Mezi základní otázky sociologie patří: Co je to společnost? Jak jí můžeme porozumět? Jaká je role jedince ve společnosti? Jakou hrají ve společnosti roli nerovnosti? Liší se současná společnost od jejích minulých forem? Co znamená pro svět globalizace? Kam lidská společenství směřují? A tak dál. Předmět Sociologie pro ZSV je zaměřen na úvod do vybraných otázek sociologie z hlediska sociologické teorie i sociologického výzkumu. Studující bude schopen po absolvování tohoto předmětu prakticky využívat tzv. sociologickou imaginaci (C. Wright Mills). Předmět se zabývá klasiky sociologického myšlení (É. Durkheim, K. Marx, M. Weber ad.) a seznamuje s klíčovými paradigmaty sociologie. Na základě tohoto přehledu se výuka následně zaměřuje na témata kultury, socializace, sociálního řádu, globalizace, sociální stratifikace, problematiku vztahu společnosti a přírody atp.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (12.04.2021)
Among the fundamental questions of sociology are: what is society? How can we understand it? What is the role of the individual in society? What role do inequalities play in society? Is contemporary society different from its past forms? What does globalization mean for the world? Where are human societies heading? And so on. The course Sociology for ESL focuses on an introduction to selected issues in sociology in terms of sociological theory and sociological research. After taking this course, the student can make practical use of the so-called sociological imagination (C. Wright Mills). The course examines the classics of sociological thought (É. Durkheim, K. Marx, M. Weber, etc.) and introduces the key paradigms of sociology. Based on this overview, the course focuses on culture, socialization, social order, globalization, social stratification, the relationship between society and nature, etc.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (30.01.2025)
Cíl předmětu
Seznámit studující se základními problémy a pojmy sociologie a s některými vybranými sociologickými tématy.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (12.04.2021)
Deskriptory
Příprava na výuku
Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky
15 minut
Doba očekávané přípravy na 1 cvičení
45 minut
Samostudium literatury (za semestr)
40 hodin
Práce se studijními materiály (za semestr)
0 hodin
Plnění průběžných úkolů (za semestr)
6 hodin
Plnění předmětu
Seminární práce
8 hodin
Příprava na zápočet
1 hodina
Příprava na zkoušku a zkouška
16 hodin
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (21.01.2022)
Podmínky zakončení předmětu
Atestace: zápočet a zkouška
Podmínky úspěšného zakončení předmětu:
A) zápočet
docházka a aktivní účast - max. 1 absence na seminářích (pokud nebude splněna, viz bod C níže);
prezentace referátu (připraveného ve skupině) k danému tématu (podle předepsané četby) o rozsahu maximálně 30 minut; podmínky:
představení autora/autorky a dobového kontextu četby,
shrnutí obsahu s důrazem na identifikaci hlavních myšlenek textu,
analýza autorovy/autorčiny argumentace,
kritické zhodnocení textu a jeho zasazení do současného kontextu.
odevzdání tří tzv. mini-esejů napsaných během výuky; základní charakteristiky:
studující ve třech z pěti seminářů napíší mini-esej (15 minut),
vyučující podrobně analyzují jednu náhodně vybranou mini-esej; možná hodnocení: dostatečná / nedostatečná,
v případě nedostatečného hodnocení studující musí napsat seminární práci podle bodu C níže.
B) zkouška
získání zápočtu (viz výše),
zkoušení, u kterého mají studující dvě možnosti (viz níže) podle vlastní preference:
absolvování písemného testu: otevřené otázky, kdy studující odpovídá na 3 otázky z 5 (první otázka v testu je povinná, přičemž z následujících čtyř otázek si studující vybírají dvě); obsah testu je založen na obsahu přednášek, povinné literatuře a probíraných textech na seminářích,
anebo absolvování ústního zkoušení: studující si vylosuje jednu otázku z otázek ve struktuře k SZZ (informace k otázkám viz e-learning); dostane 10 minut na přípravu (včetně možnosti napsat si poznámky) a následně proběhne ústní zkoušení.
Poznámka: studující se do 17. 4. 2026 rozhodne, kterou formu zkoušení preferuje; zároveň se ke stejnému datu závazně přihlásí v příslušné anketě v rámci e-learningu. Studující, kteří toto neučiní, budou automaticky přiřazeni k variantě písemného testu.
C) Pokud studující nesplní podmínku minimální účasti na semináři anebo jeho hodnocená mini-esej bude hodnocena jako nedostatečná, musí napsat písemnou práci splňující následující podmínky:
max. 5 NS textu – tj. 9000 znaků včetně mezer,
korektně používaný citační a poznámkový aparát s jednotným standardem odkazů na literaturu a na prameny a s odpovídajícím seznamem použité literatury a pramenů, studující při psaní písemné práce musí pracovat minimálně s jednou sociologickou monografií,
v práci musí být jasně formulovaná výzkumná otázka (či sada otázek),
téma práce je třeba předem osobně konzultovat s vyučujícím předmětu,
práce musí být odevzdána nejpozději do konce posledního týdne výuky v semestru, a to odesláním na e-mail garanta předmětu.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (28.01.2026)
Literatura
Povinná literatura Bauman, Zygmunt a May, Tim. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. Giddens, Anthony a Sutton, Philip W. (ed.). Sociologie. Praha: Argo, 2013, s. 23–194, 233–352, 395–436, 481–620, 757–852.
Studijní literatura Jarkovská, Lucie. Školní třída pod genderovou lupou. Sociologický časopis / Czech Sociological Review. 2009, roč. 45, č. 4, s. 727–752. Mareš, Petr. Od práce emancipující k práci mizející. Sociologický časopis / Czech Sociological Review. 2004, roč. 40, č. 1–2, s. 37–48. Mills, C. Wright. Sociologická imaginace. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, s. 7–30. Prokop, Daniel. Slepé skvrny: o chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti. Brno: Host, 2020, s. 23–90. Raudenská, Petra. Mezigenerační přenos kulturního kapitálu: sociální determinanty velikosti domácí knihovny. Sociologický časopis / Czech Sociological Review. 2024, roč. 60, č. 4, s. 355–380.
Doporučená literatura Berger, Peter L. Pozvání do sociologie: humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, 2017. Jandourek, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Portál, 2009. Keller, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012. Petrusek, Miloslav. Základy sociologie. Praha: Akademie veřejné správy, 2009.
Další literatura bude doporučena během výuky.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (28.01.2026)
Metody výuky
Přednášky a semináře. Na přednáškách jsou představeny základní problémy, pojmy a přístupy týkající se vybraných politologických témat. V seminářích probíhá diskuse nad tématy vztahujícími se k přednáškám. Diskuse většinou probíhá na základě textů, které jsou v předstihu k dispozici v SISu nebo jsou volně ke stažení. Ke čtení předepsané četby se doporučuje metoda SQ4R. Další informace viz v Moodle kurzu k předmětu.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (28.01.2026)
Sylabus
Úvod: představení předmětu.
Co je sociologie: sociologie jako věda o modernitě, vznik, vývoj a struktura, sociologické poznání a jednotlivé sociologické perspektivy: funkcionalistické, konfliktualistické a interpretativní paradigma
Základy sociologického výzkumu: základní přehled, kvantitativní a kvalitativní výzkumné strategie
Kultura, příroda a společnost: definice, vztah kultury a přírody a společnost, kulturní relativismus
Socializace, sociální řád a každodenní interakce: socializace, interakce a jedinec ve společnosti, hodnoty a normy
Sociální stratifikace: typy sociální stratifikace (kasty, stavy, třídy), současné výzkumy a aktuálnost sociální stratifikace
Práce, ekonomický život a moderní organizace: zemědělská revoluce, průmyslová revoluce, prekarizace práce, průmysl 4.0, byrokracie a mcdonaldizace společnosti
Vzdělávání: vzdělanost jako projev modernity, sociální, etnické, rasové a genderové nerovnosti ve vzdělávání, vzdělání a sociální reprodukce
Gender: pohlaví a gender, sexuální orientace, rodina, sexismus, genderové nerovnosti
Etnicita a rasa: přístupy k etnicitě, rasa a rasismus, racializace společnosti
Národy a nacionalismus: definice, modernizace, etnické kořeny a národ jako kulturní konstrukce
Globální změny a životní prostředí: globalizace a s ní spjaté procesy, environmentální otázky a problémy, ekologická udržitelnost a spravedlnost
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (28.01.2026)
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (28.01.2026)
Výsledky učení
V obecné rovině studující: - pracuje náležitě s odbornými zdroji (vybírá a třídí podle relevance a výukového záměru); - umí analyzovat obsah odborných zdrojů.
Studující konkrétně: - vymezí sociologii jako vědu o modernitě; - objasní vznik, vývoj a strukturu sociologického poznání; - vyjmenuje a popíše základy funkcionalistického, konfliktualistického a interpretativního paradigmatu; - definuje základní aspekty metodologie sociologického výzkumu; - vymezí vztah kultury, přírody a společnosti; - vyjmenuje a popíše základní aspekty a teorie socializace; - prokáže znalost základních aspektů sféry vzdělávání a její role ve společnosti; - definuje pojmy práce a ekonomického života ze sociologického pohledu; - vyjmenuje a popíše základní typy sociální stratifikace (tradiční a moderní společnosti); - definuje základní pojmy spojené s problematikou genderu; - vymezí rozdíl mezi pojmy etnicita a rasa a definuje koncept rasializované společnosti; - definuje pojem národa a vysvětlí roli nacionalismu při formování států a v současnosti; - prokáže znalost fenoménů spojených s globalizací (procesy, aktéři, problémy) a se vztahem mezi společností a životním prostředím.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (17.02.2025)
