PředmětyPředměty(verze: 963)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Variabilita a patologie psychického vývoje - OBPS13093
Anglický název: Variability and Pathology of Mental Development
Zajišťuje: Katedra psychologie (41-KPSY)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2013
Semestr: zimní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, KZ [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (60)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, Ph.D.
Prerekvizity : OBPS13009
Záměnnost : OBPS13118, OBSP18250
Je záměnnost pro: OPBP1Q114A, OBPS13593, OBPS13118
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Cílem kurzu je kromě získání základních informací o normě, variabilitě a patologii psychického vývoje osvojení si poznatků o vývoji handicapovaných jedinců. Nebude se přitom rozebírat ani tak vývoj v jednotlivých etapách u toho kterého postižení, spíš jde o pochopení zákonitostí a specifik vývoje postižených jedinců, s postižením faktorů, které do vývoje vstupují a ovlivňují jej (např. druh postižení, doba vzniku postižení, závažnost postižení, reakce rodiny a nejbližšího okolí, reakce širšího prostředí, vliv školy, vliv vrstevníků). Studenti by tak měli získat vhled do specifik odlišného vývoje postižených jedinců a získat jakýsi obecný základ pro pozdější budování profesních speciálně pedagogických / psychologických kompetencí. Přednášky se zaměří na obecné zákonitosti psychického vývoje postižených jedinců. Navazující semináře budou zaměřeny na jednotlivé typy postižení, předpokládáme aktivní zapojení studentů a skupinové formy práce. Každá skupina, se zaměřením na konkrétní handicap (somatické onemocnění, tělesné postižení, poruchy CNS, poruchy vývoje rozumových schopností, smyslová postižení, vady řeči, sociokulturní handicap, poruchy adaptace aj.) předloží zpracovaný materiál, který bude zahrnovat shromáždění relevantních literárních pramenů a jejich kritickou analýzu, postižení specifik vývoje jedince daného postižení (v obecné rovině), případně kazuistiku zpracovanou na základě údajů z odborného pracoviště (odborného nálezu).
Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (30.09.2007)
Cíl předmětu

Získání základních informací o normě, variabilitě a patologii psychického vývoje, osvojení si poznatků o vývoji handicapovaných jedinců, ať už se jedná o jedince se zdravotním postiže-ním/znevýhodněním či sociálním znevýhodněním. Nebude se přitom rozebírat ani tak vývoj v jednotlivých etapách u toho kterého postižení/znevýhodnění, spíš jde o pochopení zákoni-tostí a specifik průběhu vývoje, s postižením faktorů, které do vývoje vstupují a ovlivňují jej (např. druh postižení, doba vzniku postižení, závažnost postižení, reakce rodiny a nejbližšího okolí, reakce širšího prostředí, vliv školy, vliv vrstevníků). Studenti by tak měli získat vhled do specifik odlišného vývoje handicapovaných jedinců a získat jakýsi obecný základ pro poz-dější budování profesních speciálně pedagogických/psychologických kompetencí.

Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (06.05.2009)
Literatura

ODBORNÁ LITERATURA ZÁKLADNÍ

BŘICHÁČEK, V. Raný vztah matky s dítětem. In Dunovský. J. a kol. Sociální pediatrie. Pra-ha: Grada, 1999.

DUNOVSKÝ, J. Socializace dítěte. In Dunovský, J. a kol. Sociální pediatrie. Praha: Grada, 1999.

DSM III ? Diagnostický a statistický manuál duševních poruch Americké psychiatrické spo-lečnosti. Praha: VÚP Bohnice, Zprávy sv. 74 1989.

HADJ MOUSSOVÁ, Z. Postoje učitelů k integraci postižených. Speciální pedagogika, 4, 102 - 115.

JANATA, J. Agrese, tolerance a intolerance. Praha: Grada, 2000.

KERROVÁ, S. Dítě se speciálními potřebami. Praha: Portál, 1997.

KOLUCHOVÁ, J. A KOL. Přehled patopsychologie dítěte. Praha: SPN, 1989.

LANGMEIER, J., BALCAR, K., ŠPITZ, J.: Dětská psychoterapie. Praha: Avicenum, 1991.

MATĚJČEK, Z. Praxe dětského psychologického poradenství. Praha: SPN, 1991.

MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: SPN, 1992.

MATĚJČEK, Z. Socializační proces. In Dunovský, J. a kol. Sociální pediatrie. Praha: Grada, 1999.

MATĚJČEK, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. Praha: H+H, 2001.

MATĚJČEK. Z.; LANGMEIER, J. Počátky našeho duševního života. Praha: SPN, 1986.

Mezinárodni klasifikace nemocí. 10. revize. Duševní poruchy a poruchy chování. Popisy kli-nických příznaků a diagnostická vodítka (přel. z angl. originalu). Praha: Psychiatrické cent-rum, 1992.

ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Panorama, 1991.

ŘÍČAN, P.; KREJČÍŘOVÁ, D. a kol. Dětská klinická psychologie. Praha: Grada, 1997.

SHEEDYOVÁ-KURCINKOVÁ, M. Problémové dítě v rodině a ve škole. Dítě mimořádně citlivé, vnímavé, tvrdohlavé, aktivní. Praha: Portál, 1998.

SYŘIŠŤOVÁ, E. a kol. Normalita osobnosti. Praha: Avicenum, 1972.

ŠVANCARA, J. Poruchy psychického vývoje. Brno: UJEP, 1979

VÁGNEROVÁ, M. Variabilita a patologie psychického vývoje. Praha: UK, 1993.

VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte předškolního věku. Praha, HTF 1995.

VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: HTF UK, 1995.

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999.

VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémových dětí a mládeže. Liberec: TU, 2000.

VÁGNEROVÁ, M. Školní poradenská psychologie pro speciální pedagogy. Praha: UK Ka-rolinum, 2005.

VÁGNEROVÁ, M. , HAJD MOUSSOVÁ, Z., ŠTECH, S. Psychologie handicapu. Praha: PedF UK 1992 (Liberec 1997 - Psychologie handicapu 1 - 4).

VÁGNEROVÁ, M.; VALENTOVÁ, L. Psychický vývoj a jeho variabilita. Praha: UK, 1995.

VOJTÍK, V. , MACHOVÁ, J. , BŘICHÁČEK, V. Poruchy vývoje dětí a mladistvých a jejich projevy v rodině a ve škole. Praha: SPN, 1990.

Odborná literatura k jednotlivým typům handicapu či postižení bude doporučována na seminářích, bude zahrnovat naše i zahraniční monografie a časopisecké studie.

Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (06.05.2009)
Sylabus

1. Základní pojmy psychického vývoje

První tématický blok je zaměřen na základní pojmy a principy normality, variability a patolo-gie psychického vývoje. V úvodu to budou spíše obecnější informace, v závěru bude zmiňo-ván současný přístup k terminologii ve školství.

? Teorie normality, pojetí normality (norma statistická, sociokulturní, pragmatická, ideá-lová, dílčí, subjektivní)

? Kritéria normality v dětství

  • vývojové etapy, příp. vývojové úkoly dle autorů: Erikson, Kohlberg, Piaget, Freud
  • statistická, pragmatická, dílčí norma v dětství

? Kritéria normality v dospělosti

  • vycházející ze společenských požadavků na dospělého jedince (samostatnost: eko-nomická, sociální, emoční, pracovní uplatnění, partnerství, rodina)
  • vycházející z vývojových úkolů dospělosti (Erikson) ? proměnlivost v jednotlivých etapách dospělosti (např. krize středního věku aj.)
  • vycházející ze ?zdravého (optimálního) fungování osobnosti? (Syřišťová)

? Které z činitelů mají vliv na vývoj (běžný vs. patologický)? Biologické vlivy vs. spo-lečenské? Jaké mají tyto postoje dopad na přijetí, výchovu a vzdělávání postiženého jedince? Jak je chápou teorie:

  • Enviromentalismus
  • Nativismus
  • Interakcionismus

? Činitelé variability psychického vývoje

  • Dědičnost jako činitel vzniku odchylek v psychickém vývoji (genotyp, heriabilita, reakční norma, podíl vlivu dědičnost a prostředí, typické problémy vývoje dané dědičností)
  • Faktory prostředí (fenotyp, prostředí mění vs. stupňuje dědičné předpoklady, typo-logie vlivů prostředí, vlivy prostředí v různých etapách vývoje)

? Terminologie vývojových obtíží, vývojových poruch v dětském věku dle MNK-10 a DSM-IV.

