Filosofie člověka - ONUZ12108
|
|
|
||
Filosofie o člověku uvádí studenty do problematiky základních paradigmat vymezení člověka v metafyzickém myšlení ? pojetí člověka jako animal rationale, imago Dei a ego cogito. Novověký člověk sobě rozumí jako biosociální bytosti, jako bytosti společenské, věřící, mravní, kulturní. Obsah určení: homo faber, homo ludens, homo educandus a homo educans, homo viator, ens amans. Novověké pojetí člověka jako bytosti rozumějící. Jak si můžeme porozumět jako lidé patřící k jiným kulturám, generacím, vycházejícím z jiné tradice? Setkání nebo střet diskurzů ? hermeneutická a strukturalistická řešení.
Poslední úprava: HAUSER/PEDF.CUNI.CZ (20.12.2011)
|
|
||
Pelcová, N.: Vzorce lidství. Filosofie o člověku a výchově. Praha, ISV 2001. Tresmontant, C.: Bible a antická tradice. Praha, Vyšehrad 1998. Freud, S.: Totem a tabu. Vtip. O člověku a kultuře. Lévi-Strauss, C.: Myšlení přírodních národů, Smutné tropy, Mýtus a význam, Rasa a dějiny. Foucault, M.: Dějiny šílenství. Praha 1993. Scheler, M.: Místo člověka v kosmu. Ordo amoris, O studu, Můj filosofický pohled na svět. Bergson, H.: Smích, Čas a svoboda. Fink, E.: Hra jako symbol světa. Oáza štěstí. Levinas, E.: Existence a ten, který existuje. Poslední úprava: HAUSER/PEDF.CUNI.CZ (20.12.2011)
|