|
|
|
||
|
Jednosemestrální kurz vytváří elementární teoretické a terminologické předpoklady (1) pro porozumění krásné literatuře v její estetické specifičnosti a žánrové škále a (2) pro samostatnou didaktickou interpretaci uměleckého textu v rámci potřeb literární výchovy základních škol. Snaží se odbourat přežívající středoškolské stereotypy a objevovat literaturu jako stimulativní prostor fantazie a myšlení. Stěžejními tématy jsou estetická zkušenost, funkce literatury, autor a čtenář, výstavba literárního díla, obraznost, verš, příběh a vyprávění, literární druhy a vybrané žánry. Těžiště semináře je v kultivaci čtenářství a v inspirativní analýze literárního textu se zřetelem k objektu a způsobu ztvárnění i možnostem využití v rámci literární výchovy. Výuka je vedena konstruktivisticky, studenti jsou aktivně zapojeni - všichni se učí přiblížit svůj estetický zážitek, vnímat a ocenit použité výrazové prostředky (mnohoznačná místa, konflikt, pojetí postav, autorův vztah ke světu), pochopit smysl sdělení, formulovat vhodným způsobem otázky, vystihnout celkový ráz literárního díla.
Poslední úprava: Neumann Lukáš, Mgr., Ph.D. (26.09.2022)
|
|
||
|
Student rozumí a umí v praxi (analýza, interpretace textu) užívat elementární teoretické a terminologické pojmosloví, rozumí funkci jednotlivých prvků v rámci výstavby textu, čímž se upevňují předpoklady pro samostatnou didaktickou interpretaci uměleckého textu v rámci potřeb literární výchovy základních škol. Dalším cílem je kultivace schopnosti porozumění a analýzy literárního textu, dále též přiblížení a umožnění studentům vyjádřit estetický zážitek z textu a ocenit použité výrazové prostředky. V neposlední řadě student dokáže formulovat vhodným způsobem otázky na textem. Dílčí cíle se týkají pak porozumění kategorizaci a funkci lit. druhů a žánrů, horizontálnímu a vertikálnímu členění literatury. Poslední úprava: Neumann Lukáš, Mgr., Ph.D. (01.10.2024)
|
|
||
|
Vyčíslení studijní zátěže: 8 hod. přímá výuka 5 hod. příprava na seminář 15 hod. samostudium studijních materiálů 15 hod. příprava na zkoušku Celkem 43 hodin Poslední úprava: Neumann Lukáš, Mgr., Ph.D. (26.09.2022)
|
|
||
|
Základní: Peterka J., Teorie literatury pro učitele, Mercury Music & Entertainment, 2007 Hník, O. Didaktika literatury: výzvy oboru: od textů umělecké povahy k didaktice estetickovýchovného oboru. Druhé vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2021. ISBN 978-80-246-4959-7. Segi Lukavská, J. (ed.), Dítěti vstříc / Teorie literatury pro děti a mládež, Host 2018 Wolfová, M., Čtenáři, vrať se: mozek a čtení v digitálním světě, Host 2020 Doplňující: Průvodce literárním dílem : výkladový slovník základních pojmů literární teorie Lederbuchová, Ladislava, 1949-
Čeňková, Jana, 1957- 2006
Didaktika čtení a primární literární výchovy Toman, Jaroslav, 1941-; Jihočeská univerzita. Katedra českého jazyka a literatury 2007
Interpretace uměleckého textu v literární výchově na základní škole Gejgušová, Ivana, 1955-; Ostravská univerzita. Pedagogická fakulta 2009
Kožmín, Zdeněk, 1925-2007; Masarykova univerzita. Filozofická fakulta 1997
Tvořivá hra jako cesta k pochopení literárního díla Beránková, Eva 2002
Metodická příručka k čítankám pro 2. a 3. ročník základní školy Čeňková, Jana, 1957- 2012
Hník, O.: Hravá interpretace v hodinách čtení a literární výchovy, H a H, 2007. Martinková V., Teorie literatury netradičně, Trizonia 1995 Brukner J./Filip J., Poetický slovník, MF 1997 Lederbuchová L., Didaktická interpretace literárního textu, ZČU Plzeň 1995,1997 Toman J., Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury, Jihoč. univerzita Čes- Budějovice 1992 Čeňková, J.: Jestlipak víte, kdo je lyrik?; Karolinum 2022
Poslední úprava: Neumann Lukáš, Mgr., Ph.D. (01.10.2024)
|
|
||
|
Následující dílčí části předmětu/kurzu budou rozděleny do dvojice seminářů během zimního semestru 2022/23: - struktura jednotlivých seminářů: rozdělení na práci s básnickým a prozaickým textem; po každém semináři shrnutí, co je podstatné;
Příklady otázek nad textem: Čím se liší odborný text od krásné literatury (= literární slovesnosti)? Funkce krásné literatury (Která funkce se v ukázce nejvýrazněji projevuje?) --- Pro koho je text určen? Kdo je modelovým čtenářem? Čtenář faktický (osobní / reálný /fyzický / empirický) a čtenář modelový (implicitní / implikovaný / předpokládaný / potencionální) — Téma a motiv Tituly (př. Určete druh titulu a uveďte, jaká jsou naše očekávání o literárním díle na základě titulu) Intertextovost (Označte, kde se v textu objevuje intertextovost a o jaký typ vztahu mezi pretextem a posttexttem se jedná – stvrzující x polemický; navazování záměrné x nezáměrné; deklarované x skryté; vážné x komické). ---- Literární druhy a žánry Obsahuje text příběh? K jakému literární druhu text patří? (rozlišovat mezi příběhem a dějovou situací – typu – Velbloud je bloud jenž bloudí/tam, kde je nouze o jabloně) – NEOBSAHUJE PŘÍBĚH, je to jen dějová situace Čím se liší poezie od prózy? Lyrika od epiky? Jedná se o typickou lyriku, nebo spíše atypickou lyriku (př. říkanka)? Jaká jsou specifika literatury pro děti a mládež? Folklorní versus autorská pohádka (Která z pohádek je folklorní / autorská; uveďte příklad folklorní / autorské pohádky) --- Poezie, lyrika, versologie Je text citově zabarvený nebo neutrální? / Jakou náladu, jaké emoce vyjadřuje? Jakým dojmem působí na čtenáře a proč? Kdo k nám promlouvá? Prozrazuje se básník/pisatel z textu? Je text jazykově konvenční či invenční? Proč? Čím? (možná Vám pomůže: nápadná hlásková instrumentace, aktualizovaný jazyk; využití anafory, epifory, apostrofy, eufonie, kakafonie, zvukomalba, poetismy; neologismy – loučenec s loučenkou, obrazný jazyk, …). Jazyk literárního díla. Jazykové prostředky (grafické ztvárnění, jak např. interpunkční znaménka podtrhují expresivitu; fonologická rovina – eufonie, kakofonie, onomatopoie, paronomázie, aliterace, slovní hříčky, intonace jděte po funkcích daných literárních prostředků; lexikální rovina – poetismy, neologismy; obrazná vyjádření; syntaktická rovina – délky vět, figury spíše okrajově – spíše abyste si všímali všech nápadností a sledovali jejich účel); aktualizace jazyka Kde se v básni nachází přesah – jak je zde použit, čemu slouží? Obrazná vyjádření / metafora – podtrhněte a zdůvodněte, jakou mají v textu funkci – týká se užití i v próze; kde jsou metafory nejvýraznější? Používá autor obrazná vyjádření na konvencionalizovaná (zaběhlá), nebo nekonvencionalizovaná (originální)? Hlavní metrické systémy sylabotónického verše a rýmy (Doplňte do básně vhodné rýmy – tj. hledejte zákonitosti v rýmech; podtrhněte originální rýmové dvojice; estetický účinek rýmu), který rým je nejsnáze zapamatovatelný, který je nejméně originální a proč; gramatický x štěpný rým a jejich (ne)nekonvenčnost); volný verš Kompozice. Členění a spojování textu. K čemu je dobré si toho všímat? Genologický aspekt kompozice; Kompoziční kategorie. Jak je báseň vystavěna kompozičně? Porovnejte kompozici dvou básní (symetrie/asymetrie; celistvost x členitost; opakování, variace, kontrast, gradace) – kompozice v próze - viz jazyk - včetně horizontálního a vertikálního členění – v jazyce, stylistice. --- Naratologie Kdo příběh vypráví? Vypravěč – př. nastylizujte začátek prózy s dětským hrdinou osobním vypravěčem; určete, kde vypravěč stojí, co vše ví a zná; zda je spolehlivý či nespolehlivý apod. Literární postava. Charakterizujte literární postavu (hlavní, vedlejší, epizodní; kladná, záporná, neutrální; přirozená, nadpřirozená, fantastická, antropomorfizovaná; konstantní / vývojová; fiktivní / historická; okrajově plošná versus plastická) Jak je postava charakterizována: · JMÉNO: Jak se postava jmenuje? Co to o ní říká? · VZHLED: Jak postava vypadá? · POPIS PROSTŘEDÍ: Popis toho, co postavu obklopuje a skrze co ji můžeme lépe poznat · VLASTNOSTI PODLE JEDNÁNÍ: Jaká je postava, když se takto chová? · PROMLUVA: Jaká je postava podle toho, co o sobě říká? / Jaká je postava podle toho, co o ní někdo říká? Čas. Tempo vyprávění (Přepište krátký text tak, aby se děj vyprávění zrychlil /zpomalil. Co vše jste pro to museli udělat?) Pořádek vyprávění: V jakém sledu se vypráví? Chronologické, retrospektivní, anticipace; paralelní události. Topologie. Překračování hranic, symbolika prostoru, dobrodružství vs idyla; popis prostoru subjektivní versus objektivní --- Typ komiky – jazykový / situační / parodijní (př. Na které komice je vystavěna tato ukázka – proč se jí smějeme?) Nonsens (poznat nonsensovou poezii i prózu a zdůvodnit, jak se nonsens projevuje) Poslední úprava: Neumann Lukáš, Mgr., Ph.D. (01.10.2024)
|
|
||
|
Bude-li to možné, zkouška proběhne formou ústního kolokvia s následující strukturou: - Rozhovor nad odbornou, literárněteoretickou, otázkou (10 b.) - vychází z nastudované doporučené literatury - Rozhovor nad uměleckým textem (buď budou zveřejněny předem nebo dle vlastního výběru) Obsahem zkoušky je Teorie literatury pro učitele (J. Peterka), doporučené sekundární texty a učivo/texty, probírané na seminářích (viz sylabus). Počet možností absolvování zkoušky: 3. Poslední úprava: Neumann Lukáš, Mgr., Ph.D. (01.10.2024)
|
|
||
|
Student na konkrétním textu prokáže schopnost poučené a kultivované analýzy a interpretace, tj. interpretuje text a označí klíčové umělecké prostředky s přihlédnutím k jejich funkci. Student poučeně diskutuje o základních literárněteoretických otázkách, dokáže si nad textem pokládat smysluplné otázky vedoucí jej a žáky k reflexi estetického prožitku. Poslední úprava: Neumann Lukáš, Mgr., Ph.D. (01.10.2024)
|