva, PaedDr. (17.01.2024)
|
|
||
|
Kurz je ukončen testem, který je skládán online prostřednictvím aplikace Moodle. Obsah testu vychází z přednášek a studijních materiálů, ze skript základních pojm a ze souboru úloh. Poslední úprava: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (29.01.2024)
|
|
||
|
Viz Moodle, kurz s názvem Základy psychologie (https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=8333). Přístup pro hosty by neměl vyžadovat heslo. Poslední úprava: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (09.12.2019)
|
|
||
|
Kurz směřuje k tomu, aby studující dokázali v následujících tématech: Socializace a vývoj - Vymezit pojem vývoj; odlišit jej od pojmu růst a zrání; vyjmenovat vývojové oblasti; uvést příklady vývojových mezníků a kritických období. - Charakterizovat vývojové teorie E. Eriksona, J. Piageta, L. Kohlberga, J. Brunera a S. Freuda. - Vymezit pojem zóna nejbližšího vývoje. - Vymezit pojem socializace; srovnat principy socializace ve škole a v rodině. - Charakterizovat roli výchovy a vzdělávání ve vývoji osobnosti; vysvětlit význam dyadických vztahů a skupin pro vývoj osobnosti. - Vysvětlit pojem identita a sociální identita; popsat teorii sociální identity; uvést dopady na prožívání a chování jednotlivce v sociálním kontextu; ilustrovat roli sociální identity na příkladu ze školního prostředí. Sociální skupiny - Uvést psychologicky relevantní vymezení pojmu sociální skupina; rozlišit a vůči sobě vztáhnout pojmy skupinová struktura a skupinová dynamika. - Vyjmenovat znaky, na jejichž základě lze třídit sociální skupiny (velikost, uspokojované potřeby, důvod vzniku, organizace, členství, přináležitost); na příkladech konkrétních skupin ilustrovat jejich použití. - Vysvětlit podstatu sociometrického přístupu k sociálním skupinám; rozlišit dimenzi vlivu a obliby; charakterizovat alespoň tři sociometrické pozice. Sociální vliv - Vymezit pojem sociální vliv; vysvětlit rozdíly sociálního vlivu v závislosti na počtu ovlivňujících osob a ovlivňovaných osob. - Vymezit pojem konformita; rozlišit vyhovění a přizpůsobení; ilustrovat konformitu a možnosti obrany před ní na konkrétní situaci ze školního prostředí. - Vymezit poslušnost vůči autoritě; vyjmenovat alespoň tři faktory, které ovlivňují sílu poslušnosti vůči autoritě; ilustrovat poslušnost vůči autoritě a možnosti obrany před ní na konkrétní situaci ze školního prostředí. - Vysvětlit, jak přítomnost druhých osob ovlivňuje výkon jednotlivce; rozlišit pojem sociální facilitace a inhibice; ilustrovat sociální facilitaci a inhibici na konkrétní situaci ze školního prostředí. Sociální poznávání - Vysvětlit zdroje, na jejichž základě jsou utvářeny představy o druhých osobách; vysvětlit podstatu procesu kategorizace a sebekategorizace. - Charakterizovat efekt prvního dojmu, efekt centrálních rysů, efekt následného dojmu a efekt význačnosti; charakterizovat pojem implicitní teorie osobnosti; uvést rizika daných efektů na přesnost představ o druhém člověku; uvést možnosti obrany před riziky. - Vymezit sebesplňující proroctví; vysvětlit jeho vznik; rozlišit golemův a pygmalion efekt. - Vysvětlit pojem kauzální atribuce; rozlišit situační a dispoziční příčiny; ilustrovat na příkladu rizika kauzálních atribucí. Sociální vztahy a komunikace - Vymezit pojem komunikace; popsat model komunikačního aktu. - Rozlišit verbální a neverbální komunikaci; vyjmenovat další typy komunikace; uvést faktory ovlivňující průběh komunikace. - Vymezit pojem sociální role a rolový konflikt; ilustrovat je na příkladu ze školního