PředmětyPředměty(verze: 944)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Práce s dětskou skupinou - OPBP1Q127B
Anglický název: Approaching the children group
Zajišťuje: Katedra psychologie (41-KPSY)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, KZ [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D.
Prerekvizity : OPBP1Q101A
Záměnnost : OBPS13057
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Veronika Pavlas Martanová, Ph.D. (28.09.2020)
Cílem kurzu je seznámení studentů se specifiky práce s dětskou skupinou v podmínkách především klinické praxe. V průběhu kurzu jsou objasněny typy dětských skupin, jejich zaměření, struktura takové skupiny i adekvátní cíle skupinové práce. Studentům je vysvětlen přehled možností jednotlivých přístupů ? technik v psychologické praxi cílených podle účelnosti k diagnostice či terapii. Součástí výuky je nejen teoretické seznámení s problematikou, ale i praktické procvičení rolí ve skupině, včetně vedení skupiny, aby si studenti mohli sebezkušenostně osvojit poznatky o prožívání a faktorech působících na chování a projevy jak na straně dětské klientely, tak na straně psychologa pracujícího s dětskou skupinou.. Zdůrazňovány jsou také limity této práce a etické problémy, které se k ní váží. Zařazeny jsou i otázky koterapeutů a problémy intervize a supervize této práce. V případě distanční výuky bude předmět realizován v prostředí Moodle a pomocí služby vzdálené konference ZOOm.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (30.10.2019)

Baštecká,B. ? Goldmann,P.: Základy klinické psychologie . Praha, Portál, 2001

Hort,V.-Hrdlička,M.-Kocourková,J.: Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha,Portál,2000

Kratochvíl,S.: Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Praha,Portál,2002

Millarová,S.: Psychologie hry. Praha, Pyramida, 1978

Říčan,P.-Krejčířová,D. a kol.: Dětská klinická psychologie. 3.vydání Praha,Grada,1997

Svoboda,M.(ed.)-Krejčířová,D.-Vágnerová,M.: Psychodiagnostika dětí a dospívajících.

Praha, Portál, 1999

Mezinárodní klasifikace nemocí 10.revize Praha, Psychiatr.centrum: Zprávy č.102,1992 

Vybíral,Z.: Psychologie lidské komunikace. Praha, Portál,2000

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (30.10.2019)

V jednotlivých blocích jsou objasněny typy dětských skupin, jejich zaměření, struktura a cíle skupinové práce.

V klinické práci diagnostické a především terapeutické je práce členěna do malých ( 8-12 členů) či větších skupin ( střední ? 14-20 členů a velké 20-30 členů) ? podle počtu účastníků. Skupiny jsou sestavovány buď jako homogenní ( podle věku, případně podle pohlaví, vzdělání, ale především s ohledem na diagnózy, či také podle terapeutického cíle),nebo jako heterogenní. Dále jsou v praxi využívány skupiny uzavřené či otevřené ? vždy nejen podle možností, ale především s ohledem na cíle skupinové práce. 

Z časového hlediska rozlišujeme podle délky trvání skupinové práce skupiny krátkodobé a dlouhodobé.

 

Indikace zařazení do skupinové práce je podmíněna jednak faktory na straně pracovníka / terapeuta- jeho vzdělání, kompetence, dovednosti, jednak faktory na straně dítěte ? věk, vývojová úroveň, typ problémů se kterými má být do skupiny zařazeno- resp. diagnoza.

Neopominutelnou úlohu však mají i faktory vnější ? např. časové možnosti účastníků, vhodnost prostor k setkávání, velkou roli mají i postoje rodičů dítěte k této formě práce.

 

Nejen při větších skupinách se osvědčuje účast dvou osob/ terapeutů ? zpravidla se střídají v roli terapeuta a koterapeuta. Jako obzvláštˇ výhodné ?pro lepší sledování dění ve skupině, pro možné doplňování v přístupu i pro možnou korekci a v neposlední řadě pro modelové chování směrem k frekventantům dětské skupiny ? je vedení skupin pracovníky/terapeuty ve dvojici žena a muž. 

 

Terapeutický vztah musí být vždy přiměřený problémům dítěte a zohledňovat nejen věk dítěte, ale hlavně jeho vývojovou úroveň a osobnost dítěte a je třeba reflektovat i jeho momentální fyzický a psychický stav.. K tomu se úzce váže volba prostředků komunikace a nabídka skupinové práce.

