Předměty

Kurz pokrývá základní témata uvádějící do poznatků pedagogické psychologie. Je strukturován do čtyř tematických bloků (viz níže). V každém bloku proběhnou dvě přednášky a jeden seminář, jehož účelem je shrnout, komparovat, aplikovat a diskutovat poznatky z přednášek. Na seminář se studenti připraví četbou doporučených textů (viz sylabus).

Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (13.09.2023)

Cílem předmětu je představit studujícím základní témata oboru pedagogická psychologie a vést je k uplatňování psychologické perspektivy v kritickém uvažování aktuálních otázkách týkajících se výchovy a vzdělávání.

Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (08.09.2024)

Předmět je ukončen zkouškou. K jejímu získání jsou nutné následující podmínky:

1) Účast na setkáních

2) Vypracování eseje „Jak by mělo vypadat školní vzdělávání – moje představy a jejich argumentace“ a jeho závěrečná reflexe

3) Ústní zkouška pokrývající témata předmětu

Instrukce k vypracování eseje:

Na začátku kurzu studenti dostanou za úkol vypracovat esej na téma „Jak by mělo vypadat školní vzdělávání – moje představy a jejich argumentace“. Vzdělávání je pojato široce ve smyslu „edukace“, včetně socializace, artikulace rodinné výchovy a školních vlivů, osobnostního vývoje apod.

Podmínka 2) bude považována za splněnou nejen odevzdáním vstupního eseje, ale také vypracováním závěrečné stručné, avšak argumentované úvahy o případných proměnách vlastního pohledu na školní edukaci: co po absolvované výuce interpretuji jinak (a proč, na základě jakých poznatků) a v čem naopak setrvávám na svém původním pohledu (a proč, na základě jakých získaných poznatků).

Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (09.10.2022)

CORNO, L. a ANDERMAN, E. M. (eds.): Educational Psychology Handbook. Routledge, 2015 (3. vyd.).

ČÁP, J. a MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha, Portál, 2001.

BRUNER, J. S. The Culture of Education. Cambridge: Harvard University Press, 1996.

WITTROCK, M. C. (Ed.). Handbook of research on teaching. New York: Macmillan, 1986.

KIRSCHNER, P. A., SWELLER, J. a CLARK, R. E. Why Minimal Guidance During Instruction Does Not Work: An Analysis of the Failure of Constructivist, Discovery, Problem-Based, Experiential, and Inquiry-Based Teaching. Educational Psychologist, 41(2), 2006, p.75-86.

Povolání: učitel. Pedagogika, 44, 1994, 4. Monotématické číslo.

Psychoanalytické inspirace pro výchovu. Pedagogika, 49, 1999, 4. Monotématické číslo.

Poslední úprava: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (27.01.2020)

Blok 1
1.   Vývoj představ o dítěti, dětství a výchově v historii
2.   Pedagogická psychologie – její zrod, předmět a vývoj
3.   Seminář na základě četby – studenti budou diskutovat otázky vztahující se k povaze a poslání pedagogické psychologie, jejím silným a slabším stránkám.

Četba:
a)   Salomon, G.: Netradiční úvahy o podstatě a poslání pedagogické psychologie. Pedagogika, 2000, 2, s. 126-144.
b)   Štech, S.: Komentář k Salomonovu textu „Netradiční úvahy o podstatě a poslání pedagogické psychologie“. Pedagogika 2000, 2, s. 145-152

Blok 2
4.   Učitelství – problém charakteru profese. Sociologické podněty.
5.   Učitelství prizmatem psychologických přístupů (výzkumů)
6.   Seminář na základě četby a materiálové práce

Četba:
a)   Smetáčková, I., Štech, S. a kol. (2021): Učitelské vyhoření. Praha: Portál, kapitola 8 Nová učitelská profesionalita, s. 221-230 (užitečné přečíst i vybrané úvodní kapitoly)
b)   Kaczor: Proč je novela zákona o pedagogických pracovnících dobrý nápad. https://divoka-karta.eduin.cz/2021/01/20/jan-kaczor-proc-je-novela-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich-dobry-napad/
c)   Písemný úkol: ve skupině 2-3 studujících proveďte krátký rozhovor s učitelem/kou v praxi, případně se studentem/ku učitelství v NMgr studiu (typicky cca tři otázky). Cílem je získat výpovědi o učitelské profesi, zátěžových a uspokojujících situacích a také o tom, co k jejímu dobrému výkonu potřebují, v čem se cítí připraveni a v čem nikoli.

