Cílem kursu je výklad systému obecně psychologických poznatků. Tento systém je podáván pluralisticky, přičemž stěžejní
tendencí je snaha o syntézu poznatků založených na různých psychologických přístupech a paradigmatech. V první části
je vymezen předmět obecné psychologie, je pojednáno o jeho metodách a cílech a o místě tohoto oboru v systému
psychologických disciplín. Hlavní část přednášek se zaměřuje na jednotlivá témata obecné psychologie; zvláštní pozornost
je věnována problematice kognitivně psychologické. Postupně jsou probírána tato témata: vnímání, pozornost, paměť,
představivost a fantazie, vědomí a nevědomí, myšlení, řeč a význam. Vedle kognitivně psychologické problematiky je
v rámci přednášek podán také úvod do kognitivní psychologie jakožto psychologického směru založeného na informačním
paradigmatu. Teoreticky zaměřené přednášky jsou v průběhu kursu doplňovány semináři, ve kterých jsou presentovány
názorné ilustrace, zkoušky a experimenty.
Odborná literatura:
ATKINSONOVÁ, R. a kol. Psychologie. Praha: Portál, 2003.
GENTNER, D.; STEVENS, A.L. (Eds.). Mental Models. Hillsdale, New Jersey: Lawrence Erlbaum Ass., 1983.
NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: Academia, 2002.
PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2003.
SEDLÁKOVÁ, M. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: Mentální representace a mentální modely. Praha: Grada, 2004.
STERNBERG, R.J. Kognitivní psychologie. Praha: Portál, 2002.
ŠVANCARA, J. Úvod do kognitivní psychologie. Brno: MU, 1993.
Poslední úprava: Bittnerová Dana, PhDr., CSc. (10.05.2007)
Cíl předmětu
Cílem kursu je výklad systému obecně psychologických poznatků. Tento systém je podáván pluralisticky, přičemž stěžejní tendencí je snaha o syntézu poznatků založených na různých psychologických přístupech a paradigmatech. V první části je vymezen předmět obecné psychologie, je pojednáno o jeho metodách a cílech a o místě tohoto oboru v systému psychologických disciplín. Hlavní část přednášek se zaměřuje na jednotlivá témata obecné psychologie; zvláštní pozornost je věnována problematice kognitivně psychologické. Postupně jsou probírána tato témata: vnímání, pozornost, paměť, představivost a fantazie, vědomí a nevědomí, myšlení, řeč a význam. Vedle kognitivně psychologické problematiky je v rámci přednášek podán také úvod do kognitivní psychologie jakožto psychologického směru založeného na informačním paradigmatu. Teoreticky zaměřené přednášky jsou v průběhu kursu doplňovány semináři, ve kterých jsou presentovány názorné ilustrace, zkoušky a experimenty.
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)
Literatura
a) základní studijní literatura:
EYSENCK, M.W., KEANE, M. Kognitivní psychologie. Praha: Academia, 2008.
PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2003.
SEDLÁKOVÁ, M. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: Mentální representace a mentální modely. Praha: Grada, 2004.
ATKINSONOVÁ, R. a kol.: Psychologie. Praha: Portál, 2003.
NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: Academia, 2002.
ŠVANCARA, J.: Úvod do kognitivní psychologie. Brno, MU, l993.
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)
Sylabus
1. blok: PŘEDMĚT OBECNÉ PSYCHOLOGIE
charakteristika psychologické vědy a jejího postavení v kontextu dalších (přírodních, humanitních, sociálních) věd
místo a funkce obecné psychologie v systému psychologických disciplín
vymezení obecné psychologie (disciplína studující základní psychické procesy u normálního dospělého člověka)
rozdíl obecné psychologie a psychologie osobnosti, jejich charakteristika z hlediska dimenze ?nomotetický ? idiografický?
