|
|
|
||
Výklad a procvičení různých matematických metod používaných v úvodním
fyzikálním kursu. Důraz je kladen na jejich praktickou aplikaci pro řešení konkrétních
fyzikálních úloh. Určeno pro 1.r. U MF/SŠ.
Poslední úprava: T_UTF (02.05.2001)
|
|
||
[1] M.Brdička, A.Hladík: Teoretická mechanika , Academia, Praha, 1987. [2] L.D.Landau, E.M.Lifšic: Mechanika , Fizmatgiz, Moskva, 1958. [3] J.Horský, J.Novotný, M.Štefaník: Mechanika ve fyzice, Academia, Praha, 2001 [4] J.Kvasnica a kol.: Mechanika , Academia, Praha, 1988. [5] J.W.Leech: Klasická mechanika , SNTL, Praha, 1970. [6] K.R.Symon: Mechanics , Addison-Wesley, Reading, 1971. [7] M.Brdička: Teorie kontinua , NČSAV, Praha, 1959. [8] J.Slavík: Teoretická mechanika , skripta ZČU, Plzeň, 1994. Poslední úprava: T_KVOF (16.05.2003)
|
|
||
Vektorová algebra (stručné připomnenutí).
Fyzikální motivace skalárů, vektorů a tenzorů. Vektory geometrické a algebraické, abstraktní definice vektorového prostoru, konkrétní příklady. Lineární kombinace vektorů, báze a souřadnice. Skalární a vektorový součin. Smíšený a dvojnásobný součin. Systémy souřadnic. Nejpoužívanější souřadnice bodů v rovině a v prostoru: kartézské, polární, cylindrické a sférické. Zavedení a motivace: pohyb planet. Funkce a její derivace. Zopakování pojmu funkce a limity. Zavedení derivace funkce a metody jejího výpočtu. Fyzikální aplikace, pojem diferenciální rovnice a příklady (radioaktivní rozpad, vybíjení kondenzátoru, harmonický oscilátor). Tři důležitá zobecnění: derivace vyšších řádů (Taylorův rozvoj funkce), derivace funkce více proměnných (pojem parciální diferenciální rovnice), derivace vektorů (rychlost a zrychlení v nekartézských souřadnicích). Integrál funkce. Motivace pojmu primitivní funkce (tvar hladiny v rotující nádobě), neurčitý integrál. Základní pravidla a metody výpočtu (per partes, substituce, rozklad na parciální zlomky). Určitý integrál a jeho vlastnosti. Newtonova-Leibnizova formule. Četné fyzikální a geometrické aplikace. Nevlastní integrály; integrál Eulerův-Poissonův-Laplaceův a rozdělení rychlostí molekul. Integrály funkce více proměnných. Dvojný a trojný integrál (definice, metody výpočtu pomocí Fubiniovy věty v různých souřadnicích, aplikace). Křivkový a plošný integrál I. druhu aneb hmotnost žížaly a blatníku. Křivkový a plošný integrál II. druhu (konzervativní pole, cirkulace vektoru podél křivky, výtok vektoru z oblasti a integrální formulace fyzikálních zákonů zachování). Operátory. Fyzikální význam a geometrické zavedení grad, div, rot a Delta. Gaussova a Stokesova věta včetně jejich aplikací. Odvození explicitních tvarů těchto operátorů v obecných křivočarých souřadnicích (Laméovy koeficienty). Ilustrační příklady z elektromagnetismu, kratičká zmínka o Maxwellových rovnicích a elektromagnetických vlnách. Tenzory. Transformační matice pro otáčení kartézské báze, relace ortogonality a transformace vektoru. Definice skaláru, vektoru a tenzoru pomocí transformace jejich složek. Fyzikální aplikace: definice a význam tenzoru setrvačnosti, permitivita. Základní operace s tenzory.
Poslední úprava: T_KVOF (06.05.2003)
|