Blok 3
7.   Učení – zákonitosti, druhy, teorie
8.   Metakognice
9.   Seminář na základě četby

Četba:
a) Kuhn, D., & Dean, Jr, D. (2004). Metacognition: A bridge between cognitive psychology and educational practice. Theory into practice, 43(4), 268-273. Available: https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1207/s15430421tip4304_4?casa_token=NO8i6317ofsAAAAA:mNGWDlgifkPH4SJnsBnVP778aqeq5GXHEFXDkHWpHbE9a5g7sUgTl4WvD8GAjPNMKBExOuoNCkFJ
b) Fleming, S. M., & Lau, H. C. (2014). How to measure metacognition. Frontiers in human neuroscience, 8, 443. Available: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fnhum.2014.00443/full

Blok 4
10.   Percepční a postojová schémata žáků (percepce žáka učitelem)
11.   Pedagogická komunikace a interakce
12.   Seminář na základě četby

Četba:
a) Sedláček, M., & Šeďová, K. (2015). Komunikace ve školní třídě a žákovské učení. Orbis scholae, 9(1), 83-101. Dostupné z: https://karolinum.cz/data/clanek/2084/OS_1_2015_05_Sedlacek.pdf
b) Hrabal, V., & Pavelková, I. (2010). Jaký jsem učitel. Praha: Portál. (Kapitola II Jaká je má představa úspěšného žáka? str. 67-87).

Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (13.09.2023)

Studující po absolvování předmětu dokážou:

vymezit pedagogickou psychologii jako samostatnou disciplínu
porovnat metodologické přístupy v pedagogické psychologii
uvést minimálně dva příklady souvislosti mezi vývojem společnosti a pedagogické psychologie
popsat různá pojetí dětství a vztáhnout k vývoji pedagogické psychologie
definovat proces učení, roztřídit různé mechanismy učení, u každé popsat konkrétní příklad
vymezit zákony učení, argumentovat jejich uplatnění ve školní praxi
vymezit pojem metakognice, rozlišit úroveň znalosti a regulace; ukázat na vlastních studentských zkušenostech jeho uplatnění
vysvětlit vztah učení a paměti; popsat křivku učení a zapomínání; vyvodit doporučení pro výuku.
vymezit pojem učební styl a kognitivní styl; vyjmenovat druhy učebních stylů; popsat důsledky učebních stylů pro školní učení; uvést alespoň dva způsoby, jakými lze identifikovat učební styly žáků
vysvětlit význam sociálního poznávání v budování učitelských představ o žácích; porovnat různé preferenční postoje a jejich důsledky na chování učitele k žákům
vysvětlit vztah mezi osobností a profesní rolí; vymezit pojem profesní identita; na příkladu charakterizovat osobnost učitele z hlediska osobnostních dispozic, rysů a schopností
vymezit pojem autodiagnostika; vysvětlit význam sebepoznání pro profesní fungování; uvést oblasti autodiagnostiky; vyjmenovat příklady autodiagnostických technik
vymezit pojmy pracovní spokojenost, pracovní stres, zátěžová situace, copingové strategie a syndrom vyhoření; vysvětlit rizika syndromu vyhoření v učitelství; popsat individuální i systémové postupy na ochranu proti syndromu vyhoření
porovnat pojmy supervize, intervize a kolegiální sdílení; popsat rozdíly mezi nimi; argumentovat jejich přínosy pro profesní rozvoj
charakterizovat učitelský sbor jako sociální skupinu; vysvětlit význam kolegiality k ostatním členům pedagogického sboru; vztáhnout zásady efektivní komunikace na kolegiální vztahy ve škole

Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (09.09.2024)