prostředí. - Vymezit pojem sociální vztah; rozlišit různé typy vztahů; uvést faktory, které se podílejí na vzniku vztahů (zejména blízkost a podobnost); vysvětlit význam autenticity a reciprocity ve vztahu; porovnat povahu vztahu učitel-žák a žák-žák. - Vymezit pojem stereotyp a předsudek; popsat jeho dopady na vztahy a komunikaci. - Vyjmenovat alespoň čtyři zásady efektivní komunikace; uvést charakteristiky respektující komunikace. Psychický vývoj od narození do dospělosti v oblasti poznávací - Vysvětlit hlavní charakteristiky vývojové výzvy myšlení o myšlení v dospívání: hlavní podoby myšlení o myšlení; konstrukce experimentálního myšlení; konkrétně operační egocentrismus. - Vysvětlit hlavní vývojové souvislosti cesty od vrozené schopnosti učení pokusem a omylem k myšlení o myšlení v adolescenci; a specifického vývojově psychologického poučení z nich. Psychický vývoj od narození do dospělosti v oblasti citové - Vysvětlit hlavní charakteristiky vývojové výzvy konstrukce vlastního já v dospívání (změna závislosti v uspokojování potřeby základní citové jistoty; zdroje nejistoty/úzkosti a strategie jejího řešení v oblasti volby povolání a sexuální; pubescentní negativismus jako reakce na úzkost s pomocí paradoxních prostředků). - Vysvětlit vývojové souvislosti cesty od vzniku vztahu připoutání, přes vznik verbálního/psychologického já, přes vznik heteronomního morálního já a jeho přeměny v autonomní, ke konstrukci vlastního já – a to jako procesu budování jáských struktur autonomie, který je v dospívání završený emancipací od závislosti uspokojování potřeby základní citové jistoty v rodině (u Matky a jejích derivátů). Osobnost: - Vymezit pojem osobnost a rys. Vysvětlit členění osobnosti z hlediska struktury a dynamiky. Předestřít funkce osobnosti. - Charakterizovat strukturu osobnosti dle Freuda - Vysvětlit základní principy jednotlivých psychologických škol a podložit je teorií určitého autora (psychoanalýza, sociálně-kognitivní přístup, humanistická psychologie, rysové pojetí) Motivace - Vymezit pojem motivace a vysvětlit funkci pojmu. - Charakterizovat vnitřní členění pojmu: potřeba, incentiva, vnitřní a vnější motivace. - Vysvětlit druhy potřeb: fyziologické, sociální, výkonové, kognitivní, individuální. - Charakterizovat podstatu teorií: optimální úrovně aktivace, Maslowovy hierarchické teorie potřeb, teorie výkonové motivace McClellanda. Vůle - Vymezit pojem vůle a nastínit funkce vůle. - Základně odlišit motivaci a vůli. Emoce - Vymezit pojem emoce a nastínit funkce emocí. - Určit základní složky emocí: fyziologická, expresivní, prožitková a kognitivní. Odlišit emoce od afektu, nálady, pocitu. Porozumět členěním emocí dle vlastností: polarita, intenzita, trvání, aktivizace chování. - Vysvětlit vztah temperamentu a emocí. Předložit odlišnosti primárních a sekundárních emocí. - Charakterizovat podstatu teorií: James-Langova teorie emocí, Cannon-Bardova a Schachter-Singerova teorie emocí, Ekmanova koncepce primárních emocí, teorie transferu emocí. Inteligence - Vymezit pojem inteligence a nastínit funkce inteligence. - Vysvětlit základní charakteristiky inteligence a podstatu testů inteligence, normální rozložení inteligence a vliv věku na tento konstrukt, podstata tzv. inteligenčního kvocientu. - Charakterizovat vztah mezi inteligencí a myšlením a dalšími psychickými funkcemi. - Charakterizovat druhy inteligence a přístupy k inteligenci: g a s faktor, verbální a neverbální, fluidní a krystalická. Sternbergova a Gardnerova koncepce druhů inteligence; psychometrický, biologický, faktorový, kontextuální přístupy k inteligenci. Myšlení - Vymezit pojem myšlení a nastínit funkce myšlení. - Vysvětlit druhy myšlení: reproduktivní a produktivní; akční, ikonické a symbolické; diskursivní a intuitivní; konvergentní a divergentní; koncentrované, proti-volní a neuvědomované. - Vysvětlit myšlenkové operace: analýza/syntéza, dedukce/indukce, generalizace/abstrakce, analogie, heuristika a algoritmus. - Základně charakterizovat podstatu psychologického pojmu mentální reprezentace. Paměť - Vymezit pojem paměť a nastínit funkce paměti. - Vysvětlit modely paměti (lineární proces vs. síť asociací) a určit základní fáze paměťového procesu (kódování, retence, reprodukce, zapomínání). - Charakterizovat základní druhy paměti dle ukládané informace, trvání a podílu vědomí: senzorická, krátkodobá, dlouhodobá, permanentní; deklarativní a procedurální, sémantická a epizodická implicitní a explicitní. - Předestřít vztah paměti k dalším psychickým funkcím, zejména souvisejícím s procesem učení. Učení - Vymezit pojem učení a nastínit funkce učení. - Charakterizovat druhy a teorie učení: nižší a vyšší učení; imprinting, habituace a senzitivizace, klasické podmiňování, operantní podmiňování, komplexní druhy učení (učení vhledem, sociální učení, instrumentální konceptualismus, sociokulturní koncepce učení) - Vysvětlit zákony učení (zákon účinku/důsledku, frekvence/opakování, motivace, transferu) a zohledňovat další faktory ovlivňující učení - Představit podstatu pojmu kognitivní a učební styl. Vymezení psychologie, psychologické disciplíny - Definovat psychologii jako vědu a osvětlit její multiparadigmatické zakotvení. - Vysvětlit cíle a užitečnost psychologie, zejména v kontextu učitelství a vzdělávání. - Popsat základní a aplikované psychologické disciplíny - Rámcově představit základní výzkumné designy (experimentální, korelační, akční, longitudinální, etnografický, případový) a metody sběr dat (experiment, dotazník, test, rozhovor, pozorování, analýza produktu) na základě nichž je produkována znalost. Základní psychologická paradigmata - Uvést přehled základních psychologických škol (psychodynamická, gestalt psychologie, behaviorismus, kognitivní psychologie, humanistická a existenciální psychologie), jejich zakladatelů a obecných principů jednotlivých proudů. Vysvětlit východiska, primární oblast bádání, kritiku a zhodnocení přínosu pro pedagogická témata. Pozornost - Vymezit pozornost a nastínit její funkci. - Určit vlastnosti pozornosti (selektivita, koncentrace, distribuce, kapacita, stabilita) - Vysvětlit vztah mezi pozorností a vědomím, pamětí či vnímáním. Vnímání a čití - Vymezit pojmy čití a vnímání, určit rozdíly procesů/výsledků a nastínit funkci pojmů. - Vysvětlit podstatu teorií: Weber-Fechnerova zákonu, tvarových zákonů, vodítek při určování vzdálenosti a v souhrnu představit kvality podnětů ovlivňujících jejich registraci (intenzita, význam, změna/kontrast apod.). - Vysvětlit rozdíl mezi vnímáním a představivostí. Představivost - Vymezit pojem představivost a nastínit jeho funkce. - Charakterizovat druhy představ: paměťová, fantazijní, anticipační představa. - Vysvětlit asocianistické zákony (podobnosti, kontrastu, dotyku v prostoru a čase, příčinnosti), určit principy fantazijní tvorby. - Představit vztah mezi představivostí a kognitivními procesy. Vědomí a nevědomí - Vymezit a odlišit pojmy vědomí, nevědomí a bezvědomí. - Určit funkci vědomí dle Jamese. - Vysvětlit vztah vědomí a dalších psychických procesů a stavů Poslední úprava: Frombergerová Anna, PhDr., Ph.D. (02.10.2024)
|