aspekty, od nichž obecná psychologie ve svém zobecnění abstrahuje: aplikační kontexty, jedinečnost a celek psychického, vývoj, patologie, sociální, kulturní a historický kontext, biologické základy psychiky
2. blok: ZPŮSOBY KONCEPTUALIZACE V OBECNÉ PSYCHOLOGII
obecná psychologie jako disciplína poskytující pojmy, hypotézy a teorie specielnějším psychologickým oborům
pravidla konstrukce psychologických pojmů
klasické vymezení psychologického pojmu, druhy nadřazených pojmů: dispozice, proces, výsledek
druhy paměti a jejich charakteristika (senzorická, krátkodobá, pracovní, dlouhodobá, explicitní - implicitní, deklarativní ? procedurální, sémantická ? epizodická)
konstruktivní povaha paměti, paměť a usuzování
formy representace a organizace paměťového materiálu: schémata, rámce, scénáře, prototypy
metody zkoumání paměti, křivka učení
mnemotechniky, metoda PQRST
teorie a modely paměti: asocianistické, psychoanalytické, biochemické a neurofyziologické, gestaltistické, kognitivistické, diskursivní a narativní
teorie představivosti a fantazie: asocianismus, psychoanalýza a archetypová psychologie (Freud, Jung, Hillman), fenomenologie imaginace (Bachelard, Durand), kognitivní psychologie (Koslyn, Pylyshyn, Johnson)
metody zkoumání představivosti a fantazie: projektivní metody, hra, analýza produktů
imaginace a mimetická hra
7. blok: VĚDOMÍ A NEVĚDOMÍ
kategorie vědomí a nevědomí v psychologii
koncepce a teorie: vědomí jako vigilance, vědomí jako (sebe)reflexe, vědomí jako předmětnost, vědomí jako verbalizace, sémantizace či representace zkušenosti, vědomí jako úmyslnost, záměrnost
přístupy: vývoj zkoumání myšlení v rámci filosofie, Wurzburská škola, gestaltismus, behaviorismus, Piagetovo pojetí, činnostní přístup, počítačové modelování, kognitivní psychologie, psychologie diskursu
vymezení pojmu v logice a v psychologii, vlastnosti pojmu, pojem a význam
srovnání pojmů a (obecných) představ
funkce pojmů, kognitivní ekonomie
klasifikace pojmů: abstraktní a konkrétní, rodové a druhové, souřadné a podřadné, umělé a přirozené
klasické pojmy a způsoby jejich representace
neurčité (fuzzy) pojmy a způsoby jejich representace
teorie pojmotvorných procesů
výzkum prototypů (E. Roschová), výzkum v oblasti umělých pojmů
representace vztahů mezi pojmy: sémantické sítě, schémata, scénáře
usuzování: pojem, soud, výrok, premisy, závěry
druhy usuzování: deduktivní, induktivní, analogické
mentální representace úsudků (sylogismů),
teorie mapování struktury D. Gentnerové
vymezení problému, problémová situace, problém a konflikt
klasifikace problémů: implicitně a explicitně zadané, dobře a špatně strukturované
algoritmy a heuristiky, hypotézy a strategie
fáze řešení problémů
funkce konvergentního a divergentního myšlení v řešení problémů
vliv representace problému na řešení, ?jazyky myšlení?
přístupy zkoumající myšlení jako řešení problémů: Wurzburská škola (zpětná introspekce), gestaltpsychologie (restrukturace, vhled, Kohler, Wertheimer), počítačové modelování strategií řešení problémů (Newel, Simon), kognitivní psychologie (Sternberg)
9. blok: KATEGORIE VÝZNAMU V PSYCHOLOGII
vymezení kategorií významu a znaku v psychologii
sémiotické soustavy znaků: Buhler, Peirce, L. von Bertallanfy, verbální a neverbální soustavy znaků
rozlišení znaku a symbolu, vlastnosti symbolů, zkušenostní základ symbolů
pojetí symbolu ve Freudově psychoanalýze a v Jungově hlubinné psychologii
oblasti výskytu symbolů: symboly ve snech, symboly v psychopatologii a v psychoterapii, symboly v pohádkách, symbol a hra
význam a pojem, význam a smysl
složky významu: denotativní a konotativní, metoda sémantického diferenciálu (Osgood)
pojetí významu v kognitivní psychologii
význam z hlediska narativní psychologie, Brunerova kritika pojetí významu v kognitivní psychologii
10. blok: JAZYK A ŘEČ V PSYCHOLOGII
rozlišení jazyka (systému, kódu) a řeči (konkrétního aktu)
úrovně jazyka: syntaktické jednotky / slovní významotvorné jednotky (morfémy) / zvuky (fonémy)
řečové procesy: produkce a porozumění
jazyková kompetence a performance, rozlišení hlubinných a povrchových struktur
osvojování řeči: na rovině fonémů / slov / syntaktických struktur
tři funkce řeči podle Buhlera: exprese (symptom) ? zobrazení (symbol) ? apel (sygnál)
Jakobsonovo schéma komunikačního aktu: zdroj ? adresát ? sdělení ? kód ? kanál ? kontext
teorie relevance (Sperber, Wilson), funkce kontextu adresáta, relevance sdělení, ?iluze porozumění?
Vygotského pojetí vnitřní řeči, Fodorovo pojetí mentálního jazyka
Skinnerovo pojetí verbálního chování, Chomského pojetí syntaktických struktur, Jakobsonovo pojetí dvou aspektů jazyka
Podmínky absolvování kursu
a) Zápočet ? zápočtová práce (viz 2. blok: způsoby konceptualizace v obecné psychologii)
b) Zkouška - vědomostní písemný test k probraným tématům
Začlenění kursu
V souladu s obsahem a smyslem Obecné psychologie, by tento kurs měl být, podobně jako jeho pokračování ve druhém semestru, obecným základem pro většinu dalších teoretických i aplikovaných disciplín. Jednoznačnou prerekvizitou je pro tyto kursy: Obecná psychologie II a Přehled psychologických systémů.
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)