|
|
|
||
|
Syntax jako součást lingvistiky; přístup formální a sémantický. Elementární syntaktické jednotky. Syntaktické vztahy a způsoby jejich vyjádření. Valenční syntax, typy větných struktur. Aktuální členění větné. Komunikativní funkce výpovědi. Syntaktická synonymie. Syntaktický pravopis.
Poslední úprava: CHEJNOVA/PEDF.CUNI.CZ (02.09.2008)
|
|
||
|
Povinnou studijní literaturu volí vedoucí semináře z následujícího seznamu: Grepl, M. - Karlík, P.: Skladba spisovné češtiny.SPN, Praha 1986 a později. Grepl, M. - Karlík, P.: Skladba češtiny. Votobia, Olomouc 1998. Grepl, M. - Karlík, P.: Skladba češtiny, cvičení a výklad. ISV Praha 1999. Hrbáček J. a kol.: Mluvnické rozbory a cvičení v češtině. FF UK, Praha 1984. Macháčková, E.: Je posesívní dativ volný, nebo vázaný? SaS, 53, 1992, 185-192. Mathesius, V.: Podstata aposice a její typy. In: Čeština a obecný jazykozpyt, Praha 1947, 302-318. Pala, K. - Ševeček, P.: Valence českých sloves. SPFFBU, Studia Minora, A25, 1997, 41-54. Panevová, J.: Formy a funkce ve stavbě české věty. Academia, Praha 1980. Panevová, J.: Česká reciproční zájmena a slovesná valence. SaS, 60, 1999, 269-275. Příruční mluvnice češtiny. LN, Praha 1995. Staněk, V.: V., Jak psát správně čárky. SPN, Praha 1997. Svobodová, J.: Česká interpunkce. Ostrava, 2003. Zimová, L.: Cvičení a úkoly ze skladby. UJEP, Ústí n.L. 2001.
Janovec, L. a kol.: Jak používat čárku a další interpunkční znaménka. Klett, Praha, 2006
Poslední úprava: CHEJNOVA/PEDF.CUNI.CZ (02.09.2008)
|
|
||
|
Studijní obor: učitelství ČJ pro 2. st. ZŠ a pro SŠ
K07 Syntax českého jazyka I
Ukončení: Z Vyučující: PhDr. Jan Daněk, PhDr. Ladislav Janovec Požadavky k zápočtu: průběžně řešit úlohy ze syntaktické analýzy zadávané vedoucím semináře; úspěšně napsat 2 písemné kontrolní práce (interpunkce; analýza věty jednoduché valenční i nevalenční, lingvistická terminologie) - každý test má pouze jeden opravný termín; vypracovat seminární práci.
Forma zkoušky: -- Požadavky ke zkoušce: -- Cíl kurzu: hlubší a ucelené poznání syntaxe mateřského jazyka, a to jak z pohledu teorie (valenční i nevalenční), tak z pohledu praktického (aplikace poznatků při analýze textů, při jejich tvorbě a při výuce českého jazyka).
Obsah kurzu: syntax jako součást lingvistiky; přístup formální (povrchová syntax) a sémantický (hloubková syntax); elementární syntaktické jednotky; syntaktické vztahy a způsoby jejich vyjádření; syntagma a skupina; větné členy, kritéria jejich vydělení; predikát, subjekt, valenční syntax, intenční syntax, transformovaná, modifikovaná a rozvitá větná struktura (konkurence aktivum x pasivum, pasivum reflexivní x složené), objekt, atribut, adverbiální určení; zmnožení syntaktické pozice (koordinační vztah a jeho ztvárnění ve větě jednoduché; adordinační vztah a jeho ztvárnění ve větě jednoduché); modifikace syntaktických konstrukcí v textu ve větě jednoduché; souvětí, složité souvětí, AČV, slovosled a větosled; komunikační funkce výpovědi; modifikace propozice; orientace výpovědi k partnerům komunikativního aktu; syntaktická synonymie; parafráze; syntax mluvené řeči; syntax češtiny z hlediska diachronního; syntaktická norma, možnosti jejího poznávání, současné syntaktické inovace. Poslední úprava: CHEJNOVA/PEDF.CUNI.CZ (02.09.2008)
|