? Současná terminologie ve školství dle školského zákona a navazujících vyhlášek (zejm. č. 72/2005 Sb. a 73/2005 Sb.): zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, so-ciální znevýhodnění

2. Rodina postiženého dítěte, rodinný kontext postižení

Druhé téma bude sledovat rodinu postižených/znevýhodněných jedinců. Podobně jako je ro-dina základním prostředím, ve které probíhá vývoj dítěte v normě, je i pro jedince s postiže-ním/znevýhodněním úloha rodiny neopominutelná. Přitom se musí rodina handicapovaných dětí vyrovnávat s celou řadou problémů. Sledovány budou i vazby mezi jednotlivými členy rodiny a případy, kdy je rodina zdrojem obtíží dítěte.

? Úloha rodiny pro zdravý vývoj dítěte, úloha rodiny pro vývoj postiženého dítěte, pro vývoj dětí s vývojovými odchylkami

? Úloha dítěte pro rodinu, jak ji naplňuje dítě s vývojovými obtížemi ? postižením?

? Rodina postiženého dítěte

  • reakce rodičů v případě narození dítěte s postižením
  • krize rodičovské identity dle Küblerové?Rossové: šok, popření, postupná akcepta-ce reality, vyrovnávání se s problémem, adekvátní či neadekvátní vyrovnání se (realistický postoj k situaci, optimální podpora vývoje ve shodě s možnostmi dítě-te, rozvoj obranných mechanismů k vyrovnávání, nevhodné výchovné styly)
  • doba vzniku odchylky / postižení, příčiny postižení a rodičovské postoje
  • změny rodičovských postojů k dítěti s postižením

? Systém rodiny s postiženým dítětem

  • hranice rodiny
  • subsystém partnerský
  • vztah rodičů k postiženému dítěte a jeho výchova, varianty nevhodných typů vý-chovy (hypeprotektivita a podporování závislosti dítěte na rodičích, perfekcionis-mus a náročnost, silné řízení, zanedbávající výchova, zavržení, odmítání dítěte)
  • subsystém sourozenecký (postižené dítě jako jedináček, postižené dítě jako starší sourozenec, postižené dítě jako mladší sourozenec, více postižených dětí v rodině)
  • životní cyklus rodiny s postiženým dítětem od kojeneckého věku až do dospělosti
  • zásady pro výchovu postiženého dítěte

? Rodina jako zdroj ohrožení vývoje dítěte (deprivace, subdeprivace, CAN, sociokultur-ní handicap aj.)

3. Osobnost jedince s postižením

Třetí tématický blok se bude věnovat individuálním zvláštnostem jedinců se zdravotním po-stižením, znevýhodněním, sociálním znevýhodněním. Sledovány budou možnosti plnění vý-vojových úkolů v jednotlivých vývojových etapách (od časného věku až do dospělosti) i dů-sledky, které může vývojový problém či postižení přinášet pro formující se osobnost dítěte.

? Vývoj jedince zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálními znevý-hodněním: vývojové úkoly v oblasti tělesné, psychické, emoční a sociální. Rizika a úskalí vývoje v jednotlivých etapách vývoje vzhledem k typu postižení / znevýhodně-ní.

? Specifické znaky vývoje jedince s postižením v časném věku, předškolním věku, v mladším školním věku, starším školním věku (puberta, adolescence), časné dospělosti.

? Vrozené a získané postižení a vliv na vývoj a osobnost postiženého jedince.

? Sebepojetí jedince s postižením.

? Formování osobnosti v průběhu socializace, sociální vlivy (rodina ? škola ? vrstevnic-ké vztahy aj.).

? Typologie osobnosti postiženého jedince vzhledem k typu obran dle Matějčka (typ se-lektivně adaptivní, typ pasivně apatický, typ s akcentovanou potřebou sociálního kon-taktu a vztahu, typ s převahou náhradního uspokojení).

4. Společnost a jedinec s postižením

Jedno z témat je věnováno postojům společnosti vůči jedincům s postižením/znevýhodněním. Bude postaveno na mapování posunu v přístupech k jedincům s postižením/znevýhodněním v důsledku změn ve společnosti, pracovat se bude s sociokulturní normou. Pozornost bude věnována také percepci změn v přístupech k užívání terminologie: defekt, postižení, znevý-hodnění, handicap aj. Postoje veřejnosti vůči postiženým jedincům (složky postojů, sociální akceptace, charakteristické rysy postojů, aj.)

5. Vývoj jedince s daným typem postižení

Pátému tématu bude věnována značná pozornost a bude tvořit cca polovinu výuky. Postupně se budeme zabývat specifickým průběhem vývoje jedince se daným typem postižení / znevý-hodnění, přičemž bude dáván důraz na sociální vlivy (rodina, škola, vrstevnická skupina..). Budou mapovány specifické obtíže a problémy, se kterými se u jedincům s postižením / zne-výhodněním v průběhu socializace můžeme setkávat. Sledovány budou také specifické vývo-jové znaky či zvláštnosti osobnosti jedinců s daným typem postižení. Nebude ani opomenuto vzdělávání, zejm. budou zmiňována pozitiva a negativa průběhu vzdělávání (integrace vs. speciální školství), hledány budou faktory úspěšné integrace do hlavního vzdělávacího prou-du.

Zabývat se budeme těmito problémy vývoje/postižením/znevýhodněním:

? poruchy vývoje rozumových schopností, jedinec s mentálním postižením

? pervazivní vývojové poruchy, poruchy autistického spektra

? jedinci s tělesným postižením, zdravotní znevýhodnění

? jedinci se zrakovým postižením

? jedinci se sluchovým postižením

? jedinci s poruchou komunikačních schopností

? specifické vývojové obtíže dětí v oblasti školního výkonu a specifické poruchy chová-ní u dětí školního věku

? jedinci se sociálním znevýhodněním (sociokulturní handicap, menšiny, sociální vylou-čení, žák cizinec aj.)

3) ZAČLENĚNÍ KURZU

Kurz Variabilita a patologie psychického vývoje navazuje na Vývojovou psychologii I, II. Jed-ná se o kurz, který je pro studenty psychologie a speciální pedagogiky důležitý, neboť posky-tuje základní informační zdroje o oblasti odchylek ve vývoji. Studenti by tak měli získat vhled do specifik odlišného vývoje postižených jedinců a získat jakýsi obecný základ pro pozdější budování profesních speciálně pedagogických/psychologických kompetencí.

Kurz je prerekvizitou Klinické psychologie. Mezi oběma předměty je zásadní rozdíl v začlenění. Kurz Klinické psychologie je zaměřen aplikačně ve shodě s rozdělením psycho-logických disciplín a měl by se soustřeďovat na otázku třídění, diagnostiky a terapie dušev-ních poruch a onemocnění. Variabilita a patologie vývoje rozšiřuje vývojovou psychologii a má teoretičtější charakter. Dříve byl kurz označován jako Psychologie handicapu, event. Pa-topsychologie, tj. psychologie postižených jedinců. Je zřejmé, že pozornost bude v největší míře věnována dětem se zdravotním postižením/znevýhodněním a sociálním znevýhodněním, tak jak je chápe současná školská legislativa.

Zatímco s kurzem Vývojové psychologie není třeba ?dolaďovat? možné přesahy, neboť se v obsahu předmětu příliš neobjevují témata poruch vývoje, s kurzem Klinické psychologie je tomu naopak. Zde bude třeba s vyučujícím (dr. Procházková) komunikovat v tématech, které jsou na hranici mezi teorií a praxí (konkrétně např. téma reakce rodičů na sdělení diagnózy postižení).

Výuka se bude realizovat formou přednášek a seminářů. Přednášky budou mít teoretičtější povahu a budou zaměřeny na tématické okruhy 1-4. Obsahem seminářů bude tématický okruh 5. Zde předpokládáme aktivní zapojení studentů a skupinové formy práce. Každá skupina, se zaměřením na konkrétní handicap, postižení, znevýhodnění (somatické onemocnění, tělesné postižení, poruchy CNS, poruchy vývoje rozumových schopností, smyslová postižení, vady řeči, sociokulturní handicap, poruchy adaptace aj.) předloží zpracovaný materiál, který bude zahrnovat shromáždění relevantních literárních pramenů a jejich kritickou analýzu, postižení specifik vývoje jedince daného postižení (v obecné rovině), případně kazuistiku zpracovanou na základě údajů z odborného pracoviště (odborného nálezu).

Tento přístup je umožněn tím, že řada studentů psychologie/speciální pedagogiky se aktivně zapojuje do práce s jedinci s postižením/znevýhodněním (různá centra, nadace, ale také SPC) a mohou svým kolegům předat svůj pohled na problematiku. Důsledně jsou však vedeni k tomu, aby jejich reflexe nebyla zaměřena na aktuální trendy v praxi (tj. péče o jedince s postižením/znevýhodněním) či na jejich vzdělávání, léčbu, terapii, ale aby se dotýkala obec-nějších otázek, které jsou v centru pozornosti v tomto kurzu (tj. vývoj a osobnostní zvláštnosti jedinců s postižením / znevýhodněním).

Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (06.05.2009)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK