PředmětyPředměty(verze: 964)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Klinická psychologie - úvod - OBPS13096
Anglický název: Introduction to Clinical Psychology
Zajišťuje: Katedra psychologie (41-KPSY)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2015
Semestr: letní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Vysvětlení: Rok4
Staré označení: ÚVKP
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: PhDr. Petr Goldmann
Mgr. Radovan Hrubý
Kategorizace předmětu: Psychologie > Klinická psychologie
Prerekvizity : OBPS13002
Záměnnost : OBPS13118, OBPS13596
Je prerekvizitou pro: OBPS13099
Je záměnnost pro: OBPS13596, OPBP1Q118A, OBPS13118
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Studenti se seznámí se základy klinické psychologie jako aplikace psychologických věd. S ohledem na historický vývoj oboru bude kladen důraz na současné pojetí klinické psychologie a profese klinického psychologa v systému zdravotní a sociální péče naší společnosti. Obsahem kurzu je seznámení s podmínkami práce klinického psychologa, aktuální situací v systému dalšího vzdělávání, nároky na interdiciplinaritu v přístupu. Dále se stručně studenti seznámí s psychologickými aspekty poruch vývoje především v dětském a dorostovém věku. Probrána bude i souvislost se systémy péče obklopujícími dítě v jeho vývoji a se základními faktory ovlivňujícími vývoj jedince. V průběhu kurzu budou vymezeny také možnosti a limity klinické psychodiagnostiky. Zařazen je nástin problematiky náprav, terapií i prevencí poruch psychického vývoje. V neposlední řadě jsou objasňovány etické nároky a požadavky v této oblasti. Odborná literatura: BAŠTECKÁ, B.; GOLDMANN, P. Základy klinické psychologie. Praha: Portál, 2001. HORT, V.; HRDLIČKA, M.; KOCOURKOVÁ, J. Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál, 2000. JANÍK, A.; DUŠEK, K. Diagnostika duševních poruch. Praha: Avicenum, 1994. JONESOVÁ, E. Terapie rodinných systémů. Hradec Králové: Konfrontace, 1996. KRATOCHVÍL, S. Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Praha: Portál, 2002. Mezinárodní klasifikace nemocí 10.revize. Praha: Psychiatr.centrum, Zprávy č. 102, 1992. ŘÍČAN, P.; KREJČÍŘOVÁ, D. a kol. Dětská klinická psychologie. Praha: Grada, 1997. SCHMIDBAUER, W. Psychická úskalí pomáhajících profesí. Praha: Portál, 2000. SVOBODA, M. (ed.).; KREJČÍŘOVÁ, D.; VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 1999.
Poslední úprava: Bittnerová Dana, PhDr., CSc. (10.05.2007)
Cíl předmětu

Cílem kurzu je seznámení se základními specifiky a obsahy klinické psychologie.

Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (11.05.2009)
Literatura

Baštecká,B.,Goldmann,P.: Základy klinické psychologie. Portál, Praha, 2001

Hort,V.-Hrdlička,M.-Kocourková,J.: Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha, Portál,2000

Janík,A., Dušek,K.: Diagnostika duševních poruch. Avicenum, Praha,1994

Jonesová,E.: Terapie rodinných systémů. Hradec Králové, Konfrontace, 1996

Kratochvíl,S.: Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Praha, Portál,2002

Mezinárodní klasifikace nemocí 10.revize Praha, Psychiatr.centrum: Zprávy č.102,1992

Říčan,P.-Krejčířová,D. a kol.: Dětská klinická psychologie. 3.vydání Praha,Grada,1997

Schmidbauer,W.: Psychická úskalí pomáhajících profesí. Praha, Portál,2000

Svoboda,M.(ed.)-Krejčířová,D.-Vágnerová,M.: Psychodiagnostika dětí a dospívajících.

Praha, Portál, 1999

Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (11.05.2009)
Sylabus

V průběhu kurzu jsou studenti seznámeni s vymezením klinické psychologie jako aplikace psychologických věd.

S ohledem na historický vývoj oboru je kladen důraz na současné pojetí klinické psychologie a profese klinického psychologa v systému zdravotní a sociální péče v naší společnosti, na koncepci oboru.

S tím souvisí i seznámení s podmínkami práce klinického psychologa, aktuálními podmínkami získání možnosti pracovat v tomto oboru ( speciální průprava pro výkon práce ve zdravotnictví), systémem dalšího vzdělávání.

Zdůrazňovány jsou nároky na interdisciplinární spolupráci v přístupu a systému klinické praxe jako součásti komplexní péče.

Obsahem profesionální činnosti klinického psychologa je :

  • psychodiagnostika ( podle indikací- se specifiky psychodiagnostiky dětí, mladistvých, dospělých či rodin ) a její součásti ? anamnestické údaje, klinické pozorování, rozhovor, baterie testových technik, standardizované metody,
  • klinické poradenství ( často v oblasti konfliktů vztahů,
  • psychoterapie ( jednorázová intervence, krátkodobá, déledobá a dlouhodobá, individuální či párová, nebo skupinová,
  • výzkum ( zpravidla podle specifik pracovišť

Blok etických nároků a požadavků objasňuje v současnosti platné a uznávané etické kodexy ? především Metakodex etiky EFPA, který je podkladem a návrhem pro etické kodexy národních psychologických společností.

Deklaruje nejdůležitější a obecně uznávaná pravidla psychologické práce, shrnuje je v základních 4 etických principech :

1) respekt pro lidská práva a důstojnost

2) kompetence

3) odpovědnost

4) integrita

Etický kodex Českomoravské psychologické společnosti je obdobně specifikován do bodů respektujících Metakodex ? jako soubor pravidel pro profesní psychologickou činnost s ohledem na zdraví a blaho klientů. V jednotlivých částech je vyjádřena :

  • nutnost způsobilosti, zodpovědnosti profesionální kompetence,
  • zásady práce poskytování služeb - včetně jejich podmínek ( souhlas, dohody kontraktu, příslibů činnosti i jejích výsledků
  • ochrana všech informací získaných v souvislosti s profesní činností
  • vystupování psychologa tak, aby nepoškodil zájmy klientů a nenarušil důvěru veřejnosti k psychologické profesi

V dalším bloku se studenti seznamují se základní terminologií, která je v klinické praxi

( v kontextu další interdisciplinární kooperace) užívána a jejíž znalost je tedy nezbytná.

Základní pojmy nemoci a zdraví, klienta / pacienta, normality.

Stejně je důležitá i znalost hierarchie psychopatologických a nozologických termínů ? znak, symptom, dysfunkce, stav, rys, syndrom, epizoda, porucha, nemoc, dále příznaky prvního a druhého řádu, primární a sekundární, pozitivní a negativní.

Objasněny jsou obecné principy psychického vývoje, které jsou důležité pro vznik psychických poruch a jejich diagnostiku ? charakteristiky vývojových změn, stanovení vývojového stadia ( dílčích funkcí), klíčová stadia, vývojové krize, hybné síly vývoje. Odlišeny jsou kvantitativní poruchy vývoje a změny kvalitativní.

Dále i nesporný význam dědičnosti pro psychické poruchy různých oblastí.

Výuka tohoto kurzu je cílena na problematiku dětského a dorostového věku ( věku dětí a mladistvých) a jejich nejbližšího okolí ? rodin, případně školy.

.

V bloku psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí v kontextu klinického přístupu

je zvýrazněna práce s reakcí rodiny na sdělení závažné diagnozy ?

šok, popření, smutek, zlost, úzkost, pocity viny ( tak jak je uvádí Kubler-Rossová).

Objasněno je stadium rovnováhy, stadium reorganizace a možnosti práce klinického psychologa ? především jako součásti kauzální terapie. Odlišnosti psychoterapie podpůrné a hlavní, dále pak přímé zasahování sugescí, kognitivně behaviorální, organismické,osobnostní, rodinné . Odchylky při adaptaci rodiny a faktory, které ovlivňují přijetí takových dětí.

Dále jsou probírány psychologické aspekty letálních nemocí v dětském věku ? stadia umírání, stadia na straně rodičů. Důležité jsou vývojové aspekty této problematiky. Rozvedeny jsou možnosti práce klinického psychologa ? nároky i na osobnost profesionálů v této oblasti.

V bloku chronicky nemocných dětí, zvládání bolesti a nemoci je cílena práce na rizika doprovodných psychických obtíží s ohledem na nároky a specifika vývojových období, s programy orientovanými na rodinu a programy orientovanými na děti.

Práce s geneticky postiženými dětmi a jejich rodinou je pro klinického psychologa podmíněna i znalostí práce s pocity viny a odpovědnosti, zvládání přijetí stigmatizujících činitelů.

V bloku některých neurologických onemocnění je v popředí především dětská mozková obrna ( DMO) ? její formy ( hypotonická, hypertonická- spasticita, mozečková,atetoidní ),

projevy, obtíže, dále epilepsie a infekce centrální nervové soustavy ( meningitidy, encefalitidy) a úrazy hlavy u dětí ( resp. jejich možné následky), se kterými se v praxi často setkáváme. Problematika zjišťování současného stavu v oblasti intelektové a v oblasti specifických schopností i současný stav emoční vždy s ohledem na premorbidní osobnost.

Organicita u dětí, etiologie a její projevy, které klinický psycholog často diagnostikuje,

  • znaky v oblasti motoriky, řeči, senzomotoriky, pozornosti, emocionality, kognitivní poruchy, sociální obtíže, osobnost. Je nutno mít na zřeteli specifika klinického vyšetření ? především v navázání a udržení kontaktu, závislost technik na věku, hodnocení kvalitativních projevů chování atd.

Výrazně zastoupenou problematikou, se kterou se v praxi klinický psycholog setkává je oblast psychosomatických poruch a jejich psychologických aspektů. Odlišnosti na straně dětí oproti dospělé populaci jsou především v účasti a spojení oblastí jak duševní, tak fyzické.

Zpravidla je potřeba paralelní léčby biologické a psychologické. Je nutná diagnostika individuální a rodinná ? aby bylo možné postihnout příčinné souvislosti i stanovit další terapeutické postupy.

Důležité je seznámení se zdroji psychosomatických onemocnění ? neodžitými emocemi, stresem, závažnými vnitřními konflikty. Pojetí konstitučně orgánové dispozice a psychofyziologický přístup.

V klinickém přístupu je nutné zohlednit vždy rozbor orgánové úrovně, organismické regulace, úroveň osobnostní i sociální. Dále pak rizikové faktory ( např. nároky , interpersonální vztahy a vazby, dvojné vazby, rizikové rodiny ? problém triangulace při rozporech. Pro volbu přiměřené psychoterapie je nezbytné zvažovat konkrétní podmínky dítěte a rodiny.

Ve všech blocích je zdůrazňována komplexicita klinické práce ? nejen diagnostická práce, její zásady,možnosti a limity, ale i základní práce s rodinou ? její adaptací. Probírána je vždy i indikace a návaznost psychoterapie.

Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (11.05.2009)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK