PředmětyPředměty(verze: 962)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Pedagogická a školní psychologie - OKNZ1Q002A
Anglický název: Educational and School Psychology
Zajišťuje: Katedra psychologie (41-KPSY)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:10/0, Zk [HS]
Počet míst: 100 / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Způsob výuky: kombinovaný
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D.
Vyučující: Mgr. et Mgr. Olga Kučerová, Ph.D.
PhDr. Pavla Presslerová, Ph.D.
doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D.
Korekvizity : OKNZ1P001A
Záměnnost : OPNZ1Q002A
Je korekvizitou pro: OKNZ1P001A
Je záměnnost pro: OPNZ1Q002A
Anotace
Cílem předmětu je poskytnout základní poznatkovou základnu pro přípravu budoucích učitelů ve vztahu k psychologické propedeutice učitelské profese. Výkladová témata budou podpořena prací studentů na seminářích, ve kterých se bude pracovat se zadanými úkoly v rámci samostudia. Bude se jednat o úkoly k doporučené literatuře, dále k videonahrávkám situací ze školního prostředí, které mohou více dokumentovat dané téma a které podpoří dovednostní rovinu v oblasti teorie - prevence – diagnostiky – intervence.
Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (10.09.2021)
Deskriptory

Předmět má 4 kredity dle ECTS, celková časová zátěž studenta odpovídá 120 hodinám.

Přímá výuka - 2 setkání, celkem 10 hodin.

Příprava:

  • doplňující studium k přednáškám (doplňující prezentace a nahrávky v Moodle) 24 hodin celkem za semestr
  • příprava úkolů do Moodle - 24 hodin celkem za semestr (4 hodiny na každý úkol)

Studium odborné literatury: 24 hodin

Příprava na zkoušku: 38 hodin 

 

V případě distanční výuky bude studentům zaslána informace o výukovém prostředí (Zoom).

Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (14.09.2021)
Literatura

BENDL, S; KUCHARSKÁ, A. Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie. Praha: PedF UK 2008. 

HADJ MOUSSOVÁ, Z.; DUPLINSKÝ, J. a kol. Diagnostika. Pedagogicko-psychologické poradenství II. Praha: PedF UK, 2002.

HRABAL, V., PAVLELKOVÁ, I. Jaký jsem učitel. Praha, Portál 2010

MAREŠ, J. Pedagogická psychologie: Praha, Portál 2013

HADJ MOUSSOVÁ, Z. a kol. Intervence. Pedagogicko-psychologické poradenství III. Praha: PedF UK, 2003.

VALENTOVÁ, L. a kol. Školní poradenství I. Praha: PedF UK 2013. 

ŠTECH, S., ZAPLETALOVÁ, J. Úvod do školní psychologie. Praha: Portál, 2013. Část II - 5.1, 5.2, část III - 10-15.  

Nová legislativa - viz přednáška k poradenskému systému (úprava paragrafu 16, nové vyhláškyK poradenským službám ve školství)

 

Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (10.09.2021)
Sylabus

Témata v předmětu:

  1. Učitelství – profese učitele, profesní vývoj, náročné životní situace, syndrom vyhoření. Učení – individuální, autoregulace
  2. Motivace žáků: problémy, motivační trénink, autodiagnostik. Interakce žák – učitel, pojetí žáka, pojetí učitele, preferenční postoje
  3. Sociální skupiny - a) třída (sociální klima, diagnostika třídy, práce se třídní skupinou, odborné intervence), b) rodina (rodina z psychologického pohledu, formy komunikace a spolupráce učitel – rodina)
  4. Podpůrný poradenský systém, odborné kompetence pracovníků školního poradenského pracoviště, spolupráce učitele s pracovníky ŠPP. Společné vzdělávání – principy, formy, podpůrná opatření
  5. Školní úspěšnost/neúspěšnost u žáků staršího školního věku, intervence ve prospěch neúspěšných žáků
  6. Vývojové problémy v dospívání, identita, problémy a možnosti jejich řešení. Problémové chování, rizikové chování, prevence nespecifická i specifická. Poruchy chování.
Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (10.09.2021)
Podmínky zakončení předmětu

Podmínkou ke složení zkoušky je odevzdání samostatných dílčích prací (individuálních nebo skupinových) - 3 úkoly za pedagogickou psychologii, 3 úkoly za školní psychologii – do sdíleného prostředí Moodle, s následnou reflexí na seminářích.

Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (13.09.2021)
Studijní opory

Studijní opory na: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=12951 heslo bude sděleno na první přednášce.

Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (08.10.2023)
Výsledky učení

Kurz směřuje k tomu, aby studující dokázali v následujících tématech:

Školní třída jako sociální skupina

-        Vymezit pojem sociální skupina; rozlišit skupinovou strukturu a dynamiku; rozlišit typy sociálních skupin; vysvětlit důležitost nahlížení na školní třídu jako sociální skupinu.

-        Vymezit pojmy sociální a pedagogické klima; charakterizovat klima prostřednictvím vztahů k žákům, vztahů k vyučujícím a vztahů ke školním úkolům.

-        Rozlišit různé postupy zjišťování klimatu a kvality vztahů ve školní třídě; vyjmenovat základní techniky; popsat jeden konkrétní nástroj.

-        Vysvětlit podstatu sociometrie; interpretovat základní údaje ze sociometrických a klimatických dotazníků. 

-        Vymezit pojem šikana; odlišit jej od dalších blízkých pojmů; uvést základní informace o výskytu šikany v českých školách; charakterizovat postupy proti vzniku šikany ve škole; charakterizovat postupy při výskytu šikany ve škole.

-        Vymezit pojem respekt; charakterizovat projevy respektu k variabilitě a rozmanitosti ve školní třídě; uvést typy rozmanitosti ve školní třídě; zdůvodnit význam individualizace.

-        Vysvětlit význam skupinové koheze ve školní třídě; vyjmenovat alespoň tři různé zdroje pro její zvyšování. 

-        Popsat význam koheze a respektu k rozmanitosti pro školní učení, zvláště pro sestavování žákovských skupin pro skupinové úkoly.

Bezpečí a duševní zdraví

-        Vysvětlit význam bezpečí žáků pro školní učení; rozlišit fyzické, psychické a sociální bezpečí.

-        Vysvětlit důležitost přehlednosti a předvídatelnosti školního prostředí a aktivit pro žáky různého věku.

-        Vymezit pojmy zátěžové situace a žákovský stres; rozlišit eustres a distres; vysvětlit pozitivní a negativní dopady stresu na školní učení; charakterizovat reakce na stres a copingové strategie.

-        Vymezit zdraví a well-being; vyjmenovat možné zdroje a projevy ohrožení duševního zdraví u žáků; vysvětlit vztah mezi žákovskou identitou, sebeúctou a školním učením; charakterizovat růstové nastavení mysli.

Učitelský profesní rozvoj

-        Vysvětlit vztah mezi osobností a profesní rolí; vymezit pojem profesní identita; na příkladu charakterizovat osobnost učitele z hlediska osobnostních dispozic, rysů a schopností.  

-        Vymezit pojem autodiagnostika; vysvětlit význam sebepoznání pro profesní fungování; uvést oblasti autodiagnostiky; vyjmenovat příklady autodiagnostických technik.

-        Vymezit pojmy pracovní spokojenost, pracovní stres, zátěžová situace, copingové strategie a syndrom vyhoření; vysvětlit rizika syndromu vyhoření v učitelství; popsat individuální i systémové postupy na ochranu proti syndromu vyhoření.

-        Vymezit pojmy supervize, intervize a kolegiální sdílení; popsat rozdíly mezi nimi; vysvětlit jejich přínosy pro profesní rozvoj.

-        Charakterizovat učitelský sbor jako sociální skupinu; vysvětlit význam kolegiality k ostatním členům pedagogického sboru; vztáhnout zásady efektivní komunikace na kolegiální vztahy ve škole.

Rodina

-        Vymezit rodinu jako sociální skupinu.

-        Vyjmenovat funkce rodiny; vysvětlit význam rodiny pro vývoj osobnosti dítěte; porovnat různé rodinné modely a jejich specifika ve vztahu ke škole.

-        Porovnat funkce rodiny s funkcemi školy; rozlišit socializaci v rodině a ve škole.

-        Popsat význam socio-ekonomicko-kulturního zázemí rodiny pro školní učení; vymezit pojem socio-kulturní handicapy.

-        Charakterizovat vztahy mezi vyučujícími a rodiči žáků; popsat různé typy komunikace mezi vyučujícími a rodiči; vyjmenovat principy posilující efektivní komunikaci mezi vyučujícími a rodiči.

-        Vysvětlit vztah školní a mimoškolní sféry při kontaktu mezi žáky, vyučujícími a rodiči (včetně kontaktu ve fyzickém a virtuálním prostředí); aplikovat teoretický koncept konfliktů sociální rolí.

Proces učení

-        Charakterizovat učení jako kognitivní proces; vymezit pojem kognice; rozlišit učení a další kognitivní procesy.

-        Rozlišit různé typy myšlení; vztáhnout je ke školnímu učení; charakterizovat učení posilováním, pokusem-omylem, nápodobou a vhledem; charakterizovat řešení problémů; vymezit problémovou situaci; rozlišit povrchové a hluboké učení. 

-        Uvést individuální a sociální faktory, na kterých závisí efektivní učení; charakterizovat tzv. zónu nejbližšího vývoje a ukažte její vztah k plánování výuky.

-        Vymezit vztah učení a paměti; popsat křivku učení a zapomínání; vyvodit doporučení pro výuku.

-        Vymezit pojem učební styl a kognitivní styl; vyjmenovat druhy učebních stylů; popsat důsledky učebních stylů pro školní učení; uvést alespoň dva způsoby, jakými lze identifikovat učební styly žáků.

-        Vysvětlit význam předporozumění pro proces myšlení a učení; vymezit pojem prekoncept; ilustrovat na příkladu pozitivní a negativní důsledky prekonceptů pro školní učení.

-        Vymezit pojem metakognice; rozlišit úroveň znalostí a regulace; popsat vzájemný vztah mezi kognicí a metakognicí; uvést možné postupy rozvoje metakognice ve školní výuce; porovnat metakognici u různých věkových skupin.

-        Uvést alespoň dva psychologicky relevantní důvody, proč je důležité adekvátně pracovat s chybou v učení; vysvětlit význam práce s chybou pro podporu růstového nastavení mysli žáků.

Motivace ve škole

-        Zařadit motivaci do struktury a procesů osobnosti; vysvětlit podstatu alespoň tří teorií pomáhajících porozumět motivaci žákyň a žáků k učení

-        Vyjmenovat základní druhy motivace; rozlišit vnější a vnitřní motivaci; rozlišit poznávací a sociální motivaci; ilustrovat na příkladech projevy a funkce jednotlivých typů motivace.

-        Charakterizovat výkonovou motivaci a její jednotlivé typy; popsat projevy žáků s odlišnými typy výkonové motivace a možné učitelské postupy.

-        Vymezit self-efficacy (osobní vnímanou zdatnost) a její roli ve školním učení; vysvětlit vztah mezi školním učením a žákovskou identitou, žákovskou rolí, sebeúctou a spokojeností.   

-        Charakterizovat žákovské postoje ke škole (obliba a spokojenost); uvést základní údaje o postojích českých žáků ke školní výuce.

-        Vymezit pojem nuda ve škole; rozlišit různé zdroje a projevy nudy; porovnat zábavu a zaujetí; vysvětlit význam aktivního zapojení do výuky; vymezit pojem produktivní angažovanost.

-        Vysvětlit význam emocí pro školní učení; rozlišit různé typy emocí, jejich zdroje a projevy; popsat možnosti ovlivňování emocí ve škole, včetně autoregulace.

Učitelská přesvědčení a postoje

-        Vymezit pojem subjektivní učitelská teorie; porovnat je s dalšími blízkými pojmy; vysvětlit význam subjektivních učitelských teorií pro profesní identitu a výkon.

-        Aplikovat efekt prvního dojmu, efekt centrálních rysů, kauzální atribuce příčin, implicitní teorii osobnosti a další fenomény sociálního poznávání na utváření představ ve vztahu učitel-žák.

-        Vymezit pojem stereotyp a předsudek; porovnat je s hodnotovou orientací a postoji; popsat jejich vliv ve vztahu učitel-žák; vyjmenovat rizika uplatňování stereotypů a předsudků ve školní výuce.

-        Vymezit pojem sebesplňující proroctví a pojem nálepkování; popsat rizika v utváření učitelských představ o žácích; vyjmenovat zdroje zvyšující přesnost učitelských představ o žácích; uvést alespoň dvě diagnostické či autodiagnostické techniky pro zjišťování učitelských představ o žácích.

-        Charakterizovat socio-kulturní handicapy; rámcově představit teoretická východiska a možnosti snižování socio-kulturních handicapů; uvést podstatu sociokulturních přístupů k učení; vysvětlit techniku lešení (scaffolding); stručně charakterizovat jejich teoretická východiska v přístupech L. Vygotského, J. Brunera či dalších.

Pedagogická komunikace

-        Charakterizovat pedagogickou komunikaci; rozlišit na konkrétním příkladu prvky komunikačního aktu, komunikační překážky, vztah verbální a neverbální komunikace; popsat význam autenticity a význam pravidel v pedagogické komunikaci.

-        Aplikovat zásady efektivní komunikace na pedagogickou komunikaci; charakterizovat respektující komunikaci; vyjmenovat hlavní rizika a možnosti jejich překonání v komunikaci učitel-žák, učitel-rodič, učitel-učitel a učitel-vedení.

-        Vymezit pojem didaktický kontrakt; ilustrovat jeho důsledky na konkrétním příkladu.

-        Vysvětlit význam zpětné vazby a hodnocení žákovských výkonů; porovnat vliv používání pozitivního a negativního hodnocení na individuální a sociální aspekty školního učení. 

Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (10.10.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK