|
|
|
||
|
Předmět "Konfliktní regiony" je zaměřen na analýzu a diskusi aktuálních nebo relativně nedávných témat týkajících se politických problémů ve vybraných regionech světa. Důraz je kladen na témata politické a bezpečnostní nestability, napětí a ozbrojených konfliktů; věnujeme se ale také problémům ekonomickým, sociálním či environmentálním. Hledáme podmíněnosti zkoumaných problémů a jejich hlubší kontext. Struktura předmětu se rok od roku mírně mění v závislosti na aktuálním dění, vždy jsou ale zkoumaná témata zarámována v teoretickém, historickém a geografickém kontextu. V aktuálním akademickém roce se v jednotlivých lekcích objeví následující témata a problémové regiony: typologie a distribuce konfliktů ve světě; Blízký východ a Severní Afrika, Rusko a region bývalého SSSR; Jižní Asie a jihovýchodní Asie; Čína a východní Asie; Latinská Amerika; Subsaharská Afrika; bývalá Jugoslávie a vybrané regiony západní Evropy (blíže viz sylabus). Každá lekce je složena ze tří částí: (1) přednáška jednoho z vyučujících uvozující problémy v daném regionu a teoretický kontext; (2) prezentace referátů studentů a diskuse na vybrané aktuální téma; (3) diskuze zadaných odborných článků k tématu lekce.
Cílem předmětu je, aby student po jeho absolvování: - uměl pojmenovat klíčové politické problémy současného světa a vysvětlit jejich příčiny - se orientoval v aktuálních konfliktních regionech, dokázal určit jejich hlavní politické aktéry - znal základní místopisné pojmy konfliktních regionů - rozuměl teoretickým, historickým a geografickým souvislostem vybraných konfliktů - se orientoval v základní literatuře studia konfliktů, zejména v odborných časopisech - byl schopen samostatně referovat a diskutovat o vybraném konfliktním regionu na základě prezentace a posteru Poslední úprava: Jelen Libor, RNDr., Ph.D. (23.09.2024)
|
|
||
|
Povinná četba - odborné články: 7.10. Tolz, V., & Hutchings, S. (2023): Truth with a Z: disinformation, war in Ukraine, and Russia’s contradictory discourse of imperial identity. Post-Soviet Affairs, 39(5), 347-365. 14.10. O’Loughlin, J., & Kolosov, V. (2020): Building identities in post-Soviet “de facto states”: cultural and political icons in Nagorno-Karabakh, South Ossetia, Transdniestria, and Abkhazia. Eurasian Geography and Economics, 58(6), 691-715. 4.11. Horálek, A. (2019): Velký čínský národ - nacionalismus s čínskými specifiky. Kapitola: Čtyři pilíře čínského nacionalismu, s. 47-75. 11.11. Cesari, J. (2021). Political Islam: More than Islamism. Religions, 12(5), 299. 2.12. Fraihat, I., & Yaseen, T. (2020). Evolving trends in the post-Arab spring era: Implications for peace and stability in the MENA region. Journal of Peacebuilding & Development, 15(3), 331-347. 9.12. TRINKUNAS, H. (2013): Reordering Regional Security in Latin America. Journal of International Affairs, 66, 2, 83–99. 16.12. SORENS, J. (2005): The Cross-Sectional Determinants of Secessionism in Advanced Democracies. Comparative Political Studies, 38/3, 304-326. 6.1. FJELDE, H., Von UEXKULL, N. (2012): Climate triggers: Rainfall anomalies, vulnerability and communal conflict in sub-Saharan Africa. Political Geography, 31(7), 444-453.
Základní studijní prameny: Ciment, J. (ed.) (2007): Encyklopedia of Conflicts Since World War II. M.E. Sharpe, Armonk, 1245 s. Jelen, L. (2021): Konfliktní regiony světa - Evropa. Nakladatelství ČGS Praha, 128 s. Šlachta, M. (2007): Ohniska napětí ve světě. Kartografie, Nakladatelství ČGS Praha, 185 s. Tomeš, J., Festa, D., Novotný, J. a kol. (2007): Konflikt světů a svět konfliktů. P3k Praha, 349 s. Záhořík, J. (2012): Ohniska napětí v postkoloniální Africe. Karolinum, Praha, 274 s.
Literatura na dlouhé zimní večery: Anděl, J., Bičík, I., Bláha, J. (2019): Makroregiony světa. Nová regionální geografie. Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum. Cabada, L., Šanc, D. a kol. (2011): Panregiony ve 21. století. Vývoj a perspektivy mezinárodních makroregionů. Aleš Čeněk, s.r.o., 432 s. Chua, A. (2003): World on Fire. Anchor Books. Collier, P., Sambians, N. (eds.) (2005): Understanding Civil Wars I., II. The World Bank. Černý, K. (2012): Svět politického islámu. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 591 s. Gellner, A. (1993): Národy a nacionalismus. Hříbal Praha, 158 s. Gregory, D., Pred, A. (eds.) (2006): Violent Geographies. Fear, Terror, and Political Violence. Routledge. Horálek, A., Ptáček, P. (2013): Vybraná témata z geografie současné Číny. Geoinovace, Masarykova univerzita, Brno, 195 s. Horálek, A. (2019): Velký čínský národ.Nacionalismus s čínskými specifiky.Univerzita Pardubice, 264 s. Hroch, M. (ed.) (2003): Pohledy na národ a nacionalismus – čítanka textů. SLON, Praha, 451 s. Jehlička, P., Tomeš, J., Daněk, P. (eds, 2000): Stát, prostor, politika. KSGRR PřF UK Praha, 274 s. Kepel, J. (2006): Válka v srdci islámu. Karolinum, 296 s. Khidayer, E. (2011): Arabský svět – jiná planeta? Mladá fronta, 244 s. Kovář, J. (1999): Asie – dynamický kontinent. Karolinum, Praha, 343 s. Lepič, M. (2017): Limits to territorial nationalization in election support for anindependence-aimed regional nationalism in Catalonia, Political Geography, 60, 190–202. Lucas, E. (2008): Nová studená válka. Mladá fronta, Praha, 302 s. Orbánová, A. (2010): Moc, energie a nový ruský imperialismus. Argo, Praha, 280 s. Petráš, R. (2012): Cizinci ve vlastní zemi – Dějiny a současnost národnostního napětí v Evropě. Auditorium, Praha, 256 s. Politkovska, A. (2007): Ruský deník. Jota Brno, 488 s. Snyder, T. (2018): Cesta k nesvobodě. Paseka/Prostor, Praha, 355 s. Tully,M. (2012): Indie, cesta do budoucnosti. Beletris Praha, 318 s. Záhořík, J. (2010): Subsaharská Afrika a světové mocnosti v éře globalizace. Nakladatelství Lidové noviny. 197 s. Zakaria, F. (2004): Budoucnost svobody. Academia, Praha, 350 s. Zakaria, F. (2010): Postamerický svět. Academia, Praha, 249 s. Poslední úprava: Jelen Libor, RNDr., Ph.D. (04.11.2024)
|
|
||
|
POVINNOSTI STUDENTŮ 1. Účast na hodinách (max. 2 neomluvené neúčasti) Účast se eviduje jednak prezenční listinou, jednak odevzdanou reflexí četby (viz bod 3), pokud je na danou lekci zadána. (1 týdenní jednotka = 4 vyučovací hodiny = 1 bod) 2. Referát Téma: kurzívou označená témata vítána přednostně, příp. jiné vlastní navržené téma po konzultaci s vyučujícími. Obsah: potlačit jednotlivosti a obecně-geografický, historický a chronologický přehled; důraz na aktuální události, politické problémy, napětí a konflikty; jejich ekonomické, sociální, kulturní a environmentální příčiny, následky a souvislosti; vysvětlení, interpretace a zobecnění. Referát musí vycházet z minimálně šesti zdrojů, z nichž alespoň dva musí mít vědecký charakter knihy či odborného článku. Tyto dva zdroje musí být cizojazyčné, vydané po roce 2019, a musí být v referátu dostatečně široce využity a diskutovány. Referát bude zpracován jako prezentace a poster. 2.A Prezentace referátu (1 až 6 bodů) Forma: prezentace PowerPoint (10 min. – 5-7 slidů + seznam zdrojů dle citační normy). Prezentaci zaslat elektronicky (PDF) na e-mail zadavatele tématu nejpozději 7 dní před samotným vystoupením (dle harmonogramu). 2.B Poster (1 až 4 body) Forma: poster, v barvě, o formátu A3, obsah a úprava jako u posteru na konferenci. Obsah: text by měl tvořit cca 1/3 rozsahu, spíše jednotlivé body než souvislý text; mělo by být zahrnuto cca 5 grafických prvků min. 3 typů (mapy, grafy, tabulky, fotografie, schémata apod.); musí zahrnovat i seznam použité literatury; měly by být zapracovány připomínky z prezentace. Poster zaslat elektronicky (PDF) do 16. 12. 2024 na Google Classroom a odevzdat vytištěný nejpozději 6. 1. 2025 3. Diskuze k odbornému článku (až 1 bod ke každému tématu) K vybraným lekcím je povinně zadán odborný článek (všechny budou k dispozici v SIS). Všichni studenti si na plánovanou hodinu článek přečtou, písemně zpracují reflexi (1 strana A4), připraví jednu navazující otázku, odevzdají před danou přednáškou na Google Classroom a budou schopni k němu diskutovat. Obsah článků je nedílnou součástí zkoušky.
Pro zápočet: min. 26 bodů Pro zkoušku: splnění povinností pro zápočet + písemná zkouška Do prvního zkouškového testu studenta se přidávají max. 4 body, které dosáhl nad povinných 26 bodů pro zápočet. Bonusové body se mohou uplatnit, pouze pokud student v testu překročí 50% bodovou hranici. Poslední úprava: Jelen Libor, RNDr., Ph.D. (23.09.2024)
|
|
||
|
Harmonogram a přehled témat 30. 9. Úvod, co jsou konfliktní regiony, přehled témat, literatura, povinnosti studentů, výběr referátů (L. Jelen)
7. 10. Ruská federace a „blízké zahraničí“ – politické systémy a režimy (L. Jelen) Článek: Tolz, Hutchings (2023) Referáty: Čečensko, Bělorusko – současná ekonomická a politická situace, Kazachstán, Ukrajina
14. 10. Postsovětský region – konflikty a de facto státy (L. Jelen) Článek: O’Loughlin, Kolosov (2020) Referáty: Podněstří, Náhorní Karabach, Jižní Osetie,Tádžikistán-Kyrgyzstán
21. 10. Jižní Asie: Indický subkontinent a JV Asie. (L. Jelen) Referáty: Indie – náboženské (hinduisté x muslimové) a etnické konflikty, Pákistán – Wazíristán a terorismu, Kašmír, Myanmar – náboženské čištění (Rohingyové) a konflikty (Karenové), Filipíny – konflikt s muslimským extremismem (Sulu a Mindanao), Indonésie – etnicko-náboženské konflikty (Moluky, Papua) 4. 11. Čína (A. Horálek) Článek: Referáty: Ujgursko, Tibet, Tchaj-wan, Jihočínské moře, Severní Korea
11. 11. Politický islamismus (L. Jelen) Článek: Cesari (2021) Referáty: Somálsko, Írán, Turecko, Afghánistán
18. 11. Izraelsko-palestinský konflikt (L.Jelen) Referáty: Libanon, Nestátní aktéři
25. 11. Host
2. 12. Region MENA - revoluce a konflikty (L. Jelen)
Článek: Fraihat, Yaseen (2020) Referáty: Jemen – analýza náboženské a etnické struktury, Libye – občanská válka – současný průběh, Alžírsko, Súdán
9. 12. Latinská Amerika. (J. Vágner) Článek: Trinkunas, H. (2013) Referáty: Venezuela (aktualizace 2018-24), Kuba (aktualizace 2018-24), Bolívie (aktualizace 2018-24), Kolumbie (aktualizace 2018-24), Mexiko (aktualizace 2018-24), Chile (aktualizace 2018-24), Ekvádor (aktualizace 2018-24), Brazílie (aktualizace 2018-24), Problematika globálních LA velkoměst
16. 12. Separatismus, nacionalismus a iliberální politika v Evropě (M. Lepič) Povinný článek: Sorens (2005) Doporučený článek: Lepič (2017) Blok „separatismus“ (max. 3 referáty): Skotsko – SNP, ekonomika a cesta k nezávislosti Severní Irsko – Brexit, segregace a ohrožení mírového procesu Wales – minoritní nacionalismus a role jazyka Vlámsko – anti-imigrační separatismus Korsika – autonomie, rebelie a klanová struktura Katalánsko – separatismus a „El Procés“ po roce 2010 Baskicko – radikální nacionalismus EH Bildu po útlumu ETA Jižní Tyrolsko – autonomie, segregace a geopolitika Sardinie – regionalismus a vztah k italskému nacionalismu Iredentismus maďarské minority v Rumunsku, Srbsku a/nebo Slovensku Republika Srpska – segregace, separatismus a role Ruska Severní Makedonie – albánská minorita, tenze s Bulharskem a Řeckem Kosovo – srbská minorita, hranice a tenze se Srbskem Blok „iliberální politika“ (max. 2 referáty): Španělsko – politika (re)centralizace a konzervativní nacionalismus Itálie – Liga (Severu) od separatismu k autoritářskému nacionalismu Polsko – iliberalismus a eroze demokracie Maďarsko – iliberalismus a eroze demokracie Srbsko – autoritářská politika, nacionalismus a role Ruska
6. 1. Subsaharská Afrika (M. Lepič) Článek: Fjelde, Von Uexkull (2012) Referáty: (max. 3 referáty): Jižní Súdán, Mali, Středoafrická republika, Eritrea, Etiopie, Somálsko, Nigérie Poslední úprava: Jelen Libor, RNDr., Ph.D. (27.09.2024)
|
|
||
|
Před přihlášením do kurzu se velmi doporučuje mít absolvovaný kurz Základy politické geografie (MZ340P05Z) pro bakalářský stupeň studia. Poslední úprava: Jelen Libor, RNDr., Ph.D. (23.09.2024)
|