|
|
|
||
Předmět seznámí studenty se základními podobami filosofického tázání (ontologie, gnoseologie, filosofie lidské existence a filosofie jazyka) v současnosti, s moderními filosofickými směry a s filosofií jakožto metodologií společenských věd. Objasní rozdílná východiska filosofie, mýtu, náboženství, umění a vědy v pojetí světa a člověka. V rámci ontologie budou řešeny bytné charakteristiky (bytí a jsoucí, pohyb, prostor a čas), v rámci gnoseologie potom především pravda a poznání, v rámci filosofie existence se tematizují existence a svoboda, osoba a individualita, já a ten druhý, vlastní a cizí; v rámci filosofie jazyka budou studenti seznámeni s analytickou i neanalytickou filosofií (jazyk jako nástroj, médium, struktura, jazyk a řeč, jazyk a myšlení). Kurz rozvíjí analytické a kritické formy myšlení, umění argumentace, respektu k odlišným názorům i schopnost kultivované polemiky. Uvádí k zamýšlení se nad vztahem ke světu jako celku, k přírodě, jejíž jsme součástí, ke společnosti a kultuře, které jsou půdou naší existence a nakonec k hlubšímu poznání sebe sama.
Poslední úprava: Pelcová Naděžda, doc. PhDr., CSc. (20.04.2021)
|
|
||
Studenti budou systematicky uvedeni do povahy moderního filosofického tázání. Filosofie je zde pojata jako specifický způsob porozumění celku světa, lidského poznání a úsilí po pravdě a nakonec sebe-porozumění lidské existenci v současném světě. Cílem je kultivovat u studentů schopnost tázajícího kritického myšlení a snahy po hlubším porozumění nejširším kontextům lidského světa, společnosti a dějin v rovině existenciální a ontologické. Poslední úprava: Pelcová Naděžda, doc. PhDr., CSc. (05.08.2019)
|
|
||
Časová zátěž vzhledem k počtu kreditů 36 hodin Přímá výuka 10 hodin Plnění průběžných úkolů: příprava na seminář - četba vybraných textů, interpretace, zpracování referátu 15 hodin Samostudium filosofických pramenů 20 hodin Příprava k ústní zkoušce Poslední úprava: Pelcová Naděžda, doc. PhDr., CSc. (29.09.2023)
|
|
||
Poslední úprava: Pelcová Naděžda, doc. PhDr., CSc. (20.04.2021)
|
|
||
Povinná literatura: BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Úvod do filosofického myšlení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. ISBN 978-80-7380-040-6. PETŘÍČEK, Miroslav. Úvod do (současné) filosofie: [11 improvizovaných přednášek]. Praha: Herrmann & synové, 1997. ISBN 80-238-1741-8. Doporučená literatura: BENYOVSZKY, Ladislav a kol. Filosofická propedeutika I. Praha: SOFIS, 1999. ISBN 80-902439-8-3. Pramenná literatura: BUBER, Martin. Já a Ty. Překlad Jiří Navrátil a Petr Babka. Vydání čtvrté, přepracované a doplněné, v Portále první. Praha: Portál, 2016. 126 stran. ISBN 978-80-262-1093-1. HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Úvod k dějinám filosofie. 1., autoriz. vyd. Praha: Rovnost, 1952. 67 s. Živé odkazy. Ř. 2; sv. 8. HEIDEGGER, Martin. O pravdě a Bytí = Vom Wesen der Wahrheit. Překlad Jiří Němec. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1993. 78 s. Váhy; sv. 10. ISBN 80-204-0416-3. KIERKEGAARD, Søren Aabye. Bázeň a chvění; Nemoc k smrti. Překlad Marie Mikulová Thulstrup. Vyd. 1. Praha: Svoboda-Libertas, 1993. 249 s. Filozofické dědictví. ISBN 80-205-0360-9. KIERKEGAARD, Søren Aabye. Současnost. Překlad Miloslav Žilina. Ve Votobii vyd. 1. [Olomouc]: Votobia, 1996. 107 s. Malá díla; sv. 60. ISBN 80-7198-089-7. LEVINAS, Emmanuel. Existence a ten, kdo existuje. 2., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2009. 85 s. Oikúmené; sv. 79. ISBN 978-80-7298-414-5. NIETZSCHE, Friedrich. Radostná věda. Překlad Věra Koubová. 3., přehlédnuté a opr. vyd. Praha: Aurora, 2001. 259 s. ISBN 80-7299-043-8. PATOČKA, Jan. Kacířské eseje o filosofii dějin. 3., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2007. 135 s. Oikúmené; sv. 136. ISBN 978-80-7298-275-2. SARTRE, Jean-Paul. Existencialismus je humanismus. Překlad Petr Horák. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004. 109 s. Krystal; sv. 4. ISBN 80-7021-661-1. WITTGENSTEIN, Ludwig. Filosofická zkoumání. Překlad Jiří Pechar. 2., upr. vyd. Praha: Filosofia, 1998. 294 s. Základní filosofické texty. ISBN 80-7007-103-6.
Poslední úprava: Pelcová Naděžda, doc. PhDr., CSc. (20.04.2021)
|
|
||
1. Co je filosofie? O povaze filosofického tázání. 2. Vztah filosofie, mýtu, náboženství a umění. 3. Vztah filosofie a vědy (specifičnost věd exaktních a společenských, postoj teoretický a přirozený). 4. Ontologická pojetí celku v moderním myšlení (bytí, svět, řád, ontologická diference) a bytné charakteristiky. 5. Čas a dějiny. Člověk v dějinách a ve společnosti. Svoboda a smysl dějin. 6. Pojetí lidské existence – autentické a neautentické bytí. 7. Filosofická reflexe krize (vůle k moci a přehodnocení všech hodnot, krize evropských věd, krize jako sebeztráta. 8. Gnoseologie – poznání a pravda, pravda a metoda, pravda a interpretace, kritéria pravdivosti. 9. Pojetí zkušenosti a transcendentálního subjektu ve fenomenologii. 10. Analytika lidského pobytu, její zastánci a kritici. Pobyt, existence, osoba a individualita, já a druhý, vlastní a cizí) 11. Jazykový obrat ve filosofii- analytická filosofie (jazyk jako nástroj komunikace). 12. Jazyk jako medium (v hermeneutice) a jako struktura (ve strukturalismu). Poslední úprava: Pelcová Naděžda, doc. PhDr., CSc. (20.04.2021)
|
|
||
Odkaz na kurz v Moodle: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=14394 Poslední úprava: Rybák David, doc. Mgr., Ph.D. (20.11.2022)
|
|
||
Předmět seznámí studenty se základními podobami filosofického tázání (ontologie, gnoseologie, filosofie lidské existence a filosofie jazyka) v současnosti, s moderními filosofickými směry a s filosofií jakožto metodologií společenských věd. Na základě absolvovoání je student/ka s to objasnit rozdílná východiska filosofie, mýtu, náboženství, umění a vědy v pojetí světa a člověka. Rozumí tomu, co znamená nepředmětný charakter filosofického myšlení. Rozumí filosofickým textům, dokáže je číst s porozuměním, dokáže je interpretovat, komparovat odlišné interpretace a o dané filosofické problematice hovořit s použitím logické argumentace. Zvládl základní filosofickou terminologii a adekvátně ji používá a to zejména s ohledem na její v historii lidského myšlení proměňující se významy. V rámci ontologie uplatňuje ontologickou diferenci mezi bytím a jsoucím, a zná rozdíl mezi exaktně vědním a filosofickým pojetím pohybu, prostoru a času. V rámci gnoseologie je s to odlišit rozdílné koncepce poznání a pravdy. Zná podoby moderního a postmoderního pojetí člověka, je s to tematizovat a promýšlet problém lidské existence a svobody, osoby a individuality já a ten druhý, vlastní a cizí. V rámci filosofie jazyka odlišuje metodologická východiska analytické i neanalytické filosofie (promýšlí a reflektuje možnosti, jež se otevírají při pojetí jazyka jako nástroje, jako média, jako struktury ad.). Kurz rozvíjí analytické a kritické formy myšlení, umění argumentace, respektu k odlišným názorům i schopnost kultivované polemiky. Uvádí k zamýšlení se nad vztahem ke světu jako celku, k přírodě, jejíž jsme součástí, ke společnosti a kultuře, které jsou půdou naší existence a nakonec k hlubšímu poznání sebe sama. Poslední úprava: Pelcová Naděžda, doc. PhDr., CSc. (12.09.2024)
|