Základem je ovšem vybudování vztahu důvěry. Velmi často pracujeme ve skupinách s úzkostí a tenzí, nedůvěrou i pocity ohrožení, se kterými děti přicházejí i díky déletrvajícím problémům, pro které je jejich okolí ( rodiče, škola, lékař?)často hodnotí negativně a odesílá je na vyšetření/terapii. 

 

 

Práce s dětskou skupinou předpokládá nejen schopnost empatie, ale především znalost zákonitostí psychického vývoje a jejich variability, dále dovednosti z oblasti komunikace a znalosti různých technik se značnou schopností improvizace .

V průběhu práce s dětskou skupinou je nutno počítat s vytvořením vztahu závislosti ? se kterým by měl pracovník umět zacházet a závislost postupně zpracovat a aktivně přetvářet v samostatnost.

Důležité je reflektovat vlastní citlivost nejen k tématům, která jsou do skupiny vnášena, 

ale i např. k míře direktivity a aktivity, se kterou přichází terapeut.

Požadavek na aktivitu terapeuta je u dětské skupiny zpravidla vyšší než u skupiny dospělých osob, vždy však by měl především poskytovat prostor, ve kterém dominuje přijetí bez hodnocení, resp. negativní hodnocení by mělo být minimalizováno a povzbuzování, oceňování pozitivních projevů by mělo převažovat.

 

Způsob vedení skupiny je podmíněn podle cílů, ale i podle zkušeností, zaměření a osobních vlastností toho, kdo skupinu vede. 

Reflexe práce ve skupině je v současné době jištěna i formou intervize a supervize pro pracovníky, která je u řady pracovišt již neodmyslitelnou součástí práce s klienty.

Pro psychoterapeutickou skupinu by měl mít terapeut speciální vzdělání včetně sebezkušenostního výcviku.

 

 

Psychosociální konflikty, které se ve skupinách řeší, jsou zpracovávány často se silnou emocionální angažovaností ? dítě může své emoce vyjádřit, zažít jejich přijetí, reflektovat je a může je konfrontovat s dalšími členy skupiny. 

Při skupinové práci je nutno vytvořit bezpečné prostředí pro vyjadřování i rozšiřování emocionální škály účastníků, aby bylo možno tyto emocionální prožitky, včetně afektů časem upravovat, korigovat i verbalizovat - často sociálně přijatelnějším způsobem. 

Jednou z rolí terapeuta je facilitace problémového chování a projevů dětí ve skupině, s následným nácvikem nových, žádoucích vzorců.

 

Děti se učí v tomto procesu osvojovat nové strategie vyrovnávání se se stresem,nároky , učí se i otevřené komunikaci, zpětným vazbám včetně poskytování i přijímání pomoci od druhých a druhými. 

 

Nezbytnou podmínkou pro práci se skupinou ( a dětskou zvláště) je důkladná znalost skupinové dynamiky ? její utváření, vývoj, i znalost rolí členů skupin.

 

Dětskou skupinu velmi často provází skupina rodičovská ? výhodné pro všechny zúčastněné

nejen z časových důvodů jsou skupiny probíhající paralelně ? dětská s rodičovskou.

Nároky na terapeuty jsou ovšem vysoké ? skupinové dění je nutno vzájemně konzultovat a kooperovat na tématech, případně i technikách.

 

V kurzu jsou teoretické poznatky ilustrovány praktickými prožitky při vlastní práci ve skupině. Prakticky si tak frekventanti procvičí role ve skupině, prožijí i fáze vytváření skupiny.

 

 

Sebezkušenostně si osvojí poznatky o faktorech, které působí na chování a projevy dětské klientely, prožijí a mají možnost si zvědomit procesy, které probíhají jak u účastníků skupiny, tak na straně psychologa, který se skupinou pracuje. 

Zároveň jsou v kurzu zmiňovány i limity práce s dětskou skupinou, zdůrazňovány jsou etické principy a problémy, které je nutno mít na zřeteli.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (30.10.2019)

Pro zakončení předmětu je povinná docházka alespoň 70% a seminární práce. Její zadání bude upřesněno při prvním setkání.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK