|
|
|
||
|
Cílem předmětu je poskytnout základní poznatkovou základnu pro přípravu budoucích učitelů ve vztahu k psychologické propedeutice učitelské profese. Výkladová témata budou podpořena prací studentů na seminářích, ve kterých se bude pracovat se zadanými úkoly v rámci samostudia. Bude se jednat o úkoly k doporučené literatuře, dále k videonahrávkám situací ze školního prostředí, které mohou více dokumentovat dané téma a které podpoří dovednostní rovinu v oblasti teorie - prevence – diagnostiky – intervence. Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (10.09.2021)
|
|
||
|
Předmět má 4 kredity dle ECTS, celková časová zátěž studenta odpovídá 120 hodinám. Přímá výuka - 2 setkání, celkem 10 hodin. Příprava:
Studium odborné literatury: 24 hodin Příprava na zkoušku: 38 hodin
V případě distanční výuky bude studentům zaslána informace o výukovém prostředí (Zoom). Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (14.09.2021)
|
|
||
|
BENDL, S; KUCHARSKÁ, A. Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie. Praha: PedF UK 2008. HADJ MOUSSOVÁ, Z.; DUPLINSKÝ, J. a kol. Diagnostika. Pedagogicko-psychologické poradenství II. Praha: PedF UK, 2002. HRABAL, V., PAVLELKOVÁ, I. Jaký jsem učitel. Praha, Portál 2010 MAREŠ, J. Pedagogická psychologie: Praha, Portál 2013 HADJ MOUSSOVÁ, Z. a kol. Intervence. Pedagogicko-psychologické poradenství III. Praha: PedF UK, 2003. VALENTOVÁ, L. a kol. Školní poradenství I. Praha: PedF UK 2013. ŠTECH, S., ZAPLETALOVÁ, J. Úvod do školní psychologie. Praha: Portál, 2013. Část II - 5.1, 5.2, část III - 10-15. Nová legislativa - viz přednáška k poradenskému systému (úprava paragrafu 16, nové vyhláškyK poradenským službám ve školství)
Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (10.09.2021)
|
|
||
|
Témata v předmětu:
Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (10.09.2021)
|
|
||
|
Podmínkou ke složení zkoušky je odevzdání samostatných dílčích prací (individuálních nebo skupinových) - 3 úkoly za pedagogickou psychologii, 3 úkoly za školní psychologii – do sdíleného prostředí Moodle, s následnou reflexí na seminářích. Poslední úprava: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (13.09.2021)
|
|
||
|
Studijní opory na: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=12951 heslo bude sděleno na první přednášce. Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (08.10.2023)
|
|
||
|
Kurz směřuje k tomu, aby studující dokázali v následujících tématech: Školní třída jako sociální skupina - Vymezit pojem sociální skupina; rozlišit skupinovou strukturu a dynamiku; rozlišit typy sociálních skupin; vysvětlit důležitost nahlížení na školní třídu jako sociální skupinu. - Vymezit pojmy sociální a pedagogické klima; charakterizovat klima prostřednictvím vztahů k žákům, vztahů k vyučujícím a vztahů ke školním úkolům. - Rozlišit různé postupy zjišťování klimatu a kvality vztahů ve školní třídě; vyjmenovat základní techniky; popsat jeden konkrétní nástroj. - Vysvětlit podstatu sociometrie; interpretovat základní údaje ze sociometrických a klimatických dotazníků. - Vymezit pojem šikana; odlišit jej od dalších blízkých pojmů; uvést základní informace o výskytu šikany v českých školách; charakterizovat postupy proti vzniku šikany ve škole; charakterizovat postupy při výskytu šikany ve škole. - Vymezit pojem respekt; charakterizovat projevy respektu k variabilitě a rozmanitosti ve školní třídě; uvést typy rozmanitosti ve školní třídě; zdůvodnit význam individualizace. - Vysvětlit význam skupinové koheze ve školní třídě; vyjmenovat alespoň tři různé zdroje pro její zvyšování. - Popsat význam koheze a respektu k rozmanitosti pro školní učení, zvláště pro sestavování žákovských skupin pro skupinové úkoly. Bezpečí a duševní zdraví - Vysvětlit význam bezpečí žáků pro školní učení; rozlišit fyzické, psychické a sociální bezpečí. - Vysvětlit důležitost přehlednosti a předvídatelnosti školního prostředí a aktivit pro žáky různého věku. - Vymezit pojmy zátěžové situace a žákovský stres; rozlišit eustres a distres; vysvětlit pozitivní a negativní dopady stresu na školní učení; charakterizovat reakce na stres a copingové strategie. - Vymezit zdraví a well-being; vyjmenovat možné zdroje a projevy ohrožení duševního zdraví u žáků; vysvětlit vztah mezi žákovskou identitou, sebeúctou a školním učením; charakterizovat růstové nastavení mysli. Učitelský profesní rozvoj - Vysvětlit vztah mezi osobností a profesní rolí; vymezit pojem profesní identita; na příkladu charakterizovat osobnost učitele z hlediska osobnostních dispozic, rysů a schopností. - Vymezit pojem autodiagnostika; vysvětlit význam sebepoznání pro profesní fungování; uvést oblasti autodiagnostiky; vyjmenovat příklady autodiagnostických technik. - Vymezit pojmy pracovní spokojenost, pracovní stres, zátěžová situace, copingové strategie a syndrom vyhoření; vysvětlit rizika syndromu vyhoření v učitelství; popsat individuální i systémové postupy na ochranu proti syndromu vyhoření. - Vymezit pojmy supervize, intervize a kolegiální sdílení; popsat rozdíly mezi nimi; vysvětlit jejich přínosy pro profesní rozvoj. - Charakterizovat učitelský sbor jako sociální skupinu; vysvětlit význam kolegiality k ostatním členům pedagogického sboru; vztáhnout zásady efektivní komunikace na kolegiální vztahy ve škole. Rodina - Vymezit rodinu jako sociální skupinu. - Vyjmenovat funkce rodiny; vysvětlit význam rodiny pro vývoj osobnosti dítěte; porovnat různé rodinné modely a jejich specifika ve vztahu ke škole. - Porovnat funkce rodiny s funkcemi školy; rozlišit socializaci v rodině a ve škole. - Popsat význam socio-ekonomicko-kulturního zázemí rodiny pro školní učení; vymezit pojem socio-kulturní handicapy. - Charakterizovat vztahy mezi vyučujícími a rodiči žáků; popsat různé typy komunikace mezi vyučujícími a rodiči; vyjmenovat principy posilující efektivní komunikaci mezi vyučujícími a rodiči. - Vysvětlit vztah školní a mimoškolní sféry při kontaktu mezi žáky, vyučujícími a rodiči (včetně kontaktu ve fyzickém a virtuálním prostředí); aplikovat teoretický koncept konfliktů sociální rolí. Proces učení - Charakterizovat učení jako kognitivní proces; vymezit pojem kognice; rozlišit učení a další kognitivní procesy. - Rozlišit různé typy myšlení; vztáhnout je ke školnímu učení; charakterizovat učení posilováním, pokusem-omylem, nápodobou a vhledem; charakterizovat řešení problémů; vymezit problémovou situaci; rozlišit povrchové a hluboké učení. - Uvést individuální a sociální faktory, na kterých závisí efektivní učení; charakterizovat tzv. zónu nejbližšího vývoje a ukažte její vztah k plánování výuky. - Vymezit vztah učení a paměti; popsat křivku učení a zapomínání; vyvodit doporučení pro výuku. - Vymezit pojem učební styl a kognitivní styl; vyjmenovat druhy učebních stylů; popsat důsledky učebních stylů pro školní učení; uvést alespoň dva způsoby, jakými lze identifikovat učební styly žáků. - Vysvětlit význam předporozumění pro proces myšlení a učení; vymezit pojem prekoncept; ilustrovat na příkladu pozitivní a negativní důsledky prekonceptů pro školní učení. - Vymezit pojem metakognice; rozlišit úroveň znalostí a regulace; popsat vzájemný vztah mezi kognicí a metakognicí; uvést možné postupy rozvoje metakognice ve školní výuce; porovnat metakognici u různých věkových skupin. - Uvést alespoň dva psychologicky relevantní důvody, proč je důležité adekvátně pracovat s chybou v učení; vysvětlit význam práce s chybou pro podporu růstového nastavení mysli žáků. Motivace ve škole - Zařadit motivaci do struktury a procesů osobnosti; vysvětlit podstatu alespoň tří teorií pomáhajících porozumět motivaci žákyň a žáků k učení - Vyjmenovat základní druhy motivace; rozlišit vnější a vnitřní motivaci; rozlišit poznávací a sociální motivaci; ilustrovat na příkladech projevy a funkce jednotlivých typů motivace. - Charakterizovat výkonovou motivaci a její jednotlivé typy; popsat projevy žáků s odlišnými typy výkonové motivace a možné učitelské postupy. - Vymezit self-efficacy (osobní vnímanou zdatnost) a její roli ve školním učení; vysvětlit vztah mezi školním učením a žákovskou identitou, žákovskou rolí, sebeúctou a spokojeností. - Charakterizovat žákovské postoje ke škole (obliba a spokojenost); uvést základní údaje o postojích českých žáků ke školní výuce. - Vymezit pojem nuda ve škole; rozlišit různé zdroje a projevy nudy; porovnat zábavu a zaujetí; vysvětlit význam aktivního zapojení do výuky; vymezit pojem produktivní angažovanost. - Vysvětlit význam emocí pro školní učení; rozlišit různé typy emocí, jejich zdroje a projevy; popsat možnosti ovlivňování emocí ve škole, včetně autoregulace. Učitelská přesvědčení a postoje - Vymezit pojem subjektivní učitelská teorie; porovnat je s dalšími blízkými pojmy; vysvětlit význam subjektivních učitelských teorií pro profesní identitu a výkon. - Aplikovat efekt prvního dojmu, efekt centrálních rysů, kauzální atribuce příčin, implicitní teorii osobnosti a další fenomény sociálního poznávání na utváření představ ve vztahu učitel-žák. - Vymezit pojem stereotyp a předsudek; porovnat je s hodnotovou orientací a postoji; popsat jejich vliv ve vztahu učitel-žák; vyjmenovat rizika uplatňování stereotypů a předsudků ve školní výuce. - Vymezit pojem sebesplňující proroctví a pojem nálepkování; popsat rizika v utváření učitelských představ o žácích; vyjmenovat zdroje zvyšující přesnost učitelských představ o žácích; uvést alespoň dvě diagnostické či autodiagnostické techniky pro zjišťování učitelských představ o žácích. - Charakterizovat socio-kulturní handicapy; rámcově představit teoretická východiska a možnosti snižování socio-kulturních handicapů; uvést podstatu sociokulturních přístupů k učení; vysvětlit techniku lešení (scaffolding); stručně charakterizovat jejich teoretická východiska v přístupech L. Vygotského, J. Brunera či dalších. Pedagogická komunikace - Charakterizovat pedagogickou komunikaci; rozlišit na konkrétním příkladu prvky komunikačního aktu, komunikační překážky, vztah verbální a neverbální komunikace; popsat význam autenticity a význam pravidel v pedagogické komunikaci. - Aplikovat zásady efektivní komunikace na pedagogickou komunikaci; charakterizovat respektující komunikaci; vyjmenovat hlavní rizika a možnosti jejich překonání v komunikaci učitel-žák, učitel-rodič, učitel-učitel a učitel-vedení. - Vymezit pojem didaktický kontrakt; ilustrovat jeho důsledky na konkrétním příkladu. - Vysvětlit význam zpětné vazby a hodnocení žákovských výkonů; porovnat vliv používání pozitivního a negativního hodnocení na individuální a sociální aspekty školního učení. Poslední úprava: Smetáčková Irena, doc. PhDr., Ph.D. (10.10.2024)
|