Kurz pokrývá základní témata uvádějící do poznatků pedagogické psychologie. Je strukturován do čtyř tematických bloků (viz níže). V každém bloku proběhnou dvě přednášky a jeden seminář, jehož účelem je shrnout, komparovat, aplikovat a diskutovat poznatky z přednášek. Na seminář se studenti připraví četbou doporučených textů (viz sylabus).
Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (13.09.2023)
Cíl předmětu
Cílem předmětu je představit studujícím základní témata oboru pedagogická psychologie a vést je k uplatňování psychologické perspektivy v kritickém uvažování aktuálních otázkách týkajících se výchovy a vzdělávání.
Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (08.09.2024)
Podmínky zakončení předmětu
Předmět je ukončen zkouškou. K jejímu získání jsou nutné následující podmínky:
1) Účast na setkáních
2) Vypracování eseje „Jak by mělo vypadat školní vzdělávání – moje představy a jejich argumentace“ a jeho závěrečná reflexe
3) Ústní zkouška pokrývající témata předmětu
Instrukce k vypracování eseje:
Na začátku kurzu studenti dostanou za úkol vypracovat esej na téma „Jak by mělo vypadat školní vzdělávání – moje představy a jejich argumentace“. Vzdělávání je pojato široce ve smyslu „edukace“, včetně socializace, artikulace rodinné výchovy a školních vlivů, osobnostního vývoje apod.
Podmínka 2) bude považována za splněnou nejen odevzdáním vstupního eseje, ale také vypracováním závěrečné stručné, avšak argumentované úvahy o případných proměnách vlastního pohledu na školní edukaci: co po absolvované výuce interpretuji jinak (a proč, na základě jakých poznatků) a v čem naopak setrvávám na svém původním pohledu (a proč, na základě jakých získaných poznatků).
Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (09.10.2022)
Literatura
CORNO, L. a ANDERMAN, E. M. (eds.): Educational Psychology Handbook. Routledge, 2015 (3. vyd.).
ČÁP, J. a MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha, Portál, 2001.
BRUNER, J. S. The Culture of Education. Cambridge: Harvard University Press, 1996.
WITTROCK, M. C. (Ed.). Handbook of research on teaching. New York: Macmillan, 1986.
KIRSCHNER, P. A., SWELLER, J. a CLARK, R. E. Why Minimal Guidance During Instruction Does Not Work: An Analysis of the Failure of Constructivist, Discovery, Problem-Based, Experiential, and Inquiry-Based Teaching. Educational Psychologist, 41(2), 2006, p.75-86.
Psychoanalytické inspirace pro výchovu. Pedagogika, 49, 1999, 4. Monotématické číslo.
Poslední úprava: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (27.01.2020)
Sylabus
Blok 1 1. Vývoj představ o dítěti, dětství a výchově v historii 2. Pedagogická psychologie – její zrod, předmět a vývoj 3. Seminář na základě četby – studenti budou diskutovat otázky vztahující se k povaze a poslání pedagogické psychologie, jejím silným a slabším stránkám.
Četba: a) Salomon, G.: Netradiční úvahy o podstatě a poslání pedagogické psychologie. Pedagogika, 2000, 2, s. 126-144. b) Štech, S.: Komentář k Salomonovu textu „Netradiční úvahy o podstatě a poslání pedagogické psychologie“. Pedagogika 2000, 2, s. 145-152
Blok 2 4. Učitelství – problém charakteru profese. Sociologické podněty. 5. Učitelství prizmatem psychologických přístupů (výzkumů) 6. Seminář na základě četby a materiálové práce
Četba: a) Smetáčková, I., Štech, S. a kol. (2021): Učitelské vyhoření. Praha: Portál, kapitola 8 Nová učitelská profesionalita, s. 221-230 (užitečné přečíst i vybrané úvodní kapitoly) b) Kaczor: Proč je novela zákona o pedagogických pracovnících dobrý nápad. https://divoka-karta.eduin.cz/2021/01/20/jan-kaczor-proc-je-novela-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich-dobry-napad/ c) Písemný úkol: ve skupině 2-3 studujících proveďte krátký rozhovor s učitelem/kou v praxi, případně se studentem/ku učitelství v NMgr studiu (typicky cca tři otázky). Cílem je získat výpovědi o učitelské profesi, zátěžových a uspokojujících situacích a také o tom, co k jejímu dobrému výkonu potřebují, v čem se cítí připraveni a v čem nikoli.
Blok 3 7. Učení – zákonitosti, druhy, teorie 8. Metakognice 9. Seminář na základě četby
Četba: a) Kuhn, D., & Dean, Jr, D. (2004). Metacognition: A bridge between cognitive psychology and educational practice. Theory into practice, 43(4), 268-273. Available: https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1207/s15430421tip4304_4?casa_token=NO8i6317ofsAAAAA:mNGWDlgifkPH4SJnsBnVP778aqeq5GXHEFXDkHWpHbE9a5g7sUgTl4WvD8GAjPNMKBExOuoNCkFJ b) Fleming, S. M., & Lau, H. C. (2014). How to measure metacognition. Frontiers in human neuroscience, 8, 443. Available: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fnhum.2014.00443/full
Blok 4 10. Percepční a postojová schémata žáků (percepce žáka učitelem) 11. Pedagogická komunikace a interakce 12. Seminář na základě četby
Četba: a) Sedláček, M., & Šeďová, K. (2015). Komunikace ve školní třídě a žákovské učení. Orbis scholae, 9(1), 83-101. Dostupné z: https://karolinum.cz/data/clanek/2084/OS_1_2015_05_Sedlacek.pdf b) Hrabal, V., & Pavelková, I. (2010). Jaký jsem učitel. Praha: Portál. (Kapitola II Jaká je má představa úspěšného žáka? str. 67-87).
Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (13.09.2023)
Výsledky učení
Studující po absolvování předmětu dokážou:
vymezit pedagogickou psychologii jako samostatnou disciplínu
porovnat metodologické přístupy v pedagogické psychologii
uvést minimálně dva příklady souvislosti mezi vývojem společnosti a pedagogické psychologie
popsat různá pojetí dětství a vztáhnout k vývoji pedagogické psychologie
definovat proces učení, roztřídit různé mechanismy učení, u každé popsat konkrétní příklad
vymezit zákony učení, argumentovat jejich uplatnění ve školní praxi
vymezit pojem metakognice, rozlišit úroveň znalosti a regulace; ukázat na vlastních studentských zkušenostech jeho uplatnění
vysvětlit vztah učení a paměti; popsat křivku učení a zapomínání; vyvodit doporučení pro výuku.
vymezit pojem učební styl a kognitivní styl; vyjmenovat druhy učebních stylů; popsat důsledky učebních stylů pro školní učení; uvést alespoň dva způsoby, jakými lze identifikovat učební styly žáků
vysvětlit význam sociálního poznávání v budování učitelských představ o žácích; porovnat různé preferenční postoje a jejich důsledky na chování učitele k žákům
vysvětlit vztah mezi osobností a profesní rolí; vymezit pojem profesní identita; na příkladu charakterizovat osobnost učitele z hlediska osobnostních dispozic, rysů a schopností
vymezit pojem autodiagnostika; vysvětlit význam sebepoznání pro profesní fungování; uvést oblasti autodiagnostiky; vyjmenovat příklady autodiagnostických technik
vymezit pojmy pracovní spokojenost, pracovní stres, zátěžová situace, copingové strategie a syndrom vyhoření; vysvětlit rizika syndromu vyhoření v učitelství; popsat individuální i systémové postupy na ochranu proti syndromu vyhoření
porovnat pojmy supervize, intervize a kolegiální sdílení; popsat rozdíly mezi nimi; argumentovat jejich přínosy pro profesní rozvoj
charakterizovat učitelský sbor jako sociální skupinu; vysvětlit význam kolegiality k ostatním členům pedagogického sboru; vztáhnout zásady efektivní komunikace na kolegiální vztahy ve škole
Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (09.09.2024)